Španělština/Abeceda

Učebnice španělštiny

• Abeceda
• Gramatika
  • Slovosled
  • Časování
    • Přítomný čas
    • Minulý čas
    • Gerundium
  • Zápor
  • Podmínkové věty
  • Podstatná jména
  • Přídavná jména
  • Zájmena
  • Číslovky
  • Slovesa
  • Příslovce
  • Předložky
  • Spojky, částice atd.
• Slovíčka

Španělština se stejně jako čeština píše latinkou. Výslovnost je značně podobná české.

Výjimky

Nejsou příliš časté. Existují-li, pak jsou plně funkční a snadno zapamatovatelné.

Psaná podoba

Kvantita se označuje podobně jako v češtině. Ve španělštině neexistuje /ů/. Místo háčku se užívá vlnovka, tzv. tilda, ale pouze nad /n/. Čárka nad samohláskou neznačí délku, ale přízvuk. Přízvuk je na předposlední slabice, pokud slovo končí na samohlásku nebo na souhlásky /n/ a /s/. Na poslední slabice je tehdy, když slovo končí na souhlásku (výjimkou je /n/ a /s/). V jiném postavení musí být označen čárkou.

Výslovnost

Výslovnost samohlásek A, E, O, U a souhlásek F, K, L, M, P, S a T se neliší od české.
B – po pauze na začátku slova a po /m/, /n/ se vyslovuje jako české /b/. V jiném postavení tvoří přechod mezi českým /b/ a /v/
C – před /a/, /o/, /u/ a souhláskami se vyslovuje jako české /k/, před /e/, /i/ jako anglické /th/ ve slově thing (tzv. ceceo), v mnoha dialektech jako /s/ (seseo)
CH – vyslovuje se jako /č/
G – před /e/, /i/ se vyslovuje jako /ch/, jinak jako /g/. Trojkombinace /gue/, /gui/ se vyslovuje jako /ge/, /gi/ a /gua/, /guo/, /güe/, /güi/ se vyslovuje jako /gwa/, /gwo/, /gwe/, /gwi/
H – ve španělštině se nevyslovuje
I – ve slabikách /di/, /ti/, /ni/ se neměkčí
J – vyslovuje se jako /ch/, v některých dialektech jako /h/
LL – vyslovuje se jako slovenské nebo ruské měkké /l'/, v mnoha zemích jako něco mezi /ď/ a /j/, v Argentině a některých oblastech Ekvádoru se podobá /ž/
N – před /b/, /p/, /v/ se vyslovuje jako /m/, jinak jako /n/
Ñ – vyslovuje se jako /ň/
Q – trojkombinace /que/, /qui/ se vyslovuje jako /ke/, /ki/
R – na začátku slov a po /n/, /l/, /s/ se vyslovuje stejně jako španělské /rr/, jinak jako české /r/
RR – vyslovuje se mnohem hrčivěji než české /r/ (jako v citoslovci brr), v andské španělštině podobně jako /ř/
V – po pauze na začátku slova a po /m/, /n/ se vyslovuje jako české /b/. V jiném postavení tvoří přechod mezi českým /b/ a /v/
X – vyslovuje se jako /x/, pouze v některých slovech přejatých z indiánských jazyků (např. México, Oaxaca) jako /ch/
Y – vyslovuje se jako /j/, v mnoha zemích jako něco mezi /ď/ a /j/, v Argentině a některých oblastech Ekvádoru se podobá /ž/. Spojka y se vyslovuje jako /i/
Z – vyslovuje se jako anglické /th/ ve slově thing (tzv. ceceo), v mnoha dialektech jako /s/ (seseo)