České dějiny/Jan Lucemburský a Karel IV.

<small>Z Wikiknih</small>

Přejít na: navigace, hledání

Po Václavovi III. vládl Rudolf Habsburský, syn toho Rudolfa, který zabil Přemysla Otakara II. Za manželku měl Elišku Rejčku (z Polska), vdovu po Václavovi II. a matku Václava III. Rudolf Habsburský vládl pouze jeden rok (1306 - 1307).

Mezi lety 1307 a 1310 vládl Jindřich Korutanský. Za manželku měl Annu (z rodu Přemyslovců, dceru Václava II.).

[editovat] Jan Lucemburský

Potom vládl (1310 - 1346) Jan Lucemburský, který byl spíše rytířem než králem více pobýval v Německu než v Čechách. O Čechách neměl moc přehled, během jeho působení rozchvátila šlechta všechen státní majetek. Za manželku měl Elišku Přemyslovnu, s níž přivedl na svět 13 dětí. Jan Lucemburský si liboval v zápasech a ve válkách. Připojil k Čechám Chebsko, obojí Lužici, Ašsko a Slezsko (1335). Roku 1346 byl zabit v bitvě u Kresčaku.

Vydal Inaugurační protokol, který hodně posílil šlechtu. Tento protokol obsahoval následující zásady:

  • Majetek v zemi mohou získávat pouze Češi a Moravané.
  • Omezení práva na odúmrť (propadnutí dědictví státu).
  • Šlechta měla na starosti daňový systém.
  • Šlechta se nemusela účastnit válečného tažení panovníka v cizině.
Inkolát - národnost, státní příslušnost
Stavovská monarchie - šlechta, méně duchovenstvo, později měšťané

Na sklonku vlády J. Lucemburského je česká kultura na vzestupu. Vznikají mnohá umělecká díla. Vzniká Veleslavínova Bible (??) , Pasionál abatyše Kunhúty (popisující utrpení Ježíše) a Alexandreida, opěvující hrdinské činy Alexandra Velikého.


[editovat] Schizma

Po vládě Inocenců II. a III., kteří povolili Františkovu řeholi, začal vládnout Bonifác VIII. Ten vydal několik bul, které osvobozovaly církev od poplatků. Bonifác VIII. ale dostal facku (opravdovou) a zřejmě kvůli psychickému šoku zemřel.

Od roku 1305 proto nastoupil Kliment V., který přesunul sídlo papeže do Avignonu.

Po Klimentovi V. zvolili kardinálové nového papeže - Urbana. Ten ale vládl natolik špatně, že byl zvolen nový papež. Urban ale nebyl odvolán, a tak vládli dva papežové. Nastalo tzv. schisma. Po čase oba papežové zemřeli a za každého nastoupili následníci. Kardinálově to ale nevěděli a pro jistotu zvolili třetího papeže - Jana XXIII. se sídlem v Pise.

Toto trojschizma by určitě vyřešil Karel IV., ale ten byl už mrtvý. Ani jeho nástupce Václav IV. si s tím nevěděl rady. Až Zikmund, liška ryšavá, svolal do Kostnice koncil, jehož prvotním cílem bylo vleklou krizi vyřešit. Na tomto koncilu byl upálen Mistr Jan Hus. Soud nad tímto českým reformátorem byl ale z hlediska programu koncilu pouze podružnou záležitostí. Na koncilu byli dva papežové odvoláni. Třetí papež, Jan XXIII., odstoupil. Proto mohli kardinálové v pohodě zvolit jediného papeže - Martina I.

Citováno z „http://cs.wikibooks.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_d%C4%9Bjiny/Jan_Lucembursk%C3%BD_a_Karel_IV.“