Světové dějiny/2. světová válka 1939 - 1941: Blesková válka

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

V srpnu 1939 uzavřel Hitler se Sovětským svazem Pakt o neutočení ve kterém si zabezpečil východní hranici. A dohodl rozdělení Polska mezi Německo a SSSR.

1. září 1939 nechal své vojáky zaútočit na německé vysílačky na německo-polské hranici a vše prezentoval jako útok Poláků. Při tomto incidentu dokonce Němci zabili několik svých krajanů. Tímto byla spuštěna blesková válka, Británie a Francie v prvních měsících pouze přihlížely. Polsko bylo obsazeno velmi rychle, zvláště když tam dva týdny po Hitlerovi z východu vtrhl i Stalin. V Polsku byl zřízen generální guvernament, něco jako náš protektorát. V Polsku ale panoval mnohem tvrdší režim, Poláci se stali pouze zdrojem otrocké pracovní síly pro německé firmy.

Po Polsku se Hitler zaměřil na Dánsko, jehož území se ze zeměpisných důvodů prakticky nedá bránit. K úplnému obsazení došlo za jediný den, v dubnu 1940. Tím si Němci zajistili situaci na východě i severu a mohli se zaměřit na Francii. Na tento krok již reagovala Británie, která ze svých základen v Norsku začala útočit na německé ponorky.

Podobně jako za První světové války, i teď se Němci dostali do Francie přes Benelux. Společná hranice Německa a Francie byla velmi dobře opevněná (Magionotova linie), Němci ji ale obešli a zaútočili na ni ze západu. V červnu 1940 byla obsazena Paříž.

Francouzská armáda byla zatlačena k pobřeží do Dunquerque. V jednu chvíli se u moře tísnilo až půl milionu vojáků, včetně spousty zahraničních. Všechny se naštěstí podařilo během několika dní i za použití civilních lodí evakuovat přes kanál do Anglie. Francie byla rozdělena na severní část, kde vznikl režim analogický k našemu protektorátu. Na jihu se moci chopili francouzští fašisté. Jejich režim měl centrum ve městě Vichy, odtud označení vichistická Francie. Došlo také k významné změně na postu britského premiéra. Chamberlaina vystřídal Churchill, který se hodlal nacistickému Německu postavit. Rozjel akci Lvoun, která vyvrcholila v srpnu 1940 a která vešla do dějin jako bitva o Anglii.

Celému období od útoku na Polsko do začátku obranných operací se říká podivná válka nebo válka v sedě. De facto se pokračovalo v politice appeasementu, ke změně došlo právě až s nástupem Churchilla. Předtím se Anglie angažovala pouze nevýznamně na moři. Bitva o Anglii skončila vítězstvím Anglie, přestože Luftwaffe měla početní převahu. Němci nejdříve bombardovali protiletadlovou obranu a zbrojovky, na města ze zaměřili až později. Měli velmi vysoké ztráty, za celou bitvu Němci přišlo o 2000 letadel, RAF o 900. Výsledek bitvy ukázal, že na pozemní invazi za kanál Němci nemají.

Když Mussolini viděl německé úspěchy, tak se rozhodl, že je napodobí. Obsadil Albánii a plánoval vytlačení Britů z Egypta. Italové se vylodili na severu Afriky a postupovali podél pobřeží na východ. Přestože měli Britové v Egyptě jen nepočetnou posádku, podařilo se jim Italy zatlačit zpět do Libye, kde se vylodili.

Na počátku roku 1941 zahájili Italové útok na Řecko. Řekové se ale úspěšně bránili a Italy vyhnali zpět do Albánie. V dubnu 1941 musel na Balkán vstoupit Wehrmacht, aby zabránil porážce svého největšího spojence. Němci byli přinuceni intervenovat i v Africe, kde operoval maršál Rommel. Hitler tak musel kvůli Italům oproti plánu poslat jednotky na řadu míst, což zpozdilo invazi do Sovětského svazu.

Hitler naplánoval invazi do SSSR (operaci Barbarossa) na léto 1941. Útok na Rusko byl Hitlerovým dlouhodobým záměrem, plánoval jej již v době podpisu paktu Ribbentrop-Molotov. V této době (srpen 1941) se již začínaly angažovat i USA. Byla uzavřena tzv. atlantická charta, která deklarovala záměr na úplné poražení Německa. Podepsané státy se zavázaly, že nebude uzavřen žádný separátní mír, ale že se pokusí nacistický režim zcela zlikvidovat. Tato dohoda měla zásadní význam pro malé státy, včetně nás. Válka pro USA naplno začala 7. prosince 1941, kdy Japonci jedním náletem zlikvidovali na Hawaji podstatnou část tichomořské flotily.

Invaze do SSSR byla obdobím vrcholného rozkvětu třetí říše, blesková válka pokračovala. Útočily tři miliony vojáků, 3 500 letadel a 17 tankových divizí. Němci se rychle dostali až na dostřel k Moskvě. Na podzim 1941 ale zapršelo, německá technika zapadla do bláta a zamrzla. Na přelomu roku 1941 a 1942 povolal Stalin posily ze Sibiře a zahájil protiútok.