Léčba autoimunitních onemocnění pomocí modulace T regulačních buněk (Treg) interleukinem 2: Porovnání verzí

Z Wikiknih
Smazaný obsah Přidaný obsah
m kategorizováno
m WPCleaner v2.01b - Fixed using WP:WCW (Odkaz shodný se svým popisem - Opravy pravopisu a typografie)
Řádek 1: Řádek 1:
{{upravit|Standardizovat článek dle standardů Wikipedie (doplnit úvod,...), doplnit [[WP:ZS|závěrečné sekce]]}}
{{upravit|Standardizovat článek dle standardů Wikipedie (doplnit úvod,...), doplnit [[WP:ZS|závěrečné sekce]]}}
== Autoimunitní onemocnění ==
== Autoimunitní onemocnění ==
[[Autoimunitní onemocnění]] jsou způsobeny [[Imunitní buňky|imunitními buňkami]]. Ty napadají hostitelské [[Tkáň|tkáně]], které mají chránit. Nedávné pokroky naznačují, že udržení rovnováhy efektorové a regulační [[Imunitní funkce|imunitní funkce]] je rozhodující pro vyloučení [[Autoimunita|autoimunity]]. Nové [[terapie]], včetně regulační léčby [[T-lymfocyt|T lymfocytů]], kostimulační blokády, antigen-specifické [[imunoterapie]] a manipulace s cestou [[Interleukin 2|interleukinu-2]] se pokoušejí obnovit tuto rovnováhu a zamezit úskalím celkové [[imunosuprese]].<ref name=":0">{{Citace periodika
[[Autoimunitní onemocnění]] jsou způsobeny [[Imunitní buňky|imunitními buňkami]]. Ty napadají hostitelské [[Tkáň|tkáně]], které mají chránit. Nedávné pokroky naznačují, že udržení rovnováhy efektorové a regulační [[imunitní funkce]] je rozhodující pro vyloučení [[Autoimunita|autoimunity]]. Nové [[terapie]], včetně regulační léčby [[T-lymfocyt|T lymfocytů]], kostimulační blokády, antigen-specifické [[imunoterapie]] a manipulace s cestou [[Interleukin 2|interleukinu-2]] se pokoušejí obnovit tuto rovnováhu a zamezit úskalím celkové [[imunosuprese]].<ref name=":0">{{Citace periodika
| příjmení = Rosenblum
| příjmení = Rosenblum
| jméno = Michael D.
| jméno = Michael D.
Řádek 26: Řádek 26:
Ačkoli existuje několik mechanismů pro řízení [[Imunitní odpověď|imunitní odpovědi]] zaměřené na vlastní [[Antigen|antigeny]], jedna z nejdůležitějších se opírá o jedinečnou populaci [[T-lymfocyt|T lymfocytů]], které nazýváme [[Regulační T-lymfocyt|T regulační buňky]] (Treg). Treg jsou podmnožinou [[CD4]] + T buněk. Exprimují vysoké hladiny [[CD25]] receptoru pro [[Interleukin 2|interleukin-2]] (IL-2) a [[Transkripční faktor|transkripčního faktoru]] [[Foxp3]].
Ačkoli existuje několik mechanismů pro řízení [[Imunitní odpověď|imunitní odpovědi]] zaměřené na vlastní [[Antigen|antigeny]], jedna z nejdůležitějších se opírá o jedinečnou populaci [[T-lymfocyt|T lymfocytů]], které nazýváme [[Regulační T-lymfocyt|T regulační buňky]] (Treg). Treg jsou podmnožinou [[CD4]] + T buněk. Exprimují vysoké hladiny [[CD25]] receptoru pro [[Interleukin 2|interleukin-2]] (IL-2) a [[Transkripční faktor|transkripčního faktoru]] [[Foxp3]].


Treg buňky jednoznačně prokázali, že potlačují [[Patogen|patogenní]] [[Imunitní odpověď|imunitní odpovědi]] zaměřené na vlastní antigeny. Jak u myši, tak u člověka s nefunkčními Treg se vyvíjejí autoimunitní onemocnění. Foxp3-deficientní myši rozvíjejí de novo autoimunní [[Tyreoiditida|tyreoiditidu]] ,[[Gastritida|gastritidu]], [[Dermatitida|dermatitidu]], [[diabetes]] a [[Zánětlivé onemocnění střev|zánětlivé onemocnění střev]] a umírají ve věku 3 až 4 týdnů. Lidé , kteří mají [[mutace]] v genu Foxp3 mají podobný [[fenotyp]]. Vyvíjejí [[Autoimunitní enteropatie|autoimunitní enteropatie]] a [[endokrinopatie]], které se projevují během několika prvních měsíců života. Bez [[transplantace]] [[Kostní dřeň|kostní dřeně]] umírají tito pacienti obvykle již v dětství.
Treg buňky jednoznačně prokázali, že potlačují [[Patogen|patogenní]] [[Imunitní odpověď|imunitní odpovědi]] zaměřené na vlastní antigeny. Jak u myši, tak u člověka s nefunkčními Treg se vyvíjejí autoimunitní onemocnění. Foxp3-deficientní myši rozvíjejí de novo autoimunní [[Tyreoiditida|tyreoiditidu]] ,[[Gastritida|gastritidu]], [[Dermatitida|dermatitidu]], [[diabetes]] a [[zánětlivé onemocnění střev]] a umírají ve věku 3 až 4 týdnů. Lidé, kteří mají [[mutace]] v genu Foxp3 mají podobný [[fenotyp]]. Vyvíjejí [[autoimunitní enteropatie]] a [[endokrinopatie]], které se projevují během několika prvních měsíců života. Bez [[transplantace]] [[Kostní dřeň|kostní dřeně]] umírají tito pacienti obvykle již v dětství.


Úloha Treg při prevenci častějších autoimunitních onemocnění je předmětem intenzivního současného zájmu, který vedl k vznikajícímu paradigmatu: Výsledek všech imunních odpovědí, včetně těch, které jsou zaměřeny na vlastní antigeny, je určen poměrem funkčních efektorů (nebo konvenčních) T buněk k Tregs.<ref name=":0" />
Úloha Treg při prevenci častějších autoimunitních onemocnění je předmětem intenzivního současného zájmu, který vedl k vznikajícímu paradigmatu: Výsledek všech imunních odpovědí, včetně těch, které jsou zaměřeny na vlastní antigeny, je určen poměrem funkčních efektorů (nebo konvenčních) T buněk k Tregs.<ref name=":0" />


== Terapie Treg IL-2 ==
== Terapie Treg IL-2 ==
[[Interleukin 2|IL-2]] byl původně pozorován jen jako [[Prozánětlivý cytokin|prozánětlivý cytokin]], který podporuje [[Proliferace|proliferaci]] a aktivaci [[Naivní T buňka|naivních T buněk]] do jejich pomocných podskupin. IL-2 je ale i důležitým cytokinem v [[Regulace transkripce|regulaci transkripce]] růstových a metabolických [[Gen|genů]] Treg buněk. Vzhledem k vysoké expresi [[IL-2R]] s vysokou afinitou se předpokládá, že Treg mohou přednostně expandovat v podmínkách nízkého množství IL-2. Léčba nízkými dávkami IL-2 má za následek procentuálního zvýšení periferních [[CD4]] + [[CD25HighFoxp3]] + T buněk se zvýšenou [[Suprese|supresivní]] funkcí.
[[Interleukin 2|IL-2]] byl původně pozorován jen jako [[prozánětlivý cytokin]], který podporuje [[Proliferace|proliferaci]] a aktivaci [[Naivní T buňka|naivních T buněk]] do jejich pomocných podskupin. IL-2 je ale i důležitým cytokinem v [[Regulace transkripce|regulaci transkripce]] růstových a metabolických [[Gen|genů]] Treg buněk. Vzhledem k vysoké expresi [[IL-2R]] s vysokou afinitou se předpokládá, že Treg mohou přednostně expandovat v podmínkách nízkého množství IL-2. Léčba nízkými dávkami IL-2 má za následek procentuálního zvýšení periferních [[CD4]] + [[CD25HighFoxp3]] + T buněk se zvýšenou [[Suprese|supresivní]] funkcí.


U pacientů s onemocněním [[Štěp proti hostiteli|štěpu proti hostiteli]] (GVHD)s 12-měsíční léčbu IL-2, vědci pozorovali zvýšení počtu buněk CD4 + Treg. U pacientů s [[Vaskulitida|vaskulitidou]] indukovanou [[Hepatitida C|hepatitidou C]] byly po nízkém dávkování IL-2 obnoveny počty Treg buněk a u 8 z 10 pacientů bylo zaznamenáno klinické zlepšení jejich autoimunitní poruchy. Je třeba poznamenat, že u pacientů z těchto klinických studií nebyl pozorován žádný účinek na populace T efektorových buněk.<ref>{{Citace periodika
U pacientů s onemocněním [[Štěp proti hostiteli|štěpu proti hostiteli]] (GVHD)s 12-měsíční léčbu IL-2, vědci pozorovali zvýšení počtu buněk CD4 + Treg. U pacientů s [[Vaskulitida|vaskulitidou]] indukovanou [[Hepatitida C|hepatitidou C]] byly po nízkém dávkování IL-2 obnoveny počty Treg buněk a u 8 z 10 pacientů bylo zaznamenáno klinické zlepšení jejich autoimunitní poruchy. Je třeba poznamenat, že u pacientů z těchto klinických studií nebyl pozorován žádný účinek na populace T efektorových buněk.<ref>{{Citace periodika
Řádek 74: Řádek 74:
}}</ref>
}}</ref>


Byla provedena celá řada změn, které přinesly IL-2 na správný cíl, včetně [[Fúzní protein|fúzních proteinů]] IL-2 ,mutantních IL-2 a [[Protilátka|protilátek]] proti IL-2. Experimentální a klinické studie používající IL-2 se rozšiřují na různorodé skupiny onemocnění, včetně [[Transplantace pevných orgánů|transplantace pevných orgánů]]. Přestože účinnost a udržitelnost buněk reagujících na IL-2 při kontrole aktivity nemoci ještě nejsou plně pochopeny, výsledky klinických studií poskytnou základ nejefektivnějšího režimu pro každou chorobu.<ref>{{Citace periodika
Byla provedena celá řada změn, které přinesly IL-2 na správný cíl, včetně [[Fúzní protein|fúzních proteinů]] IL-2 ,mutantních IL-2 a [[Protilátka|protilátek]] proti IL-2. Experimentální a klinické studie používající IL-2 se rozšiřují na různorodé skupiny onemocnění, včetně [[transplantace pevných orgánů]]. Přestože účinnost a udržitelnost buněk reagujících na IL-2 při kontrole aktivity nemoci ještě nejsou plně pochopeny, výsledky klinických studií poskytnou základ nejefektivnějšího režimu pro každou chorobu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Mizui
| příjmení = Mizui
| jméno = Masayuki
| jméno = Masayuki

Verze z 21. 2. 2019, 17:11

Autoimunitní onemocnění

Autoimunitní onemocnění jsou způsobeny imunitními buňkami. Ty napadají hostitelské tkáně, které mají chránit. Nedávné pokroky naznačují, že udržení rovnováhy efektorové a regulační imunitní funkce je rozhodující pro vyloučení autoimunity. Nové terapie, včetně regulační léčby T lymfocytů, kostimulační blokády, antigen-specifické imunoterapie a manipulace s cestou interleukinu-2 se pokoušejí obnovit tuto rovnováhu a zamezit úskalím celkové imunosuprese.[1]

T regulační buňky

Ačkoli existuje několik mechanismů pro řízení imunitní odpovědi zaměřené na vlastní antigeny, jedna z nejdůležitějších se opírá o jedinečnou populaci T lymfocytů, které nazýváme T regulační buňky (Treg). Treg jsou podmnožinou CD4 + T buněk. Exprimují vysoké hladiny CD25 receptoru pro interleukin-2 (IL-2) a transkripčního faktoru Foxp3.

Treg buňky jednoznačně prokázali, že potlačují patogenní imunitní odpovědi zaměřené na vlastní antigeny. Jak u myši, tak u člověka s nefunkčními Treg se vyvíjejí autoimunitní onemocnění. Foxp3-deficientní myši rozvíjejí de novo autoimunní tyreoiditidu ,gastritidu, dermatitidu, diabetes a zánětlivé onemocnění střev a umírají ve věku 3 až 4 týdnů. Lidé, kteří mají mutace v genu Foxp3 mají podobný fenotyp. Vyvíjejí autoimunitní enteropatie a endokrinopatie, které se projevují během několika prvních měsíců života. Bez transplantace kostní dřeně umírají tito pacienti obvykle již v dětství.

Úloha Treg při prevenci častějších autoimunitních onemocnění je předmětem intenzivního současného zájmu, který vedl k vznikajícímu paradigmatu: Výsledek všech imunních odpovědí, včetně těch, které jsou zaměřeny na vlastní antigeny, je určen poměrem funkčních efektorů (nebo konvenčních) T buněk k Tregs.[1]

Terapie Treg IL-2

IL-2 byl původně pozorován jen jako prozánětlivý cytokin, který podporuje proliferaci a aktivaci naivních T buněk do jejich pomocných podskupin. IL-2 je ale i důležitým cytokinem v regulaci transkripce růstových a metabolických genů Treg buněk. Vzhledem k vysoké expresi IL-2R s vysokou afinitou se předpokládá, že Treg mohou přednostně expandovat v podmínkách nízkého množství IL-2. Léčba nízkými dávkami IL-2 má za následek procentuálního zvýšení periferních CD4 + CD25HighFoxp3 + T buněk se zvýšenou supresivní funkcí.

U pacientů s onemocněním štěpu proti hostiteli (GVHD)s 12-měsíční léčbu IL-2, vědci pozorovali zvýšení počtu buněk CD4 + Treg. U pacientů s vaskulitidou indukovanou hepatitidou C byly po nízkém dávkování IL-2 obnoveny počty Treg buněk a u 8 z 10 pacientů bylo zaznamenáno klinické zlepšení jejich autoimunitní poruchy. Je třeba poznamenat, že u pacientů z těchto klinických studií nebyl pozorován žádný účinek na populace T efektorových buněk.[2],[3]

Byla provedena celá řada změn, které přinesly IL-2 na správný cíl, včetně fúzních proteinů IL-2 ,mutantních IL-2 a protilátek proti IL-2. Experimentální a klinické studie používající IL-2 se rozšiřují na různorodé skupiny onemocnění, včetně transplantace pevných orgánů. Přestože účinnost a udržitelnost buněk reagujících na IL-2 při kontrole aktivity nemoci ještě nejsou plně pochopeny, výsledky klinických studií poskytnou základ nejefektivnějšího režimu pro každou chorobu.[4]

Nové terapeutické přístupy, které zabraňují nežádoucím účinkům a specificky zaměřují IL-2 na buňky Treg nebo Tfh, významně zlepší účinnost terapií. Jedním možným způsobem, jak dosáhnout tohoto cíle, je prozkoumat potenciální synergické účinky kombinace podávání IL-2 s blokádou cytokinových cest. Ty brání funkci Treg nebo podporují vývoj buněk Tfh. Například, zatímco signalizace IL-2 podporuje expanzi a funkci Treg, IL-6 potlačuje aktivitu Treg. Kombinované podávání IL-2 a anti-IL-6R by tedy mohlo kromě zvýšení aktivity Treg zabránit nežádoucím reakcím buněk Tfh, a tak zabránit samo-reaktivním reakcím GC B-buněk.[5]

Závěr

Použití komplexů IL-2 / anti-IL-2 pro cílové buňky, které exprimují CD25 a pro expanzi Treg představuje slibnou strategii pro podporu imunosuprese zprostředkovanou IL-2 bez indukce expanze autoreaktivních Teff buněk. Nebyly však provedeny klinické studie, které by hodnotily klinické přínosy a bezpečnost imunoterapie na bázi komplexu IL-2 / anti-IL-2 při podávání lidským pacientům. Proto je třeba provést budoucí studie s cílem dále ověřit výsledky získané na experimentálních modelech zvířat a určit vhodnou dávku komplexů IL-2 / anti-lidský IL-2, které mohou být bezpečně podávány pacientům.[5]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 Šablona:Citace periodika
  2. Šablona:Citace periodika
  3. Šablona:Citace periodika
  4. Šablona:Citace periodika
  5. 5,0 5,1 www.futuremedicine.com [online].  [cit. 2019-02-09]. Dostupné online. DOI:10.2217/imt.15.94.

Literatura

Související články

Externí odkazy

Šablona:Varování - Medicína