Instalační balíčky

Pro usnadnění správy software v linuxových distribucích byly vyvinuty tzv. balíčkovací systémy

Schéma balíků

Instalační balíčky mohou být dvou typů:

• zdrojové - obsahující zdrojový kód aplikace + soubory obsahující makra, nezbytná pro jeho kompilaci a instalaci
• binární - obsahující již zkopilované binární soubory a další potřebné soubory + hlavičkové soubory nezbytné pro instalaci

deb

Deb balíček je archív vytvořený archivačním programem ar , který obsahuje dva tarballové archívy.

Jeden z nich obsahuje informace o balíku a druhý vlastní binární data, která se při instalaci kopírují do systému

rpm

rpm balíček je binární archív, který je tvořen hlavičkou a vloženým cpio archívem, který obsahuje vlastní instalované soubory - buď archív se zdrojovým kódem a tzv. spec souborem, nebo zkompilované soubory aplikace .

Tento archvív lze z rpm balíku extrahovat pomocí utility rpm2cpio

Podle specifikace je rozhodující pro identifikaci rpm balíčku prvních 8 bajtů.

• první čtyři bajty (řetězec = edab eedb) tvoří tzv. magické číslo podle kterého program file pozná že jde o RPM balíček

• druhé dva bajty určují použitou verzi rpm ( řetězec = 0300 )

• zbývající dva určují zda jde o balíček binární (řetězec = 0000) nebo zdrojový (řetězec = 0001)

další bajty pak nesou informace o architektuře pro níž je balíček určen, digitální podpis, atd..

http://www.rpm.org/max-rpm/index.html

Nástroje pro správu balíků

deb

Základním nástrojem pro správu deb balíků je dpkg , ovšem časteji používaným, komplexnějším nástrojem je apt

rpm

Základním nástrojem pro správu rpm balíků je rpm , lze však použít i apt pro rpm (původně vyvinutý pro distribuci Conectiva, kterou nedávno koupil Mandrake), nebo urpmi (nástroj z distribuce Mandrake) či yum (nástroj z distribuce Fedora)

Tvorba balíku

Existuje několik utilit, které usnadňují tvorbu instalačních balíčků - checkinstall , resp. jejich vzájemnou konverzi - alien