Rujána

Z Wikiknih
Přejít na: navigace, hledání

Účelem těchto stránek je pomoci jejich náhodným návštěvníkům v plánování dovolené na Rujáně. Původní text psán do stařičkého minipočítače Atari Portfolio během výpravy 19. 7. - 31. 7. 2003.

Obecné informace[editovat]

Rujána je v Baltském moři. Je největším ostrovem Německa s rozlohou 926 kilometrů čtverečných (jako čtverec o straně 30,43 km). Sestává především z mnoha zálivů a poloostrovů, takže její pobřeží má poměrně značnou délku – 580 km.

Žije na ní cca 85000 stálých obyvatel, turistů ale ročně přijede skoro 10krát víc. V roce 1938 na ostrov postavili ze Stralsundu most o délce 2,5 km. S pobřežím je tedy spojena mostem a jedním přívozem. Přivezení přívozem stojí okolo 3 Euro za PKW. Je zvláštní, že se vůbec uživí.

Rujana-kap arkona.jpg

Na Rujáně se nachází velké množství tzv. Hügelgrabů - hromadných hrobů z mladší doby kamenné. Obvykle jsou to jen seskupeniny balvanů nebo jenom terénní boule. V porovnání s tím, co by okolo toho bylo v Česku, tomu tady nikdo skoro nevěnuje pozornost.

Údajně jich je tu okolo 160. Jeden zvláště mohutný, zvaný Dobberworth, se nachází na poloostrově Jasmund.

Na Rujáně je docela dost komárů. To se docela dá čekat, protože jsou tady i jezera a mokřady, kde se nerušeně líhnou. Tři lidi jsme jich za 10 dní zabili celkem okolo 225. (Takže výrazně lepší než třeba Finsko, ale přesto tu žerou, co můžou.)

Skoro tam nejsou cizinci. Sem tam nějaký Holanďan, několik Švýcarů, Švédů, třikrát i Češi (vše podle autoznaček) – to za 14 dní pobytu. Mluvili s námi německy, asi protože je vůbec nenapadlo, že by tam mohl být nějaký Neněmec (někteří umějí i anglicky a jeden rusky).

Němci tam bydlí převážně v karavanech, a to na velmi dlouho, možná celou sezónu. Klasické stanové kempy pozvolna ubývají.

Za našeho pobytu tam bylo vedro – odpoledne se dalo jen zalézat do vody. Pršelo jen jednou.

Cestu na ostrov...[editovat]

... je lepší rozdělit na dva dny. Protože jich v okolí Berlína moc není, lze namátkově doporučit kemp v obci Kallinchen (na jih od Berlína). Přišel za celou rodinu na 12 Euro, koupání blízko a velice dobré. Obecně ubytování v běžné krajině v Německu bývá trochu problematické.

Jednotlivá místa[editovat]

Kap Arkona[editovat]

Na úplně nejsevernějším mysu ostrova je maják. Vlastně dva. Jeden je kvádrovitého tvaru, asi 17 metrů vysoký a pochází z 1. poloviny 19. stol. Druhý měří okolo 35 metrů, byl vybudován roku 1903 a vypadá jako úplně normální maják. Dá se na něj vylézt, ale za vstupné (snad 3 Eura). Dále na JV je další majákovitá budova, ale je to jenom nějaké muzeum. Pod ní je bývalé slovanské hradiště - do 12. století centrum všeho západního Slovanstva (tehdy rozvráceno dánským útokem) - stála zde vůbec nejhonosnější svatyně slovanského boha Svantovíta, a vůbec nejslavnější pohanská stavba Slovanů. Místo obýval slovanský kmen Ránů (Lutici). V první polovině 12. století to bylo poslední nezávislé slovanské území západně od Baltu (původně slovanské osídlení zasahovalo takřka k Hamburku a Norimberku) a také poslední místo, kde byla oficiálně vyznávána původní slovanská víra. Chrámoví kněží ke Svantovítovi cítili takovou úctu, že při uklízení svatyně dokonce nemohli dýchat. Když jim došel dech, museli vyběhnout ven a nadechnout se. Teprve potom se mohli vrátit a pokračovat v úklidu. Hradiště je obehnané valem, vybírá se tam vstupné. Celkově je odsud především hezký výhled, ale je tu obzvlášť vysoká koncentrace turistů.

Poloostrov Jasmund[editovat]

Rugen swamp.jpg

Jasmund se nachází v severovýchodní části ostrova. Je to část nejhornatější s nejvyšším horou Piekberg, tyčící se do výšky 161 metrů nad nepříliš dalekým mořem.

Východ Jasmundu je lesnatý a je to přírodní rezervace, největší na ostrově. Po jejích lesních cestách SE NESMÍ JEZDIT NA KOLE, vyjma dvou k tomu speciálně určených a jedné frekventované silnice.

Na jižním konci rezervace je město Sassnitz. Obsahuje přístav s britskou ponorkou a automat, do kterého vhodíte 1 Euro a 2 centy, do dvoucentu narazí schematizovanou mapku ostrova s nápisem "Rügen - Sassnitz" a pak vám ho vrátí (...když si to spletete, možná vám vyrazí tu mapku do eura). Škoda, měl by vracet i to euro. Ve městě je molo, použitelné ke koupání. Pozor - mříží propadávají drobné předměty a je tam hloubka, takže je nejde vylovit. (2 m od severního a 1 m od východního okraje plošiny jsou luxusní mechanické samonatahovací hodinky Seiko... Kdo si je vyloví, toho jsou.)

Rujana-Sassnitz.jpg

Britskou ponorku Otus třídy Oberon jsme se nakonec rozhodli vyzkoušet. Vstupné 5,50 Euro za člověka, děti a rodiny mají drobnou slevu. Ponorka je vynořená u břehu, vleze se do ní po můstku na přídi, projde se na záď a tam se po dalším můstku vyleze. Ponorka je velice zachovalá, je plná budíků, trubek a kabelů. Vpředu je dobře vidět vypouštěč torpéd.

Taky se můžete kouknout periskopem.Vypadá to velice hezky, prohlídka trvá 30 minut. Ponorka pochází z roku 1963, měří 90 metrů. Pohon dieselelektrický. Atmosféru doplňuje hučení motorů, zpívání námořníků, nesrozumitelné hlášky kapitána a občas poplach, že se plavidlo potápí.

Na severu rezervace je kemp. Dražší průměr, asi protože tu nemá konkurenci. Nebo je to příplatek za výhled na moře, večer i se západem slunce a blikajícím majákem na Kapu Arkoně? Umývárny a záchody malé, v kontejnerech, všecko originál z NDR.

Na nejvýchodnějším cípu rezervace - a tím i ostrova - nalezneme Königsstuhl. Je to 118 metrů vysoký útes z bílých (patrně křídových) skal. Docela hezké místo. Bohužel je tu mnoho turistů, ačkoli se jen za vstup na útes vybírá vstupné 1 Euro na člověka. Nic zvláštního tam k vidění není. Na Königsstuhl vede jedna ze dvou zmíněných cyklostezek. Je to normální silnice, ale je uzavřená pro motorová vozidla. O to zvláštnější je, že sem každých 5 minut jezdí autobusy s turisty...

Ostrov Hiddensee[editovat]

Na západ od Rujány se rozkládá ostrov Hiddensee. Většina ostrova je rovinatá, jen na nejsevernější části jsou kopce (asi 60 vysoké). Na jednom z kopců je maják, který stále funguje. Jsou tu tři vesnice, od severu Kloster, Vitte a Neuendorf. Ostrov je tak úzký, že všechny tři mají pobřeží z obou stran. Skoro celé západní pobřeží je pokryto FKK pláží. Pláž je obležená lidmi, ale je tam příjemná, osvěžující voda s pískem a medúzami. Na východním pobřeží mají vesnice přístavy a koupat se tu prakticky nedá. Obecná zásada ostrova Hiddensee je: 1. skoro nic se nesmí 2. To, co se smí, dělají všichni. Nesmí se zde jezdit s automobily. Nesmí se zde tábořit ani volně přespávat. Po značné části cest se nesmí jezdit na kole. Na mnoho míst se ani nesmí vkročit. Po cestách, kde se jezdit na kole smí, jezdí i chodí spousta lidí. Co by tu taky jinak dělali.

Rujana z hiddensee.jpg

Jinak jsme na ostrově nepozorovali příliš zajímavostí. Z kopců na severu je dobře vidět na námořní dopravu po Baltském moři a jeden, patrně dánský, ostrov s křídovými útesy. Pokud vylezete na nejvyšší kopec, dá se při dobré viditelnosti dohlédnout na celou Rujánu, i s poloostrovem Jasmund. Uprostřed ostrova je pravé vřesoviště, jediné na mapě. Dá se v něm dobře bloudit na kole, protože je pokryto značným množstvím pěšinek, které vypadají, jako kdyby někam vedly. Asi je vyšlapali nějací zbloudilí nešťastníci před námi...

Na severovýchodě jsou dva velice rovinaté, nefalšovanou savanou pokryté poloostrovy Altbesin a Neubesin. Jsou to vlastně písečné nánosy, vytvořené vodou a větrem. Altbesin je starý 400 let, Neubesin se údajně začal tvořit před 100 lety a každým rokem naroste o třicet metrů. Pokud byste se chtěli projít po Altbesinu, počítejte s tím, že se tam nesmí jezdit na kole a není tam po ty nějaké 3 kilometry moc stínu. Odměnou vám možná bude pozorování labutí, které tu žijí.

Na jih od Neündorfu je borový les a za ním maják, tentokrát ale tak 8 metrů vysoký. Dále ještě asi 2 km jižně začínají písčiny a rákosiny zvané Gellen. Je to rezervace, nesmí se tam.

Na Hiddensee jezdí trajekt z rujánské vsi Schaprode. Jezdí do všech tří vsí. Převoz trajektem je poměrně nákladný. Dospělého to přijde na nějakých 15 Euro i se zpáteční jízdenkou. Bicykl přijde na 6. Na ostrově je i půjčovna, tam ale za bicykloden zaplatíte totéž. Celkem to na rodinu přišlo na 79 Euro (tj. cca 2700,-).

Vymysleli jsme trochu dobrodružnější metodu, jak se dostat na ostrov. Okolo Hiddensee jsou mělčiny. Mezi SZ mysem na sever od obce Schaprode a nejbližším bodem na Hiddensee je hloubka do 2 m, alespoň podle mapy, kterou měli na lodi. Jedinou drobnější překážkou je úzký, uměle vyhloubený plavební kanál, který se ale dá přeplavat. Vlastně by se to dalo přeplavat celé, je to snad kilometr. Nejblíže je ostrůvek Fährinsel. Na ten radši nechoďte, nic tam není a navíc je to nějaká rezervace. Nutné věci na 1 den pobytu si lze vzít s sebou v lodním pytli. Pokud si chcete užít trochu dobrodružství a/nebo chcete ušetřit 2700 korun, stojí to za to.

Hiddensee-tajny-prunik.gif

My jsme se o to pokusili, ale narazili jsme na jistý problém. Celý poloostrov u osady Seehof je obsazen bydlíkovým kempem. Přese všechnu diplomacii nás plešatý kempař odmítl pustit na pláž, neznámo proč. Prostě ne. Pláž je plná. Nebyla. Odjinud se moc přijít nedá, protože je tam 10 metrů široké rákosiště. Ale zkuste to taky, třeba budete mít štěstí.

Nejblíže k Hiddensee se dá bydlet rovnou ve zmíněném Schaprode. Kemp je docela dobrý, i cenově. Budovy s umývárnami jsou dvě, ale zcela nelogicky vedle sebe, takže se člověk ze vzdálenějšího konce kempu docela projde. Tedy - od našeho stanu to bylo 310 m, a to jsme nebyli úplně na konci.

Střed ostrova[editovat]

V prostředku má Rujána spíše zemědělskou krajinu, pole s loukami, rovina. Pokud jsme mohli soudit, je tu taková koncentrace zajímavostí, jako v Polabí.

Nachází se zde největší město ostrova Bergen. Bergenem jsme jen projížděli. Obsahuje velký kostel, trh, supermarket a značné množství objížděk.

Rujana-elektrarna.jpg

Slušný kemp se nachází na sever od tohoto města, u vísky Banzelvitz. Cena přijatelná, štípou tu komáři. Kemp je na kopci nad Velkým jasmundským zálivem. Záliv je mělký a tudíž se v něm dá koupat, až když člověk odejde dost daleko od břehu. Kousek od kempu, v městečku Ralswiek, se snad každodenně pořádá divadlo o pirátovi Störtebecherovi. Nebyli jsme tam, ale je to velká atrakce v širokém okolí a všude jsou na to reklamní plakát

Poloostrov Mönchgut[editovat]

Zcela nejjihovýchodnějším výběžkem Rujány je asi 10 km dlouhý poloostrov Mönchgut. Z něj na západ vedou další tři menší poloostrovy - od severu Reddervitzer Höft, poloostrov obsahující vsi Gager a Gross Zicker a poloostrov s vískou Klein Zicker.

Rujana-moenchgut zapad.jpg

Poloostrov je vyhlášená koupací lokalita, takže je tu mnoho lidí. Přestože je tu i značné množství kempů, je drtivá většina obsazená. Pokud člověk projíždí obcemi, všude vidí cedule jako Ferienwohnung - BELEGT a podobně. Kemp, do kterého jsme se vešli, byl až v Gageru. Spíše dražší, ale jinak dobrý.

Na východním pobřeží je pláž. Kupodivu nebyla ani moc přelidněná. Vhodná ke koupání je i pláž na jih od Thiessova. Čisto, málo lidí, mělčiny daleko do moře, traviny.

Obecně se nám zdá tato část Rujány jako nejvhodnější na trávení dovolené, s koupáním, ježděním po okolí na kole. Reddevitzer höft je asi 5 km dlouhý výběžek, na svou délku celkem úzký. Koupe se na něm špatně, ale je z něj dobře vidět. Selliner See je vlastně záliv, protože je spojené úzkým kanálem s mořem. Přes kanál je přívoz. Člověk 1 Euro, kolo půl. Není to moc, ale je lepší to objet. Neuensiener See je něco podobného, ale je tam dřevěná lávka.

Rugen beach.jpg

Asi největší atrakcí je úzkokolejná parní mašinka zvaná Rasender Roland. Rozteč kolejí má jenom 90 cm. Patrně jezdí na trase Göhren - Baabe - Sellin - Binz - Lietzov - Putbus. Pochází z roku 1895, vypadá velice hezky a když jede, je z dáli vidět stoupat kouř.

Rujana-parni vlak rasender roland.jpg

Na sever od Binzu (vlastně mimo Mönchgut) se nachází 1 metr vysoká a 25 široká kamenná zeď, 5000 let stará.

Kontakt[editovat]

Další rady a zkušenosti se může pokusit poskytnout autor textu.

Externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Rujana ve Wikipedii