Pěnišníky a jejich pěstování/Voda
Dostatek vody je pro pěstování pěnišníků nezbytný. Pěnišníky mají mělký kořenový systém, snadno proto mohou trpět suchem, zvláště na nevhodném stanovišti. Mohou trpět nedostatkem vody v zimě, pokud byl podzim suchý. Většina druhů však zároveň nesnáší dlouhodobé zamokření.
Nedostatek vody
[editovat | editovat zdroj]Nedostatek vody může způsobit usychání a úhyn rostliny. V méně závažných případech sucho brání otvírání poupat a způsobuje předčasné vadnutí již otevřených květů.
Uvadání
[editovat | editovat zdroj]Vadnutí může být známkou nedostatku vláhy. Nicméně je důležité vědět, že během horkých dnů rostliny vypadají mírně ovadlé, čímž se brání před nadměrným odparem vody. Stále zelené druhy mají svěšené a zkroucené listy také v mrazu. Závažné však je vysychání kořenů způsobené extrémním horkem nebo chladem. Pokud má rostlina v létě svěšené listy i po ránu nebo v zimě, i když jsou teploty nad bodem mrazu, je to známka, že je potřeba ji zalít.
Zalévání
[editovat | editovat zdroj]K zalévání není vhodná voda s vysokým obsahem vápníku, který rostliny špatně tolerují (viz Poruchy výživy). Ideální je voda dešťová nebo povrchová. V létě je vhodné zalévat brzy ráno nebo pozdě večer. Při vysokých teplotách mohou vlhké kořeny zahnívat a trpět houbovými chorobami.
Nadbytek vody
[editovat | editovat zdroj]Většina druhů netoleruje trvalé zamokření. Nadbytek vody podporuje houbové choroby, zahnívání kořenů a chlorózu. Proto je důležité zajistit dobře propustnou půdu s dostatečnou drenáží. Zalévat by se mělo, pokud je půda vyschlá. Zároveň je vhodné použít mulč (přikrývku z listí, kůry a podobně), který zabrání rychlému vysychání kořenů a pomůže udržení optimální teploty půdy.
Zamokření snáší například pěnišník kanadský (Rhododendron canadense) a rojovník bahenní (Rhododendron tomentosum).