Pěnišníky a jejich pěstování/Voda

Dostatek vody je pro pěstování pěnišníků nezbytný. Pěnišníky mají mělký kořenový systém, snadno proto mohou trpět suchem, zvláště na nevhodném stanovišti. Mohou trpět nedostatkem vody v zimě, pokud byl podzim suchý. Většina druhů však zároveň nesnáší dlouhodobé zamokření.

Nedostatek vody

Nedostatek vody může způsobit usychání a úhyn rostliny. V méně závažných případech sucho brání otvírání poupat a způsobuje předčasné vadnutí již otevřených květů.

Uvadání

Vadnutí může být známkou nedostatku vláhy. Nicméně je důležité vědět, že během horkých dnů rostliny vypadají mírně ovadlé, čímž se brání před nadměrným odparem vody. Stále zelené druhy mají svěšené a zkroucené listy také v mrazu. Závažné však je vysychání kořenů způsobené extrémním horkem nebo chladem. Pokud má rostlina v létě svěšené listy i po ránu nebo v zimě, i když jsou teploty nad bodem mrazu, je to známka, že je potřeba ji zalít.

Zalévání

K zalévání není vhodná voda s vysokým obsahem vápníku, který rostliny špatně tolerují (viz Poruchy výživy). Ideální je voda dešťová nebo povrchová. V létě je vhodné zalévat brzy ráno nebo pozdě večer. Při vysokých teplotách mohou vlhké kořeny zahnívat a trpět houbovými chorobami.

Nadbytek vody

Většina druhů netoleruje trvalé zamokření. Nadbytek vody podporuje houbové choroby, zahnívání kořenů a chlorózu. Proto je důležité zajistit dobře propustnou půdu s dostatečnou drenáží. Zalévat by se mělo, pokud je půda vyschlá. Zároveň je vhodné použít mulč (přikrývku z listí, kůry a podobně), který zabrání rychlému vysychání kořenů a pomůže udržení optimální teploty půdy.

Zamokření snáší například pěnišník kanadský (Rhododendron canadense) a rojovník bahenní (Rhododendron tomentosum).