Pěnišníky a jejich pěstování/Stanoviště

Pěnišníky většinou upřednostňují spíše stinná, vlhká místa, chráněná před slunečním úpalem, ačkoliv některé druhy snáší plné slunce dobře. Plné slunce více stimuluje kvetení. Přesto volíme raději severní stranu budov nebo sázíme keře pod vzrostlým stromem, který poskytne stín v době, kdy je intenzita slunečního svitu největší. Nejhůře působí slunce brzy zjara, kdy může popálit listy nebo celkově oslabit rostlinu tak, že je náchylná k chorobám. Intenzivní sluneční záření během mrazivých dní (zejména v únoru a březnu), kdy nemohou rostliny ze zmrzlé půdy čerpat vodu, snadno vysuší nadzemní části. To vede k vážnému poškození keře, v krajním případě až k úplnému odumření. Proto je nezbytné hlavně stále zeleným druhům poskytnout především v zimě přistínění. Opadavé azalky snášejí zimní slunce lépe, v létě však na takovém stanovišti vyžadují vydatnou zálivku.
Pěnišníkům prospívá také každoroční mulčování. Vhodné je také používat jako zimní kryt listí, kompost atp. Nevhodná je výsadba pěnišníku u velkých betonových ploch nebo ploch, které jsou v létě rozpálené sluncem.
Pěstování v nádobách
[editovat | editovat zdroj]Při pěstování v květináčích je důležité použít květináče tvarované do šířky, protože kořeny pěnišníků rostou mělce a do šířky. Výškově postačí do 30–40 cm. Po přesazení je důležitá zálivka. Keře v přírodě obvykle dobře přežívají zimu pod sněhem, kdy je studená pokrývka sněhu chrání před mrazem a je zdrojem vody. Při pěstování v zahradě je dobré připravit pěnišníky na zimu nastýlkou listí nebo kompostu a přes zimu zalévat.
Exhalace
[editovat | editovat zdroj]V zakouřeném prostředí se vice daří druhům s lesklým listem, např. Rhododendron x laetevirens, Rhododendron fortunei, Rhododendron praecox, Rhododendron minus, Rhododendron williasianum a kultivarům.