Dějiny královéhradecké římskokatolické diecéze/Seznam zemřelých kněží královéhradecké římskokatolické diecéze 1900–1999

Z Wikiknih

Seznam zemřelých kněží (biskupů, kněží a jáhnů) královéhradecké římskokatolické diecéze v letech 1900-1999

Jedná se o římskokatolické kněze diecézní nebo kněze řeholní, kteří působili alespoň krátký čas v královéhradecké diecézi a zemřeli v rozmezí let 1900-1999. Jedná se o nekompletní seznam, řazený chronologicky podle data úmrtí.

Zelenou barvou jsou podbarveni ti, kteří se stali oběťmi nacistického a komunistického pronásledování katolické církve. Oranžově jsou podbarveni němečtí kněží, kteří byli bez jasně prokázaného provinění popraveni v létě roku 1945.

jméno a příjmení kněze datum úmrtí jiné údaje
Jan Evangelista Němeček 1900-12-1515. prosince 1900 Rodák z Dobrušky. Byl farářem ve Rtyni v Podkrkonoší a později děkanem v Náchodě, kde působil až do konce života.
Alois Nývlt 1901-05-1212. května 1901 Rodák z Červeného Kostelce. Děkan v Holohlavech, jubilant kněžství.
Wenzel Fuchs 1902-07-033. července 1902 Prvo-farář ve Svobodě nad Úpou. Byl výraznou osobností v tehdejším životě Svobody nad Úpou, účastnil se velmi aktivně místního spolkového života. Je s ním zde spojeno zřízení nového městského hřbitova, kam byl nakonec sám pohřben (v témže hrobě byl později pohřben jeden z jeho nástupců, farář Josef Müller, v sousedství se nachází výrazná hrobka dalšího místního faráře, osobního děkana Johanna Geberta).
Jan Alois Adler 1903-11-1616. listopadu 1903 Farář na Míčově.
Václav Šilina 1904-08-099. srpna 1904 Rodák ze Šonova u Nového Města nad Metují. Kaplan v Hronově. Zemřel ve věku 34 let. Pohřben na hřbitově na Václavicích u Náchoda.
Bohumil František Hakl 1904-09-1212. září 1904 Rodák z Horní Branné. Dlouholetý děkan v Hořicích v Podkrkonoší a okrskový vikář jičínského vikariátu. Spisovatel a básník. Angažoval se v realizaci reforem papeže Lva XIII., přátelil se s dalšími literárně a společensky angažovanými kněžími (např. Mikulášem Karlachem a Tomášem Škrdlem z Prahy), nebo českobudějovickým biskupem Janem Valeriánem Jirsíkem. Redigoval Knihovnu kazatelskou děl homiletických. Pohřben na starém hřbitově na "Gothardu" v Hořicích v Podkrkonoší.
František Podhajský 1906-12-1616. prosince 1906 V letech 1894-1901 farář v Holicích. Poté dožil na odpočinku na Moravě.
Johann Gebert 1908-02-044. února 1908 Farář ve Svobodě nad Úpou, osobní děkan. Pohřben ve Svobodě nad Úpou.
Metoděj Karel Laudin, OSB 1909-05-2828. května 1909 Břevnovsko-broumovský benediktin. Farář v Machově u Police nad Metují. Zabýval se genealogií.
Josef Bukovský 1910-01-2424. ledna 1910 Kněz. Katecheta měšťanských škol v Poděbradech. Později, v l. 1881-1907 působil jako farář v Horkách nad Jizerou v litoměřické diecézi. Po roce 1907 dožil na penzi v Poděbradech.
Mons. ThDr. Alois Frýdek 1910-07-1010. července 1910 Narozen 24. prosince 1832. Po kněžském svěcení byl kaplanem postupně v Čáslavi, Nových Dvorech a nakonec na Bykáni. Následně byl nějaký čas katechetou a ředitelem na hlavní škole v Přelouči. Od roku 1864 působil jako spirituál v královéhradeckém kněžském semináři, přičemž zároveň suploval bohoslovcům výuku starozákonní biblistiky. V roce 1895 byl jmenován generálním vikářem královéhradecké diecéze. Kanovník a děkan královéhradecké katedrální kapituly.
František Schroter 1910-07-1212. července 1910 Farář ve Smrčné.
Karl Nickel 1910-09-1212. září 1910 Emeritní farář v Harrachově. Jubilant kněžství, osobní děkan.
Jan Pánek 1910-09-2929. září 1910 Farář ve Žlunicích.
PhDr. Tomáš Kouřil 1910-10-2424. října 1910 Kněz. Profesor gymnázia v Rychnově nad Kněžnou, historik. Biskupský notář.
Cyrill F. Kangra, OSB 1910-11-077. listopadu 1910 Broumovsko-břevnovský benediktin. Administrátor v Polici nad Metují, okrskový vikář a biskupský notář.
J. M. can. Václav Horák 1911-01-2626. ledna 1911 Děkan v Hostinném. Čestný kanovník královéhradecké kapituly.
František Antonín Pecka 1911-06-088. června 1911 Děkan v Náchodě.
Jan Volánek 1912-03-2424. března 1912 Někdejší farář v Běstvině, od roku 1910 děkan v Jaroměři.
Havel Cígler, OFMCap. 1912-05-022. května 1912 Kněz. Infirmář kapucínského konventu v Chrudimi.
Josef Folta 1913-11-2121. listopadu 1913 Děkan v Čáslavi.
Česlav Uhlíř, O.Praem. 1913-10-2020. října 1913 Želivský premonstrát, v letech 1913-1915 kaplan v Polné.
Josef Kučera 1914-05-088. května 1914 Farář v Seči. Biskupský notář a osobní děkan.
Václav Tejchmann 1914-08-022. srpna 1914 Emeritní farář v Libštátě. Dožil v Nymburce.
ThDr. Josef Mrštík 1914-09-055. září 1914 Rodák z českobudějovické diecéze, kde začínal i své kněžské působení. V letech 1892-1901 vyučoval pastorální teologii a katechetiku v kněžském semináři v Hradci Králové. Poté se vrátil do běžné duchovní správy. V letech 1901-1913 byl arciděkanem v Chrudimi (zde byl také členem správního orgánu městské nemocnice a komisařem místních středních škol). Následně byl jmenován a ustanoven infulovaným proboštem v Poděbradech a okrskovým vikářem poděbradského vikariátu. Již v následujícím roce však zemřel.
Mons. ThDr. Antonín Brychta 1915-01-1010. ledna 1915 Profesor novozákonní biblistiky v kněžském semináři v Hradci Králové. Papežský domácí prelát, kanovník katedrální kapituly.
Jindřich Láš 1915-02-2121. února 1915 Kněz. Působil ve Dvoře Králové nad Labem, pohřben na Staroměstském hřbitově v Náchodě.
Heinrich Kuczej 1916-05-1313. května 1916 Farář v Žacléři, jmenovaný komisař řeholního domu sester Kongregace sv. Hedviky v Žacléři. Biskupský notář. Pohřben na městském hřbitově v Žacléři.
Stanislav Hlína 1917-08-1111. srpna 1917 Fundatista v Malých Svatoňovicích.
Jan Hejtmánek 1918-08-1111. srpna 1918 Působil jako kaplan v Bystrém u Poličky, roku 1876 se stal administrátorem a následně farářem v Korouhvi. Později se vrátil do Bystrého již jako farář a působil zde celý zbytek života.
František Kašťák 1920-06-2424. června 1920 V letech 1890-1895 farář ve Slavoňově, později v Ronově nad Doubravou.
Josef Pleštil 1920-06-2424. června 1920 Někdejší kaplan v Ostružně u Jičína. V závěru života žil v Loučeni v litoměřické diecézi.
Fulgencius František Khunt, OSB 1920-08-2222. srpna 1920 Farář v Machově u Police nad Metují. Dlouhý čas zažíval šikanu ze strany svého kaplana Emanuela Hulínského, který následně přestoupil s velkou částí farníků k nové Československé církvi. Toto se velmi negativně podepsalo na zdraví faráře Khunta. Zemřel v okresní nemocnici v Náchodě.
Mons. ThDr. František Šulc 1921-03-2424. března 1921 Rodák z Brda u Nové Paky. Na kněze vysvěcen v roce 1875. Byl kaplanem v Golčově Jeníkově, následně dále studoval a dosáhl doktorátu teologie. Poté byl ustanoven vyučujícím dogmatiky v kněžském semináři v Hradci Králové. Angažoval se také společensky, dochovány jsou například jeho promluvy, ve kterých se snažil o rozbor nauky Jana Husa z katolického pohledu. Vystupoval také proti tehdy nově vzniklé Československé církvi (husitské). Zemřel v Hradci Králové ve věku 69 let. Pohřben ve Staré Pace.
Mons. František Tomíček 1922-03-088. března 1922 Rodák z Poniklé, absolvent jičínského gymnázia, teologii studoval v Hradci Králové. Působil jako kaplan v Solnici a následně celých 36 let byl farářem ve Velkém Uhřínově, řadu let také okrskovým vikářem. V roce 1921 odešel na odpočinek. Nadále žil na velkouhřínovské faře, kde mu jeho nástupce ponechal k dispozici dva pokoje a také si (na žádost kněží z vikariátu) ponechal nadále úřad okrskového vikáře.
František Hendrych 1922-12-1313. prosince 1922 Farář v Českém Meziříčí.
Mons. Václav Dvořáček 1923-11-2525. listopadu 1923 Farář v Nížkově.
Jan Vik 1924-05-2525. května 1924 Zámecký kaplan ve Smiřicích (farnost Holohlavy).
Augustin Kubes, OFMCap. 1924-07-1616. července 1924 Kněz v kapucínském konventu v Opočně. V letech 1911-1916 provinciál české provincie kapucínského řádu.
Antonín Rohlík 1926-09-2525. září 1926 Farář v Krucemburku. Zemřel tragicky, byl kýmsi zastřelen během podvečerní procházky. Pachatele se nikdy nepodařilo zjistit.
Otakar Hůla 1930-02-022. února 1930 Farář v Seči.
Viktor Bibus 1930-12-022. prosince 1930 Farář v Lichkově u Králík.
Josef Vosyka 1931-12-2323. prosince 1931 Farář v Kunštátu (tehdy Kronstadtu) u Orlického Záhoří.
Karel Neužil 1932-07-1515. července 1932 Farář v Nížkově.
František Morávek 1932-09-044. září 1932 V letech 1896-1911 farář v Klášterci nad Orlicí. Dožil na odpočinku ve Zbudově u Klášterce nad Orlicí. Pohřben v kněžském hrobě na kláštereckém hřbitově.
Mons. Jan František Seidl 1932-09-066. září 1932 Od roku 1894 působil jako farář v Černilově. V roce 1902 byla černilovská farnost obdařena čestným titulem děkanství a Seidl se stal prvním děkanem. Farnost hmotně velmi zvelebil, aktivně se účastnil také místního spolkového života. Od roku 1912 působil jako děkan v Holohlavech. V roce 1927 odešel na odpočinek do Lysé nad Labem, kde dožil.
Mons. Václav Hvězda 1933-11-011. listopadu 1933 Rodák ze Semonic u Jaroměře. Kněžské svěcení přijal 14. července 1889. Jako kaplan působil postupně v Klášterci nad Orlicí a v Chrasti u Chrudimi. V roce 1903 se stal farářem ve Vamberku. Zde se velmi aktivně zapojil i do spolkového života. Zemřel v nemocnici v Hradci Králové. Pohřben je v Chrudimi.
Matěj Schreiber, OFMCap. 1934-08-1313. srpna 1934 Kněz v kapucínském konventu v Chrudimi. Zasloužilý provinční definitor. Konzistorní rada královéhradeckého biskupství.
J.M. can. prof. ThDr. Jan Nepomuk Hejčl 1935-02-055. února 1935 Rodák ze Žamberka. Na kněze vysvěcen v Hradci Králové 12. července 1891. Po vysvěcení působil krátce jako kaplan v Dolní Čermné. Posléze dále studoval teologii ve Vídni a orientalistiku v Berlíně. Po návratu vyučoval starozákonní biblistiku v kněžském semináři v Hradci Králové. Od roku 1909 působil na teologické fakultě v Olomouci. V letech 1917-1925 vydal postupně ve třech svazcích nový překlad Starého zákona do češtiny.
František Kočí 1936-04-2121. dubna 1936 Děkan v Žamberku.
Jan Suchomel 1936-07-2323. července 1936 Farář v Dolní Čermné, pohřben v Hradci Králové na Pouchově.
Josef Unger 1937-09-2020. září 1937 Rodák z Batňovic (farnost Úpice). Děkan v Černilově.
František Martínek 1938-08-066. srpna 1938 Farář v Sádku.
Linus Mann, OFMCap. 1938-08-1717. srpna 1938 Kněz v kapucínském konventu v Chrudimi. Jubilant řeholních slibů.
Franz Wihan 1940-03-1010. března 1940 Kněz německé národnosti, rodák z Huntířova u Dvora Králové. Někdejší kaplan v Trutnově, později administrátor v Sedloňově v Orlických horách. Mezi farníky byl velmi oblíben, což nicméně velmi vadilo sedloňovským příznivcům nacismu. Stával se obětí opakované šikany a napadání, nakonec byl v prosinci 1939 na udání zatčen. Vězení zničilo jeho psychické zdraví. Byl převezen do psychiatrické léčebny ve Šternberku na Moravě, kde byl zřejmě mučen a následně na něm byla vykonána eutanázie. Jeho tělo bylo vydáno k pohřbení příbuzným do Huntířova. Ti přes zákaz nechali po dohodě s kocléřovským farářem Antonem Dresslerem v noci před pohřbem otevřít rakev. Bylo shledáno, že tělo nese známky mučení. Poté byla rakev opět uzavřena a na druhý den se konal pohřeb. Hrob byl později zapomenut. Jeho poloha byla opětovně identifikována až v roce 2015.
Alois Dostál 1940-07-2727. července 1940 Děkan v Čáslavi.
Josef Teplý 1941-01-1010. ledna 1941 Farář v Běstvině.
Vincenc Laštovička 1941-08-066. srpna 1941 Kaplan v Chotěboři.
Prof. PhDr. Dobroslav Orel 1942-02-1818. února 1942 Kněz, rodák z Ronova nad Doubravou. Hudební pedagog a muzikolog. Přednášel církevní zpěv a gregoriánský chorál v kněžském semináři v Hradci Králové. Později působil v Praze, vyučoval na pražské konzervatoři. Autor řady muzikologických publikací. Podílel se na reformě kostelního zpěvu, uspořádal kancionál a rorátník (zvláště rorátník je dodnes poměrně hojně využíván při příslušných bohoslužbách v adventu). Zemřel v Praze-Dejvicích. Pohřben v hrobě svých příbuzných v Horní Rovni u Pardubic. V roce 1947 mu byla v rodném Ronově odhalena pamětní deska.
Mons. Metoděj Kubáň 1942-03-055. března 1942 Vojenský duchovní. V letech 1929-1934 duchovní správce 4. pěší divize v Josefově. V roce 1939 se zapojil do protinacistického odboje, zemřel v koncentračním táboře v Dachau.
Jan Havelka 1942-05-1212. května 1942 Rodák ze Smidar, v letech 1916-1922 kaplan v Čáslavi. Zemřel v Německém (nyní Havlíčkově) Brodě.
Sigismund Ludvík Bouška, OSB 1942-08-2929. srpna 1942 Břevnovsko-broumovský benediktin (břevnovské a broumovské opatství se vzájemně oddělily až po roce 1945). Působil v Polici nad Metují a v Bezděkově. Závěr života trávil u přátel ve Rtyni v Podkrkonoší, zemřel v nemocnici v Náchodě. Pohřben na břevnovském hřbitově v Praze.
Mons. František Vítek 1942-10-055. října 1942 Rodák z Týniště nad Orlicí, na kněze vysvěcen 15. července 1883. Někdejší vikarista královéhradecké katedrály, posléze kaplan v Polné. V letech 1891-1912 přechodně působil v brněnské diecézi. Od roku 1912 děkan v Polné. V roce 1927 jmenován Monsignorem.
Antonín Mádle 1942-11-1515. listopadu 1942 Děkan v Novém Bydžově.
František Opřátko 1942-12-088. prosince 1942 Farář na Míčově.
Jan Procházka 1943-03-2323. března 1943 Do roku 1941 farář v Červených Janovicích. Byl udán za "pobuřující" promluvy při bohoslužbách a odsouzen ke čtyřletému vězení. Zemřel ve věznici v Bruchsale v Německu.
gen. d. s. ThDr. Adolf Honig 1943-09-077. září 1943 Původem z olomoucké arcidiecéze. V letech 1892-1920 vojenský duchovní. V letech 1892-1901 kurát vojenské nemocnice č. 12 v Josefově. Po odchodu do penze vypomáhal v běžné duchovní správě ve svém rodišti v Šumvaldu. Zemřel v Olomouci.
Mons. Jan Černý 1944-02-1212. února 1944 Někdejší spirituál kněžského semináře v Hradci Králové. Děkan královéhradecké katedrální kapituly. Vězněn nacisty, zemřel ve Würzburgu. Na kanovnických domech v Hradci Králové má nenápadnou pamětní desku.
Alfons Jiří Hornek 1944-02-2424. února 1944 Rodák z Humpolce. Emeritní děkan v Přibyslavi. Dožil v rodišti.
Franz Xaver Endt 1944-03-1616. března 1944 V letech 1923-1941 farář v Trutnově-Horním Starém Městě. Poté uvězněn, zemřel ve vězení.
Václav Volánek 1945-02-2323. února 1945 Do roku 1942 farář v Týništi nad Orlicí. Zemřel v koncentračním táboře Dachau.
Oldřich Kučera 1945-05-088. května 1945 Farář v Trhové Kamenici. Brutálně zavražděn na trhovokamenické faře ustupujícími nacistickými vojáky.
Antonín Rührich 1945-06-1616. června 1945 Farář v Olešnici v Orlických horách. Ač nebylo jisté, zda se za okupace nějakým způsobem provinil, byl jakožto Němec zastřelen příslušníky Rudé armády v údolí Peklo u Nového Města nad Metují. Před popravou se jej svým vyjednáváním a přímluvami velmi usilovně, leč marně, snažil zachránit tehdejší novoměstský děkan Petr Štěpánek, který byl přesvědčen o jeho nevině.
Cölestin Baier 1945-07-2020. července 1945 Farář ve Zdoňově u Teplic nad Metují a okrskový vikář broumovský. "Revoluční garda" nalezla ve farní stodole, kterou ale měl pronajatou jeden ze zdoňovských Němců, ukryté zbraně. Ač se Baier hájil tím, že o zbraních nic nevěděl (což byla zřejmě pravda), byl společně s několika dalšími lidmi zatčen a odveden do někdejšího okresního vězení v Teplicích nad Metují. Po několika dnech byl zlynčován na hlavní teplické ulici (lynči se snažil zabránit teplický farář Josef Nosse, ale sám Baier jeho pomoc - zřejmě ze snahy uchránit Nosseho od něčeho podobného - odmítl a pomocí jakési gestikulace jej poslal pryč). Večer 20. července 1945 byl Baier se svou hospodyní Terezií Prochaskovou a dvěma dalšími lidmi vyveden bez jakéhokoliv soudu na popravu. Své farníky musel po exekuci zakopat a následně byl zastřelen také. V roce 2016 mu byla ve zdoňovském kostele odhalena pamětní deska. Místo jeho hrobu bylo zapomenuto. Až v roce 2021 pravděpodobnou polohu tohoto hrobu identifikoval spisovatel, básník a dokumentarista Miloš Doležal se spolupracovníky.
prof. Dr. Alban J. Prause, OSB 1945-08-2424. srpna 1945 Broumovský benediktin, kněz. Rodák z Heřmánkovic u Broumova. Profesor broumovského gymnázia. V závěru života farář v Šonově u Broumova. Od 14. srpna 1945 odešel na odpočinek a chystal se odstěhovat do broumovského kláštera. Prozatím však stále bydlel v Šonově (neb se souhlasem k jeho odstěhování ze Šonova dělala poněkud obstrukce místní samospráva). Zde byl zavražděn "revoluční gardou", ač se za okupace ničím neprovinil. Pohřben na obecním hřbitově v Šonově.
Ansgar Schmitt, OSB 1945-08-2424. srpna 1945 Broumovský benediktin, kněz. Spolurodák Albana Prauseho z Heřmánkovic a v jistém slova smyslu jeho odchovanec. Od 15. srpna 1945 interkalární administrátor v Šonově u Broumova. Zavražděn spolu s Albanem Prausem "revoluční gardou". Pohřben na obecním hřbitově v Šonově.
František Honců 1946-06-1515. června 1946 Farář v Přepychách, tamtéž pohřben.
František Bílek 1947-05-1616. května 1947 Rodák ze Světlé nad Sázavou. Na kněze byl vysvěcen 25. července 1898 v katedrále sv. Ducha v Hradci Králové. Postupně působil v duchovní správě v Dolních Libchavách, Teplicích nad Metují, Lanškrouně a Žichlínku. Od 1. října 1923 děkan v České Třebové. Biskupský notář a čestný konzistorní rada. Pohřben na českotřebovském hřbitově.
Jaroslav Petr 1947-07-1818. července 1947 Farář v Častolovicích.
Mons. Jan Řezníček 1947-12-1919. prosince 1947 Rodák z Velkých Svatoňovic. Kaplan a katecheta v Červeném Kostelci.
J. M. can. František Finda 1948-08-088. srpna 1948 Původem z brněnské diecéze od Moravských Budějovic. Kněžské svěcení přijal v roce 1912 a zhruba po roce v běžné pastoraci se stal vojenským duchovním. Vystřídal několik působišť při vojenských jednotkách rakousko-uherské a později Československé armády. V letech 1934-1935 působil v Josefově, později působil jako duchovní správce II. vojenského sboru v Hradci Králové. Po okupaci v roce 1938 odešel z armády a stal se farářem v Jasenné u Jaroměře. Od roku 1940 kanovník královéhradecké kapituly.
Josef Pivoňka 1949-07-1212. července 1949 Duchovní správce ve Slatiňanech, zemřel náhle ve věku 69 let.
PhDr. ThDr. Čeněk Tomíško 1949-08-1616. srpna 1949 Narozen v Čáslavi v roce 1905. S vyznamenáním odmaturoval na čáslavském gymnáziu. Teologii studoval v Nepomucenu v Římě. Kněžské svěcení přijal 21. prosince 1929 v Římě a na druhý den slavil svou první Mši svatou v kapli Nepomucena. Po návratu do Čech jej královéhradecký biskup ustanovil kaplanem v Dolních Libchavách u Ústí nad Orlicí. Již po roce byl povolán na konzistoř do Hradce Králové, kde se věnoval přípravě metodik pro výuku náboženství. V roce 1935 dokončil v Římě rigorózními zkouškami další vzdělání a poté začal vyučovat dogmatiku a filosofii v hradeckém kněžském semináři. V roce 1949 odjel na dovolenou ke své sestře do Mnichova u Mariánských Lázní. Zde se však těžce nachladil. Zemřel na komplikovaný zápal plic v nemocnici v Mariánských Lázních.
Karel Škacha 1949-11-2828. listopadu 1949 Farář v Bělé nad Svitavou, zemřel po operaci štítné žlázy.
Josef Toufar 1950-02-2525. února 1950 Někdejší duchovní správce v Zahrádce u Ledče nad Sázavou. Odtud v roce 1948 na státní nátlak přeložen do Číhoště. Zemřel na následky brutálních výslechových metod, užitých na něm během vyšetřovací vazby ve Valdicích, poté, co byla snaha jej "na poslední chvíli" zachránit operací v prominentním sanatoriu v Praze. Původně byl pohřben do hromadného hrobu na hřbitově v Praze-Ďáblicích. V roce 2014 byly identifikovány a exhumovány jeho ostatky. Po antropologickém průzkumu byl 12. července 2015 pohřben do hrobky v kostele v Číhošti. Probíhá jeho beatifikační proces.
ThDr. Metoděj Bohumír Mastný, O.Praem. 1950-05-011. května 1950 Želivský premonstrát, rodák z Dolních Vilémovic na Moravě. V závěru druhé světové války byl krátce vyšetřován gestapem. Později žil jako konventuál v želivském klášteře. V roce 1950 byl spolu se spolubratry internován, ač "kádrově" byl hodnocen jako více-méně "bezproblémový". V internaci však dlouho nesetrval. Ze zdravotních důvodů byl převezen na vězeňské oddělení nemocnice v Semilech, kde záhy zemřel. Pohřben je v Třebíči.
Jaroslav Kladiva 1950-07-044. července 1950 Duchovní správce v Keblově (který do r. 1993 patřil do královéhradecké diecéze, od uvedeného roku součást arcidiecéze pražské).
Josef Vorlička 1951-01-2222. ledna 1951 V letech 1926-1927 kaplan v Polné, poté působil v Dubenci u Dvora Králové nad Labem. V letech 1933-1949 farář v Krouně. Dožil zřejmě na odpočinku.
Karel František Toufar, OFMCap. 1951-02-1414. února 1951 Kapucín, kněz. Strýc výše uvedeného umučeného kněze Josefa Toufara. V roce 1950 byl internován v bývalém kapucínském konventu v Opočně, kde prožil zbytek života.
Benedikt Kříž 1951-03-1818. března 1951 Narozen 11. května 1871, kněžské svěcení přijal 29. července 1894. V letech 1919-1925 katecheta na gymnáziu v Náchodě. V Náchodě následně dožil a byl pohřben na tamním Staroměstském hřbitově.
Mons. Karel Mikulecký 1951-10-3131. října 1951 Arciděkan v Chrudimi, biskupský notář a konzistorní rada.
Václav Žižka 1952-05-2828. května 1952 Emeritní farář ve Zbýšově.
ThDr. Fulgent Jan Novák, O.Praem. 1952-06-099. června 1952 Želivský premonstrát, do roku 1951 farář v Jiřicích. V uvedeném roce mu byl odňat státní souhlas k veřejné kněžské službě a byl donucen odejít do důchodu. Dožil v Humpolci jako soukromá osoba.
Ladislav Dragoun 1952-07-1111. července 1952 Děkan v Náchodě, okrskový vikář náchodského vikariátu. Pohřben na náchodském Staroměstském hřbitově při kostele sv. Jana Křtitele, v témže hrobě je pohřbena jeho rodná sestra, která mu vedla domácnost.
Bedřich Václav Vavroušek, O.Praem. 1952-07-1717. července 1952 Emeritní opat želivský. V roce 1950 byl spolu se spolubratry internován v Broumově, později byl převezen do charitního domova na Moravci v brněnské diecézi, kde dožil. Na hřbitově na Moravci byl rovněž pohřben.
František Xaver Mimra 1952-10-1313. října 1952 V letech 1919-1949 farář v Rané u Hlinska. V letech 1949-1952 politický vězeň. Se značně podlomeným zdravím byl z vězení propuštěn a ustanoven duchovním správcem v Cerekvici nad Loučnou. Zanedlouho však na následky předchozího vězení zemřel. V roce 1998 mu v Rané byla odhalena pamětní deska.
Josef Vacek 1953-12-1313. prosince 1953 V letech 1938-1953 děkan v Černilově. Od jara 1953 na odpočinku (žil nadále v Černilově a tamtéž byl i pohřben).
Josef Bradáč 1954-09-022. září 1954 Děkan v Kopidlně.
Josef Šinkora 1954-10-2727. října 1954 Farář ve Vlkanči a osobní děkan.
Antonín Kotyza 1954-11-099. listopadu 1954 Moravan, rodem z olomoucké arcidiecéze. Rodný bratr Aloise Josefa Kotyzy, OSB, opata v Rajhradě u Brna. Antonín byl nadšeným vlastencem, pro což nalezl pochopení u královéhradeckého biskupa Edvarda Jana Brynycha, který mu umožnil teologická studia pro královéhradeckou diecézi. Na kněze jej vysvětil až Brynychův nástupce, Josef Doubrava, v roce 1903. Kotyza kaplanoval v Proseči u Skutče a následně byl farářem v Chlebích u Nymburka a Velimi (tehdy královéhradecká diecéze, dnes arcidiecéze pražská). Od roku 1952 již nebyl schopen vykonávat duchovní správu, dožíval na své faře vážně nemocen. Pohřben ve Velimi.
Václav Švec 1954-11-1313. listopadu 1954 Farář v Lovčicích a čestný konzistorní rada.
prob. ThDr. Josef Durek 1954-11-2727. listopadu 1954 Rodák z Rychnova u Skutče, kněžské svěcení přijal v Římě 15. ledna 1913. Od roku 1939 probošt kolegiátní kapituly v Litomyšli. Zároveň byl zpovědníkem litomyšlské komunity Kongregace sester sv. Kříže. Autor kulturních a etnografických spisů. V roce 1949 byl zatčen a odsouzen z politických příčin ke čtyřem měsícům vězení. Po propuštění se nesměl vrátit k veřejné duchovní službě. Dožil bez "státního souhlasu k duchovenské činnosti" u své sestry v Černošicích u Prahy.
Antonín Tvrdík 1954-12-1010. prosince 1954 Emeritní farář v Libici nad Doubravou, dožil v Lučici.
Štěpán Posdiena 1955-02-1111. února 1955 Někdejší kaplan v Dolním Lánově, v roce 1926 přeložen jako farář do Vernéřovic na Broumovsku.
Jan Lebeda 1955-03-1010. března 1955 Interkalární administrátor v Pohledu u Havlíčkova Brodu.
Mons. Josef Světelský 1955-04-2525. dubna 1955 Kněz, konzistorní rada a assesor. Katecheta v Třebechovicích pod Orebem.
Antonín Steiner 1955-05-2424. května 1955 Emeritní farář v Lomnici nad Popelkou, žijící na odpočinku v Korouhvi u Poličky.
Antonín Vančura 1955-06-1010. června 1955 Kněz. Katecheta v Hořicích v Podkrkonoší.
Josef Jakubec 1955-06-2727. června 1955 Na kněze vysvěcen v roce 1924, působil jako kaplan postupně Libštátě, Třebechovicích pod Orebem a Městci Králové. Následně byl farářem v Žamberku. Od roku 1949 politický vězeň. V roce 1954 mu byla diagnostikována rakovina plic. Vězeňský lékař bezúspěšně žádal o jeho propuštění. Zemřel ve věznici na Mírově, tamtéž pohřben na vězeňském hřbitově. Příbuzní opakovaně žádali o možnost převézt jeho ostatky do Ústí nad Orlicí, kde si přál být pohřben. Nikdy jim nebylo vyhověno. V roce 1990 byl posmrtně rehabilitován.
Mons. Antonín Weninger 1955-07-011. července 1955 Duchovní správce řeholních sester v Meziměstí u Broumova.
Mons. Jan Kohel 1955-10-066. října 1955 Arciděkan v Kutné Hoře.
Antonín Tvrdík 1955-12-1010. prosince 1955 Kněz penzista, emeritní farář v Libici nad Doubravou.
Ignác Dovrtěl 1956-02-099. února 1956 Rodem Moravan. Na kněze vysvěcen v roce 1905. Působil jako kaplan v Klášterci nad Orlicí a od roku 1911 pak v Žamberku. V letech 1921-1937 působil opět v Klášterci nad Orlicí, tentokráte jako farář. Roku 1937 odešel na odpočinek do Žamberka, do Klášterce se nicméně příležitostně vracel i nadále (podle matričních zápisů zde i po roce 1937 /zřejmě na žádost svých někdejších farníků, kteří jej o to cíleně žádali/ příležitostně křtil, nebo sloužil pohřební obřady). Pochován na hřbitově v Žamberku.
Josef Volf 1956-02-1919. února 1956 Kněz královéhradecké diecéze, regionální historik.
Josef Chadraba 1956-04-1616. dubna 1956 Bývalý děkan v Golčově Jeníkově, posléze administrátor ve Vilémově u Golčova Jeníkova. Byl členem mysliveckého spolku a jako jeden ze svých koníčků sbíral lovecké zbraně. V roce 1948 mu bylo diagnostikováno závažné onemocnění cév, které mu omezovalo hybnost nohou. V roce 1951 byl vykonstruovaně obviněn z protistátní činnosti (v čemž mu velmi uškodila jeho sbírka loveckých zbraní, která byla objevena). Byl odsouzen na dvacet let vězení. Přes objektivně nedobrý a zhoršující se zdravotní stav byl ve vězení zařazen k pracovním četám. Opakovaně musel být hospitalizován ve vězeňské nemocnici. V roce 1955 neúspěšně žádal o přerušení trestu a možnost efektivnější léčby. V důsledku kornatění cév nedlouho poté zemřel ve věznici na Mírově na infarkt. Na druhý den bylo jeho tělo spáleno v krematoriu v Olomouci, urna s jeho popelem se následně ztratila a nikdy již nebyla nalezena. V roce 1993 mu ve vilémovském kostele byla odhalena pamětní deska.
Tomáš Obršlík 1956-12-033. prosince 1956 Rodák z Babic u Lesonic v brněnské diecézi. Působil ve Velké Losenici.
Adolf Odvárka 1957-02-033. února 1957 Farář v Býšti.
Mons. prof. ThDr. PhDr. Jan Sobota 1957-02-1818. února 1957 Rodák z Dobšic nad Cidlinou (farnost Chlumec nad Cidlinou). Na kněze vysvěcen v roce 1907. V letech 1913-1922 katecheta v Novém Bydžově. Později vyučoval v kněžském semináři v Hradci Králové. V roce 1940 byl jmenován proboštem v Poděbradech, kde působil až do konce života. V roce 1950 zaštiťoval státem iniciovanou tzv. Diecézní poradu duchovenstva, konanou v Hořicích v Podkrkonoší (ta - díky nevhodnému načasování i nechuti většiny kněží ke kolaboraci s komunistickým režimem - skončila fiaskem). Pohřben v Chlumci nad Cidlinou.
Eduard Maličký 1957-04-3030. dubna 1957 Duchovní správce v Lukavici u Rychnova nad Kněžnou.
František Sokol 1957-10-022. října 1957 Administrátor v Ostružně u Jičína. Tragicky zemřel při nehodě na motocyklu v Náchodě. Pohřben ve Skutči.
Josef Dohnal 1958-01-077. ledna 1958 Farář ve Starých Ždánicích (později zrušená farnost, nyní součást farnosti Opatovice nad Labem). Čestný konzistorní rada a osobní děkan.
Jan Macek 1958-01-088. ledna 1958 Rodák z Krucemburku. Farář v Nížkově.
J. M. can. Karel Tomíček 1958-05-055. května 1958 Rodák z Jilemnice. Většinu života prožil jako vojenský duchovní. V roce 1939 odešel do civilní duchovní správy. Působil jako farář v České Skalici, stal se kanovníkem královéhradecké kapituly.
Mons. Antonín Svatoš 1958-05-1818. května 1958 Farář na Boušíně, biskupský vikář.
Josef Plocek 1958-05-2323. května 1958 Kněz, čestný konzistorní rada. Emeritní katecheta v Náchodě.
Josef Kašnar 1958-09-2525. září 1958 Farář v Běstvině.
Arnošt Mališ 1958-12-2626. prosince 1958 Na kněze vysvěcen v roce 1936. V letech 1941-1947 katecheta v Novém Bydžově.
Josef Rohleder 1959-04-1010. dubna 1959 V letech 1923-1941 farář v Lázních Bohdanči, po konfliktu s příslušníky hitlerjugend musel odejít jinam. Od roku 1943 arciděkan v Jičíně.
František Vaňáček 1959-06-1717. června 1959 Někdejší kaplan v Černilově. V závěru života žil v brněnské diecézi (od r. 1954 až do své smrti vypomáhal v duchovní správě v Brně-Líšni).
Josef Boháč 1959-07-1717. července 1959 Děkan v Golčově Jeníkově.
Vladimír Hanáček 1960-09-033. září 1960 Bývalý farář v Dolní Kalné. V závěru života administrátor v Kostelní Lhotě u Poděbrad.
Augustin Josef Vrbský, O.Praem. 1961-01-099. ledna 1961 Želivský premonstrát, kněz. Muzikolog, znalec gregoriánského chorálu.
Jan František Novák 1961-07-1010. července 1961 Administrátor arciděkanství v Trutnově. Zemřel náhle (zřejmě na infarkt) poté, co se vrátil z výslechu na StB, kde byl tlačen k podpisu spolupráce. Vzpomínán jako oblíbený, laskavý a noblesní člověk. Jeho postavu zapracoval do svého románu Stín katedrály prorežimní spisovatel a odpadlý katolický kněz Josef Jelen, který jej v tomto románu brutálně zkarikoval a znectil.
Mons. ThDr. Hugo Doskočil 1961-08-099. srpna 1961 Teologii studoval ve Vídni a v Římě. Na kněze vysvěcen 10. března 1900. Vyučoval na Katolické teologické fakultě v Praze. Nějaký čas byl rektorem kněžského semináře v Hradci Králové. V roce 1949 byl jistou dobu vězněn. Dožil v Hradci Králové.
Stanislav Endrle 1961-12-2323. prosince 1961 Farář v Chřenovicích.
František Houdek 1963-04-3030. dubna 1963 Farář v Ronově nad Doubravou, osobní děkan.
Alois Zamazal 1963-06-2727. června 1963 V letech 1952-1960 duchovní správce v Rudolticích.
Theobald Otto Franz Birke, OSB 1963-07-066. července 1963 Broumovský benediktin, rodák ze Stárkova u Náchoda, na kněze vysvěcen 8. července 1923. V letech 1927-1939 kaplan v Polici nad Metují. Od roku 1939 byl farářem ve Vernéřovicích u Broumova. Protože nekolaboroval s nacismem, nebyl po r. 1945 odsunut a dále působil ve Vernéřovících. Zde je naposledy doložen ještě v roce 1961. Poté zřejmě odešel na odpočinek. Velmi rád fotografoval. Negativní stránkou jeho působení zůstává, že v roce 1951 podepsal rezoluci, odsuzující "babické vrahy" (vykonstruovaný případ z jihozápadní Moravy té doby, v jehož rámci bylo popraveno několik nevinných lidí včetně tří katolických kněží), a že v téže době se stal spolupracovníkem StB.
Metod Karel Ťoukálek, O.Praem. 1963-09-2424. září 1963 Želivský premonstrát. Administrátor ve Vojslavicích.
prof. František Xaver Boštík 1964-02-1212. února 1964 Rodák z Horního Újezdu u Litomyšle. V roce 1907 vysvěcen na kněze. Působil jako katecheta na gymnáziu v Chotěboři, kde mezi jeho žáky patřil budoucí kněz Josef Toufar (viz r. 1950), který do Chotěboře na jeho popud přestoupil z gymnázia v Německém (nyní Havlíčkově) Brodě. Po politickém převratu v r. 1948 byl Boštík z gymnázia odvolán a nějaký čas byl z politických důvodů vězněn. Po propuštění se mohl vrátit do Chotěboře, až do smrti ale nedostal tehdy potřebný "státní souhlas" k výkonu kněžské služby. Pohřben na hřbitově v Chotěboři, v roce 1995 mu byla na chotěbořské faře odhalena pamětní deska.
Bedřich Malina 1964-06-2424. června 1964 Rodák z Mirovic v českobudějovické diecézi (nar. 7. února 1893). Působil jako farář v Sádku u Poličky. Konzistorní rada.
Norbert Antonín Lokvenc, OSB 1964-07-3131. července 1964 Břevnovsko-broumovský benediktin. Od roku 1943 až do své smrti farář v Polici nad Metují. Zemřel v nemocnici v Broumově, pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v Polici nad Metují. De facto byl posledním benediktinem, který v duchovní správě v Polici působil.
Salesius Josef Sommernitz, OSB 1964-09-1010. září 1964 Břevnovsko-broumovský benediktin, kněz. Sudetský Němec, ovšem částečně s židovskými předky. Po záboru pohraničí v roce 1938 utekl před hitlerovským režimem do českého vnitrozemí. Po vzniku Protektorátu byl zatčen a internován ve středočeských Zásmukách (internován byl jakožto osoba zčásti židovského původu, od poslání přímo do koncentráku jej naopak zachránil jeho na druhé straně německý původ). V roce 1945 získal jakožto perzekvovaná osoba antinacistické osvědčení, čímž se vyhnul odsunutí do Německa. Vrátil se do Broumova a až do roku 1950 byl hospodářským správcem místního kláštera. V roce 1950 se v rámci Akce K dostal opět do internace (tentokráte pro změnu československé). Tu strávil v domovském broumovském klášteře, který se změnil na internační tábor. V broumovském klášteře už zůstal i poté, co internace zde oficiálně skončila a z kláštera se stal "charitní domov" pro řeholnice (kde sice byl mírnější režim, osoby zde bydlící nicméně zůstávaly do velké míry pod dohledem). Tyto řeholnice jej doopatrovaly až do jeho smrti.
Josef Roháč 1965-07-088. července 1965 Farář v Potštejně, předtím děkan v Holohlavech.
Mons. doc. Josef Burýšek 1965-07-2222. července 1965 Rodák z Dolních Rapotic u Ledče nad Sázavou. Někdejší vícerektor kněžského semináře v Hradci Králové (v době, kdy zde studoval např. Josef Toufar /viz r. 1950/). Církevní právník. Byl perzekvován komunistickým režimem, zřejmě proto musel ukončit své působení v královéhradeckém semináři. Následně je uváděn v letech 1951-1952 jako kaplan v Čáslavi. Dožil v Hostimi (v ČR jsou obce toho jména dvě, není zřejmo ve které).
Vladimír Lakomý, OFMCap. 1965-11-088. listopadu 1965 Kněz kapucínského řádu. V závěru života žil v Broumově (asi jako duchovní správce u "centralizovaných" řeholních sester).
pplk. d. s. Josef Kozák 1965-12-1616. prosince 1965 Pocházel od Klatov, na kněze vysvěcen (v roce 1916) byl však v Hradci Králové a rovněž inkardinován do královéhradecké diecéze. Působil v Hradci Králové jako dómský vikář, od roku 1920 pak byl přidělen zároveň jako zdravotní vojín v záloze ve vojenské nemocnici v Josefově. V letech 1921-1923 katecheta v Opočně, následně v letech 1923-1924 katecheta v Holicích. Od roku 1924 začal naplno působit v armádě - vesměs mimo královéhradeckou diecézi. Po likvidaci československé branné moci v roce 1939 působil v administrativních funkcích při Zemském úřadu v Praze. Od 5. května 1945 se aktivně účastnil Pražského povstání. Po obnově Československa působil jako přednosta duchovní správy při pražském posádkovém velitelství. V roce 1948 nastoupil dlouhodobou dovolenou a k 1. únoru 1949 odešel z armády.
Josef Volanský 1966-08-1313. srpna 1966 Děkan v Novém Bydžově.
Karel Wiesner 1967-01-1515. ledna 1967 Emeritní farář v Krucemburku, na odpočinku od roku 1959 ve Starém Ransku.
Josef Zapletal 1967-06-3030. června 1967 Kněz královéhradecké diecéze.
Josef Štumar 1967-11-2222. listopadu 1967 Kněz. Působil v Lukavci (tehdy královéhradecká diecéze) a v Proseči u Skutče.
Alois Stanislav Novák 1968-04-055. dubna 1968 Rodák z Petrovic u Dolní Čermné. Po kněžském svěcení se stal kaplanem v Poličce, následně už samostatně působil v Pěčíně v Orlických horách, poté v letech 1934-1953 ve Stěžerách u Hradce Králové. Od roku 1953 až do smrti byl farářem v Nasavrkách. Osobní děkan. Byl literárně činný a zabýval se pomologií. Zemřel v nemocnici v Chrudimi, pohřben v Petrovicích.
Klement Antonín Němčík, OSB 1968-07-3030. července 1968 Břevnovský benediktin. Kněžské svěcení přijal v roce 1913. Duchovní správce v Bezděkově nad Metují. Tamtéž pohřben.
Jan Sukdol 1969-01-022. ledna 1969 Kněz českobudějovické diecéze. Poté, co nemohl v českobudějovické diecézi na státní zásah působit, sloužil jako kněz u komunity řeholních sester v Albrechticích u Lanškrouna.
Ladislav Honsnejman 1969-07-066. července 1969 V letech 1934-1952 farář ve Vamberku.
Adolf Pelikán, SJ 1969-11-1818. listopadu 1969 Jezuita. V letech 1936-1938 spirituál královéhradeckého kněžského semináře. Ve stejné funkci působil později v Českých Budějovicích. V roce 1950 unikl internaci řeholníků a následně ilegálně emigroval do zahraničí. Nejprve žil a působil v Římě, později se vystěhoval do Kanady a USA. V závěru života působil v krajanské duchovní správě v Los Angeles.
Josef Bibus 1969-12-2929. prosince 1969 Farář v Bystřeci.
Jan Urner 1970-01-2121. ledna 1970 Někdejší duchovní správce v Bartošovicích v Orlických horách.
Jan Klimovič 1970-01-2222. ledna 1970 Děkan v Poličce.
Dominik Karl Prokop, OSB 1970-04-066. dubna 1970 Benediktin, opat v Broumově. Po roce 1945 žil v Rohru v Rakousku.
Řehoř Josef Papež, OSA 1970-04-066. dubna 1970 Obutý augustinián. V letech 1950-1951 interkalární administrátor v Číhošti. Poté působil v brněnské diecézi. V letech 1960-1962 politický vězeň.
Jan Abendroth 1970-04-2828. dubna 1970 Někdejší duchovní správce v Úpici.
Antonín Směták, SDB 1970-04-2828. dubna 1970 Salesián, na kněze vysvěcen v roce 1948. Po kněžském svěcení až do roku 1950 působil v Pardubicích. V uvedeném roce byl odveden na vojnu. Po návratu byl bez státního souhlasu, pracoval jako varhaník v chrámu sv. Mikuláše ve Znojmě (brněnská diecéze), již nikdy mu nebylo umožněno působit v oficiální pastoraci. Pohřben v rodných Huštěnovicích v olomoucké arcidiecézi.
ThDr. Jan Filip 1971-11-2121. listopadu 1971 Rodák z Přibyslavi z nuzných poměrů. Byl jazykově nadán a již v devíti letech věku se dokonce naučil esperanto. Přibyslavský děkan Alfons Jiří Hornek si jeho nadání všiml, a zprostředkoval mu studia na arcibiskupském gymnáziu v Praze, která mu také financoval. Zde Jan Filip v roce 1931 s vyznamenáním odmaturoval. Následně studoval teologii a v roce 1936 byl v Hradci Králové vysvěcen na kněze. Rok byl kaplanem v Jičíně, následně několik měsíců provizorním administrátorem v Nové Vsi nad Popelkou. Poté byl ustanoven kaplanem v Kutné Hoře, přičemž také působil jako učitel na místním gymnáziu a na učitelském ústavu (vyučoval hlavně náboženství, ale vedle toho též dějepis a latinu). Pedagogicky působil později v Náchodě a Dvoře Králové nad Labem. V roce 1950 mu bylo z politických důvodů zakázáno vyučovat. Nastoupil do běžné duchovní správy. Pět let působil jako interkalární administrátor v rodné Přibyslavi, následně krátce na Veliši u Jičína a poté čtyři roky v Chlenech v podhůří Orlických hor. V letech 1958-1962 působil v Letohradu. Od roku 1962 byl administrátorem v Kratonohách. V roce 1963 získal doktorát z teologie. Zemřel náhle v sakristii kostela v Kratonohách, když se chystal sloužit nedělní bohoslužbu. Pohřben na hřbitově v Přibyslavi. Jeho mladší bratr Karel byl rovněž knězem (zemřel v r. 2001).
Eduard Dospiva, OFMCap. 1971-12-2323. prosince 1971 Kapucín, kněz. V letech 1939-1940 působil v řádovém konventu v Chrudimi. Později působil v Brně.
František Mandys 1972-03-1919. března 1972 Farář v Přepychách. Nevyhýbal se velmi blízkým kontaktům se svými farníky, pročež byl mezi nimi velmi oblíben. Byl v Přepychách posledním sídelním knězem. Pohřben na tamním hřbitově.
Jan Nádvorník 1972-07-2222. července 1972 Kaplan v Jičíně.
Rudolf Matěna 1972-10-022. října 1972 Rodák z Hronova. Jako kaplan působil postupně v Novém Bydžově a Novém Městě nad Metují. Pak nějaký čas interkalární administrátor v Samšině u Jičína. V letech 1940-1947 pak působil jako farář v Dobré v Orlických horách. Zdejší působení v náročných horských podmínkách podlomilo jeho zdraví. Vrátil se do Nového Města nad Metují, kde žil v klášteře Milosrdných bratří a sloužil bohoslužby v klášterním kostele. Zhruba po roce se jeho zdraví velmi zlepšilo a mohl se vrátit do běžné duchovní správy. Na doporučení lékařů požádal o službu v olomoucké arcidiecézi na jihu Moravy, kde tamní podnebí vyhovovalo jeho zdravotnímu stavu. Stal se farářem ve Vacenovicích u Kyjova. Po konfliktu s církevním tajemníkem musel v roce 1965 odejít do farnosti Huštěnovice. V roce 1971 se u něj projevila rakovina. Poslední zhruba rok života prožil hospitalizován v Masarykově onkologickém ústavu v Brně na Žlutém Kopci, kde i zemřel. Pohřben v Hronově.
Mons. ThDr. Josef Bezdíček 1972-12-044. prosince 1972 Rodák z Chocně, inkardinovaný do královéhradecké diecéze. Působil převážnou část života v Římě, jako rektor papežské koleje Nepomucenum. Pohřben v hrobce kanovníků v basilice Sancta Maria Maggiore v Římě.
ThDr. František Štulpa 1973-01-1111. ledna 1973 V letech 1948-1950 děkan ve Skutči.
Rudolf Haluza 1973-03-099. března 1973 Rodem z Moravy, z Újezdu u Brna. V roce 1947 krátce interkalární administrátor v České Třebové. Poté administrátor v Žacléři.
Vítězslav Walter 1973-11-2929. listopadu 1973 Administrátor v Machově u Police nad Metují.
Václav Schröfel 1973-12-099. prosince 1973 Farář v Nebeské Rybné. Pro svůj německý původ byl v roce 1945 krátce vězněn. V roce 1949 byl uvězněn podruhé za respektování exkomunikačního dekretu na členy komunistické strany (odmítl připustit členy KSČ jako kmotry při křtu). To bylo vyloženo jako náboženská diskriminace a byl odsouzen na šest let vězení a k pokutě 10000 Kčs. Po třech letech byl podmínečně propuštěn. Bylo mu uděleno československé občanství a mohl se vrátit do duchovní správy.
Josef Nosse 1974-06-1717. června 1974 Bývalý farář v Teplicích nad Metují. Dne 10. září 1946 byl vystěhován do Německa. Dožil v Günterslebenu (Bavorsko, vládní obvod Dolní Franky, zemský okres Würzburg).
Miroslav Plotěný 1974-06-2828. června 1974 Děkan v Hořicích v Podkrkonoší.
František Šíp 1975-01-055. ledna 1975 Někdejší kaplan v Náchodě.
Jiljí Hůlek 1975-04-2020. dubna 1975 Kněz, ředitel Ústavu hluchoněmých (tzv. Rudolfinum) v Hradci Králové. Zemřel v charitním domově pro kněze v Senohrabech u Prahy.
Severin Pařil 1975-07-2727. července 1975 Kněz královéhradecké diecéze. Pocházel z brněnské diecéze, byl mladším rodným bratrem Františka Pařila, faráře v Horním Újezdě u Třebíče, který byl popraven na základě vykonstruovaného obvinění v souvislosti s "babickým případem" z roku 1951. Severin Pařil působil jako duchovní správce v Javornici u Rychnova nad Kněžnou, kde dokonce pomáhal zakládat JZD.
Jaroslav Cyril Ptáček 1975-07-2929. července 1975 Kněz, někdejší katecheta v Nové Pace. V závěru života působil mimo území diecéze, jako duchovní správce řeholních sester internovaných v Bílé Vodě u Javorníka ve Slezsku. Pohřben v Bílé Vodě na hřbitově.
Celsus Létavka, OFM 1976-02-1616. února 1976 Františkán. Duchovní správce Školských sester de Notre Dame v Koclířově u Svitav.
František Letfus 1976-03-011. března 1976 V letech 1951-1963 duchovní správce v Polné.
Alois Krejzar 1976-05-2929. května 1976 Duchovní správce v Kácově (tehdy královéhradecká diecéze).
Karel Ševela, SJ 1976-08-1818. srpna 1976 Jezuita, v letech 1968-1971 působil v Hradci Králové při kostele Božského Srdce Páně a v Kuklenách. Dožil na Moravě jako duchovní správce řeholních sester v Lechovicích. Pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v Mutěnicích.
Stanislav Antonín Šroufek, OSB 1976-10-2222. října 1976 Břevnovský benediktin, rodem z Drásova u Příbrami. Na kněze vysvěcen v Praze v roce 1944. Roku 1948 byl poslán na městskou faru do Broumova, kde působil do roku 1963, přičemž zároveň ex currendo spravoval farnosti Šonov u Broumova a Heřmánkovice. V roce 1950 nebyl, na rozdíl od většiny svých řeholních spolubratří, internován (zřejmě jej zachránila skutečnost, že nepůsobil přímo v klášteře, ale ve farní duchovní správě). V roce 1954 přistoupil na spolupráci s StB, v letech 1963-1968 byl nicméně ve vězení. Již k 1. únoru 1969 se ale mohl vrátit do duchovní správy (což rozhodně nebylo úplně běžné). Odešel do litoměřické diecéze, kde až do smrti spravoval farnost Počáply u Terezína. Pohřben je na Městském hřbitově v Příbrami.
Křišťan Zdeněk Němeček, O.Praem. 1976-10-2626. října 1976 Tepelský premonstrát, na kněze vysvěcen bez státního souhlasu v roce 1952 biskupem Kajetánem Matouškem. Řadu let nemohl veřejně vykonávat kněžskou službu a pracoval v Brně. V roce 1969 získal "státní souhlas" a nastoupil do farnosti Dušejov u Jihlavy (tehdy královéhradecká diecéze), kde působil až do své smrti. Zemřel náhle během pohřebních obřadů. Pohřben v Brně-Řečkovicích.
Stanislav Fišar 1977-01-011. ledna 1977 Administrátor arciděkanství v Trutnově.
Antonín Kolda 1977-03-099. března 1977 V letech 1920-1921 kaplan ve Svratce.
Václav Talacko 1977-03-3131. března 1977 V letech 1950-1959 administrátor v Bystrém u Poličky, po roce 1959 pak v Chotěboři. V roce 1961 jmenován zpovědníkem řeholních sester v Hoješíně u Seče.
František Slavík, SJ 1978-01-1414. ledna 1978 Jezuita. Syn krejčího z Dobrušky. Původně diecézní kněz, kněžské svěcení přijal v roce 1945 a působil jako kaplan ve Vysokém Mýtě. Roku 1947 se souhlasem diecézního biskupa vstoupil k jezuitům. V roce 1950 byl jako řeholník internován a následně odeslán k PTP. Po propuštění do civilu se usadil u rodičů v Dobrušce. Roku 1956 získal státní souhlas k výkonu veřejné kněžské služby a nastoupil jako administrátor do Robous u Jičína. V roce 1960 byl uvězněn a strávil téměř tři roky ve Valdicích. V roce 1962 byl amnestován. Pracoval pak ve strojírenství jako dělník. V roce 1968 se mohl vrátit do duchovní správy a byl ustanoven kaplanem v rodné Dobrušce. Do duchovní služby se zapojil velmi horlivě, což se negativně podepisovalo na jeho zdravotním stavu. Počátkem roku 1978 dával duchovní obnovu ve Dvoře Králové nad Labem a zde upadl do diabetického komatu. Byl hospitalizován v místní nemocnici, přes veškerou snahu lékařů však po dvou dnech zemřel. Pohřben v Dobrušce.
ThDr. František Jurák 1978-03-1111. března 1978 Moravan, rodem z Prakšic (okr. Uherské Hradiště). Teologii vystudoval v Olomouci, na kněze byl vysvěcen v roce 1931. Původně působil na Moravě, později přešel do královéhradecké diecéze, působil v Městci Králové, v roce 1947 jmenován děkanem v České Třebové. Dožil na penzi v rodišti.
Josef Žemlička 1978-08-1414. srpna 1978 Administrátor v Lomnici nad Popelkou. Zemřel při autonehodě.
František Šital, SJ 1978-09-3030. září 1978 Jezuita. V letech 1942-1946 spirituál kněžského semináře v Hradci Králové. Závěr života strávil v charitním domově v bývalém cisterciáckém klášteře v Oseku u Duchcova (litoměřická diecéze). Pohřben na oseckém hřbitově.
Jan Kosek 1979-02-2727. února 1979 Farář v Častolovicích.
Vojtěch Zábranský 1979-06-033. června 1979 Administrátor děkanství při katedrále sv. Ducha v Hradci Králové.
Antonín Jaroslav Kadaník, CFSsS 1979-12-3131. prosince 1979 Kněz Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti (petrinů), rodák ze Rtyně v Podkrkonoší. Působil původně v řeholních domech petrinů mimo královéhradeckou diecézi. V letech 1953-1962 politický vězeň. Poté žil nějakou dobu jako soukromá osoba u svého bratra ve Rtyni. Následně se stal duchovním správcem řeholních sester v domově důchodců v Přelouči. Zádušní Mše svatá se konala v kostele sv. Jakuba v Přelouči 7. ledna 1980. Následujícího dne byl pohřben do hrobu kongregace petrinů na hřbitově v Českých Budějovicích-Mladém.
Antonín Říkovský 1980-01-2020. ledna 1980 Děkan ve Dvoře Králové nad Labem. Biskupský notář.
Jan Nepomuk Václav Pikl, O.Praem. 1980-06-2323. června 1980 Želivský premonstrát. V roce 1958 krátce interkalární administrátor v Nížkově. Pohřben v řádovém hrobě na hřbitově v Želivi.
Josef Schovanec 1980-06-2424. června 1980 Interkalární administrátor proboštství v Poděbradech.
Stanislav Fogl 1980-10-204204. října 1980 Interkalární administrátor v Dobrušce a ex currendo v Dobrém u Dobrušky.
Václav Hartman 1981-03-033. března 1981 Rodák ze Žďáru u Police nad Metují. Administrátor v Hronově. Jako absolvent uměleckoprůmyslové školy se věnoval rovněž řezbářství, přičemž se stal autorem několika oltářů (jeden z nich je stále užíván např. ve farním kostele v Červeném Kostelci). Pohřben je v Polici nad Metují.
Václav Slavíček 1981-09-1515. září 1981 Někdejší děkan v Ledči nad Sázavou. Oběť komunistického režimu (začátkem 50. let byl nějaký čas zatčen a brutálně vyšetřován StB v souvislosti s Josefem Toufarem a "číhošťským zázrakem", po vyšetřování musel být nějaký čas hospitalizován na psychiatrii, určitými následky na psychice trpěl víceméně až do smrti). Po propuštění z léčby farář v Havlíčkově Borové, kde působil až do smrti.
Jaroslav Daněk 1982-08-1919. srpna 1982 Farář ve Svratce. Tamtéž pohřben.
Josef Vohryzek 1982-11-1919. listopadu 1982 Interkalární administrátor arciděkanství v Jičíně.
Jan Kůrka, SJ 1983-06-044. června 1983 Jezuita. Na kněze vysvěcen tajně, bez státního souhlasu, v roce 1951. V roce 1968 mu bylo umožněno veřejné kněžské působení. Krátce byl administrátorem v Žehušicích a následně kaplanem v Poděbradech. V roce 1972 byl ustanoven administrátorem v Keblově (který do r. 1993 patřil do královéhradecké diecéze, od uvedeného roku součást arcidiecéze pražské). Měl nemocné srdce. Zemřel náhle. Na žádost farníků byl pohřben na keblovském hřbitově, ač příbuzní jej původně zamýšleli pohřbít v rodinném hrobě v rodišti.
Josef Žák 1983-10-1313. října 1983 Administrátor v Chlumci nad Cidlinou.
Vratislav Hartman 1985-02-1111. února 1985 Někdejší administrátor v Golčově Jeníkově a ex currendo v Uhelné Příbrami. Později působil v litoměřické diecézi (1978-1979 v Lovosicích, 1979-1985 v Terezíně).
Dominik Nováček, OP 1985-03-099. března 1985 Původně kněz královéhradecké diecéze. Působil postupně v Hořicích v Podkrkonoší, Poniklé, Jilemnici, Úbislavicích a Dolních Libchavách. Do dominikánského řádu vstoupil tajně a celý zbytek života o tom zachovával mlčení. Jeho posledním působištěm byla Choceň. Pohřben je v Sopotnici.
PhDr. ThDr. Josef Hájek 1985-05-1111. května 1985 Na kněze vysvěcen v roce 1929, vyučoval církevní dějiny v královéhradeckém kněžském semináři. Později byl sekretářem a ceremonářem biskupa Mořice Píchy. Z politických důvodů byl 11 let vězněn komunistickým režimem. Jako důchodci mu bylo umožněno vypomáhat v duchovní správě v Býšti na Pardubicku.
Imrich Gallovič 1985-05-1515. května 1985 Interkalární administrátor v Petrovicích u Nového Bydžova.
Josef Dostál 1985-06-066. června 1985 Interkalární administrátor v Rokytnici v Orlických horách.
Karel Výprachtický 1985-07-066. července 1985 Rodák z Orlice u Letohradu. Kněžské svěcení přijal 29. června 1940 v Hradci Králové (společně s Josefem Toufarem). Postupně působil v Pardubicích, Plotištích nad Labem a v Zámrsku. V letech 1951-1957 politický vězeň. Po propuštění mu nebyl umožněn návrat k pastorační službě a až do roku 1968 pracoval jako lesní dělník, či jako dělník u Československých drah. V roce 1968 získal státní souhlas a nastoupil do farnosti Nekoř. Zároveň ex currendo spravoval farnosti Lichkov, Mladkov a Těchonín. Zemřel v létě roku 1985 v důsledku mozkové mrtvice.
Alois Voral 1985-08-055. srpna 1985 Duchovní správce v Dolní Krupé u Havlíčkova Brodu.
Gerhard Stuchlý, SDB 1985-09-2020. září 1985 Salesián Dona Bosca. Narozen v roce 1911 v Boleslawi ve Slezsku. Synovec zakladatele českého salesiánského díla, P. Ignáce Stuchlého, SDB. Za druhé světové války musel, jelikož pocházel z tehdy německého území, narukovat do nacistické armády. Působil na východní frontě ve zdravotní jednotce. V důsledku zranění mu byla amputována noha a byl propuštěn do civilu. Působil pak ve formaci noviců v salesiánském ústavu v Hodoňovicích. V 50. letech 20. století prošel jakožto řeholník internací v Oseku a Želivi. Po propuštění působil jako duchovní správce řeholních sester v domově důchodců v Ústí nad Orlicí. Byl znám svérázným humorem a jako dobrý hudebník. Pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v Ústí nad Orlicí.
Alfons Václav Hutař, OP 1985-10-2626. října 1985 Dominikán, rodák z Třebíče. Bývalý politický vězeň. Od roku 1961 duchovní správce řeholních sester na Hoješíně u Seče.
Jan Mokrý 1985-12-1414. prosince 1985 Administrátor v Lázních Bělohradě.
Bedřich Lehman 1986-03-055. března 1986 Kněz litoměřické diecéze, kněžské svěcení přijal 26. června 1949. Od roku (asi) 1955 působil jako duchovní správce řeholních sester v domě "Marianum" v Janských Lázních (tehdejší farnost Svoboda nad Úpou). Pohřben ve Svobodě nad Úpou v dolní části hřbitova.
Bohumil Janko 1987-09-2525. září 1987 Bývalý interkalrní administrátor v Sázavce a ex currendo v Číhošti (1952-1959), zde šikanován státní policií. Od roku 1971 administrátor v Novém Hrádku. Sekretář náchodského vikariátu. Pohřben v rodných Dobřanech v Orlických horách.
Klétus František Petěrka, OFMCap. 1987-10-099. října 1987 Kapucín. Na kněze vysvěcen v roce 1940. V letech 1944-1945 působil v řádovém konventu v Opočně. V letech 1950-1953 politický vězeň. Potom pracoval v civilním zaměstnání, později mu byla dovolena výpomoc v brněnském kapucínském kostele. Byl básníkem, u lidí byl velmi oblíben. pohřben v řádové hrobce na Ústředním hřbitově v Brně.
Bohuslav Kranda 1987-10-099. října 1987 Duchovní správce v Krucemburku (tehdejší Křížové).
Ladislav Kocián 1988-03-2424. března 1988 Někdejší fundatista v Malých Svatoňovicích, později až do své smrti administrátor v Dubenci. Okrskový vikář trutnovského vikariátu.
František Hájek 1988-04-1111. dubna 1988 Rodák z obce Divec (farnost Černilov). Od roku 1950 administrátor v Poličce. V roce 1953 se zde krátce před svou smrtí navrátila do katolické církve bývalá komunistka a "církevní tajemnice" Půlpánová, knězi Hájkovi byla vyčítána státními orgány promluva nad její rakví při pohřbu (mluvil o jejím někdejším "životě v bloudění a chaosu", což si na pohřbu přítomní komunisté vztáhli na sebe). Roku 1954 byl pak zatčen. Vězněn do roku 1964, pak pracoval v civilním zaměstnání na poště v Hradci Králové. Až v roce 1968 obdržel "státní souhlas" a mohl se navrátit do pastorace. Po zbytek života byl pak administrátorem v České Bělé. Pohřben v Černilově.
Jaroslav Vrátník, SDB 1988-05-033. května 1988 Salesián Dona Bosca. Jeden z prvních českých salesiánů. V padesátých letech byl z politických důvodů jakožto řeholník čtyři roky internován v Želivi. Působil jako duchovní správce řeholních sester v Anenské Studánce u Ústí nad Orlicí. Z někdejší internace si odnesl trvalé následky, které se v závěru života projevily ztrátami paměti a dalšími obtížemi, kvůli kterým musel být léčen na psychiatrii.
Karel Boba 1989-03-2929. března 1989 Kněz pražské arcidiecéze, působící původně ve Vraném nad Vltavou. Do královéhradecké byl zřejmě poslán "za trest". V letech 1962-1968 administrátor ve Svobodě nad Úpou. Do dějin svobodské farnosti nicméně výrazněji nezasáhl. Poté mu bylo umožněno vrátit se do pražské arcidiecéze. V závěru života spravoval farnost v Hostivici u Prahy. Tam je zřejmě i pohřben.
Antonín Šídlo 1989-10-1717. října 1989 Rodák z Ronova nad Doubravou, někdejší kaplan v Červeném Kostelci. Administrátor na Míčově.
Josef Blahník 1989-11-2323. listopadu 1989 Rodák z Náchoda. Někdejší administrátor v Červeném Kostelci, později v Trutnově-Horním Starém Městě. Řadu let byl bez státního souhlasu, žil jako soukromá osoba v Náchodě a pracoval v civilním zaměstnání. V roce 1987 dostal státní souhlas k výpomoci v náchodské farnosti. V roce 1970 byl vysvěcen na biskupa "skryté církve". Při pohřbu bylo přiznáno, že je biskupem. Pohřben v Náchodě na Staroměstském hřbitově ve hrobě svých rodičů. Vzhledem k nejasnosti okolo faktické způsobilosti Felixe M. Davídka, který jej vysvětil na biskupa, nebývá Blahník zpravidla mezi české biskupy vůbec počítán (tj. nejde o "vadu" na straně Josefa Blahníka, nicméně platnost jeho biskupské konsekrace by bylo třeba - vzhledem k pochybné způsobilosti Davídkově - přezkoumat, k čemuž vzhledem k Blahníkovu úmrtí však již nemohlo dojít).
Ambrož Stříteský, SchP 1989-12-1616. prosince 1989 Kněz řádu piaristů, od r. 1969 provinciál české provincie tohoto řádu. V letech 1945-1950 rektor piaristické koleje v Litomyšli.
Jaroslav Bošina 1990-03-077. března 1990 Farář ve Velké Losenici.
Vladimír Matějka 1990-04-2222. dubna 1990 Knězem se stal částečně proti vůli svých rodičů. Někdejší kaplan ve Dvoře Králové nad Labem. Posléze působil jako administrátor postupně v Choustníkově Hradišti, Úpici a Vrbatově Kostelci. Nakonec v letech 1988-1990 byl administrátorem v Licibořicích u Chrudimi. Výrazně ovlivnil budoucího předního českého odborníka na církevní právo, D. prof. JUDr. Ignáce Antonína Hrdinu, O.Praem., který mu v dětství ministroval a později o něm napsal vzpomínkovou knihu P. Vladimír Matějka, kněz královéhradecké diecéze, ve které zkompiloval své vzpomínky a vzpomínky dalších pamětníků na tohoto kněze.
Eduard Seidl 1990-04-2929. dubna 1990 Arciděkan v Chrudimi. Někdejší okrskový vikář chrudimského vikariátu.
Ottokar Havránek 1990-05-1010. května 1990 Výpomocný duchovní v Kostelní Lhotě.
František Polreich 1990-05-1717. května 1990 Duchovní správce ve Vilémově u Golčova Jeníkova.
František John 1990-09-011. září 1990 Duchovní správce v Trutnově-Horním Starém Městě.
Josef Krám 1990-10-077. října 1990 Někdejší děkan v Černilově, biskupský notář. Posléze působil v Týništi nad Orlicí. Pohřben v Černilově.
Alois Jaroslav Petrucha 1991-04-1515. dubna 1991 Farář v Nížkově.
Alois Cveček 1991-04-3030. dubna 1991 Kněz brněnské diecéze. Z politických důvodů byl přeložen do královéhradecké diecéze. Administrátor v Týnci nad Labem. Tamtéž pohřben.
ThDr. Martin Srubjan 1991-06-1212. června 1991 Administrátor v Častolovicích. Zemřel uprostřed příprav na slavnost prvního svatého přijímání dětí z farnosti. Byl posledním z častolovických kněží, který nějak systematicky vedl tamní farní kroniku.
Jan Nevtípil, SJ 1991-07-055. července 1991 Jezuita, na kněze vysvěcen v roce 1950. Státní souhlas ke kněžské službě dostal až v roce 1969. Následně spravoval farnost na Hořičkách a posléze v Chrasti u Chrudimi. V letech 1971-1991 působil v Hradci Králové při kostele Božského Srdce Páně. Pohřben v Hradci Králové na Pouchovském hřbitově.
Metoděj Hasilík, SDB 1991-10-2828. října 1991 Salesián Dona Bosca. Někdejší kaplan v Luži u Chlumku poblíž Vysokého Mýta. Zemřel v Ostravě-Třebovicích.
Alois Homola 1991-10-2929. října 1991 Rodák z Hrabenova v okrese Šumperk. V letech 1939-1940 kaplan v Jaroměři, poté ve Štokách u Humpolce. Zde byl v roce 1942 zatčen kvůli svému "zarytému češství". Byl nucen k narukování do Wehrmachtu. Zde se ovšem odmítal čemukoliv podřizovat a při nejbližší příležitosti dezertoval. V říjnu 1943 byl zatčen v Jihlavě gestapem a až do roku 1945 byl vězněn v Dachau. Po skončení války byl krátce kaplanem ve Ždírci nad Doubravou. Následně působil v Opatovicích nad Labem. Od roku 1955 administrátor v Českém Meziříčí. K 1. lednu 1975 odešel z Českého Meziříčí na odpočinek. Zakoupil si domek v osadě Žákovec u Dobré pod Orlickými horami a zde dožil. Zemřel v nemocnici v Opočně. Pohřben v rodišti.
Josef Švejda 1991-12-044. prosince 1991 Administrátor v Libštátě.
František Plodek 1991-12-1515. prosince 1991 Emeritní administrátor v Písečné u Žamberka (od r. 1990 na odpočinku), osobní děkan. Pohřben v České Třebové.
Karel Skočdopole 1992-03-1212. března 1992 Administrátor v Teplicích nad Metují.
Bernard Toman 1992-03-1212. března 1992 Rodem z Pastvin (farnost Klášterec nad Orlicí). Duchovenskou formaci zahájil v juvenátu kongregace redemptoristů v Libějovicích v jižních Čechách. Posléze přešel do diecézního kléru, kněžské svěcení přijal v roce 1944. V duchovní správě působil postupně v Koclířově, Chlumci nad Cidlinou, Dubenci u Dvora Králové nad Labem a nakonec v Kunvaldu nedaleko svého rodiště. V Dubenci a posléze v Kunvaldu u něj na faře žila jeho ochrnutá rodná sestra, stigmatička Anna Bohuslava Tomanová. Jeho posledním působištěm bylo Předhradí u Poděbrad. Pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v Klášterci nad Orlicí (v blízkosti rodinného hrobu rodiny Tomanovy, kde je pohřbena i Anna Bohuslava).
Stanislav Marek 1992-05-1313. května 1992 Administrátor v Bílém Újezdě.
Klement František David, O.Praem. 1992-07-2424. července 1992 Želivský premonstrát, administrátor v Třebosicích u Pardubic.
J.M. can. ThLic. PhDr. Karel Jonáš 1992-09-033. září 1992 V letech 1968-1989 kapitulní vikář královéhradecké diecéze. Emeritní kanovník královéhradecké katedrální kapituly. Až do smrti administrátor v Býšti.
J.M. can. ThLic. Rudolf Rykýř 1992-09-033. září 1992 Kanovník královéhradecké katedrální kapituly. Administrátor v Nasavrkách.
JUDr. Štěpán Kusý 1993-04-077. dubna 1993 Duchovní správce řeholních sester v domově důchodců v Černožicích nad Labem.
Karel Pecháček 1993-08-1515. srpna 1993 Administrátor v Úsobí.
Bernard František Michálek, OP 1993-10-022. října 1993 Někdejší administrátor v Rudníku, později kaplan v Trutnově. V pozdějším věku vstoupil do dominikánského řádu. V závěru života duchovní správce sester dominikánek v Kadani (litoměřická diecéze). Pohřben v řádovém hrobě dominikánů na Ústředním hřbitově v Plzni.
Mons. Antonín Sýkora 1993-11-1414. listopadu 1993 Farář v Josefově, osobní děkan. Čestný konzistorní rada.
Rudolf Hevera 1994-04-099. dubna 1994 Někdejší administrátor ve Vrchlabí. Později působil mimo diecézi, v západních Čechách. Pohřben v Bělé nad Radbuzou.
Josef Jůza 1994-04-1515. dubna 1994 V letech 1980-1990 interkalární administrátor proboštství v Poděbradech, poté administrítor v Činěvsi.
J.M. can. Oldřich Henych 1994-05-2828. května 1994 Bývalý kancléř královéhradeckého biskupství, do r. 1991 administrátor arciděkanství v Pardubicích.
Jaroslav Knittl 1994-06-033. června 1994 Narozen v roce 1922 ve Vrchovinách u Nového Města nad Metují. Vystudoval učitelství a působil jako učitel na gymnáziu v Náchodě. V roce 1968 své pedagogické působení ukončil a začal studovat teologii v kněžském semináři v Litoměřicích. V roce 1972 jej v pražské katedrále vysvětil František Tomášek na kněze. Knittl však nedostal "státní souhlas" a nemohl oficiálně působit v pastoraci. Pracoval ve Stavostroji v Novém Městě nad Metují jako dělník. Do pastorace mohl nastoupit až po politických změnách v závěru roku 1989. Inicioval obnovu Akademických týdnů v Novém Městě nad Metují. Až do smrti vypomáhal v duchovní správě v Novém Městě nad Metují.
Cyril Stanislav Látal, OSA 1994-07-011. července 1994 Obutý augustinián, kněz. V letech 1945-1950 převor augustiniánského kláštera ve Vrchlabí. Odtud musel odejít z politických důvodů, později působil v brněnské diecézi. Po roce 1989 převor obnovené augustiniánské komunity na Starém Brně.
Ladislav Kubík 1994-08-2323. srpna 1994 V letech 1946-1956 administrátor ve Svobodě nad Úpou. Z farnosti byl odvolán z důvodu "politické nespolehlivosti" (byl vnímán církevním tajemníkem jako potížista a provokatér, navíc se snažil pomáhat řeholním sestrám, které tou dobou byly ve Svobodě internovány, rovněž udržoval "podezřelé kontakty" s jedním ze svobodských učitelů a jeho rodinou). Nedlouho po přeložení musel ze zdravotních důvodů opustit aktivní duchovenskou službu. Dožil jako kněz komunity Školských sester III. řádu sv. Františka z Assisi na Hoješíně u Seče.
Beda Franz Menzel, OSB 1994-08-2929. srpna 1994 Broumovský benediktin, v letech 1939-1945 farář v Ruprechticích u Broumova. V roce 1945 se vystěhoval do Rohru v Rakousku.
Josef Jakubec, SJ 1995-02-1515. února 1995 Jezuita. V letech 1986-1990 děkan v Rychnově nad Kněžnou. Po roce 1990 poměrně krátce generální vikář královéhradecké diecéze. Dožil v jezuitské komunitě u sv. Ignáce v Praze.
Karel Vopařil 1995-04-077. dubna 1995 V letech 1963-1969 administrátor arciděkanství v Trutnově.
Bohuslav Macek 1995-06-2323. června 1995 Duchovní správce v Plotištích nad Labem.
Antonín Kindermann 1995-06-2929. června 1995 Někdejší kaplan v Jilemnici. V letech 1991-1995 arciděkan v Pardubicích.
Čeněk Ptáček 1995-07-077. července 1995 Farář v Dolní Čermné. Konzistorní rada.
Ladislav Grubner 1995-07-099. července 1995 Někdejší kaplan v Ronově nad Doubravou, později duchovní správce ve Vilémově u Golčova Jeníkova.
František Hudeček, SDB 1995-07-099. července 1995 Salesián, v roce 1950 byl internován v Králíkách. Ze zdravotních důvodů zůstal v Králíkách i po propuštění z internace. Po roce 1989 kněžsky vypomáhal (zejména jako zpovědník) v poutním kostele na Hoře Matky Boží u Králík.
Václav Adamec 1995-08-1111. srpna 1995 Farář ve Voděradech.
Jaroslav Tyrner 1995-11-3030. listopadu 1995 Rodák z Kutnohorska (farnost Pertoltice), působil postupně jako kaplan v Červeném Kostelci, posléze jako administrátor na Bykáni u Kutné Hory a v Poříčí u Trutnova. Od roku 1968 administrátor ve Svobodě nad Úpou (historicky poslední místní sídelní duchovní správce). Žil a zemřel de facto v pověsti svatosti. Zemřel v nemocnici ve Dvoře Králové nad Labem, pohřben ve Svobodě nad Úpou ve společném hrobě se svou rodnou sestrou, která mu vedla mnoho let farní domácnost. Hrob se nachází v sousedství hrobu výše uvedeného P. Bedřicha Lehmana.
J.M. can. Václav Kubát 1995-12-088. prosince 1995 Někdejší farář v Hrochově Týnci. V letech 1950-1953 internován v Želivi. Po návratu se jej StB snažila kompromitovat (bylo vykonstruováno obvinění, podle kterého se měl podílet na přípravě vraždy syna předsedy ONV v Pardubicích v roce 1949). Roku 1955 odsouzen k pětiletému vězení, záhy byl však amnestován. Psychicky se zhroutil poté, co jej vyhledali příslušníci StB a přesvědčovali jej k sebevraždě. Když neuposlechl, odvezli jej do lesů u Dvora Králové nad Labem, kde jej zanechali a odjeli. Nalezen byl až po devíti dnech, prochladlý a dezorientovaný. Asi rok a půl byl následně hospitalizován v psychiatrické léčebně. V roce 1977 uváděn jako duchovní správce řeholních sester v Hajnici u Trutnova. Později působil opět v Hrochově Týnci a posléze ve Vrbatově Kostelci. V roce 1990 jej biskup Karel Otčenášek jmenoval čestným kanovníkem.
Miroslav Stryhal 1995-12-2020. prosince 1995 Administrátor na Pecce.
Antonín Franc 1996-07-099. července 1996 Farář ve Rtyni v Podkrkonoší. Zemřel v Hospicu sv. Anežky České v Červeném Kostelci.
J.M. can. Josef Čechal 1996-11-011. listopadu 1996 Farář v Proseči u Skutče. Děkan kolegiátní kapituly v Litomyšli.
Václav Pavliš 1997-03-044. března 1997 Rodák z Kladna u Hlinska. Do roku 1977 duchovní správce v Uhelné Příbrami. V letech 1977-1992 administrátor arciděkanství v Trutnově, následně až do smrti duchovní správce ve Slatiňanech.
Josef Pípal 1997-03-1717. března 1997 Kněžské svěcení přijal v roce 1940. Působil jako kaplan a následně provizorní administrátor v Novém Bydžově. V roce 1945 doložen jako administrátor v Dašicích, v letech 1946-1948 pak v Rudolticích u Lanškrouna. Nějaký čas byl rovněž katechetou v Přibyslavi. V letech 1972-1992 duchovní správce v Číhošti.
Josef Kacálek 1997-09-2727. září 1997 Administrátor v Lanškrouně.
František Hron, SJ 1998-02-1919. února 1998 Emeritní administrátor v Chroustovicích. Po roce 1989 působil v Praze při kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí. Vyhledávaný a oblíbený zpovědník.
Alois Stria 1998-06-1919. června 1998 Duchovní správce ve Staré Pace.
František Ehrenberger 1998-06-2929. června 1998 Duchovní správce v Bojanově a ex currendo na Seči.
František Lukeš 1998-07-1111. července 1998 Probošt v Poděbradech. Spisovatel a pedagog.
Rafael Antonín Vosmík, O.Praem. 1998-07-1111. července 1998 Želivský premonstrát, bývalý administrátor v Kalištích. Dožil v želivském klášteře.
Patrik Trnečka, OP 1998-12-2121. prosince 1998 Rodák z Protivanova na Moravě. Na kněze vysvěcen 3. března 1950 v Olomouci. Nedlouho poté spolu se svými spolubratry internován, následně nuceně sloužil u PTP. V letech 1953-1957 v civilním zaměstnání. V letech 1957-1962 pracoval jako zahradník v broumovském klášteře v královéhradecké diecézi, přičemž měl povolení ke kněžské službě u sester dominikánek, které byly tehdy v broumovském klášteře nuceně soustředěny. V roce 1968 získal státní souhlas pro běžnou duchovní správu a odešel do brněnské diecéze. Zemřel v obnovené dominikánské komunitě ve Znojmě, ve Znojmě rovněž pohřben.
Emil Tichý 1999-02-099. února 1999 Emeritní farář ve Vítězné-Kocléřově.
Václav Zykan 1999-04-1414. dubna 1999 Farář v Solnici.
Václav Donát 1999-04-1515. dubna 1999 Děkan v Kopidlně.
Josef Špelda 1999-05-1313. května 1999 Farář v Bohuslavicích nad Metují.
Miloslav Kopecký 1999-06-2929. června 1999 Výpomocný duchovní v Opočně.
Jiří Eduard Krejčí, CCG 1999-07-055. července 1999 Člen Kongregace bratří těšitelů z Getseman, rodem z Rousměrova (farnost Bory, děkanství velkomeziříčské v brněnské diecézi). Na přelomu 50. a 60. let 20. století duchovní správce řeholních sester na zámečku v Podlesí (farnost Ohnišťany).
J.M. can. František Halík 1999-08-1414. srpna 1999 Rodák ze Záborné (farnost Polná). Na kněze vysvěcen v roce 1935. Farář v Přibyslavi a posléze v Klášterci nad Orlicí. Čestný kanovník královéhradecké katedrální kapituly. Pohřben v Přibyslavi.
ThDr. František Novák 1999-10-022. října 1999 Někdejší kaplan v Žamberku. Později vyučoval biblistiku v kněžském semináři v Litoměřicích a následně na KTF UK v Praze.
Jiří Koudelka 1999-12-011. prosince 1999 V letech 1979-1983 interkalární administrátor děkanství v Náchodě, poté do roku 1990 administrátor v Lomnici nad Popelkou.
Vít Bohumil Tajovský, O.Praem. 1999-12-1111. prosince 1999 Opat kanonie premonstrátů v Želivi, někdejší politický vězeň.