Dějiny brněnské diecéze/Seznam zemřelých kněží brněnské diecéze 1777–1959
Seznam zemřelých kněží (biskupů, kněží a jáhnů) brněnské diecéze v letech 1777-1959
Jedná se o římskokatolické kněze diecézní nebo kněze řeholní, kteří působili alespoň krátký čas v brněnské diecézi a zemřeli v rozmezí let 1777-1959. Jedná se o nekompletní seznam, řazený chronologicky podle data úmrtí.
Zelenou barvou jsou podbarveni ti, kteří se stali oběťmi nacistického a komunistického pronásledování katolické církve.
| jméno a příjmení kněze | datum narození | datum svěcení | datum úmrtí | jiné údaje |
|---|---|---|---|---|
| Filip Slavíček | 15. června 1778 | Rodem ze Šumperka (olomoucká arcidiecéze). V letech 1764-1778 farář v Bohdalově. | ||
| Simplicián Siruczek, OFMCap. | 3. září 1778 | Kapucín, provinciál. Působil v brněnském kapucínském konventu při kostele Nalezení sv. Kříže. | ||
| Joanin z Mikulova, OFMCap. | 5. prosince 1778 | Kapucín, kněz při kostele sv. Františka z Assisi v Mikulově a v tamním kapucínském konventu. | ||
| Konstantin z Jihlavy, OFMCap. | 20. prosince 1778 | Kapucín, kněz v kapucínském konventu v Třebíči na Jejkově. | ||
| Leodegar z Velké Střelné, OFMCap. | 22. července 1779 | Kapucín, kněz v kapucínském konventu ve Znojmě. | ||
| Lect. Reginald Allesch, OP | 5. listopadu 1779 | Dominikán. Někdejší prokurátor řádového konventu v Nymburce. Od roku 1776 působil v brněnském řádovém konventu a jako zpovědník dominikánských mnišek při brněnském kostele sv. Anny. | ||
| Ondřej Bognar, OP | 21. října 1737 | 19. prosince 1780 | Dominikán, kněz. Člen brněnského konventu, ředitel kůru v kostele sv. Michala. Výtečný hudebník, | |
| Hilarius z Pavlova, OFMCap. | 1724 | 5. ledna 1781 | Kapucín, kněz v konventu v Mikulově. Novicmistr. | |
| ThDr. Otto Logk z Netky, O.Cist. | 19. ledna 1714 | 1738 | 25. dubna 1782 | Cisterciák. Někdejší vyučující filosofie a církevního práva na pražské teologické fakultě. Od roku 1770 (předposlední) opat cisterciáckého opatství Fons Beatae Mariae Virginis ve Žďáře nad Sázavou. Pohřben v opatské hrobce žďárského klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie. |
| Pius Tempis, OP | 22. března 1739 | 5. dubna 1783 | Dominikán, kněz. V letech 1779-1782 působil v řádovém konventu v Brně. | |
| Ignát Michel | 26. září 1784 | Farář v Kunštátě. | ||
| Maxmilián Zuber, OP | 7. listopadu 1734 | 18. prosince 1784 | Dominikán, kněz. V letech 1774-1778 je uváděn jako kazatel v Boskovicích. Posléze působil ve Slezsku, naposledy v Těšíně. | |
| Stanislav Weber, OP | 31. března 1786 | Dominikán, kněz. Praedicator generalis. Krátce působil v brněnském řádovém konventu. | ||
| Mons. Matyáš František Chorinský z Ledské | 4. října 1720 | 1743 | 30. října 1786 | První brněnský biskup (biskupská konsekrace 1771, původně pomocný biskup v Hradci Králové, od r. 1774 v Olomouci). Sídelním biskupem v Brně jmenován v prosinci 1777. Intronizován v brněnské katedrále 22. února 1778. Zemřel behem kanonické vizitace farnosti Kuřim. Svůj majetek odkázal na přestavbu brněnské katedrály. |
| Matouš Lendenhammer | 1729 | 1753 | 26. února 1787 | Farář v Šitbořicích. |
| František Ant. Schich | 25. dubna 1787 | Kaplan a později farář v Lysicích. Od roku 1767 farář v Ořechově (není zřejmo, ve které ze dvou ořechovských farností). | ||
| Jan Theodor Beer | 6. února 1788 | Farář v Lysicích. | ||
| Serafín Claudi, OP | 18. srpna 1788 | Dominikán. Kooperátor při brněnské katedrále sv. Petra a Pavla. | ||
| Ignác Alis, SJ | 23. listopadu 1733 | 30. září 1788 | Jezuita, kněz. Exhortátor studentů v domě třetí probace v Telči. | |
| Bruno Pražák, O.P. | 12. července 1728 | 1754 | 8. května 1789 | Rodák z Nymburku. 14. srpna 1748 se stal Dominikánem. Stduoval a kázal v ve Znojmě, roku 1754, následující rok v Uherském Brodě. V letech 1755 až 1761 byl v Boskovicích. Působil jako hospodář statku v Těšanech. Dostal povolení k přečtení knížky "Vroucné a nábožné modlitby" z roku 1774. 1.1.1785 se stal prvním kurátem v Moutnicích, kde působil až do své smrti. Je pohřbený v předsíni kostela sv. Jiljí. |
| Ivan ze Znojma, OFMCap. | 12. února 1790 | Kapucín, kooperátor v Louce u Znojma. | ||
| Ambrož Čandl, OP | 28. října 1715 | 11. března 1791 | Dominikán, rodák ze Znojma. Kněz. V letech 1752-1754 magistr kleriků v řádovém konventu v Brně, později převor znojemského konventu. | |
| Jakub Hollan | 1752 | 1776 | 21. dubna 1793 | Narodil se ve slezku ve Studénce. Kooperátor v Tuřanech, Běhařovicích u Moravských Budějovic, Moutnicích a Zábrdovicích, kde zemřel. |
| Teodor z Mikulova, OFMCap. | 1751 | 21. ledna 1795 | Kapucín, kněz v brněnském kapucínském konventu při kostele Nalezení sv. Kříže. | |
| Jan Bernard Hriss | 1731 | 14. dubna 1796 | Farář v Bohdalově. | |
| Josef Slanečka | 28. srpna 1797 | Farář v Drnovicích. | ||
| Antonín Freindt, OP | 30. srpna 1797 | Dominikán, kněz. V roce 1761 je uváděn jako "sváteční kazatel" v Jihlavě. Později převor dominikánského konventu ve Znojmě. | ||
| Kajetán Růžička, OP | asi 1761 | 24. dubna 1799 | Dominikán, kněz. Někdejší lektor brněnského řádového konventu. V letech 1776-1778 profesor kanonického práva v brněnském kněžském semináři. Později působil ve farní správě v jižních Čechách jako lokalista v Šumavských Hošticích a následně od roku 1791 až do své smrti jako farář v Sudoměřicích u Bechyně. | |
| Anselm Vlach, O.Praem. | 7. června 1799 | Zábrdovický premonstrát. Po zrušení zábrdovické kanonie byl v Zábrdovicích ponechán jako farář tamní farnosti. Šlo o posledního zde působícího kněze z původní řeholní komunity někdejšího kláštera (po něm zde působil ještě v letech 1799-1805 jiný premonstrát, Chrysostom Lavička, který byl ovšem příslušný ke kanonii v Louce u Znojma). | ||
| Mons. Jan Křtitel Lachenbauer, O.Crucig. | 31. ledna 1741 | 1764 | 22. září 1799 | Rodák z Broumova v královéhradecké diecézi. Vystudoval broumovské benediktinské gymnázium. Člen Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. V letech 1784-1786 rektor generálního semináře ve Vídni. Byl přívržencem josefinského osvícenství. V letech 1786-1799 sídelní biskup brněnský (biskupská konsekrace 22. dubna 1787). Pohřben v kryptě brněnské katedrály. |
| Zosym z Kyjova, OFMCap. | 1736 | 3. června 1800 | Kapucín, někdejší kaplan v Třebíči u sv. Prokopa, později působil v Žebětíně. | |
| Mansuet z Fryšavy, OFMCap. | 1735 | 1764 | 4. června 1800 | Příjmení Kindl (Künhl) Kapucín, kooperátor v Moutnicích v letech 1786 až 1790 ,kněz v brněnském kapucínském konventu při kostele Nalezení sv. Kříže. |
| Sigismund Jüstl, OP | 5. října 1800 | Dominikán, kněz. Ředitel kůru dominikánského klášterního kostela ve Znojmě. | ||
| Anselm z Brna, OFMCap. | 5. března 1801 | Kapucín, kněz v brněnském kapucínském konventu při kostele Nalezení sv. Kříže. Lektor konventu. | ||
| Ladislav ze Žatčan, OFMCap. | 25. prosince 1801 | Kapucín, duchovní správce sester alžbětinek v Brně. | ||
| Karel Woltholtz | 10. září 1802 | Někdejší farář v Nikolčicích, později v Archlebově. | ||
| Karel Ptáček, O.Praem. | 24. března 1736 | 1760 | 10. září 1802 | Zábrdovický premonstrát. Někdejší kaplan ve Křtinách, v letech 1780-1803 farářem tamtéž. |
| Benedikt Ignác Gallik, OSB | 8. července 1744 | 15. září 1770 | 4. května 1803 | Rodák z Uherského Brodu. V roce 1765 vstoupil k rajhradským benediktinům. Stal se ředitelem hudebního kůru rajhradského kláštera. |
| Hugo Parlamento, OP | 1741 | 17. října 1803 | Dominikán, kněz. Znojemský rodák. Sacrista maior a infirmář v řádovém konventu ve Znojmě. | |
| Arnošt Roth | 17. února 1752 | 17. února 1775 | 27. října 1804 | Původně člen františkánského řádu. V letech 1785-1800 farář v Dalečíně. V roce 1800 byl přeložen do Šaratic. V roce 1803 vystoupil z řádu a byl inkardinován jako diecézní kněz do brněnské diecéze. V závěru života trpěl břišní chorobou a horečkami. Před smrtí odkázal půli svého majetku šaratickému kostelu a z druhé půle zřídil nadaci při brněnské Nemocnici Milosrdných bratří pro ošetřování případných nemocných ze šaratické farnosti. |
| Jan Alitzer, OP | 15. října 1805 | Dominikán, kněz. Člen řádového konventu ve Znojmě. | ||
| Siard Beran, O.Praem. | 1. ledna 1740 | 1766 | 5. ledna 1806 | Zábrdovický premonstrát, někdejší novicmistr. V letech 1804-1806 duchovní správce ve Křtinách. |
| Bonifác Keller, OSB | 5. března 1736 | 16. ledna 1763 | 4. června 1806 | Rodák ze Ždánic. V roce 1757 vstoupil k rajhradským benediktinům. Stal se převorem rajhradského kláštera. |
| Archangel z Mikulova, OFMCap. | 1739 | 27. března 1807 | Kapucín, kněz. Provinční definitor, člen kapucínského konventu v Třebíči. | |
| Jiří Schneider | 14. srpna 1807 | Rodák z Budišova nad Budišovkou (olomoucká arcidiecéze). Působil původně jako kaplan v Lulči, v roce 1791 byl ustanoven farářem v Rudíkově (v roce 1801 organizoval zde stavbu nového kostela). V roce 1803 přešel na faru ve Zvoli nad Pernštejnem, kde působil po zbytek života. | ||
| Protasius Frank, OFM | 1746 | 16. října 1807 | Františkán, kněz. Vyučoval teologii v rámci řádového domácího studia. V závěru života působil ve františkánském konventu v Dačicích (původně františkánský klášter, později předaný sestrám karmelitkám). | |
| Petr Maštalíř | 22. října 1807 | Farář v Archlebově. | ||
| Isidor Mareš | 12. dubna 1808 | Farář v Novém Veselí a děkan žďárského děkanátu. Za jeho působení v Novém Veselí byla postavena nová fara. | ||
| Bonaventura Grüber, OSB | 13. března 1744 | 28. září 1767 | 4. září 1809 | Rodák z Vídně, V roce 1761 vstoupil k rajhradským benediktinům. Stal se převorem rajhradského kláštera. |
| František Schlosser | 1732 | 1757 | 5. října 1809 | Farář ve Slavkově u Brna. |
| František Libischer, OFMCap. | 1746 | 1769 | 2. února 1810 | Farář v Šitbořicích. |
| Fabián Roučka, O.Cist. | 1745 | 1772 | 13. května 1811 | Velehradský cisterciák, rodák ze Žďáru nad Sázavou. V letech 1784-1796 lokalista v Archlebově, poté až do smrti farář v Kdousově. |
| František Kříž | 1756 | 1780 | 26. srpna 1812 | Kaplan při brněnské katedrále, Kooperátor v Mikulčicích a Moutnicích. Lokálním kaplanem v Křoví u Velké Bíteše, Ochozi u Brna a Archlěbově, kde působil až do své smrti. |
| PhDr. Josef Jurain | 15. března 1726 | 1754 | 15. listopadu 1812 | Bývalý jezuita. Po zrušení jezuitského řádu působil v pastoraci v rodném Brně. Od roku 1777 byl kanovníkem brněnské kapituly. |
| Felix z Prahy, OFMCap. | 17. dubna 1813 | Kapucín, kněz. Člen řádového konventu v Třebíči. Zemřel v Brně v Nemocnici Milosrdných bratří. | ||
| Hilarius Deng, OP | 14. února 1814 | Dominikán. Brněnský rodák. Někdejší člen brněnského dominikánského konventu. Lokalista v Medlově nad Jihlavou. | ||
| František Antonín z Jihlavy, OFMCap. | 21. března 1814 | Kapucín, kněz. Člen řádového konventu v Třebíči. | ||
| Marcelín z Třebíče, OFMCap. | 21. března 1814 | Kapucín. Lokalista v Dubňanech. | ||
| Sigfrid Čáp | 11. dubna 1814 | Farář v Drnovicích. | ||
| Jakub Dvořecký | 21. července 1750 | 1773 | 27. dubna 1814 | Rodák z Telče, někdejší kooperátor v Rokytnici nad Rokytnou. Později farář a děkan v Třebíči u sv. Martina. |
| Franz Maurus Simonis, OFMCap. | 11. července 1740 | 25. září 1763 | 21. března 1815 | Kapucín. Působil v brněnské farnosti sv. Jakuba jako kazatel pro německojazyčné obyvatelstvo města. V roce 1813 se stal farářem svatojakubské farnosti a byl jím až do smrti. Katalogizoval farní knihovnu. |
| František Hříbek | 1744 | 1768 | 13. března 1816 | Narozen v Hradišti. Lokalista v Šakvicích, poté byl prvním lokálním kaplanem v Mutěnicích, kde založil farní kroniku. Od roku 1794 až do své smrti působil v Kobylí. |
| Vincenc Josef kníže Schrattenbach | 18. června 1744 | 1768 | 25. května 1816 | Někdejší biskup lavantský (biskupská konsekrace 6. července 1777), v letech 1800-1816 biskup brněnský (3. od zřízení diecéze). |
| Jan Gilg | 15. listopadu 1816 | Rodák z Nového Města na Moravě, někdejší kaplan ve Sloupě. Od roku 1778 farář v Jedovnicích. Vizitátor triviálních škol na území někdejšího jedovnického děkanátu. V Jedovnicích vedl obsahově zajímavou Pamětní knihu. V roce 1814 jmenován navíc děkanem jedovnického děkanátu. | ||
| Šimon z Třebíče, OFMCap. | 1744 | 10. dubna 1817 | Kapucín, kaplan v Moravských Budějovicích. | |
| Sanktus z Kunštátu, OFMCap. | 1752 | 9. července 1817 | Kapucín, kaplan v Třebíči u sv. Prokopa. | |
| Václav Maxmilián Dorazil | 1782 | 31. října 1817 | Farář v Lysicích a děkan někdejšího děkanátu Letovice. | |
| František Vašíček | 1752 | 1781 | 29. dubna 1818 | Kooperátor ve Tvarožné, Rožné, Doubravicích nad Svitavou, Trstěnicích, Moutnicích, Radostíně nad Oslavou, Zábrdovicích. Lokálním kaplanem ve Žďárci. Poté kooperátorem v Šaraticích a kaplanem v Troubsku. |
| Michael Daniel Marave, O.Praem. | 1. října 1818 | Poslední opat premonstrátské kanonie v Zábrdovicích. Po zrušení kláštera v rámci josefinských reforem dožil na faře ve Křtinách. | ||
| Teopist z Mikulova, OFMCap. | 1744 | 31. října 1818 | Kapucín, jubilant kněžství a provinční definitor. Člen kapucínského konventu ve Znojmě. | |
| Jan Nep. Michele | 12. ledna 1821 | Farář v Drnovicích. | ||
| Bernard Josef Pivoňka, OSB | 28. února 1756 | 1. listopadu 1786 | 21. října 1821 | Rodák ze Žďáru nad Sázavou. V roce 1778 vstoupil k rajhradským benediktinům. Stal se převorem a ředitelem hudebního kůru rajhradského opatství. |
| Ignác Cornova, SJ | 25. července 1770 | 25. července 1822 | Jezuita, kněz. Někdejší profesor jezuitského gymnázia v Brně. | |
| Tertulián Předovský, OFMCap. | 1743 | 9. ledna 1823 | Kapucín, kněz. Člen řádového konventu v Třebíči, administrátor jejkovské farnosti. | |
| Josef Německý | 25. února 1823 | Rodák z Nového Města na Moravě. V letech 1815-1823 farář v Herálci pod Žákovou horou. | ||
| J.M. can. Jakub Příhoda | 14. ledna 1824 | V letech 1773-1808 farář v Netíně, poté farář a děkan ve Velkém Meziříčí. Čestný kanovník brněnské kapituly. | ||
| Benedikt Ranisch, OH | 25. října 1824 | Milosrdný bratr, kněz. Rodák z Brandenburska. Převor konventu ve Valticích. | ||
| Egidius z Boršova, OFMCap. | 14. ledna 1825 | Kapucín. Farář v Žeroticích. | ||
| Václav Opletal | 29. srpna 1748 | 4. února 1827 | Rodák z Bukovinky (farnost Křtiny). Kaplan v Brně u sv. Jakuba, později farář ve Křtinách, z toho první diecézní po odchodu premonstrátů z této farnosti. | |
| František (Ludvík) Grim OFMCap. | 1746 | 1769 | 16. května 1827 | Narodil se v Brně. Vstupil ke kapucínům. Jako kooperátor sloužil v Zábrdovicích. Jako lokální kaplan pak v Moutnicích a Křepicích. Do své smrti pak působil jako výpomocný duchovní v Hustopečeské farnosti. |
| Ondřej Kühnl, OFMCap. | 15. ledna 1829 | Kapucín. Zámecký kaplan v Náměšti nad Oslavou. | ||
| František Alois Dellinz | 1755 | 1780 | 19. dubna 1829 | Rodák z Velkého Meziříčí. Farář v Bohdalově. |
| Matěj Josef Sychra | 21. prosince 1776 | 21. září 1801 | 19. března 1830 | v letech 1808-1824 farář v Jimramově, později ve Žďáře nad Sázavou-II, jazykovědec. Spolu s cisterciákem Bonifácem Procházkou (+ 1813 v Ostrovačicích) má zásluhu na uchování poutního areálu na žďárské Zelené Hoře. |
| Jakub Procházka | 1767 | 1793 | 18. listopadu 1830 | Narodil se v dle Catalogus venerabilis cleri almae dioecesis Brunensis v Jamnici. Jako kooperátor sloužil v Křižanovicích u Slavkova, Dědicích u Vyškova, jako farní vikář (kaplan) pak v Bradlném, Moutnicích a Žebětíně a farářem ve Vémyslicích. |
| Jan Pytzka (Picka) | 1804 | 1828 | 17. ledna 1831 | Narozen v Kanicích. Ustanoven jako kooperátor v Moutnicíc. Poté byl přesunut do Divák, kde umírá jako mladý administrátor. |
| František Malík | 1784 | 1810 | 1. února 1831 | Rodak z Kolešova v Čechách. Kooperátor v Častohosticích, Otnicích a dočasný zástup v Moutnicích. Lokalní kaplan v Lísku u Bystřice nad Pernštejnem. Další farností byla Zvole, kde byl administrátorem a poté se stal farářem v Rožné, kde působil až do své smrti. |
| Augustin Koch, OSB | 13. června 1754 | 10. října 1779 | 23. listopadu 1831 | Rajhradský benediktin. Rodák ze Žďáru nad Sázavou. Působil jako kooperátor postupně v Domašově u Brna a v Ostrovačicích. V roce 1813 bylo rajhradské proboštství povýšeno na samostatné opatství a Augustin Koch byl zvolen historicky prvním rajhradským opatem. Klášter přivedl k hospodářskému rozkvětu a v klášteře za něj panoval též vzorný způsob života komunity. Zemřel na choleru. Je pohřben v benediktinské hrobce na rajhradském hřbitově. |
| Jeroným Svoboda, OFMCap. | 1786 | 5. ledna 1832 | Kapucín, farář v Třebíči na Jejkově. | |
| Chrysostom Lavička, O.Praem. | 4. března 1752 | 1777 | 17. února 1832 | Loucký premonstrát. Někdejší kaplan v Prosiměřicích. V letech 1799-1805 farář v Zábrdovicích. Od roku 1805 až do své smrti působil jako farář v Podivíně. Osobní děkan. |
| Josef Laštovička | 3. června 1832 | Farář v Častohosticích. | ||
| František Straka | 1775 | 1803 | 15. září 1832 | V letech 1810-1820 farář ve Zhoři u Jihlavy, v letech 1820-1832 pak farář v Heralticích. |
| Jan Schaumann | 16. srpna 1833 | Farář v Náměšti nad Oslavou. | ||
| Lukán Matěna, OFMCap. | 1761 | 6. května 1834 | Kapucín, lokalista v Mutěnicích. | |
| František Kletzl (Kletzel) | 14. dubna 1799 | 1825 | 1835 | Rodák z Neslovic. Kooperátor ve Střelicích a Moutnicích. Dle diecezního archvíu zemřel v Otnicích. |
| Josef Růžička | 1775 | 1800 | 17. března 1835 | Narodil se v Jevíčku. Kooperátor v Sebranicích (1806-1807). Lokalista v Černé Hoře (1808 - 1816). Poté administrátor v Tuřanech (1817 - 1824). Od roku 1825 se stal farářem v Kloboukách u Brna. Zastupoval klobouckého děkana, který sídlíl v Borkovanech a od roku 1831 se klobouckým děkanem. V Kloboukách působil až do odchodu na věčnost. |
| Dismas Haller, OFMCap. | 1746 | 2. října 1835 | Kapucín, jubilant kněžství. Někdejší vojenský kaplan. Na sklonku života působil ve farnostech v okolí Mikulova. Zemřel v Mikulově. | |
| Jan Leopold Pecháček | 1778 | 1806 | 29. února 1836 | Někdejší kaplan v Uhřínově. V letech 1830-1836 duchovní správce v Rudíkově. |
| Antonín Janků | 1793 | 5. dubna 1836 | Farář v Rakvicích. | |
| Antonín Neumann | 1765 | 1790 | 20. srpna 1837 | Farář ve Slavkově u Brna. |
| Bonifác Ignác Buzek, SchP | 1788 | 21. června 1839 | Piarista, kněz. V letech 1836-1839 působil v piaristické koleji při kostele sv. Jana Křtitele v Mikulově. | |
| Tomáš Fryčaj | 30. června 1759 | 7. září 1783 | 28. června 1839 | Buditel a básník. Autor kancionálu Kostelní písně duchovní (vyd. 1788). Někdejší duchovní správce brněnské trestnice, od r. 1819 až do své smrti byl pak farářem v Obřanech u Brna. |
| Josef Karel Papež | 1782 | 5. února 1841 | Rodák z Měřína. Farář v Bohdalově. | |
| František Antonín Gindl | 15. září 1786 | 15. září 1809 | 24. října 1841 | Jako kněz působil ve Štýrsku. V r. 1831 jmenován světícím biskupem olomouckým (biskupská konsekrace 22. 6. 1831). V letech 1832-1841 brněnský biskup. V roce 1841 byl jmenován biskupem v rakouském Gurku, brzy poté však zemřel. |
| Josef Holásek | 24. srpna 1844 | Farář v Blansku. | ||
| Rudolf Matějček, OFMCap. | 1805 | 1. července 1846 | Kapucín, kněz. Katecheta ve Znojmě. | |
| Antonín Liška, O.Praem. | 16. dubna 1847 | Strahovský premonstrát, někdejší kaplan u sv. Jakuba v Jihlavě. Od r. 1826 působil v Polsku jako představený gymnázia v Bochnii. | ||
| František Ignác Kassián Halaschka, SchP | 12. července 1847 | Piarista, kněz. Pedagog na piaristických školách v Mikulově a v Brně. | ||
| Jan Nepomuk Stokláska | 27. května 1763 | 29. listopadu 1789 | 14. července 1847 | Rodák z Blanska. Po kněžském svěcení byl zámeckým kaplanem v Rájci a zároveň kooperátorem v Doubravici nad Svitavou. Později působil jako farář v Jedovnicích. |
| Leopold Borzutský | 25. prosince 1847 | V letech 1819-1847 farář ve Veverské Bítýšce. | ||
| Kašpar Urbánek | 1762 | 1789 | 22. dubna 1848 | Rodák z Telče. Farář v Novém Veselí. |
| Dominik Kynský, SchP. | 1762 | 1801 | 14. prosince 1848 | Piarista. Profesor všeobecných dějin a řečtiny na filosofickém ústavu v Brně. |
| František Veselý | 1771 | 1797 | 27. června 1849 | Někdejší lokalista v Měníně. Později farář v Lysicích a děkan letovického děkanátu. |
| Kašpar Veliš | 4. ledna 1797 | 1829 | 24. prosince 1852 | Rodák ze Ždáru nad Sázavou. Kooperátorem ve farnosti Prusy, Žarošice, Komořany. Roku 1841 se stal lokálním kaplanem v Moutnicích a poté v Žebětíne, kde působil až do své smrti. |
| František Jedlička | 29. října 1853 | Rodák ze Želetavy. Farář v Martínkově. Zvelebitel martínkovského farního kostela, léčitel. | ||
| Jan Formánek | 1794 | 1817 | 15. ledna 1854 | Rodák z Jedovnic. Farář v Bohdalově. |
| ThDr. Václav Talský | 1781 | 1807 | 6. dubna 1854 | Rodák z Bobrové, farář v Radostíně nad Oslavou. |
| Viktor Schlossar, OSB | 28. října 1793 | 5. září 1819 | 16. srpna 1854 | Rajhradský benediktin. V letech 1819-1820 kooperátor v Rajhradě, později duchovní správce ve Šlapanicích. Byl též novicmistrem a opatským sekretářem. Po smrti opata Augustina Kocha byl zvolen rajhradským opatem. Pohřben v benediktinské hrobce na hřbitově v Rajhradě. |
| Cyril Martin Okaník, OSB | 22. června 1855 | Rajhradský benediktin, v letech 1815-1821 kooperátor rajhradské farnosti. Pohřben v benediktinské hrobce na hřbitově v Rajhradě. | ||
| Jan Nettner (Netter) | 1804 | 1827 | 29. července 1855 | Rodák z Brna. Po vysvěcení byl kaplanem při farnosti u sv. Máří Magdalény v Brně. Sloužil v Křetíně. V letech 1849 - 1852 byl farářem v Moutnicích, kde společeně s prof. Františkem Dieblem (Tyblem) přesunuli hedvábnictví do této lokality. Poté byl farářem v Šardicích, kde umírá na choleru. |
| Jan Budinský | 11. července 1798 | 1827 | 31. prosince 1857 | Rodák z Kočí u Chrudimi (královéhradecká diecéze), kooperátor v Doubravníku, v letech 1829 a 1830 působil v klášteře milosrdných bratří v Brně, poté v Líšni a u sv. Jakuba, od roku 1852 farářem v Moutnicích, kde je pohřben. |
| František Jílek | 1765 | 1790 | 15. října 1858 | Farář ve Slavkově u Brna. |
| Karel Antonín Fuchs, OSB | 5. června 1781 | 11. prosince 1808 | 17. března 1859 | Rodák z Vyškova. V roce 1800 vstoupil k rajhradským benediktinům. |
| PhDr. Benedikt František Xav. Richtr, OSB | 11. listopadu 1791 | 5. října 1817 | 10. července 1859 | Rodák z Příbora. V roce 1815 vstoupil k rajhradským benediktinům. Děkan rosického děkanátu a farář v Ostrovačicích. |
| Antonín Josef Rücker, OSB | 30. září 1794 | 28. srpna 1821 | 5. února 1860 | Rodák z Podlesí u Neratova. V roce 1817 vstoupil k rajhradským benediktinům. |
| Bedřich Franz, O.Praem. | 1. prosince 1796 | 12. dubna 1860 | Rodák z Vysokého Veselí (královéhradecká diecéze). Někdejší profesor fyziky na olomoucké univerzitě, průkopník fotografování na Moravě. Stal se členem premonstrátského řádu v kanonii v Nové Říši u Telče. Byl vysvěcen na kněze a v letech 1853-1860 byl novoříšským opatem. | |
| František Švéda | 11. června 1860 | Působil postupně jako kaplan v Protivanově a Boskovicích, později jako expozita ve Žďárné, od r. 1859 byl farářem ve Křtinách. | ||
| Antonín Škárka (Schkarka) | 17. 03. 1804 | 16. října 1861 | Rodák z Libhoště u Nového Jičína. Zemřel u svého staršího rodného bratra - převora Aloise Františka Škárky (Schkarky) OSB v Rajhradě, kde byl taktéž pohřben. | |
| Jan Vogt | 17. prosince 1823 | 1848 | 16. října 1861 | Rodák z Pohořelic. Byl kooperátorem v Moutnicích. V letech 1854 až 1855 byl zařazen do proškolení pro ústav pro zanedbané děti, jako deficient. Zemřel mlád. |
| Valentin Müller | 7. ledna 1786 | 1810 | 1. července 1862 | Narodil se ve Velkých Němčicích. Jako kaplan působil v zábrdovické nemocnici a v Moutnicích. Od roku 1838 je uveden jako duchovní správce v trestnici na Špilberku, poté byl farářem ve Vémyslicích. |
| J.M. can. František Holub | 10. července 1862 | Někdejší farář v Jinošově, později farář a děkan v Náměšti nad Oslavou. Čestný kanovník brněnské kapituly, arcikněz jaroměřického arcikněžství. | ||
| Josef Foltis | 15. března 1796 | 1819 | 4. října 1863 | Rodák Jarkovic u Opavy. Kooperátor v Tikovicích, Tuřanech a Kloboukách u Brna. Administrátor a později farář v Borkovanech a místoděkan kloboucký. |
| Benno Mořic Tiraÿ, OSB | 11. září 1818 | 6. srpna 1843 | 4. ledna 1864 | Rodák z Velké Bíteše. V roce 1838 vstoupil k rajhradským benediktinům. Stal se ředitelem hudebního kůru rajhradského opatství. |
| Lambert Jašek, OFMCap. | 3. ledna 1865 | Kapucín, kněz. Člen konventu v Třebíči na Jejkově. | ||
| Josef Svoboda | 29. listopadu 1865 | Farář v Drnovicích. | ||
| Jiří Kupčík | 1790 | 1819 | 5. prosince 1865 | Někdejší kaplan v Šaraticích, později působil v Pravlově. |
| Josef Janeček | 8. ledna 1867 | Farář v Archlebově. | ||
| Vincenc Pavel Žák | 12. ledna 1797 | 1820 | 30. března 1867 | Někdejší vězeňský kaplan v Brně na Špilberku, později profesor katechetiky v brněnském kněžském semináři. Od r. 1854 až do své smrti byl farářem v Podivíně. Kanovník brněnské kapituly. |
| Cyril František Napp, OSA | 5. října 1792 | 22. července 1867 | Augustinián na Starém Brně, kněz. Opat starobrněnský. | |
| František Jurovský | 1796 | 1827 | 10. srpna 1867 | V letech 1830-1840 farář v Palupíně, posléze v Lovčicích. |
| František Sušil | 14. června 1804 | 1827 | 31. května 1868 | Jako kaplan působil postupně v Olbramovicích a Bohuticích. Později vyučoval novozákonní biblistiku v kněžském semináři v Brně. Už od dob svých bohosloveckých studií sbíral lidové písně z Moravy a vydal je později v několika sbornících. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. |
| František Přikryl | 1779 | 20. června 1868 | Farář v Netíně. Pohřben v Netíně na starém hřbitově u kostela (za presbytářem, nad jeho náhrobkem byla vyzděna výklenková kaplička). | |
| Arnošt Šírek, O.Praem. | 14. listopadu 1868 | Opat kanonie premonstrátů v Nové Říši u Telče. | ||
| Martin Machálek | 1802 | 1827 | 5. prosince 1868 | Farář v Citonicích. |
| Jiří Vrba | 1797 | 1820 | 25. července 1869 | Rodák z Mutěnic. Farář v Kloboukách u Brna. Konzistorní rada. |
| Leopold Palla | 1829 | 1853 | 25. března 1870 | Rodák ze Žďáru nad Sázavou. Někdejší výpomocný duchovní při hlavní škole v Hodoníně, později interkalární administrátor ve Velkých Pavlovicích. Od roku 1868 až do své smrti sloužil jako farář v Dubňanech. Zemřel na tuberkulózu. |
| Lukáš Ficht, OFMCap. | 18. ledna 1871 | Kapucín, duchovní správce sester alžbětinek v Brně. Zemřel v kapucínském klášteře ve Znojmě. | ||
| Řehoř Wolný, OSB | 20. prosince 1793 | 3. května 1871 | Rajhradský benediktin, kněz, historik, středoškolský učitel. V běžné duchovní správě byl pouze krátce, v letech 1818-1819 působil ve farnosti Dolní Kounice. Později se naplno věnoval historiografické a pedagogické činnosti. Od roku 1847 byl pak podpřevorem rajhradského kláštera. | |
| Vendelín Blažek | 1828 | 8. května 1871 | V letech 1834-1871 farář v Herálci pod Žákovou horou. | |
| Antonín Abzug | 1791 | 1814 | 23. prosince 1871 | Rodák z Brna. Jako jáhen působil u sv. Jakuba v Brně. Byl kaplanem v Mohelnu. Lokálním kaplanem byl ustanoven v Bohunově a v Moutnicích. Během jeho služby v Moutnicích dne 30. srpna 1829 při velkém požáru shořela farní a školní střecha. V červnu roku 1831 se stal dočasným administrátorem k nemocnému faráři Antonínu Matěnovi v Šitbořicích, kde se později stal farářem. Jako emeritní šitbořický farář dožil na odpočinku v Augustiniánském kláštěře na Starém Brně. |
| Josef Schwartz | 1810 | 1834 | 15. srpna 1872 | V letech 1854-1872 duchovní správce v Bohdalově. Krátce před smrtí přešel do Měřína. |
| František Myslím | 1811 | 1838 | 3. října 1872 | Farář ve Slavkově u Brna. |
| Ignác Ševčík OSB | 8. února 1793 | 1817 | 9. listopadu 1872 | Narozen v Knínicích u Boskovic. Pokřtěný jako František. Vstoupil do Benediktýnského kláštera v Rajhradě. Jako kooperátor působil v Loděnicích a v Rajhradě. Během první vlny cholery mezi léty 1831 a 1832 byl ustanoven jako administrátor do Moutnic. Pochovával denně až 7 zemřelých. Ani se z kněžského roucha nevyslíkal a obětavě dnem i nocí tešil a síly dodával nemocným, jak je uvedeno v tamější pamětnětní knize. Poté se vrátil zpět do Rajhradu a byl administrátorem v Domašově. |
| Aurel Hauswirth, OFMCap. | 1. února 1873 | Kapucín, kněz. Člen řádového konventu ve Znojmě. | ||
| František Früh | 1797 | 1821 | 17. března 1873 | Narozen v Brně. Po studiu nastoupil jako kaplan do Židlochovic, v letech 1832 -1840 byl ustanoven jako lokální kaplan do Moutnic. Je zmíněn v tamější kronice, jak žákům vyprávěl o starobýle výzdobě moutnického chrámu. Po té se vrátil zpět do Židlochovic. Sepsal Židlochovice a co zajímavého nabízejí. Stal se děkanem a biskupským inspektorem na úrovnovni školního obvodu. Zemřel v Židlochovicích. |
| Inocenc Hawelka, OFMCap. | 19. června 1873 | Kapucín, kněz. Člen kapucínského konventu ve Znojmě. | ||
| František Dědek | 8. července 1821 | 4. srpna 1846 | 30. srpna 1874 | Někdejší kaplan ve Zvoli nad Pernštejnem a později v Dolních Kounicích. V letech 1861-1871 farář ve Žďáře nad Sázavou-II., od r. 1871 děkan v Polné v královéhradecké diecézi. |
| František Tálský | 1815 | 1841 | 22. listopadu 1874 | Farář v Prosiměřicích. |
| Václav Raška | 20. září 1803 | 8. září 1827 | 27. srpna 1875 | Rodák z Moravských Prus, po kněžském svěcení kaplan v Zábrdovicích. V letech 1835-1846 farář ve Žďárné, poté až do smrti v Šaraticích. Zemřel na záchvat mrtvice. Pohřben v Šaraticích do hrobu, v němž již od roku 1846 odpočívala jeho matka. |
| Jáchym Müller, OFMCap. | 17. února 1876 | Kapucín, kněz. Člen kapucínského konventu v Brně. | ||
| Matouš Beyl | 1798 | 1823 | 29. dubna 1876 | Byl kooperátorem v Tikovicích, Troskotovicích, v Batelově, Dražovicích, Šitbořicích a Divákách. Stal se prvním moutnickým farářem, neboť za jeho působení byla lokální kuracie moutnická roku 1842 povýšena na faru. Byl také farářem v Křetíně. |
| Václav Eduard Krátký, O.Praem. | 12. srpna 1876 | Opat kanonie premonstrátů v Nové Říši u Telče. | ||
| Dismas Remenarik, OH | 13. března 1877 | Milosrdný bratr, kněz. Převor konventu ve Valticích. Provinciál. | ||
| Jakub Vejvoda | 1806 | 1833 | 19. srpna 1877 | Rodák z Rychtářova u Vyškova. Farář v Novém Veselí. |
| Alois František Škárka (Schkarka), OSB | 2. června 1791 | 5. října 1817 | 31. října 1877 | Rodák z Libhoště u Nového Jičína. V roce 1815 vstoupil k rajhradským benediktinem. Stal se převorem rajhradského opatství. |
| Benedikt Stein, OFMCap. | 26. března 1878 | Kapucín, kněz. Člen kapucínského konventu ve Znojmě. | ||
| Augustin Josef Václav Gazda, OSB | 10. září 1794 | 5. října 1817 | 20. července 1878 | Rodák z Vyškova. V roce 1812 vstoupil k rajhradským benediktinům. |
| Karel Šmídek | 17. května 1818 | 1844 | 30. září 1878 | Rodák z Bystřice n. Pernštejnem. Někdejší kooperátor v Hustopečích u Brna. Následně působil jako katecheta postupně v Jihlavě a ve Znojmě. |
| František Bláha | 15. září 1813 | 1835 (?) | 5. března 1879 | Někdejší farář v Heralticích. |
| Benignus Pfeifer, OFMCap. | 26. března 1879 | Kapucín, kněz. Člen kapucínského konventu v Třebíči na Jejkově. | ||
| Jan Žaloudek | 1842 | 1867 | 25. dubna 1879 | Duchovní správce v Bošovicích. |
| Ambrož Václav Hončík, OPraem. | 22. července 1879 | Strahovský premonstrát, někdejší farář v Mikulovicích u Znojma. Dožil na odpočinku ve Znojmě. | ||
| Milo Lefnar, OFMCap. | 1815 | 22. října 1879 | Kapucín, kněz. Člen kapucínského konventu v Brně, dlouholetý provinční definitor. | |
| Josef Těšík | 16. listopadu 1813 | 1838 | 30. ledna 1880 | Rodák z Horních Borů (farnost Bory). V letech 1850-1860 farář v Nosislavi, pak farář a děkan v Telči. |
| Engelbert Ostatek | 1850 | 1874 | 8. února 1880 | Vikarista brněnské katedrály. |
| Karel Drobný | 1803 | 1834 | 2. dubna 1880 | Narodil se v Trnavě. Byl kaplanem v Moutnicích, Blučine, Šitbořicích, Dubňanech, Hovoranech, Bohdalově. Farářem ve Fryšavě a v Křepicích. |
| Jan Pokorný | 8. června 1805 | 1831 | 20. června 1880 | Kooperátor v Moutnicích, v Doubravicích nad Svitavou, v Rožné. Lokálním kaplanem v Kostelci u Jihlavy a později farářem, kde byl později výpomocným duchovním. Chvíli působil jako výpomocný duchovní ve svém rodišti v Jedovnici a pak se stal spirituálem a zpovědníkem sester Alžbětinek v Brně, které se o něho starali až do jeho smrti. |
| Bedřich Geissler | 10. června 1819 | 1842 | 16. února 1881 | Rodák z Kunštátu. Kaplan v Újezdě u Brna a Moutnicích. Spirituál a poté představený kněžského semináře v Brně. Biskupský rada a konzistorní assessor. Farář v Telnici, Urbanově a Sokolnicích. Jeho kázání vyšla v několika svázcích pod názvem: Perly posvátného řečnictví. |
| Jiří Kadrnožka | 25. března 1881 | Někdejší duchovní správce v Častohosticích. | ||
| Otmar Sokol, OFMCap. | 1786 | 1. června 1881 | Kapucín. Kaplan v Třebíči na Jejkově. | |
| Jan Hehl | 1804 | 1832 | 14. srpna 1881 | Někdejší farář v Rovečném a ve Fryšavě pod Žákovou horou. Od roku 1867 až do své smrti farář v Lovčicích. |
| Franitšek Mlčoch | 2. prosince 1826 | 1851 | 17. listopadu 1881 | Rodák z Toubek. Kooperátor v Dubňanech, Moutnicích, Otnicích, Dalešicích. Od roku 1870 pobýval kvůli nemoci ve svém rodišti v Troubkách, mimo Brněnskou diecézi. Umřel v Brně u Milosrdných Bratří. |
| Mons. Karel Nöttig | 14. ledna 1882 | V letech 1870-1882 brněnský biskup. | ||
| Josef Jan Sankot | 15. února 1825 | 1863 | 11. července 1882 | Prvofarář v Radkově u Telče. Pohřben v Telči. |
| Jiří Slotta | 24. března 1819 | 1842 | 3. října 1882 | Někdejší kaplan v Moutnicích a následně v Šaraticích. Později působil na Slovensku. |
| Tadeáš Frajs, OFMCap. | 1794 | 3. ledna 1883 | Kapucín. Administrátor farnosti v Třebíči na Jejkově. Provinční definitor. Jubilant kněžství a senior provincie. | |
| Vintíř Kalivoda, OSB | 26. prosince 1815 | 16. července 1841 | 8. března 1883 | Rajhradský benediktin. Opat rajhradského kláštera. Oblíbený kněz. |
| Antonín Suchánek | 5. srpna 1813 | 1836 | 9. srpna 1883 | Rodák z Lysic. V letech 1843-1867 farář v Olbramkostele, poté v letech 1867-1883 v Podivíně. |
| Peregrin Weis | 24. dubna 1807 | 1832 | 10. září 1883 | Farář v Radostíně nad Oslavou, arcikněz jihlavský. |
| Antonín Šimeček | 25. ledna 1826 | 1851 | 26. dubna 1884 | Narodil se v Račicích u Vyškova. Byl kooperátorem v Kloboukách. Nejprve administrátor a poté farář v Moutnicích. Velkou měrou přispěl na rozšíření tamějšího kostela v roce 1867. Byl stižen choromyslností. Odešel na květnou neděli 24.března 1872, kde se loučil s farníky, které měl velmi rád a oni jeho, dle zápisu v tamější farní kronice. Byl jmenován čestným občanem. Z důvodu nemoci pobýval v léčebně v Černovích při kapli sv. Kříže. Poté byl na výpomoci v Drnovicích poblíž svého rodiště a pak se stal administrátorem v Trnvě u Třebíče, kde zemřel. |
| Antonín Gottwald | 15. května 1884 | Farář v Drnovicích. | ||
| J.M. can. Karel Kandus | 16. března 1885 | Někdejší farář v Obyčtově, později v Bystrci u Brna. Kanovník brněnské kapituly. | ||
| Pavel Křížkovský, OSA | 8. května 1885 | Augustinián na Starém Brně. Kooperátor brněnské svatotomášské farnosti. Hudební skladatel, učitel Leoše Janáčka. | ||
| Vilém Procházka | 1835 | 1861 | 9. června 1885 | Rodem z Černé Hory u Blanska. Farář na Rudě u Velkého Meziříčí. |
| Jan Bazala | 1807 | 1837 | 14. června 1885 | Rodák ze Slavic (farnost Třebíč-Jejkov). Duchovní správce v Bohdalově (1872-1885). |
| František Bystřický | 18. února 1826 | 1850 | 30. července 1885 | Postupně působil jako kooperátor v Moutnicích a Újezdě u Brna, pak přijal těžký a nevděčný úřad ranního kazatele v Telči a poté roku 1870 se stal špitálním kaplanem tamtéž. Též byl katecheta, kdy několikrát denně musel podstoupit dalekou a namáhavou cestu do tamější zemské reálky, která byla čerstvě založena. Z nezištné lásky nežádal ani plat v jejich těžkých počátcích. Svůj dům na náměstí č. 57 odkázal milosrdným sestrám, které dar nemohly přijmout. Proto byl prodán a výtěžek použit na dětskou opatrovnu. Několik dní před smrtí byl raněn mrtvicí, když se chystal jít k oltáři. Vzkříšení těla očekává na Staroměstském hřbitově v Telči ve svém rodišti. |
| Karel Orel | 1825 | 1849 | 30. července 1885 | Farář ve Strážku. Etnograf, sběratel lidových pohádek. |
| Mons. ThDr. Augustin Bartenstein | 1811 | 12. května 1886 | Probošt Kolegiátní kapituly v Mikulově. | |
| Jan Janoušek | 11. května 1811 | 1836 | 9. srpna 1886 | Někdejší farář v Uherčicích, později farář a děkan v Třebíči-městě. V roce 1883 se stal čestným občanem města Třebíče. |
| Šimon Kroupa | 1840 | 1867 | 22. února 1887 | Farář v Načeraticích. |
| Ludvík Mosser | 27. března 1887 | Rodák z Nového Města na Moravě, v letech 1883-1887 farář v Radostíně nad Oslavou. | ||
| Pius Lipka | 27. prosince 1805 | 1831 | 29. června 1887 | Koperátorem ve farnosti Valeč, Řeznovice, Doubravice nad Svitavou a Moutnice. Lokál v Dobřínsku. Fařářem v Přibicích. Dožil v Mutěnicích na penzi, kde je pohřben. |
| Eduard Hašek | 26. srpna 1811 | 1835 | 22. srpna 1887 | Narodil se na Mitrově. Byl kaplanem v Moutnicích a také ve farnosti Zvole. Stal se kurátem na Špilberku. Byl farářem a poté děkanem v Letovicích. V roce 1882 dostal vyznamenání od císaře. |
| ThDr. Jan Evangelista Bílý | 9. prosince 1819 | 1843 | 29. března 1888 | Rodák z Dolních Kounic. Žák Františka Sušila (viz r. 1868 tohoto seznamu). Propagátor slovanské vzájemnosti. Jako kaplan působil postupně v Židlochovicích, v Brně u sv. Jakuba a v Tišnově. V letech 1859-1872 byl farářem v Předklášteří u Tišnova, od roku 1872 až do své smrti v Dolních Loučkách. Na hřbitově v Dolních Loučkách je též pohřben. |
| Placidus Jan Mathon, OSB | 24. února 1841 | 1865 | 28. července 1888 | Rajhradský benediktin. Zakladatel Papežské knihtiskárny rajhradských benediktinů v Brně. |
| Julius Jiřík | 1835 | 1857 | 18. října 1888 | Farář ve Slavkově u Brna. |
| Mons. Matěj Procházka, dr. h. c. | 25. listopadu 1889 | Někdejší kaplan v Čejkovicích. Později působil jako kooperátor ve farnostech Brno-Komárov a Brno-Zábrdovice. U příležitosti 50. výročí kněžství byl jmenován papežským komořím a na olomoucké teologické fakultě získal čestný doktorát teologie. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. | ||
| Mons. dr. František Škorpík | 17. ledna 1890 | Farář v Kučerově a děkan bučovického děkanátu. Papežský komoří. | ||
| Beda František Dudík, OSB | 29. ledna 1815 | 20. srpna 1840 | 18. ledna 1890 | Rodák z Kojetína (olomoucká arcidiecéze). Rajhradský benediktin, historiograf, od roku 1887 titulární opat třebíčský. |
| Jan Vahala | 1843 | 1866 | 2. května 1890 | Někdejší kaplan v Šaraticích, později působil v Třebíči na Jejkově. |
| Alois Wolf | 1814 | 1839 | 3. října 1890 | Rodák z Bobrové. Farář ve Sloupu v Moravském krasu. |
| Jan Perníček | 25. října 1890 | Výpomocný duchovní v Mutěnicích. Tamtéž pohřben. | ||
| Jan Koudela | 25. listopadu 1890 | Rodák z Bohdalova. Farář v Jemnici. | ||
| Josef Chmelíček | 1847 | 15. března 1891 | Rodný bratr Jana Chmelíčka. Někdejší kaplan ve Křtinách, později v Doubravici nad Svitavou. Následně domácí katecheta u hrabat Mennsdorfů. | |
| Albert Chlumecký, OFMCap. | 27. března 1891 | Kapucín, farář v Třebíči na Jejkově. | ||
| Karel Bačák | 4. listopadu 1842 | 14. září 1870 | 22. května 1891 | Někdejší archivář brněnské konzistoře, českojazyčný kazatel v brněnském kostele sv. Michaela, archanděla. Krátce před smrtí byl ustanoven farářem v Třešti u Jihlavy. |
| Karel Alois Šťastný, OSB | 13. května 1858 | 16. července 1883 | 20. června 1891 | Rodák z Brna. V roce 1878 vstoupil k rajhradským benediktinům. Sociolog a žurnalista, ... , redaktor "Moravanu" |
| František Diviš | 9. dubna 1835 | 2. července 1891 | Farář ve Vladislavi a děkan třebíčského děkanátu. Národní buditel. | |
| Jan Chmelíček | 1825 | 1850 | 30. listopadu 1891 | Farář v Kloboukách u Brna, později v Šatově. Hudební skladatel. Vyučoval katechetiku a pedagogiku alumny brněnského semináře. Rodný bratr Josefa Chmelíčka. |
| Jan Nepomuk Soukop | 10. května 1826 | 1849 | 26. března 1892 | Farář v Lipovci a následně v Doubravici nad Svitavou. Básník a překladatel. |
| Bernard Pátek | 6. května 1892 | Farář ve Křtinách, strýc Bernarda Pátka (viz r. 1922). | ||
| Antonín Král | 11. ledna 1893 | Farář v Drnovicích. | ||
| Jakub Procházka | 1844 | 22. září 1893 | Rodák z Velkých Pavlovic, kde také nějaký čas působil jako kaplan. Od roku 1858 byl spirituálem a zpovědníkem brněnských sester voršilek. Od roku 1859 navíc vyučoval v brněnském kněžském semináři katechetiku. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. | |
| Vendelín Hrubý | 14. června 1894 | Duchovní správce ve Vysočanech u Blanska. | ||
| František Maršovský | 1823 | 25. ledna 1895 | Čestný kanovník brněnské kapituly. Arcikněz. Duchovní správce kostela sv. Máří Magdaleny v Brně a zároveň ředitel brněnského ústavu hluchoněmých. | |
| Jan Prchlý | 1830 | 1856 | 6. května 1895 | Duchovní správce v Bobrové. |
| Albert (Vojtěch) Sova | 7. dubna 1820 | 1847 | 1895 | Původem z Hustopečí u Brna. Stal se kooperátorem v Moutnicích. Byl přesunut do olomoucké arcidiecéze, kde působil jako kooperátor v Jaroměřicích, Radiměři, Jevíčku. administrátor v Komně a jako farář ve Starém Hrozenkově a Hradisku. |
| Josef Načeradský | 26. února 1844 | 1868 | 24. ledna 1896 | Působil jako farář postupně v Ostrově nad Oslavou, Křepicích a Radostíně nad Oslavou. |
| Jan Vopelka | 12. ledna 1821 | 6. srpna 1846 | 13. ledna 1897 | Emeritní farář v Archlebově. |
| Vilém (Guilelmus) Dohnal, OSA | 21. prosince 1844 | 24. listopadu 1872 | 23. března 1897 | Vstoupil do řádu Augustiniánů na Starém Brně. První sliby složil v roce 1871. Řeholní sliby složil 18.listopadu 1874. Roku 1882 zaopatřoval Šebastiána Kubínka. Působil horlivě po 21 let jako kooperátor a katecheta na Starém Brně a těšil se upřímné lásce a úctě jak farníků, tak i svých řeholních bratří, jak bylo uvedeno v Katolických listech. |
| J.M. can. Josef Nevolka | 21. května 1897 | Někdejší kooperátor v Náměšti nad Oslavou. Čestný kanovník brněnské kapituly. Arcikněz. | ||
| Jan Kopka | 1839 | 1865 | 20. ledna 1897 | Působil ve Slavonicích. |
| Alois Straka | 17. května 1897 | Rodák z Kochánova (farnost Netín). Byl vysvěcen na kněze, ale krátce poté, ve věku 27 let zemřel. O tom, zda a kde byl ustanoven chybí doklady. | ||
| Eusebius Würfel, OFMCap. | 1848 | 4. února 1898 | Kapucín, kněz. Člen kapucínského konventu ve Znojmě, direktor třetího řádu. | |
| Václav Kosmák | 5. září 1843 | 4. května 1866 | 15. března 1898 | Rodák z Martínkova. Po kněžském svěcení působil jako kaplan postupně v Moravských Budějovicích, Hostimi a Biskupicích u Hrotovic. V letech 1870-1872 byl interkalárním administrátorem v Řeznovicích. Později byl farářem v Borkovanech a následně v Moutnicích. Později byl farářem v Tvarožné. Naposledy působil v letech 1893-1898 jako farář v Prosiměřicích. Byl autorem několika románů, fejetonů a satir. Původně byl pohřben v Prosiměřicích, poměrně záhy (po zhruba roce) byl přenesen na brněnský Ústřední hřbitov. |
| Vojtěch Slouk, OSB | 20. března 1898 | Rajhradský benediktin, kněz. V letech 1863-1893 farář rajhradské farnosti. Člověk velmi vzdělaný, který se zabýval mimo jiné mechanikou, malířstvím a hudbou, lze jej považovat za renesanční osobnost. Autor farních pamětí. V rajhradském klášteře je uchováván jeho mechanický, samohybný globus. Příbuzný pozdějšího děkana brněnského děkanátu, Mons. Václava Slouka. | ||
| František Plhal | 1827 | 1853 | 5. dubna 1898 | Duchovní správce v Telči. |
| Josef Večeřa | 1890 | 10. dubna 1898 | Katecheta v Třebíči. | |
| Václav Kučera | 1832 | 8. července 1898 | Kaplan a později farář ve Žďáře nad Sázavou-II. | |
| František Čihaček | 16.7 1823 | 1850 | 27. července 1898 | Působil jako kooperátor v Moutnicích a Lysicích. Jako kurát v Divákách a administrátor v Boleradicích. Od roku 1863 byl ustanoven do Hlubokých Mašůvek. Zemřel jako čestný biskupský rada v Hlubokých Mašůvkách. |
| Bonifác Václav Vajda, OSB | 18. září 1839 | 4. června 1864 | 3. prosince 1898 | Rodák ze Starých Tvorovic. V roce 1859 vstoupil k rajhradským benediktinům. Byl jmenován školním inspektorem pro české hospodářské školy. |
| Jan Sarkander Navrátil, OSB | 17. ledna 1899 | Rajhradský benediktin. Někdejší podpřevor v rajhradském klášteře. Od r. 1884 působil jako archivář ve Vatikánu. | ||
| Alvarus Piringer, OP | 20. září 1826 | 3. srpna 1850 | 3. června 1900 | Dominikán. Od roku 1889 působil ve Znojmě, postupně jako katecheta dívčí německé školy, zpovědník a kazatel. Jubilant řeholních slibů. |
| Ignác Oplatek | 11. června 1900 | Farář v Drnovicích. | ||
| Antonín Petr Hauber, O.Praem. | 14. dubna 1821 | 27. září 1900 | Rodák z Nové Říše. Vstoupil do místní premonstrátské kanonie. V roce 1876 byl zvolen novoříšským opatem. V roce 1892 odešel na emerituru. Dožil v novoříšském klášteře. | |
| František Seifert | 1846 | 19. ledna 1901 | Farář v Rudíkově. Zvelebitel místního kostela, ve farnosti také posvětil 38 obnovených, nebo nově postavených křížů u cest. Celkem 12 let mu byl velkou oporou a výborným spolupracovníkem jeho kaplan, R.D. Jakub Pavelka (viz r. 1934 tohoto seznamu), který také po jeho smrti převzal rudíkovskou farnost jako interkalární administrátor (pouze na krátký čas, následně byl přeložen do Přibyslavic). František Seifert za dobu svého působení v Rudíkově (celkem 38 let) s touto farností a svými farníky velmi srostl. Bylo mu uděleno rudíkovské čestné občanství. | |
| Anselm Rambousek, OSA | 26. ledna 1901 | Augustinián, opat na Starém Brně. | ||
| František Čermák | 12. ledna 1823 | 1848 | 25. února 1901 | Rodák z Nového Veselí. Farář v Přibyslavicích. |
| Mons. ThDr. František Zeibert | 1830 | 12. května 1901 | Rodák z Třebíče. Děkan brněnské kapituly. Dějepisec. | |
| Josef Vejchodský | 1886 | 27. května 1901 | Rodák z Kunštátu. Farář v Dambořicích. | |
| Jakub Kružík | 4. června 1901 | Farář v Rakvicích, tamtéž pohřben. | ||
| Filip Toufar | 1850 | 1873 | 12. února 1902 | Rodák z Kameničky (farnost Kamenice u Jihlavy). Působil jako kaplan v Čejkovicích a posléze v Novém Veselí. V letech 1878-1882 interkalární administrátor v Bohuticích. V letech 1881-1902 farář v Borkovanech. Výborný hudebník. |
| František Poimon | 29. ledna 1817 | 1841 | 1. června 1902 | Rodák z Polné (královéhradecká diecéze). Po vysvěcení na kněze nějaký čas kaplanem ve Žďáře nad Sázavou, později v Brně u sv. Tomáše. V letech 1859-1863 byl duchovním správcem v Hlubokých Mašůvkách. Později byl farářem v Želetavě. Dožil v rodišti. Sběratel lidových písní. |
| František Straka | 1836 | 1863 | 11. září 1902 | Farář v Nedvědici. |
| Ferdinand Šob | 1881 | 1. dubna 1903 | Rodák z Měřína. Zemřel v důsledku vážného onemocnění zřejmě ještě jako bohoslovec bez svěcení. | |
| Hubert Zelinka | 1827 | 1852 | 5. dubna 1903 | Někdejší farář v Novém Veselí. |
| Beneš Metod Kulda | 18. března 1820 | 1845 | 6. května 1903 | Po kněžském svěcení působil jako kaplan postupně v Židlochovicích, Loděnicích a Starém Hobzí. V letech 1850-1859 působil jako duchovní správce Ochranovny pro zpustlou mládež v Brně na Cejlu. Poté odešel do Čech, dožil jako kanovník v Praze na Vyšehradě. V závěru života oslepl. Literát, básník, jeden z průkopníků české literární katolické moderny. |
| Mons. ThDr. František Kyzlink | 1862 | 1888 | 16. srpna 1903 | Profesor dogmatiky v brněnském kněžském semináři. |
| Josef Anton Scherak | 4. dubna 1824 | 8. září 1903 | Katecheta na Obecní reálce na Starém Brně. Později farář u sv. Tomáše v Brně. Původně byl pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. Po roce 1918 byly jeho ostatky exhumovány a pohřbeny neznámo kde. | |
| Augustin Forman | 19. listopadu 1903 | farář v Náměšti nad Oslavou. | ||
| Cyril Otava | 5. března 1846 | 27. července 1871 | 6. ledna 1904 | Rodák z Nesvačilky (farnost Moutnice), Kooperátor v Prosiměřicích a Oleksovicích. Administrátor v Lechovicích. Roku 1878 podnikl pouť do Říma, kde vyjednal pro kostel Navštívění Panny Marie milost privilegovaného oltáře s mimořádnými odpustky. Farář v Lechovicích a Oleksovicích. |
| Mons. Jan Evangelista Špirk | 29. prosince 1821 | 1847 | 18. ledna 1904 | Rodák z Třebíče. Jako kaplan působil postupně v Babicích, Horních Dubňanech a v Rudíkově. Později byl farářem v Brně-Tuřanech, kde inicioval přestavbu poutního areálu. |
| Jan Januška | 6. června 1868 | 1892 | 15. února 1904 | Rodák z Loučky. Působil jako kooperátor v Modřicích. |
| Bartoloměj Spatina | 17. března 1904 | V letech 1870-1875 farář v Dubňanech, posléze ve Velkých Pavlovicích. | ||
| Bernard Mikuláš Augustin Placzek, OSB | 9. června 1834 | 11. října 1857 | 19. září 1905 | Rodák z Bučovic. V roce 1853 vstoupil k rajhradským benediktinům. Zemřel v Brně - Jundrově, ale pohřben byl v Rajhradě. |
| František Ebert | 17. srpna 1906 | Farář v Lukově (není zřejmé, zda šlo o Lukov u Moravských Budějovic, či o Lukov u Znojma). | ||
| ThDr. František Kolísek | 3. října 1851 | 1879 | 27. prosince 1906 | Dómský farář v Brně na Petrově, rodný bratr R.D. Ignáta Kolíska (viz r. 1927 tohoto seznamu) a Mons. Aloise Kolíska (viz r. 1931 tohoto seznamu) a R.D. Karla Kolíska (viz r. 1947 tohoto seznamu). Vydavatel Kancionálku Cyrillského. |
| ThDr. Antonín Stára | 27. března 1907 | Někdejší profesor biblistiky v brněnském kněžském semináři. Od r. 1868 farář v Dyjákovičkách. | ||
| Augustin Krátký, OSA | 1829 | 1852 | 14. dubna 1907 | Podpřevor augustiniánského opatství na Starém Brně. |
| Josef Polák | 1880 | 11. května 1907 | Rodák z Telče. Kaplan ve Starči. Přítel a spolupracovník Jakuba Demla. | |
| Klement Antonín Janetschek, OSA | 2. října 1857 | 25. května 1887 | 7. února 1908 | Augustinián na Starém Brně. Čestný občan Brna-Bohunic. Farář starobrněnské farnosti. Knihovník a archivář starobrněnského kláštera. |
| Mořic Kuda | 10. února 1908 | Farář v Bystrci u Brna. | ||
| Eduard Höchsmann | 1838 | 1862 | 5. května 1908 | Farář v Matějovci. |
| František Weber | 30. prosince 1826 | 28. července 1850 | 6. června 1908 | Kněz olomoucké arcidiecéze a politik. Dožil na penzi ve farnosti Lovčice. |
| Josef Pavel Karásek, O.Praem. | 1. ledna 1848 | 11. října 1871 | 11. října 1908 | V letech 1893-1908 opat premonstrátského kláštera v Nové Říši u Telče. |
| Mons. Robert Šuderla | 1824 | 1846 | 24. února 1909 | Děkan a první prelát brněnské kapituly. |
| J.M. can. Karel Landsteiner | 30. srpna 1835 | 3. dubna 1909 | Probošt kapituly v Mikulově. Byl literárně činný pod pseudonymem Artur Landsteiner. | |
| Ludvík Škrda, OFMConv. | 30. srpna 1835 | 27. září 1909 | Minorita, kněz. Jistý čas působil v brněnském minoritském konventu při kostele sv. Janů. | |
| Jan Brabenec | 5. května 1833 | 1858 | 21. listopadu 1909 | Někdejší farář v Bohdalově, pak v Brtnici. |
| Antonín Vogt | 11. prosince 1832 | 31. července 1857 | 4. dubna 1910 | Pohořelický rodák. Kooperátor v Moutnicích a Kloboukách u Brna. Jmenován administrátorem pro Borkovany, následně pro Boleradice. Kurát a poté farář v Divákách. Farářem v Šakvicích a poté v Borkovanech a administrátor vBošovicích. Roku 1886 byl investován do Šitbořicích. Za jeho působení v Šitbořicích do interiéru kostela přibylo mnoho obrazů a soch. Také do obce a jejího okolí přibylo několik sakrálních staveb. Na penzi dožil v Hustopečích. |
| Konstanc Procházka, OP | 21. května 1910 | Dominikán, kněz. Převor dominikánského kláštera ve Znojmě. | ||
| Mons. Vladimír Šťastný | 1864 | 20. srpna 1910 | Rodák z Rudíkova. Někdejší kaplan v Židlochovicích. Později působil jako katecheta na českém gymnáziu v Brně. V r. 1890 odešel na odpočinek. V r. 1896 jmenován papežským komořím. | |
| Antonín Špaček | 7. dubna 1878 | 1903 | 3. října 1910 | Rodák z Kotlas (farnost Nové Veselí). Kaplan v Kostelním Vydří. |
| Eduard Vichta | 16. března 1863 | 1887 | 31. prosince 1910 | Rodák ze Skleného nad Oslavou (farnost Bory). Kooperátor a později farář v Lysicích. |
| Josef Kašpar | 1. ledna 1911 | Katecheta na brněnském lyceu a školách Vesna. Zemřel na zápal plic, pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. | ||
| Antonín Páral | 5. dubna 1828 | 1852 | 3. března 1911 | Rodák z Drnovic (farnost Lysice). Dlouholetý farář v Obřanech u Brna. Čestný občan obce Drnovice. |
| Josef Ševčík | 19. března 1857 | 20. října 1911 | Farář v Babicích u Lesonic, auditor brněnské konzistoře, překladatel. Jeho kaplanem byl nějaký čas Jakub Deml. Jejich kontakty pokračovaly až do Ševčíkovy smrti, Deml na něj pak vděčně vzpomínal po celý zbytek svého života. | |
| Josef Kříž | 1834 | 1862 | 9. února 1912 | Rodák z Kotlas (farnost Nové Veselí). Působil v Rovečném a Uhřínově. V letech 1881-1882 v Lovčicích. |
| Benedikt Karel Korčian, OSB | 13. srpna 1840 | 1865 | 8. května 1912 | Rajhradský benediktin, opat rajhradského kláštera. Velký milovník umění, finančně se podílel na renovaci a zvelebení hrobu svatého Benedikta (zakladatele benediktinského řádu a jeho mnišského patrona) na italském Monte Cassinu. Člověk lidumilný a štědrý. |
| Alois Hrudička | 24. dubna 1843 | 22. července 1868 | 2. srpna 1912 | Rodák z Třešti u Jihlavy. Katecheta v Třebíči, později farář v Telči, od r. 1911 žil jako host v želivském klášteře (královéhradecká diecéze), kde i zemřel. Pohřben v rodišti. |
| Alois Konečný | 3. června 1858 | 1882 | 3. prosince 1912 | Duchovní správce v Těšeticích. |
| Antonín Adamec | 17. června 1913 | Někdejší administrátor v Letonicích, později kooperátor v Brně-Zábrdovicích. Kanovník brněnské kapituly a asesor brněnské konzistoře. | ||
| Tomáš Eduard Šilinger, OSA | 16. prosince 1866 | 26. července 1891 | 17. června 1913 | Augustinián na Starém Brně, novinář a poslanec Moravského zemského sněmu, zemřel během pobytu v Luhačovicích. |
| Emanuel Sedlák | 1841 | 1867 | 9. července 1913 | Rodák z Lipovce. Postupně působil jako kaplan ve Křtinách, Dolních Kounicích a Lukách nad Jihlavou. Následně byl nějaký čas interkalárním administrátorem v Borech. Od roku 1901 působil jako farář v Rudíkově. Onemocněl rakovinou střev a přes všemožnou léčbu se nemoc nepodařilo zvládnout. Zemřel na rudíkovské faře. Jeho pohřbu se účastnilo 29 kněží a nespočet farníků. |
| Emanuel Štikar | 6. srpna 1913 | Kněz brněnské diecéze, rodák z Bohdalova. | ||
| Kašpar Hojtgens, OFMCap. | 6. října 1913 | Kapucín, kněz. Člen řádového konventu ve Znojmě. | ||
| František Drašar | 30. října 1854 | 1879 | 10. ledna 1914 | Někdejší kaplan ve Žďáře nad Sázavou, později farář v Horních Dubňanech. |
| Metoděj Ignác Halabala, OSB | 1859 | 31. ledna 1914 | Rajhradský benediktin, farář v Syrovicích u Rajhradu. Konzistorní rada. | |
| Mons. ThDr. Robert Neuschl | 20. ledna 1856 | 1879 | 31. ledna 1914 | Rodák z Nového Jimramova (farnost Jimramov). Po kněžském svěcení působil jako kaplan v Moravské Nové Vsi. Později vyučoval v kněžském semináři v Brně. Zabýval se christologií. Pedagogické působení mu oslabilo nervovou soustavu. Odešel na odpočinek ke svému bratru do Nedvědice pod Pernštejnem, kde dožil jako soukromá osoba. |
| Arnošt Karel Gřiwnacký, OSB | 1859 | 17. ledna 1915 | Rajhradský benediktin, vyučující v kněžském semináři v Brně. | |
| Alois Dundáček | 1867 | 8. ledna 1897 | 1. března 1915 | Rodák z Veverské Bitýšky. Farář v Pavlově u Radostína nad Oslavou. |
| Josef Sychra | 2. listopadu 1845 | 1873 | 5. května 1915 | Někdejší farář v Horním Štěpánově, později ve Sloupu. |
| Josef Kocián | 22. února 1850 | 25. července 1876 | 19. června 1915 | Rodák ze Slavkova u Brna. Dlouho působil jako kooperátor v Bedřichově u Lysic. V letech 1911-1915 byl pak farářem v Lysicích. |
| František Xaver Marat, OCr. | 22. února 1850 | 1875 | 19. června 1915 | Křížovník s červenou hvězdou. V letech 1902-1915 řádový velmistr. Rada brněnského biskupství. Pohřben v Řevnicích u Prahy. |
| František Saleský Bauer | 26. ledna 1841 | 19. července 1863 | 25. listopadu 1915 | Původně kněz olomoucké arcidiecéze. V letech 1882-1904 biskup brněnský a následně od r. 1904 až do své smrti arcibiskup olomoucký. |
| Josef Blaha | 31. července 1888 | 17. února 1916 | Rodák z Rozsíčky (farnost Sulíkov). Působil postupně v Bedřichově u Lysic, Šlapanicích a Strážku. Od 1. září 1915 farář v Lysicích. | |
| Ludvík Kadar | 19. února 1916 | Farář ve Zbraslavi u Brna. Rodný bratr R.D. Ondřeje Kadara (viz r. 1919 tohoto seznamu). | ||
| Rafael Lakosil, OP | 23. listopadu 1861 | 13. května 1916 | Dominikán. Katecheta a nemocniční kaplan ve Znojmě. Ve Znojmě též pohřben. | |
| Cyril Grebeníček, OP | 17. ledna 1864 | 25. července 1890 | 23. května 1916 | Dominikán. Někdejší kaplan a později farář farnosti při kostele sv. Kříže ve Znojmě. Pohřben v Praze. |
| František Mikšánek | 8. července 1916 | Farář ve Velkých Němčicích. Osobní děkan, biskupský a konzistorní rada. | ||
| Václav Alois Oharek | 1845 | 1868 | 27. srpna 1916 | Rodák z Vyškova (olomoucká arcidiecéze). Působil jako kaplan v Hodoníně, v letech 1875-1895 farář v Dubňanech, pak v letech 1895-1900 u sv. Mikuláše ve Znojmě. Folklorista. |
| Klement Gottvald | 4. září 1916 | Farář ve Velkých Bílovicích. | ||
| Arnošt Vlček | 1842 | 1867 | 12. října 1916 | V letech 1890-1893 farář v Novém Veselí, poté farář v Borkovanech. |
| František Žaluda | 26. listopadu 1867 | 31. července 1892 | 28. prosince 1916 | Rodák z Petrova (farnost Sulíkov). V letech 1905-1916 farář v Dalečíně. V červenci roku 1916 přeložen do Lysic. Obtížně snášel pastorační podmínky, které v Lysicích byly těžší. Brzy byl uvolněn na zdravotní dovolenou a nedlouho poté zemřel. |
| Jan Nep. Rubringer, OFMCap. | 27. června 1917 | Kapucín, někdejší farář v Třebíči na Jejkově. Provinční definitor a konzistorní rada. Zemřel v Mariazell v Rakousku. | ||
| František Knittl | 10. listopadu 1846 | 23. července 1873 | 25. ledna 1918 | Kooperátor v Blansku a Tvarožné. Administrátor v Moutnicích. Poté kooperátorem v Líšni. Adminstátor v Šitbořicích. Jako farář působil v Brumovicích a Hartikovicích. Byl biskupským úředníkem, při klášteře agustiniánů na Starém Brně, později i vězeňským kurátem. Spadal pod farnost u sv. Tomáše a posléze v Královo Pole. Tam působil až do svého odchodu na věčnost. Pochovával ho budoucí biskup Josef Kupka. |
| František Ehrmann | 5. května 1866 | 1890 | 11. srpna 1918 | Někdejší farář ve Veverské Bítýšce. Angažoval se v unionistickém hnutí, usilujícím o sblížení katolické a pravoslavné církve. Velký vlastenec a dobrodinec chudiny. Později působil v Olomouci jako sekretář arcibiskupa Bauera a po jeho smrti byl vykonavatelem jeho poslední vůle. Pohřben ve Veverské Bítýšce, pohřební obřady vedl kanovník a někdejší dočasný administrátor brněnské diecéze Josef Pospíšil (viz r. 1926 tohoto seznamu). |
| ThDr. Karel Eichler | 13. ledna 1845 | 1870 | 27. dubna 1918 | Rodák z Velkého Meziříčí. Po kněžském svěcení působil postupně v Hovoranech, Kurdějově a Hodoníně. V letech 1874-1880 vyučoval církevní dějiny a kanonické právo v kněžském semináři v Brně. V roce 1880 byl ustanoven farářem ve Veverské Bítíšce. Autor nápěvu k písni Ty Mocný, Silný, Veliký v Jednotném kancionálu. |
| František Jančík | 31. srpna 1848 | 26. května 1871 | 29. července 1918 | Narodil se v Horních Netčicích. Křestní patron byl František Xaverský. Jako kooperátor působil v Kloboukách u Brna a poté byl investován 8.5.1878 jako farář do Moutnic. 18.12.1903 nominován do rady biskupské konzistoře. V Moutnicích sloužil celých 40 let a k roku 2023 je nejdéle působícím knězem v této farnosti. |
| Ondřej Kadar | 29. září 1861 | 1. ledna 1919 | Konzistorní rada. Někdejší kaplan v Brně-Zábrdovicích, později duchovní správce v Rostěnicích. Rodný bratr R.D. Ludvíka Kadara (viz r. 1916 tohoto seznamu). | |
| František Kunstmüller | 31. ledna 1846 | 1871 | 6. června 1919 | Působil jako farář a děkan ve své rodné farnosti v Novém Městě na Moravě. |
| Norbert František Drápalík, O.Praem. | 23. září 1861 | 21. května 1920 | V letech 1909-1912 opat kanonie premonstrátů v Nové Říši u Telče, po sporech s komunitou rezignoval, žil pak jako soukromá osoba na Slovensku (Sväta Chrasť, dnes Vinohrady nad Váhom). | |
| František Florian | 2. dubna 1842 | 1866 | 27. listopadu 1920 | V letech 1873-1895 farář v Tasově, poté v letech 1895-1916 kooperátor ve Velkém Meziříčí. Učitel Jakuba Demla. Pohřben ve Velkém Meziříčí na starém hřbitově "na Moráni". |
| Guala Konečný, OP | 11. října 1920 | Dominikán, bývalý provinciál. Někdejší převor dominikánského konventu ve Znojmě. Výborný kazatel, katecheta a zpovědník. Dožil v Praze, v závěru života trpělivě snášel vážné onemocnění (v jehož důsledku musel podstoupit amputaci jedné nohy). | ||
| Msgr. Jakub Kapusta | 2. července 1834 | 4. července 1859 | 25. října 1920 | Rodák z Vlasatic. Kooperátorem v Moutnicích, kaplanem při dómu sv. Petra a Pavla v Brně a později biskupský sekretář a tajemník tamtéž. Zpovědnkem u sester Alžbětiněk. Farářem v Jiřicích u Miroslavy. Stal se olbramovickým děkanem. Zástupce představeného semináře a spirituál. Od roku 1891 kanovník kapituly, papežský prelát. Zemřel na Petrově. |
| Josef Beránek | 30. ledna 1842 | 1. června 1865 | 1921 | Rodák z Křižanova. Kooperátor v Újezdě, Moutnicích a Lysicích. Dne 19.března 1872 se stal prvním farářem v Krumvíři, dožil v penzi u Chudých školských sester naší Paní ve Slavkově. Zemřel v Hodějiích. |
| Prokop Bartoloměj Šup, OSB | 24. srpna 1866 | 31. července 1892 | 5. prosince 1921 | Rajhradský benediktin, opat rajhradského kláštera. Klíčová osobnost křesťanského sociálního hnutí v Českých zemích. |
| Vincenc Ševčík | 21. února 1862 | 16. října 1921 | Působil jako kaplan v Boskovicích, následně jako farář ve Vískách a pak v Černé Hoře u Blanska. Angažoval se též politicky. Zemřel na následky operace v sanatoriu v Podolí u Prahy. | |
| František Saleský Blažek, CSsR | 26. února 1922 | Redemptorista, kněz. Šest let byl rektorem brněnské redemptoristické koleje při kostele sv. Michala. Dožil na Svaté Hoře u Přibrami. | ||
| J.M. can. Josef Burian | 23. května 1922 | Někdejší kaplan v Dolní Cerekvi. Později kanovník Vyšehradské kapituly v Praze. | ||
| Jan Škarda | 30. listopadu 1862 | 8. června 1922 | Rodák z Rajhradu. Po kněžském svěcení v roce 1887 působil dlouhá léta jako kooperátor v Boskovicích. Farářem se stal ve Střížově (od roku 1900), následně v Běhařovicích (od roku 1904) a opětovně ve Střížově (od roku 1920), kde také zemřel a byl pohřben. | |
| Jaroslav Barvík | 2. května 1878 | 28. července 1901 | 28. června 1922 | Rodák z Drnovic (farnost Lysice). Po kněžském svěcení působil postupně jako druhý kooperátor v Bystřici nad Pernštejnem, posléze jako kooperátor v Bučovicích. V letech 1921-1922 byl farářem v Adamově. |
| Bernard Pátek | 19. července 1922 | Rodák z Brna. Po kněžském svěcení působil jako kaplan postupně v Moravských Budějovicích a Brně-Zábrdovicích. Pak přešel jako expozita do Ochozu u Brna. V roce 1892 převzal farnost ve Křtinách, kde byl před ním farářem jeho strýc (rovněž Bernard Pátek, † 6. května 1892). Zemřel na srdeční mrtvici po operaci kýly v Nemocnici Milosrdných bratří v Brně. Pohřben ve Křtinách. | ||
| Leopold Kolísek | 14. listopadu 1859 | 26. července 1885 | 25. srpna 1922 | V letech 1885-1888 katecheta v Kuřimi. V roce 1888 působil krátce jako interkalární administrátor v Dolních Loučkách, ještě v roce 1888 se pak stal farářem v Tišnově. Později působil jako farář v Křižanovicích, kde působil až do své smrti. |
| Cyriak Novotný | 8. srpna 1869 | 30. července 1893 | 27. listopadu 1922 | Někdejší kaplan v Měříně, v letech 1908-1922 farář ve Zhoři u Jihlavy. Byl jedním z kněží, kteří v mládí velmi ovlivnili pozdějšího kněze a mučedníka Josefa Toufara, rodáka ze zhořské farnosti. |
| Antonín Lujka | 26. února 1867 | 26. července 1891 | 1922 | Kooperátor v Moutnicích, Křtinách a Zábrdovicích, kde se stal později administrátorem a poté kaplanem. Sepsal článek Socialismus v boji proti modernímui řádu společenskému. Farářem ve farnosti Pyšel, kde působil až do roku 1922. Na místním hřbitově očekává slávu a vzkříšení. |
| Julius Koubek | 19. ledna 1923 | Rodák z Bohdalova. V letech 1889-1908 farář ve Zbýšově u Brna, v l. 1908-1923 v Bystrci u Brna. | ||
| Josef Švaříček | 1862 | 1885 | 21. ledna 1923 | Duchovní správce v Dolních Kounicích. Tamtéž pohřben. |
| Josef Burian | 25. února 1838 | 25. července 1861 | 20. srpna 1923 | Křitiny byly prvním působištěm coby kooperátora. Poté byl ustanove jako farář ve farnosti Uhřínov u Velkého Meziříčí. 13.ledna 1873 byl investován do Měnína, kde sloužil až do svého duchodové věku. Na stáří se odebral do Jesence u Konice, svého rodiště. |
| Jan Oulehla | 6. října 1866 | 1891 | 31. ledna 1924 | Rodák z Měřína. Katecheta v Novém Městě na Moravě. |
| Mons. Dr. Jan Evang. Sedlák | 4. prosince 1871 | 1894 | 8. května 1924 | Rodák z Třebíče, někdejší kaplan v Dyjákovicích. Od roku 1907 profesor starozákonní biblistiky v brněnském kněžském semináři. Zemřel v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří na diabetes. Pohřben v Třebíči. |
| Jan Konečný | 16. dubna 1851 | 1875 | 13. prosince 1924 | Duchovní správce na Rudě u Velkého Meziříčí. |
| František Chalupa | 28. října 1853 | 1879 | 22. února 1925 | Rodák z Měřína. V letech 1893-1898 farář v Novém Veselí, poté v Zábrdovicích. Od r. 1919 na odpočinku. |
| Jiří Janoušek | 26. února 1925 | Někdejší farář v Častohosticích, v roce 1913 odešel na penzi. V Častohosticích dožil. | ||
| Kašpar Král | 4. března 1925 | Někdejší farář v Lovčicích. | ||
| Jan Bádal | 4. prosince 1856 | 1881 | 13. května 1925 | Někdejší kooperátor v Náměšti nad Oslavou, zemřel ve Velké Bíteši. |
| Antonín Podlaha, OFMCap. | 2. srpna 1925 | Kapucín, kněz a provinční vikář. Člen řádové komunity v Třebíči na Jejkově. | ||
| Moric Maršík | 22. září 1925 | Duchovní správce v Žebětíně a Tuřanech. | ||
| Leopold Rozmarín | 4. prosince 1871 | 12. března 1905 | 17. prosince 1925 | Rodák ze Stránecké Zhoři (farnost Netín), duchovní správce v Lubnici (1911-1917) a poté ve Starém Hobzí (1917-1925). |
| František Vlach | 18. února 1926 | Farář v Dambořicích. | ||
| Arnošt Kotínský | 25. března 1861 | 1885 | 18. dubna 1926 | Farář v Bobrové. |
| Jan Kolouch | 26. prosince 1852 | 4. srpna 1878 | 1. července 1926 | Rodák z Netína. V netínském kostele také přijal kněžské svěcení. Působil ve Velkém Meziříčí, v letech 1889-1926 byl pak farářem v Lažánkách. Byl znám jako výborný kazatel. |
| František Setnička | 8. srpna 1867 | 1890 | 25. září 1926 | Rodák z Drnovic (farnost Lysice). Po kněžském svěcení byl nějaký čas kaplanem v Telči, v letech 1901-1911 farář v Předíně. Posléze v letech 1911-1926 farář v Borech (děkanství velkomeziříčské). Zemřel v Okříškách. |
| Mons. ThDr. Josef Pospíšil | 6. května 1845 | 1870 | 19. prosince 1926 | Rodák z Oslavičky (farnost Rudíkov). Profesor dogmatiky a fundamentální teologie v biskupském semináři v Brně. Podvakráte dočasný administrátor brněnské diecéze při uprázdnění biskupského stolce (1916-1917 a 1926). |
| Konstanc Pechoč, OP | 10. dubna 1871 | 14. února 1927 | Dominikán, někdejší katecheta a kaplan ve Znojmě. | |
| Mons. ThDr. Jakub Hodr | 1. července 1848 | 1873 | 9. března 1927 | Kanovník Královské stoliční kapituly v Brně, někdejší kaplan ve Šlapanicích, pak prefekt brněnského kněžského semináře. V mládí se znal a přátelil s T. G. Masarykem. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. |
| Ignát Vyškovský | 6. července 1860 | 10. června 1883 | 11. června 1927 | Rodák z Třebíče-Jejkova. Farář v Brtnici a arcikněz jihlavský. |
| Ignát Kolísek | 2. července 1927 | Rodný bratr R.D. Františka Kolíska (viz r. 1906 tohoto seznamu) a Mons. Aloise Kolíska (viz r. 1931 tohoto seznamu). Farář v Dobročkovicích. | ||
| Zdislav Luskač, OP | 19. června 1884 | 5. července 1912 | 25. července 1927 | Dominikán. Někdejší člen řádové komunity ve Znojmě. V letech 1922-1925 působil mezi českými vystěhovalci v Argentině. Vrátil se s podlomeným zdravím a za dva roky zemřel. |
| František Beránek | 15. srpna 1927 | Kněz brněnské diecéze, konzistorní rada. Pohřben v Tasově. | ||
| František Maňoušek | 19. září 1863 | 26. července 1886 | 22. prosince 1927 | Rodák z rolnické rodiny z Doubravice nad Svitavou. Působil postupně v Rouchovanech, Hostimi, Pavlicích a Našiměřicích. Od roku 1894 byl farářem v Budkově. V roce 1921 měl odejít do penze, na prosby farníků však zůstal v aktivní službě. Hodný a oblíbený kněz. Dle vzpomínek pamětníků byl velice skromný (většinu svých příjmů vydával na podporu chudých farníků), skromný byl i co se jídla týče. Dne 22. prosince 1927 navštívil z Budkova pěšky Jemnici, kam byl pozván, aby zpovídal před vánočními svátky. Ze skromnosti odmítl po zpovídání na faře nabízené jídlo a ve velmi nevlídném, mrazivém počasí se vydal na pěší cestu zpět. Cestou se potkal s fořtem, který mu nabídl doprovod se světlem. Kněz s díky odmítl s vysvětlením, že nechce nikoho takovou starostí obtěžovat. Vysílený umrzl v polích nedaleko Budkova. Nalezen byl až na druhý den ráno. Pohřben byl za velké účasti lidu i duchovenstva na budkovském hřbitově. Na místě jeho tragické smrti byla vystavěna kaplička. |
| Alois Ličman | 5. března 1928 | Farář ve Vysokých Popovicích. | ||
| Ferdinand Antonín Hotový, O.Praem. | 5. ledna 1853 | 1. května 1928 | V letech 1913-1928 opat kanonie premonstrátů v Nové Říši u Telče. | |
| Maurus Kinter, OSB | 21. února 1842 | 4. června 1864 | 26. června 1928 | Rajhradský benediktin, knihovník a archivář rajhradského kláštera. |
| pplk. d. s. Mons. ThDr. Jan Hromádka | 3. února 1854 | 1884 | 2. července 1928 | Rodák ze Žďáru nad Sázavou, působil jako vojenský duchovní v královéhradecké diecézi - v Hradci Králové a Josefově a následně u jednotek c. a k. armády v Bosně. Ovládal kromě češtiny němčinu, chorvatštinu, polštinu, italštinu a maďarštinu. Dosáhl hodnosti podplukovníka duchovní služby, roku 1909 jmenován monsignorem. Za první světové války působil (do roku 1917) v Srbsku. Následně působil ve vojenské duchovní správě až do roku 1919, kdy odešel na odpočinek. Odstěhoval se do Nedvědice nad Pernštejnem, kde až do své smrti vypomáhal ve farní duchovní správě. Napsal, a vlastním nákladem vydal, tři knihy. Pohřben na nedvědickém hřbitově. |
| František Orel | 17. července 1867 | 1890 | 19. září 1928 | Katecheta v Brně-Žabovřeskách. |
| Josef Tobolka | 23. srpna 1867 | 31. července 1892 | 30. listopadu 1928 | Narodil se v Radoticích. Byl kaplanem v Moutnicích, Batelově a v Dačicích. Dne 1. února 1906 byl investován do Lipolce, kde působil až do své smrti. |
| Mons. ThDr. František Bulla | 14. února 1868 | 1890 | 25. dubna 1929 | Někdejší regent brněnského semináře. Tajný papežský komoří. V závěru života žil ve Křtinách, kde je také pohřben. |
| Pavel Navrátil | 30. prosince 1929 | V letech 1895-1902 farář v Dubňanech, poté v Hodoníně. Později arcikněz slavkovský. | ||
| Mons. ThDr. Josef Samsour | 7. srpna 1870 | 21. prosince 1892 | 4. března 1930 | Rodák z Vatína (pův. farnost Nové Veselí, později farnost Obyčtov). Působil jako interkalární administrátor v Brodě nad Dyjí (část roku 1893) a jako kooperátor v Dolních Dunajovicích (1893-1897). Později byl profesorem kanonického práva a církevních dějin v brněnském kněžském semináři. Působil též jako zpovědník brněnských sester voršilek a jako diecézní cenzor. Autor řady knih a několika odborných studií, které publikoval zpravidla v časopise Hlídka. V roce 1926 byl v důsledku přepracování uvolněn na zdravotní dovolenou. Do aktivní služby se již nevrátil, zbytek života prožil v Brně. Pohřben v Obyčtově na novém hřbitově do hrobu svých rodičů. |
| Alois Slovák | 1. srpna 1859 | 10. září 1882 | 23. března 1930 | Působil jako kooperátor v Ivančicích, později jako druhý kaplan při brněnské katedrále. |
| Augustin Strnad, OP | 12. října 1874 | 22. července 1899 | 8. června 1930 | Dominikán. Rodák z Okříšek. Někdejší kaplan u sv. Kříže ve Znojmě a později převor znojemského dominikánského konventu. V závěru života působil v dominikánském konventu v Plzni. |
| Augustin Alois Vrzal, OSB | 28. října 1930 | Rajhradský benediktin. Působil postupně v Domašově, Syrovicích u Rajhradu a Ostrovačicích. V roce 1929 odešel ze zdravotních důvodů na odpočinek do rajhradského kláštera. Pozdější rajhradský opat Pokorný (viz r. 1979) jej v nekrologu popsal jako člověka opravdově zbožného, skromného a laskavého. | ||
| Mons. Alois Kolísek | 1. dubna 1868 | 1891 | 25. srpna 1931 | Rodák z Protivanova. Po kněžském svěcení působil postupně v Náměšti nad Oslavou, Miroslavi a Ivančicích. V letech 1918-1920 byl poslancem Revolučního národního shromáždění. Od r. 1919 působil na Slovensku jako profesor teologické fakulty v Bratislavě. |
| Filip Buchta | 24. prosince 1864 | 31. července 1892 | 2. října 1931 | Rodák z Moutnic. Byl kaplanem v Prosiměřicích, Tvarožné, Znojmě u kostela sv. Mikuláše, Šaraticích, Loděnicích, Miroslavi a Lukově. Jako farář působil v duchovní správě postupně v Šafově v letech 1900 - 1902 a Divákách od roku 1902 až do své smrti roku 1931. Roku 1912 vyžádal u konzistoře, aby mohl být Vilém Mrštík důstojně pochován. |
| Jan Jeřábek | 18. prosince 1855 | 31. prosince 1931 | Kněz brněnské diecéze. Vyučoval v Brně na Kadetní škole. Zemřel v Nemocnici milosrdných bratří. Pohřben na hřbitově v Brně-Králově Poli. | |
| Egbert Belcredi | 5. května 1932 | Člen hraběcího rodu Belcrediů. Po vysvěcení na kněze působil v Jimramově a později v Líšni (tehdy samostatný městys, k Brnu připojena až v r. 1944). | ||
| František Míča | 1885 | 21. května 1932 | V letech 1886-1890 kooperátor v Měříně. Od roku 1891 až do smrti farář ve Zhoři u Jihlavy. | |
| Jan Novotný | 25. března 1842 | 15. července 1932 | Rodák z Chroustova (farnost Bohdalov), působil postupně v Herálci, Křepicích, Sokolnicích a v letech 1895-1917 v Radostíně nad Oslavou. Na penzi žil v Náměšti nad Oslavou. | |
| Jakub Rosendorf | 25. srpna 1866 | 28. července 1889 | 5. září 1932 | Farář ve Veverské Bítýšce. |
| Mons. Norbert Jan Nep. Klein, OT | 25. října 1866 | 1890 | 9. března 1933 | Člen Řádu německých rytířů. V letech 1916-1926 brněnský diecézní biskup (biskupská konsekrace 28. ledna 1917 v Opavě, 11. února téhož roku v Brně intronizován). Po vzniku Československa byl shledán jako neproblematický a proto nová republika nevyvíjela snahy o jeho odstranění z funkce biskupa. Uvádí se, že s moravskými kněžími vycházel velice dobře. Od roku 1923 zároveň velmistr Řádu německých rytířů. V roce 1926 rezignoval na biskupský úřad v Brně a přijal titulární biskupství syenitské, velmistrem svého řádu zůstal až do smrti. |
| Emanuel Kubíček, SJ | 24. prosince 1873 | 1896 | 31. května 1933 | Rodák z Biskupic u Moravského Krumlova. Teologii vystudoval jako diecézní bohoslovec a byl vysvěcen na kněze pro brněnskou diecézi. Působil jako kaplan v Ivančicích, poté byl interkalárním administrátorem v Hlubokých Mašůvkách, v letech 1897-1899 byl pak kaplanem v Jevišovicích. O rok později byl ustanoven farářem v Pavlicích. V roce 1900 však službu v diecézi ukončil a vstoupil do jezuitského řádu. Později jako jezuita působil již mimo brněnskou diecézi. Zemřel na následky zápalu plic, pohřben v jezuitské hrobce v Praze-Bubenči. |
| Bernard Lužný, OP | 31. května 1933 | Dominikán. Od r. 1910 převor dominikánského konventu ve Znojmě. | ||
| Josef Chlupáček, OP | 28. října 1849 | 5. července 1875 | 9. října 1933 | Dominikán. Někdejší člen dominikánského konventu ve Znojmě. Zemřel v dominikánském konventu v Litoměřicích. V Litoměřicích též pohřben. |
| Rudolf Sedlák | 1. února 1871 | 1895 | 23. února 1934 | Působil jako farář postupně v Prušánkách a v Sulkovci. |
| František Šebela | 7. října 1858 | 26. července 1885 | 28. února 1934 | Rodák z Ježkovic. Kněz, farář, auditor konzistoře, později konsistoriální rada. Působil 34 roků v Otnicích. Mezi farníky byl značně oblíben. Na zasloužený odpočinek odešel do Újezdu u Černé Hory. Dožil tam pod starostlivou péčí rodiny Filkových v domě č.p.5, kterému se tam říkalo "malá fara". Pochován tamtéž - hrob č.E39. |
| Jakub Pavelka | 19. července 1865 | 19. října 1934 | Rodák z Vážan nad Litavou. Františkánský terciář. V roce 1901 interkalární administrátor v Rudíkově, v letech 1901-1922 farář v Přibyslavicích a následně v Hvězdlicích. Konzistorní rada. Básník. S Karlem Eichlerem (viz r. 1918 tohoto seznamu) spolupracoval na vydání kancionálu. Pohřben ve Hvězdlicích. | |
| Josef Jurek | 7. ledna 1935 | Rodák z Nového Telečkova (farnost Rudíkov), duchovní správce v Archlebově, pohřben na hřbitově v Brně-Juliánově (hřbitov byl později zrušen, jeho hrob již neexistuje). | ||
| Jan Miroslav Bakalář-Srbecký | 16. července 1857 | 1884 | 23. ledna 1935 | Někdejší kaplan v Křižanově. V letech 1887-1913 katecheta v Břeclavi. Poté působil až do roku 1918 v Rakousku. Po vzniku Československé republiky se vrátil na Moravu. Působil pak jako katecheta ve Valticích. Propagátor esperanta. Byl literárně činný. |
| František Géduš | 19. srpna 1863 | 1886 | 18. dubna 1935 | V letech 1886-1892 kaplan v Doubravici nad Svitavou. Později byl farářem v Lipovci a následně farářem a děkanem ve Sloupu v Moravském krasu. |
| František Hudec | 4. února 1864 | 4. května 1935 | Rodák z Vysočan u Blanska. Jako kněz působil postupně ve Starém Petříně, Sulíkově a Lovčicích. | |
| František Venhuda | 1885 | 13. května 1935 | Rodák z Chvalkovic u Bučovic. V letech 1885-1886 katecheta v Podivíně, následně tři roky sloužil v Sarajevu, kde zakládal předměstskou farnost v Sarajevském Poli. Později působil v Brně při kostele sv. Michala. Od roku 1894 byl katechetou v Brně-Husovicích a organizoval zde stavbu kostela Nejsvětějšího Srdce Páně. Na penzi se vrátil do svého rodiště. | |
| Lect. theol. Sadok Verberger, OP | 17. října 1869 | 29. ledna 1888 | 27. září 1935 | Dominikán. Někdejší kaplan při kostele sv. Kříže ve Znojmě. V závěru života působil v dominikánském konventu v Litoměřicích. Zde zemřel. Pohřben na litoměřickém hřbitově. |
| Leonard Jílek, OP | 27. srpna 1881 | 5. července 1907 | 21. prosince 1935 | Dominikán. Někdejší kaplan u sv. Kříže ve Znojmě. V letech 1923-1932 kaplan sester dominikánek ve Střelicích u Brna, poté působil opět ve Znojmě, tentokráte především jako katecheta, kazatel a zpovědník. Člověk slabého zdraví, ale veliký modlitebník. Pohřben ve Znojmě. |
| Lect. theol. Michal Kameníček, OP | 3. dubna 1862 | 25. července 1884 | 20. ledna 1936 | Dominikán. V letech 1890-1893 byl zapůjčen na výpomoc do polské dominikánské provincie. Od r. 1893 působil v dominikánské komunitě ve Znojmě, zejména jako kazatel a horlivý zpovědník. Byl velkým milovníkem liturgie. |
| Leopold Toman st. | 26. listopadu 1865 | 3. března 1905 | 16. července 1936 | Rodák z Kochánova (farnost Netín). Postupně působil jako farář v Bohuňově a Přísnoticích. |
| František Hudec | 16. července 1878 | 25. listopadu 1900 | 3. srpna 1936 | Někdejší kooperátor v Doubravici nad Svitavou, později v Lukově u Moravských Budějovic. Od r. 1906 působil v Brně-Zábrdovicích (nejprve jako kaplan, od r. 1918 jako farář). |
| Mons. Jan Tenora | 7. února 1863 | 26. července 1885 | 1. prosince 1936 | Rodák z Kunštátu na Moravě. Bratr Adolfa (viz r. 1943 tohoto seznamu) a Richarda Tenory (viz r. 1948 tohoto seznamu). Dlouholetý farář ve Chvalkovicích u Bučovic, kanovník kapituly v Mikulově a církevní historik. Vyučoval církevní dějiny v brněnském a olomouckém kněžském semináři. V roce 1924 odešel do penze a dožil u svého bratra v Brně. Pohřben v Šaraticích. |
| Jakub Vokoun | 28. dubna 1868 | 1892 | 7. ledna 1937 | Rodák z Netína. V letech 1917-1937 farář v Radostíně nad Oslavou. |
| Jan Šubart, OP | 11. června 1868 | 19. července 1896 | 29. září 1937 | Dominikán. Někdejší člen dominikánského konventu ve Znojmě, kde působil především jako kazatel a zpovědník. |
| Bruno Janeš, OP | 14. prosince 1869 | 25. července 1894 | 28. října 1937 | Dominikán. Někdejší kaplan při kostele sv. Kříže ve Znojmě. V závěru života žil v dominikánské komunitě v Košicích. V Košicích též pohřben. |
| Antonín Hrubý | 1887 | 1910 | 7. listopadu 1937 | Duchovní správce v Bohdalově. |
| Hubert Růžička | 1893 | 1917 | 1. ledna 1938 | Rodák z Bučovic. Duchovní správce v Dolních Kounicích. |
| Pavlín Krkoška, OFMCap. | 21. ledna 1938 | Kapucín, kněz. Působil a zemřel v brněnské kapucínské komunitě v klášteře při kostele Nalezení sv. Kříže. | ||
| Pavel Julius Vychodil, OSB | 18. dubna 1862 | 1886 | 7. dubna 1938 | Rajhradský benediktin, spisovatel, překladatel a literární kritik, ředitel benediktinské knihtiskárny v Brně. |
| Gunther Schüssler, OSB | 16. června 1860 | 1882 | 1. června 1938 | Rajhradský benediktin, někdejší převor rajhradského kláštera. Regenschori v opatském kostele v Rajhradě. |
| Hubert Beránek | 29. října 1874 | 1898 | 30. srpna 1938 | Farář na Moravci. |
| Emanuel Janků | 10. ledna 1871 | 29. července 1894 | 13. ledna 1939 | Rodák z Moutnic. Kooperátorem v Rousínovci a Drnovicích. Nějakou dobu vypomáhal ve své rodné farnosti v Moutnicích. Téměř celý kněžský život působil v Dubňanech, postupně jako kooperátor, interkalární administrátor a farář. Jeho velkou zálibou bylo včelaření a fotografie. Přispíval do časopisů a dochovaly se fotografie moutnického kostela a fary ze začátku 20. století a dubňanských krojů. |
| František Mečíř, CSsR | 19. ledna 1939 | Redemptorista, kněz. Působil v brněnské redemptoristické koleji při kostele sv. Michala. | ||
| Josef Skácel | 16. března 1939 | Farář ve Velkém Meziříčí. Když se dozvěděl o tom, že nacističtí vojáci překročili české hranice, prohlásil (podle svědectví P. Bohumila Buriana /viz r. 1958/), že to nepřežije. Za několik hodin skutečně zemřel. | ||
| František Pořízek | 29. října 1863 | 4. května 1939 | Rodák z Bukovinky (farnost Křtiny). Strýc R.D. Jaromíra Pořízka (viz r. 1964). Farář v Dolních Bojanovicích. | |
| Antonín Bartoš | 13. června 1876 | 1899 | 6. července 1939 | Rodák ze Židenic (tehdy ještě samostatná obec, později připojená k Brnu). Profesor na II. československé reálce v Brně. Organizoval poutě do Svaté země, průkopník sociální péče o studenty z chudých poměrů, pohřben v Křižanově, prelát Jeho Svatosti, komtur Řádu Božího Hrobu v Jeruzalémě. |
| Alois Pokorný, CSsR | 26. července 1939 | Redemptorista, kněz. Působil v brněnské redemptoristické koleji při kostele sv. Michala. Propagátor úcty k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Horlivě konal lidové misie a exercicie, nehledě na vlastní slabé zdraví. Člověk laskavý a pokorný. Zemřel ve věku 49 let. | ||
| Metoděj Frank, OFMCap. | 28. září 1939 | Kapucín, kněz. Člen řádového konventu v Brně. | ||
| Jan Nepomuk Pertlíček, CSsR | 16. ledna 1893 | 12. října 1939 | Redemptorista, kněz. Působil především v Plzni. Závěr života prožil v brněnské komunitě redemptoristů. | |
| Vincenc Slezák | 7. ledna 1876 | 1898 | 4. listopadu 1939 | Rodák z Netína. V netínském kostele přijal také kněžské svěcení. Působil jako katecheta v Třešti. |
| Rudolf Kalina | 2. února 1940 | Někdejší farář v Jedovnicích. | ||
| Veremund Tvrdý, OH | 5. února 1940 | Milosrdný bratr, kněz. Působil v konventu ve Valticích. V roce 1919 byl zvolen provinciálem a přesídlil do Prahy. Pohřben na pražských Olšanských hřbitovech. | ||
| Antonín Starý | 11. března 1940 | Farář ve Vysočanech u Blanska. | ||
| Jan Kristen | 10. července 1866 | 31. července 1892 | 10. dubna 1940 | Kooperátor v Želetavě, Moutnicích, Dambořicích a Újezdě. Farář v Olšanech u Dačic a Trnavě. Pohřben v Tišnově. |
| Vincenc Bureš | 15. prosince 1862 | 30. července 1893 | 25. října 1940 | Duchovní správce na Vranově u Brna a v letech 1922-1932 farář ve Křtinách. Na penzi odešel do Náměště na Hané (olomoucká arcidiecéze), kde dožil a byl pohřben. |
| Josef Blažek | 30. listopadu 1940 | Rodák z Velkých Pavlovic. Farář v Podolí u Brna. Lidový povídkář a romanopisec (svá díla podepisoval zdvojeným příjmením, připomínajícím jeho rodiště: Josef Blažek-Pavlovický). Konzistorní rada. | ||
| František Krus, SJ | 28. června 1871 | 1901 | 30. ledna 1941 | V letech 1923-1925 spirituál kněžského semináře v Brně. Později vyučoval na jezuitském filosofickém institutu v Benešově u Prahy. Zde po čase podlehl srdeční slabosti a byl pohřben v řádové hrobce na místním hřbitově. |
| František Klíma | 30. srpna 1847 | 1872 | 31. ledna 1941 | Rodák ze Štěchovic (farnost Lysice). Někdejší kaplan v Čejkovicích. Později působil jako farář postupně v Bohuňově a Vémyslicích. Výborný hudebník. Dožil v Suchonicích v olomoucké arcidiecézi. |
| Mons. Otto Adámek | 4. února 1941 | Rodák z Lysic, někdejší kaplan v Hustopečích u Brna. Konzistorní rada. | ||
| Alexius František Krotosz, OH | 21. ledna 1875 | 17. července 1941 | Milosrdný bratr působící při brněnském kostele sv. Leopolda. Když jeho klášter přepadlo gestapo, došlo u něj v důsledku nervového vypětí k ruptuře aorty (oslabené aneurismatem) a zemřel. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. | |
| Cyril Vala | 6. března 1859 | 1886 | 6. října 1941 | V letech 1894-1909 farář ve Vysočanech u Blanska. |
| Václav Uhýrek | 24. září 1856 | 3. prosince 1941 | Farář ve Slavkově u Brna. | |
| Jan Filipovič | 8. května 1876 | 1901 | 27. prosince 1941 | Farář v Novém Veselí. |
| Jan Číhal | 22. října 1894 | 1917 | 29. března 1942 | Působil jako kaplan postupně v Modřicích, Novém Veselí a Bučovicích. Zapojil se do protinacistického odboje, byl zatčen a zemřel v koncentračním táboře v Osvětimi. |
| Mons. Václav Hlavička | 14. prosince 1864 | 28. července 1889 | 1. dubna 1942 | Postupně působil jako kooperátor v Knínicích a Šaraticích, samostatně pak působil ve Slavonicích, Křepicích a Troskovicích. Od roku 1889 farář v Netíně, kde prožil zbytek života. Za něj byl netínský kostel nově vymalován a byl doň pořízen nový novogotický hlavní oltář, dodnes dochovaný (výmalba byla zabílena na přelomu 60. a 70. let 20. století). Kaplan Jeho Svatosti, čestný občan Netína, Olší nad Oslavou, Kochánova a Zadního Zhořce. Pohřben v Netíně na novém hřbitově. |
| Adolf Tesař | 29. dubna 1885 | 16. června 1942 | Farář v Ivančicích. Spolupracoval s protinacistickým odbojem. Za druhého stanného práva byl zatčen, odsouzen k trestu smrti a popraven v Brně v Kounicových kolejích. Pohřben neznámo kde, symbolický hrob má na ivančickém hřbitově. | |
| Václav Kostiha | 26. července 1900 | 1925 | 1. července 1942 | Po kněžském svěcení působil postupně v Oslavanech, Drnholci, Tišnově, Hovoranech a Prušánkách. Od r. 1940 byl farářem ve Ždánicích u Hodonína. V roce 1942 byl zatčen za pomoc protinacistickým odbojářům, dopraven do Kounicových kolejí v Brně a popraven. |
| František Voneš | 1. července 1942 | Kaplan ve Ždánicích u Hodonína, spolu s farářem Kostihou pomohl protinacistickým odbojářům a byl rovněž (ve stejný den a na stejném místě, jako jeho farář Václav Kostiha) popraven. | ||
| Mons. František Vítek | 4. září 1858 | 15. července 1883 | 5. října 1942 | Rodák z Týniště nad Orlicí v Čechách (královéhradecká diecéze). Vystudoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou, teologii studoval v Hradci Králové. Působil jako vikarista hradecké katedrály a později jako kaplan v Polné. Později přešel do diecéze brněnské. V letech 1891-1898 byl farářem v Jamách, poté v letech 1898-1912 farář v Novém Veselí. Od roku 1909 assesor brněnské konzistoře. V roce 1912 byl ustanoven děkanem v Polné (opět královéhradecká diecéze). Monsignorem od roku 1927. |
| Alois Koudelka | 18. listopadu 1861 | 9. prosince 1942 | Vystřídal několik kněžských působišť, v letech 1907-1933 byl farářem v Praci. Výborný lingvista, ovládající asi třicet jazyků. Překladatel. Od roku 1933 žil na odpočinku u augustiniánů na Starém Brně v Augustineu - ústavu pro staré a nemocné kněze (členem augustiniánského řádu se nestal). | |
| Klement Lahodný | 18. dubna 1909 | 1. dubna 1933 | 12. prosince 1942 | Farář v Lysicích. |
| ThDr. Norbert František Hrachovský, O.Praem. | 11. září 1879 | 18. ledna 1943 | Původně bohoslovec olomoucké arcidiecéze, ze semináře byl vyloučen pro své kontakty s katolickou modernou, byl však přijat do kanonie premonstrátů v Nové Říši u Telče a po věčných slibech byl vysvěcen na kněze. Koncem května 1942 byl se skupinou svých spolubratří uvězněn v Kounicových kolejích v Brně, 16. ledna 1943 byl transportován do Osvětimi. Trpěl svalovou atrofií, a nebyl již schopen pohybu, po dvou dnech byl zavražděn injekcí s fenolem. | |
| Zikmund Jindřich Záběhlický, O.Praem. | 15. července 1869 | 20. ledna 1943 | Novoříšský premonstrát, katecheta v Dolní Vilímči a farář novoříšské farnosti, 29. května 1942 byl spolu s několika spolubratry zatčen (i přesto, že krátce předtím prodělal mozkovou mrtvici a byl v léčení), ku podivu přežil výslechy a týrání v Kounicových kolejích, 16. ledna 1943 byl transportován do Osvětimi a po čtyřech dnech zemřel. | |
| Vavřinec Novotný, O.Praem. | 16. června 1873 | 27. ledna 1943 | Novoříšský premonstrát. Rodák z Milíkova (farnost Měřín). Převor novořísšské premonstrátské kanonie. Zemřel v Rajsku (pobočný koncentrační tábor Osvětimi), kde o něj až do jeho smrti obětavě pečoval jeho spolubratr Siard F. Nevrkla. | |
| Pavel Jan Souček, O.Praem. | 23. června 1877 | 1901 | 28. ledna 1943 | Opat novoříšské premonstrátské kanonie, zemřel v koncentračním táboře v Osvětimi. |
| Siard František Nevrkla, O.Praem. | 11. září 1911 | 1938 | 25. února 1943 | Novoříšský premonstrát, kaplan v Brně-Židenicích, zemřel v koncentračním táboře v Rajsku (pobočka Osvětimi), kam byl transportován z Osvětimi na vlastní žádost, aby se mohl starat o svého spolubratra Vavřince Novotného. Zemřel cca měsíc po Novotného smrti. |
| Mons. Adolf Tenora | 31. května 1865 | 26. února 1943 | Bratr Jana (viz r. 1936 tohoto seznamu) a Richarda Tenory (viz r. 1948 tohoto seznamu). Apoštolský pronotář, děkan brněnského děkanátu. V září a říjnu 1939 byl držen nacisty jako rukojmí. Byl postupně kaplanem v Kloboukách u Brna a Brně-Zábrdovicích, následně farářem v Šaraticích. | |
| Jaroslav Kalous, CSsR | 13. března 1943 | Redemptorista, kněz. Působil zejména jako lektor juvenátu v klášteře v Července u Litovle (olomoucká arcidiecéze). Krátce působil také v brněnské redemptoristické koleji při kostele sv. Michala. Často konal lidové misie. | ||
| doc. ThDr. Metoděj Marvan | 1897 | 10. května 1943 | Po kněžském svěcení byl kaplanem v Měříně a následně v Brtnici. Poté byl poslán k dalšímu studiu do Říma. Zde získal docenturu v oboru církevního práva. Po návratu na Moravu působil jako regent v brněnském kněžském semináři, později tamtéž jako knihovník. Byl rovněž zpovědníkem řeholních sester z Kongregace sv. Cyrila a Metoděje. Pro tuto kongregaci také vytvořil stanovy. Byl znám jako velký odborník na církevní právo, a zároveň jako velice laskavý člověk. | |
| Mons. Metoděj Hošek | 25. února 1860 | 2. září 1943 | Rodák z Doubravníku. Farář v Líšni, výborný kazatel. Podporovatel chudých. Dožil v péči sester boromejek v Líšni. | |
| František Bařina, OSA | 26. ledna 1863 | 1887 | 22. září 1943 | Augustinián, opat na Starém Brně. Překladatel z polštiny a ruštiny. |
| Metoděj Vladimír Cupal, OSA | 1906 | 29. října 1943 | Augustinián, farář na Starém Brně. | |
| Viktor Amand Kyas, OSB | 3. března 1944 | Broumovský benediktin. Gymnaziální profesor. Na penzi žil v Brně-Žabovřeskách. | ||
| Jiří Hrůza | 31. března 1894 | 5. července 1920 | 24. května 1944 | Rodák z Medlic (farnost Horní Kounice). Od r. 1933 farář ve Veverské Bítýšce. |
| Jan Nekula | 24. prosince 1868 | 30. července 1893 | 25. října 1944 | Rodák z Police, farnost Kdousov. Kooperátor a později administrátor v Horních Dubňanech. Kooperátorem v Moutnicích. Administrátorem v Herálci, na zástup za nemocného P. Leoploda Jakla. Poté působil jako kooperátor ve své rodné farnosti Kdousov. Na podzim roku 1938 byl zatčen gestapem, vypuzen na území protektorátu a byl mu zabaven jeho majetek. Farářem v Dešné. Na stará léta musel kaplanovat v Jemnici. Umírá v Bačkovicích. Vzkříšení očekává v kněžském hrobě v Kdousově. |
| Benedikt Hronek, OP | 12. února 1907 | 11. února 1945 | Dominikán. Někdejší katecheta ve Znojmě. Dne 12. května 1944 byl zatčen gestapem. Po velkém utrpení zemřel v koncentračním táboře v Terezíně. | |
| Alfons Otakar Zadražil, OSA | 22. února 1945 | Augustinián, kněz, působící v klášteře na Starém Brně. Za poslech zahraničního rozhlasu a nedovolené ozbrojování byl odsouzen k trestu smrti a popraven v Praze na Pankráci stětím. | ||
| Řehoř Kaplan, OP | 4. října 1872 | 18. července 1897 | 28. května 1945 | Farář farnosti při kostele sv. Kříže ve Znojmě, člen tamního dominikánského konventu. Autor historické studie Paměti dominikánského kláštera ve Znojmě. |
| Christian Honsig, O.Praem. | 14. února 1876 | 17. července 1900 | 7. června 1945 | Rodák z Jihlavy, v letech 1919 až 1941 farář u sv. Jakuba v Jihlavě. Podle některých údajů počátkem druhé světové války sympatizoval s nacismem, později však údajně z těchto sympatií vystřízlivěl. Podle posudku, který na něj vypracoval nacistický aparát, Honsig rozhodně nebyl přesvědčeným nacistou (patřil k příznivcům mocnářství před rokem 1918 a v nacismu snad zpočátku pouze spatřoval jakousi možnost návratu ke "starým časům"). V roce 1941 byl na vlastní žádost ze zdravotních důvodů penzionován a zůstal v Jihlavě žít jako soukromá osoba. Koncem války z Jihlavy odešel a uchýlil se na řádovou faru ve Velké Chyšce u Pacova. Po několika dnech se však rozhodl do Jihlavy vrátit. Záhy po návratu byl zatčen. Dne 6. června 1945 jej "partyzánský soud" odsoudil k trestu smrti. Druhý den byl spolu s dalšími jihlavskými Němci v Rančířovském lese u Jihlavy zastřelen. Pohřben v hromadném hrobě na rančířovském hřbitově. Jeho působení a zhodnocení skutečné míry kolaborace dodnes vzbuzuje mezi historiky spory. |
| Ladislav Necid | 1875 | 1899 | 5. září 1945 | Rodák z Frankova Zhořce (farnost Uhřínov). Někdejší kaplan v Bystřici nad Pernštejnem. Později odešel mezi krajany do USA. Zde působil v clevelandské diecézi. |
| Mons. PhDr. ThDr. Josef Dvořák | 8. března 1864 | 1887 | 30. listopadu 1945 | Rodák z Třebíče. Spirituál a profesor dogmatiky v brněnském kněžském semináři. |
| František Svoboda | 1886 | 1910 | 11. ledna 1946 | Někdejší farář v Bobrové. |
| Ladislav Jakub Kokta | 1872 | 26. července 1897 | 29. dubna 1946 | Rodák z Doubravníku. Auditor konzistoře a biskupský rada. Farář v Pavlově u Radostína nad Oslavou. |
| Mons. Emil Procházka | 17. září 1876 | 1899 | 7. května 1946 | Kooperátor u sv. Máří Magdaleny v Brně. Katecheta škol Vesna. Účastník pouti do Jeruzaléma, o čemž napsal knihu Do svaté země. |
| dr. Placid Buchta, OSB | 27. července 1946 | Rajhradský benediktin, někdejší farář v Ostrovačicích. | ||
| Mons. Augustin Kratochvíl | 29. srpna 1865 | 1892 | 18. srpna 1946 | Rodák z Bučovic. Jako kněz vystřídal postupně několik farností na západní Moravě (působil např. v Kamenici u Jihlavy), nakonec v letech 1915-1945 působil jako farář v Budišově u Třebíče. Vedle duchovní služby se věnoval též historiografii. Podílel se autorsky na Vlastivědě moravské, která vycházela mezi lety 1906-1907. Sepsal čtyři části tohoto monumentálního díla, mapující tehdejší politické okresy ivančický, velkomeziříčský, židlochovický a pohořelický. V roce 1945 odešel na odpočinek do rodiště a v následujícím roce zemřel. Pohřben v Bučovicích. |
| Josef Kolář | 1887 | 1911 | 25. srpna 1946 | Rodák z Bukové (farnost Protivanov). V letech 1926-1933 farář v Bobrové, poté působil v Jemnici. |
| Mons. Pavel Huyn | 17. února 1968 | 7. června 1892 | 1. října 1946 | Působil jako zámecký kaplan v Křetíně, později ve farnostech Prosiměřice, Trstěnice a Běhařovice, od r. 1902 diecézní biskup brněnský, v letech 1916-1919 pak arcibiskup pražský. Po vzniku Československa byl donucen vzdát se úřadu a odejít do zahraničí. V roce 1921 byl jmenován patriarchou alexandrijským, šlo ovšem pouze o čestný titul bez jakékoliv reálné pravomoci. V roce 2016 byly jeho ostatky přeneseny do Rajhradu u Brna a pohřbeny v klášterním kostele Sester těšitelek Božského Srdce Ježíšova (tuto kongregaci pomáhal kdysi zakládat). |
| pplk. Karel Kolísek | 25. února 1947 | Vojenský duchovní. Rodný bratr R.D. Františka Kolíska (viz r. 1906 tohoto seznamu), R.D. Ignáta Kolíska (viz r. 1927 tohoto seznamu) a Mons. Aloise Kolíska (viz r. 1931 tohoto seznamu). Organizoval spolu se svými bratry-kněžími impozantní poutě do Lourd, kterých se účastnívaly stovky lidí. | ||
| Mons. Raimund Kobza | 7. ledna 1869 | 28. července 1895 | 27. dubna 1947 | Rodák ze Stránecké Zhoři (farnost Netín). Katecheta ve Znojmě. Diecézní cenzor. |
| Alois Josef Kotyza, OSB | 27. února 1869 | 30. července 1893 | 21. července 1947 | Rajhradský benediktin, někdejší duchovní správce v Domašově u Brna, od r. 1936 rajhradský opat. Zemřel při dopravní nehodě. |
| Josef Peksa | 26. února 1869 | 26. července 1891 | 15. prosince 1947 | Rodák z Olší nad Oslavou (farnost Netín), farář a děkan v Jaroměřicích nad Rokytnou. |
| Josef Hodovský | 21. prosince 1947 | Farář ve Veverských Knínicích. | ||
| Mons. Richard Tenora | 25. června 1972 | 14. ledna 1948 | Farář a děkan v Náměšti nad Oslavou. Bratr Adolfa (viz r. 1943 tohoto seznamu) a Jana Tenory (viz r. 1936 tohoto seznamu). Za druhé světové války vydával falešné křestní listy Židům, aby je uchránil deportace do koncentračních táborů. | |
| Josef Šťastný | 23. března 1874 | 26. července 1897 | 8. dubna 1948 | Kooperátor v Lipolci. Roku 1900 byl v Haasbergu ve Slovinsku. Po návratu sloužil ve farnosti Jiřice, Olbramovice a Drnovice. Následně se stal farářem v Želešicích, Rozsochách a v Telnici.
1.11.1927 nominován na modřického děkana. Vzkříšení těla očekává na měnínském hřbitově, jeho rodišti. |
| František Všetečka | 31. května 1948 | Rodák z Rouchovan. Někdejší farář v Lovčicích. Emeritní spirituál brněnského kněžského semináře. Dožil na odpočinku v rodišti. | ||
| Antonín Sáňka | 1921 | 22. července 1948 | Kaplan v Brně-Řečkovicích. Tragicky zahynul při koupání v brněnské přehradě. | |
| Česlav Přichystal, OP | 6. října 1948 | Dominikán, duchovní správce sester dominikánek ve Střelicích u Brna. | ||
| František Stejskal | 2. června 1864 | 6. prosince 1948 | Biskupský a konzistorní rada. Farář v Brně-Řečkovicích. | |
| Prof. ThDr. Augustin Alois Neumann, OSA | 14. června 1891 | 5. července 1916 | 26. prosince 1948 | Rodák z Olešnice na Moravě. Augustinián na Starém Brně. Církevní historik, vyučující na teologické fakultě v Olomouci. |
| Hilár František Haitl, OP | 12. listopadu 1871 | 18. července 1897 | 6. ledna 1949 | Rodák z Partutovic (olomoucká arcidiecéze). V letech 1924-1927 převor dominikánského konventu ve Znojmě. |
| Filip Homola | 13. dubna 1864 | 1889 | 19. ledna 1949 | Rodák z Bohdalova. Duchovní správce v Hnanicích. Od r. 1938 na penzi. |
| Jan Šoupal | 5. září 1870 | 26. července 1896 | 2. dubna 1949 | Po kněžském svěcení působil postupně v několika farnostech, v letech 1924-1933 farář v Archlebově. |
| Alois Vojanec | 20. června 1871 | 28. července 1895 | 21. května 1949 | Rodák z Čebína. Kooperátorem v Moutnicích, Židlochovicích a později zámeckým kaplanem tamtéž. Farářem ve Velkých Němčicích. V roce 1935 se stal Hustopečským děkanem. Je pochován v kněžské hrobce ve Velkých Němčicích. |
| Ignác Hrubý | 1. února 1864 | 28. července 1889 | 11. prosince 1949 | Rodák z Uhřic u Milonic. Kooperátorem v Oslavanech. Dne 20.května 1902 investován na faru do Borkovan. Dne 1.října 1927 se stal Klobouckým děkanem se sídlem v Borkovanech. Vzkříšení těla očekává na hřbitově v Bučovicích. |
| Josef Toufar | 14. července 1902 | 29. června 1940 | 25. února 1950 | Rodák z Arnolce (farnost Zhoř u Jihlavy). Teologická studia započal až v pozdějším věku a na kněze byl vysvěcen teprve krátce před svými 38. narozeninami (což bylo v tehdejších poměrech dosti "pozdní povolání"). Byl inkardinován do královéhradecké diecéze. Kratičký čas po svém vysvěcení však provizorně vedl duchovní správu ve své rodné farnosti, vzhledem k nemoci a hospitalizaci tehdejšího zhořského faráře (R.D. Viktor Mastný). Poté již působil v královéhradecké diecézi, naposledy jako administrátor farnosti Číhošť. Začátkem roku 1950 byl zatčen a bez důkazů obviněn z inscenování tzv. Číhošťského zázraku. Zemřel na následky brutálních výslechových metod ve vyšetřovací vazbě. Byl zakopán do hromadného hrobu na hřbitově v Praze-Ďáblicích. Teprve na podzim r. 2014 byly jeho ostatky identifikovány a exhumovány. Dne 12. července 2015 byl pak pohřben do nově zřízené hrobky v číhošťském kostele Nanebevzetí Panny Marie. Od r. 2013 probíhá jeho beatifikační proces. |
| Jan Širůček | 6. června 1880 | 1905 | 23. března 1950 | Duchovní správce v Trstěnicích u Moravského Krumlova. |
| ThDr. Bohumil Spáčil, SJ | 25. dubna 1875 | 28. října 1901 | 5. prosince 1950 | Jezuita. Rodák z Vémyslic u Moravského Krumlova. V letech 1901-1905 byl knězem brněnské diecéze, do jezuitského řádu vstoupil až poté. Byl prefektem brněnského semináře. V letech 1938-1945 byl provinciálem České provincie Tovaryšstva Ježíšova. V roce 1950 byl se spolubratry internován ve zrušeném cisterciáckém opatství v Oseku u Duchcova v severních Čechách. Zde také zemřel. Pohřben je v hrobce jezuitů na Vyšehradském hřbitově v Praze. |
| Jan Dopita | 1. května 1950 | Farář ve Vysokých Popovicích. | ||
| Karel Toufar, OFMCap. | 1867 | 14. února 1951 | Kapucín, kněz. Nějaký čas působil v brněnském konventu u kostela Nalezení sv. Kříže. V roce 1950 nebyl v rámci Akce K vzhledem ke svému stáří internován. Se skupinou obdobně starých řeholníků se dostal do bývalého kapucínského konventu v Opočně (královéhradecká diecéze), kde dožil v péči Školských sester de Notre Dame. Krátce po jeho smrti byl opočenský "charitní dům" zrušen a zbylí řeholníci byli převezeni na Moravec. P. Karel Toufar byl strýcem kněze královéhradecké diecéze, R.D. Josefa Toufara, umučeného v souvislosti s tzv. Číhošťským zázrakem. Svého synovce přežil o necelý rok. | |
| Josef Koutný | 4. ledna 1909 | 1932 | 29. dubna 1951 | Někdejší kaplan ve Křtinách. Později absolvoval studijní pobyt v Palestině a následně vyučoval biblistiku v brněnském semináři. Po roce 1948 začal být perzekvován a rozhodl se k odchodu do zahraničí. Při pokusu o přechod hranic byl zatčen a vyšetřován. Krátce po propuštění z vyšetřovací vazby za nejasných okolností zemřel (teorie, že by spáchal sebevraždu byla zpochybněna, protože na jeho těle shledali zaměstnanci pohřební služby jasné známky násilí, které si nemohl způsobit sám). |
| Eduard Pufberger | 1886 | asi 1910 | 9. července 1951 | Rodák z Dolních Bojanovic. Farář postupně ve Chlumu u Třebíče, později ve Sloupě. Od roku 1947 farář v Rudíkově. Dne 31. prosince 1949 byl raněn mozkovou mrtvicí, z čehož se již nikdy plně nevzpamatoval. Na výpomoc dostal R.D. Zdeňka Jelínka, který později, po jeho smrti rudíkovskou farnost převzal. |
| Václav Drbola | 16. října 1912 | 1938 | 3. srpna 1951 | Farář v Babicích u Lesonic, byl zatažen do "případu Babice" a ač se reálně ničím neprovinil (v době vraždy funkcionářů KSČ v Babicích, která byla záminkou, byl již několik týdnů vězněn), byl odsouzen k trestu smrti a popraven oběšením (justiční vražda), probíhá jeho beatifikační proces. |
| František Pařil | 27. ledna 1911 | 1937 | 3. srpna 1951 | V letech 1942-1943 interkalární administrátor v Ostrově nad Oslavou, později farář v Horním Újezdě u Třebíče, v r. 1951 byl zatažen do "případu Babice", odsouzen k trestu smrti a popraven oběšením (justiční vražda), jeho ostatky byly poté zpopelněny, později byla však urna s jeho popelem vydána příbuzným, kteří ji provizorně pohřbili, v roce 2011 byla urna pohřbena do hrobu u hlavního kříže na hřbitově v Heřmanově u Velké Bíteše (do heřmanovské farnosti patří Pařilův rodný Vidonín), František Pařil má tedy jako jediný ze tří kněží, popravených v souvislosti s "případem Babice", svůj vlastní hrob. |
| ThDr. Tomáš Akv. Hudec | 7. ledna 1877 | 1900 | 22. srpna 1951 | Rodák z Věrovan (olomoucká arcidiecéze), zřejmě kněz olomoucké arcidiecéze. Vyučující biblistiky v brněnském kněžském semináři. Později děkan CMTF v Olomouci. |
| Jan Dvořák | 27. září 1865 | 28. července 1889 | 30. prosince 1951 | Narodil se v Moravské Skalici. Byl kaplanem v Mohelnu, Blansku, Moutnicích. Poté byl administrátorem v Sokolnicích, pak kaplanem v Dubňanech, Jinošově. Byl fařářem v Heřmanově u Velké Bíteše, kde mimo jiné na základě živého snu, který měla farnice porodní bába Julie Jenišová - Lundová a později i sám páter Dvořák, se zjevila Panna Maria a žádala je, aby byla ve farnosti uctívána. Karmelská pouť je na seznamu nemateriálních statků lidové kultury Kraje Vysočina. Poté byl farářem v Šaraticích. |
| Prof. ThDr. Josef Heger | 7. května 1885 | 1908 | 6. ledna 1952 | Rodák z Nyklovic (farnost Sulkovec). Po kněžském svěcení působil dále v Brně. Podnikl cestu do Palestiny. Později působil jako katecheta na gymnáziu v Moravských Budějovicích. Od r. 1924 pak vyučoval biblistiku v brněnském kněžském semináři. V roce 1930 byl povolán k výuce na Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po vypuknutí druhé světové války akademické činnosti zanechal a působil jako venkovský farář v moravské části Vysočiny. Dožil ve svém rodišti již značně nemocen. |
| Jan Bula | 24. června 1920 | 29. července 1945 | 20. května 1952 | Kaplan a později administrátor v Rokytnici nad Rokytnou, v roce 1951 byl nespravedlivě odsouzen v souvislosti s "případem Babice" k trestu smrti a popraven oběšením (justiční vražda), probíhá jeho beatifikační proces. |
| Ferdinand Karel Nesrovnal, SJ | 30. května 1952 | Jezuita. V letech 1948-1950 kooperátor v Bystrci u Brna. Po roce 1950 byl perzekvován komunistickým režimem. V roce 1952 byl zatčen, a krátce poté byl na cele nalezen oběšen (záhadné úmrtí, příčiny smrti jsou nejasné, mohlo jít o sebevraždu, ale rovněž mohl být usmrcen svými vyšetřovateli). Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. | ||
| Osvald Šurý | 9. srpna 1888 | 20. července 1913 | 18. června 1952 | Rodák z Drnovic (farnost Lysice). V letech 1924-1932 farář v Sulkovci, 1932-1936 ze zdravotních důvodů mimo aktivní službu. V letech 1937-1942 farář v Sebranicích u Boskovic. |
| František Pohanka | 1899 | 16. července 1952 | Rodák z Kotlas (farnost Nové Veselí). V letech 1911-1914 farář v Ostrově nad Oslavou, od r. 1914 až do své smrti působil ve Studené. | |
| Cyril Soušek | 20. března 1865 | 26. července 1891 | 21. prosince 1952 | Narozen v Klenovicích. Kooperátorem v Novém Veselí , Moravské Nové Vsi, Břeclavi, Rožné. Na jeho působení v této farnosti vzpomíná malíř Oldřich Blažíček, jak byl oblíbený mezi mládeži, byl nadšeným mineralogem. Štedře rozdával, jak mohl. V mládí byl kaplan Soušek prý v nějakém klášteře uschován. Krátce poté působil v rakousku v Sieghartingu u Schärdingu. Po krátké době pak byl ustanoven kooperátorem v Milonicích. Jako administrátor působil ve Lhotě, ve Starči a Lomnici u Tišnova. Farářem v Uníně a Moutnicích. Na stáří se stal duchovním v klášteře Sester těšitelek v Rajhradě. Po zrušení kláštera se musel přestěhovat do rodiny své dlouholeté hospodyně do Syrovic. Zde na místním hřbitově očekává vzkříšení těla. |
| Felix František Svoboda, OP | 1. dubna 1873 | 17. července 1898 | 1. března 1953 | Dominikán. Někdejší kaplan u sv. Kříže ve Znojmě. Později působil v dominikánských konventech mimo brněnskou diecézi, naposledy v Ústí nad Labem (litoměřická diecéze). V roce 1950 byl vzdor špatnému zdravotnímu stavu odvezen do internace do Broumova. O rok později byl převezen do charitního domova na Moravci, kde dožil. Na hřbitově na Moravci je též pohřben. |
| Josef Handl | 21.8.1880 | 15. července 1906 | 22. září 1953 | Narodil se v Moutnicích, Působil jako kooperátor a administrátor v Cizkrajově, poté byl kaplanem ve Vlasaticích a Hrušovanech nad Jevišovkou. Od roku 1911 byl kaplanem u sv. Jakuba. Byl katechetou na měštanské chlapecké škole na Náměstí 28. řijna, Kounicové, Kotlářské a Sušilové ulici v Brně. Organizoval orelské poutě do Paříže a Lurd. Dále organizoval poutě do Maria Dreieichen, Maria Taferl a Mariazell v Rakousku. V letech 1945 a 1946 vykonávaval službu administrátora při sv. Jakubu v Brně, poté až do důchodu byl I. kaplan při této farnosti. Je pohřben v knežském hrobě na Ústředním hřbitově v Brně. |
| Mořic Ludva, OFMCap. | 1878 | 11. listopadu 1953 | Kapucín, zpovědník řeholních sester na Moravci. Tamtéž zemřel. | |
| Josef Kříž | 15. března 1920 | 1945 | 11. listopadu 1953 | Duchovní správce v Bohdalově. |
| Alois Gryc | 19. června 1880 | 30. července 1905 | 27. ledna 1954 | Rodák z Ruprechtova (farnost Krásensko v olomoucké arcidiecézi). Původně studoval práva, později přešel na studia teologie, kterou studoval střídavě v Olomouci a v Brně. V závěru teologických studií požádal, aby mohl působit v krajanské duchovní správě v USA. Protože včas nestihl dodat potřebné dokumenty k vycestování, musel zůstat na Moravě v brněnské diecézi. Po kněžském svěcení byl ustanoven kooperátorem v Bystřici nad Pernštejnem. Do USA se mu podařilo vycestovat až v roce 1909. Po desetiletém působení v Iowě a Nebrasce u něj propukla závažná nervová nemoc. Byl nucen se vrátit na Moravu. Jelikož jeho stav se stále zhoršoval, a nemoc se později ukázala jako již trvalá, byl prohlášen za nezpůsobilého a byl mu ustanoven opatrovník v osobě jeho rodného bratra Josefa. Toto opatrovnictví trvalo po celý zbytek jeho života. Pohřben byl v rodném Ruprechtově. |
| Jan Zouhar | 25. srpna 1954 | Emeritní farář v Bílovicích nad Svitavou. | ||
| Karel Endl | 15. září 1954 | Kněz. Biskupský rada, děkan. Katecheta ve výslužbě v Bystřici nad Pernštejnem. | ||
| Antonín Keller | 30. září 1954 | Duchovní správce ve Chvalkovicích u Bučovic. | ||
| Ludvík Mihola | 17. prosince 1870 | 1893 | 7. října 1954 | Farář v Tasovicích u Znojma. |
| Jan Gottwald | 23. října 1954 | Farář v Osové Bítýšce. | ||
| František Musil | 27. listopadu 1954 | Konzistorní rada. Farář v Želešicích. | ||
| Cyril Janšta | 9. ledna 1955 | Kněz, konzistorní rada. Katecheta v Jihlavě. | ||
| Eduard Rozmahel | 31. ledna 1955 | Farář a děkan v Dačicích. | ||
| František Florián | 5. února 1955 | Kněz. Katecheta ve výslužbě v Hodoníně. | ||
| Vojtěch Basovník, SDB | 2. června 1939 | 17. března 1955 | Salesián. Krátce působil v salesiánské komunitě v Brně. V roce 1950 byl se svými spolubratry internován, o tři roky později zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen ke čtyřletému vězení. Trest nastoupil do pracovního tábora v Temném Dole ve Rtyni v Podkrkonoší. Zemřel v důsledku odepření potřebné lékařské péče na otravu krve. | |
| Amand Jan Dlapka, OP | 23. června 1892 | 5. července 1916 | 25. května 1955 | Dominikán, znojemský rodák. Nějaký čas působil ve znojemském dominikánském konventu. V roce 1945 byl odsunut z Československa, jelikož byl hlášen k německé národnosti. Působil pak v rakouském Retzu, kde je také pohřben. |
| Simeon Zapletal | 5. července 1955 | V letech 1912-1944 farář v Telči. | ||
| Stanislav Alois Víceník, OP | 20. června 1879 | 29. července 1904 | 4. září 1955 | Dominikán. Po kněžském svěcení působil nějaký čas jako kaplan ve Znojmě. |
| Josef Kristek | 19. května 1956 | Kanovník brněnské kapituly. Rektor brněnského kostela Nanebevzetí Panny Marie. | ||
| František Martínek | 6. června 1956 | Farář v Kobylí na Moravě. | ||
| Antonín Vitula | 1. července 1956 | Kněz, katecheta v Brně-Králově Poli. | ||
| František Dohnal | 31. července 1876 | 1900 | 28. července 1956 | Jako bohoslovec se účastnil literárních aktivit Katolické moderny, přátelil se s Jakubem Demlem. Farář v Křižanovicích u Bučovic. |
| Antonín Nevrkla | 7. listopadu 1956 | Farář v Osové Bítýšce. | ||
| Jakub Jeleček | 23. prosince 1956 | Emeritní farář v Brně-Komíně. | ||
| Emil Svoboda | 1. ledna 1957 | Farář v Olší u Tišnova. | ||
| Rudolf Neuman | 1. ledna 1957 | Rodák ze Studence u Třebíče (farnost Koněšín). Někdejší duchovní správce ve Vratěníně. Po roce 1948 byl různě šikanován státními orgány a nakonec skončil ve vězení. Po propuštění se mu podařilo odejít do zahraničí a působil pak v salzburské arcidiecézi v Rakousku. Později odešel do Kanady, kde se věnoval české krajanské duchovní správě v Torontu. Člověk mírné a ušlechtilé povahy. | ||
| Mons. Eduard Chadim | 31. ledna 1957 | Někdejší kooperátor v Netíně, emeritní farář v Šitbořicích. | ||
| František Malík | 24. března 1908 | 31. ledna 1957 | Rodák z Bukovinky (farnost Křtiny), působil jako farář v Drásově. | |
| František Křehlík | 18. února 1957 | Rodák z Olší nad Oslavou (farnost Netín, nezaměňovat s ThDr. Františkem Křehlíkem, který zemřel až v r. 1982), farář v Růžené. | ||
| Štěpán Jakub Rajda, O.Praem. | 16. března 1957 | Novoříšský premonstrát, v letech 1942-1945 byl vězněn v koncentračním táboře. První poválečný převor novoříšského kláštera, v letech 1947-1950 zároveň duchovní správce novoříšské farnosti. | ||
| Josef Parma | 28. října 1910 | 5. července 1935 | 17. května 1957 | Někdejší kooperátor farnosti Moravec, později administrátor postupně v Horních Bojanovicích a Brtnici. Později byl duchovním správcem v Hlubokých Mašůvkách. Zemřel na následky mrtvice. |
| Václav Šettner, SJ | 5. června 1885 | 17. srpna 1957 | Jezuita, někdejší spirituál kněžského semináře v Brně. | |
| Mons. ThDr. Josef Toman | 14. ledna 1880 | 26. července 1904 | 8. prosince 1957 | Rodák z Netína. Po kněžském svěcení byl kaplanem v Prosiměřicích a následně farářem ve Starovicích, později působil v Brně jako vyučující v kněžském semináři. Kanovník brněnské kapituly. Byl velkým dobrodincem netínského kostela (věnoval do něj např. novou monstranci atd.). Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. |
| Filip Macek | 15. ledna 1958 | Farář ve Žďárci u Tišnova. | ||
| Bohumil Burian | 25. listopadu 1904 | 5. července 1929 | 29. dubna 1958 | Po kněžském svěcení působil jako kaplan v Lysicích, poté jako interkalární administrátor v Obyčtově a Černé Hoře u Blanska, poté byl do r. 1931 kaplanem v Netíně. Následně byl kooperátorem postupně ve Velkém Meziříčí a Kunštátě. Od r. 1937 byl zastupujícím duchovním správcem ve Velkém Meziříčí, po smrti tamního faráře, P. Skácela v roce 1939 byl ustanoven na jeho místo definitivně. Po roce 1948 začal být sledován komunistickými úřady. 29. dubna 1958 byl předvolán k výslechu na MNV ve Velkém Meziříčí. Neví se, jak "výslech" probíhal – Burian se ještě zvládl vrátit na faru. Záhy po návratu se však zhroutil a zemřel. |
| Benedikt Novoměstský | 20. března 1887 | 1910 | 5. srpna 1958 | Rodák z Lovčic. Farář v Litohoři a později v Jakubově u Moravských Budějovic. |
| Prof. ThDr. PhDr. Bernardin Jan Skácel, OP | 3. dubna 1884 | 2. ledna 1959 | Dominikán. Někdejší převor dominikánského konventu ve Znojmě, po zákazu činnosti dominikánského řádu v roce 1950 se stáhl do ilegality, žil v Litoměřicích a věnoval se ilegální formaci řádového dorostu (pro řád formoval například svého synovce Štěpána Stanislava Bečičku, OP, který do dominikánského řádu vstoupil tajně a své členství držel v tajnosti po většinu svého života), pohřben v Litoměřicích. | |
| Mons. ThDr. Antonín Jelen | 1880 | 1904 | 23. února 1959 | Kanovník brněnské kapituly. Assesor brněnské konzistoře, jubilant kněžství. |
| Bohuslav Burian | 16. října 1919 | 1947 | 29. dubna 1959 | Brněnský rodák. Původně klerik augustiniánského řádu v opatství na Starém Brně. Život v klášteře se mu však stal příliš svazujícím. Po dohodě s představenými z řádu odešel a přestoupil do diecézního semináře. Na kněze byl vysvěcen již pro brněnskou diecézi. Působil jako kaplan ve Slavonicích, poté v Moravské Nové Vsi. Tehdy začal převádět lidi přes hranice (převedl mj. kněze Josefa Hrbatu), po odhalení této své činnosti byl zatčen a odsouzen na 20 let odnětí svobody. V roce 1959 se mu podařilo uprchnout z Leopoldova a několik dní unikal. Byl znovu chycen a dopraven na Mírov. Zde zakrátko zemřel na následky mučení a odepření potřebné lékařské péče. |
| František Augustin | 12. října 1888 | 4. května 1959 | Rodák z Bohdalova. V letech 1925-1930 farář ve Fryšavě pod Žákovou horou, 1930-1937 ve Štěpánově nad Svratkou a nakonec 1937-1939 ve Střížově (není zřejmé zda ve Střížově-Číměři, či ve Střížově u Jihlavy). Dožil na odpočinku v rodišti. | |
| Ignác Kohl, OFMCap. | 17. září 1959 | Kapucín, zpovědník řeholních sester na Moravci. Tamtéž zemřel. | ||
| František Foretnik | 10. srpna 1807 | 1835 | Narodil se v Kloboukách u Brna. Jako kooperátor krátce působil v Moutnicích, pak ve farnosti Sněžné. Dále pak působil v Žarošicích a Sebranicích. Roku 1841 odplul přes Hamburk do Antil, kde působil jako horlivý misionář, jak uvedl v roce 1842 biskup Richard Patrick Smith při své návštěvě ostrova Carriacou. Během devíti denní novény si vyprosili zázračný déšť, který přišel v poslední den novény i přes velmi jasnou oblohu, která od rána nenaznačovala žádné přeháňky. V periodiku Brünner Zeitung roku 1864 byla otištěna zpráva o tom, že moravští misionáři, včetně P. Foretníka na Kubě, se těší dobrému zdraví. |