Dějiny Korolup/Veřejná správa 1848-1918

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Revoluční rok 1848 přinesl základní změny v systému rakouské veřejné správy. K stabilizaci ústavního vývoje došlo až po tzv. únorové ústavě a později po rakousko-uherském vyrovnání. Dvorské úřady byly už v březnu roku 1848 nahrazeny ministerskou radou, kterou tvořila ministerstva zahraničních záležitostí a císařského domu, ministerstva vnitra, spravedlnosti, financí, války a později kultu a vyučování, veřejných prací, obchodu a v návaznosti na zrušení poddanství ministerstva orby.

Politická správa[editovat]

Patrimoniální správu nahradila správa státní, jež vstoupila v platnost 1. ledna 1950. Císařským výnosem č. 295/1849 o nové organizaci správy a prozatímním obecním zákonem ze 17. března 1849 byla obec prohlášena za základ svobodného státu a stala se orgánem územní samosprávy. Základní územní jednotkou se staly politické okresy, vyššími jednotkami kraje, nejvyššími země. V letech 1849-1854 se Morava dělila na 2 kraje (Brněnský a Olomoucký) a 25 hejtmanství, Slezsko tvořilo jeden kraj se 7 okr. hejtmanstvími. Okresní znojemské hejtmanství představovalo prvoinstanční úřad politické samosprávy. V sídle Brněnského kraje byla zřízena krajská vláda v čele s krajským prezidentem, jež spadala přímo pod ministerstvo vnitra. C. k. zemský soud Znojemský a okresní soud trestní v sobě zahrnoval 3 okresní trestní soudy (Znojemský, Mikulovský, Krumlovský). K okresu trestního soudu Znojemského náležely císařské královské okresní soudy Moravsko-Budějovický, Vranovský a Znojemský.

C. k. okresní soud Vranovský (1849)[editovat]

Bývalé panství Katastrální obec Osady Německý název Bývalé panství Katastrální obec Osady Německý název[1]
Bítov Chvalatice Augustov Augustenhof Vranov Jezovice Jasowitz
Nové dvorce Neuhof Lančov Landschau
Oslnovice Höslowitz Lukov Luggau
Vysočany Wysokein Nová Ves Neudorf
Zblovice Zblowitz Mlíčovice Milleschitz
Ctidružice Schröffelsdorf Petřín nový Petrein neu
Uherčice Chrlopy Kurlupp Petřín starý Petrein alt
Freistein Pomyče Pomitsch
Stálky Stallek Šáfov Schaffa
Uherčice Ungarschitz Štítary Schiltern
Vratěnín Fratting Šumvald Schönwald
Vranov Břečkov horní Ober-Fröschau Vračovice Edenthurn
Čížov Zaisa Liliendorf
Hanušov Windschau Vranov Frain

Znojemský kraj 1855[editovat]

Na základě nejvyššího ustanovení o zřízení a úřední působnosti okresních úřadů, krajských úřadů, místodržitelství a soudních úřadů z 25. ledna 1953 byla 25. května 1855 uvedeny do života smíšené okresní (na Moravě 76) a krajské úřady (Brněnský, Olomoucký, Jihlavský, Znojemský, Hradišťský a Novo-Jičínský). V čele zemské politické správy stálo c. k. místodržitelství v Brně a v každém z šesti krajů c. k. krajský úřad. Smíšené okresní úřady převzaly působnost politickou, soudní, berní a pokladní. Znojemský kraj byl rozdělen na 9 okresů s 388 obcemi. C. k. vrchní zemský soud (Oberlandesgericht) měl sídlo v Brně, c. k. krajský soud (Kreisgericht) ve Znojmě.[2]

V roce 1855 sídlil ve Znojmě krajský úřad pro okresy: Moravské Budějovice, Vranov (s 10.279 obyvateli a obcemi: Chwalatitz, Deschau (Groß-), Deschau (Klein-), Edenthurn, Frain, Freystem, Fröschau (Ober-), Höslowitz, Jasowitz, Kurlupp, Landschau, Liliendorf, Lugau, Milleschitz, Petrein (Alt-), Petrein (Neu-), Pomitsch, Schaffa, Schiltern, Schröffelsdorf, Stallek, Vöttau, Windschau, Wisokein, Zaisa, Zblowitz), Hrotovice, Jemnice (s obcí Lubnice a s obcemi bývalého uherčického panství Vratěnín,[3] Mešovice, Uherčice)[4], Jaroslavice, Mor. Krumlov, Náměšť, Mikulov a Znojmo, politický okresní úřad, krajský soud, který byl též vyšetřovacím soudem pro okresy: Znojemský, Vranovský, Jemnický, Moravsko-Budějovický. Dále se zde nacházelo vyšší gymnasium a nižší reálka a hlavní škola.[5][6][7]

Po pádu absolutismu nastaly další úpravy v systému politické správy až na podkladě tzv. prosincové ústavy a tento systém nakonec přebrala po rozpadu Rakouska-Uherska i Československá republika. Politická správa měla na starosti záležitosti, jež v nejvyšší instanci spadaly do kompetence ministerstva vnitra, kultu a vyučování, zemské obrany a veřejné bezpečnosti a ministerstva orby. V politických okresech převzaly správu opět okresní hejtmanství a soudní a správní moc byla oddělena.

Soudní okres Jemnice[editovat]

Na základě zákona ze dne 11. června 1868, č. 59 říšského zákoníku byla obec Korolupy vyřazena ze soudního Vranovského okresu a přiřazena od 1. ledna 1899 k obvodu okresního soudu v Jemnici.[8] V letech 1868-1896 spadala pod Okresní hejtmanství ve Znojmě, od roku 1896 pod Okresní hejtmanství v Moravských Budějovicích v soudním okrese Vranov a nařízením ministerstva spravedlnosti ze dne 2. července 1898 byla obec Korolupy, tehdy nazývaná česky Chrlopy a německy Kurlupp, od 1. ledna 1899 přiřazena k obvodu okresního soudu v Jemnici.[9]

Obecní samospráva[editovat]

Stadionovo obecní zřízení zavedlo dvojí působnost obce. Do její tzv. přirozené působnosti patřily všechny její vlastní záležitosti, přenesené ji delegoval stát. Každá obec musela mít ze zákona dva orgány. Obecní výbor, který byl volen na období tří let, měl usnášecí a dozorčí moc a volil ze svého středu obecní představenstvo. To se skládalo ze starosty (purkmistra) a minimálně dvou radních. Purkmistr měl výkonnou moc a prováděl usnesení obecního výboru. Obecní samospráva byla uvedena do chodu se zřízením politické správy v roce 1850. Na základě zásad z roku 1852 vstoupilo roku 1859 v platnost nové obecní zřízení (např. zrušena veřejná jednání, obecní představenstvo skládalo přísahu věrnosti, představenstvo potvrzovaly krajské úřady). V roce 1854 se po tříletém volebním období neuskutečnily nové volby a obecní orgány byly ponechány ve svém úřadě. Nové volby následovaly až na jaře 1861, kdy byla do obecního zřízení navrácena veřejnost jednání.[10]

Živnosti[editovat]

Uherčice[editovat]

Hokynářství s výčepem a pekárnou provozoval Carl Maurer, zámečnictví s hokynářstvím a výčepem Anton Hanouska (v roce 1903 z důvodu úmrtí dům nabídnut k prodeji).[11] Truhlářská firma „Josef Harrer & Stumvoll” nabízela nábytek všeho druhu (1873).[12] Kominickou živnost vedla po svém zemřelém muži vdova Elisabeth Tuna (r. 1899).[13]

Vratěnín[editovat]

V tržním městečku Vratěníně zastával post starosty Anton Reger (1885) a oblastního lékaře diplomovaný dr. Melchior Cerny (1885). Jeden obchod se smíšeným zbožím provozoval Franz Luksch a druhý Carl Peter Siegl, koloniál se střižním zbožím Aron Spiegel.

Korolupy[editovat]

V roce 1812 utekl do Dánska na propadlý pas Franz Kotzian, tkadlec a majitel manufaktury na šátky, narozený dne 28. srpna 1789 v Korolupech rodičům Franz a Maria Kotzian. V roce 1859 byl na základě vystěhovaleckého patentu císaře Františka I. z 24. března 1832 (Gesetz über die Auswanderung und unbefugte Abwesenheit kaiserlich österreichischer Unterthanen vom 24. März 1832)[14] Krajským úřadem ve Znojmě vyzván ve lhůtě 6 měsíců k návratu a k podrobení se úřednímu řízení.

Obchodní a živnostenský adresář Moravy a Slezska uváděl v Korolupech v roce 1887 dvě živnosti: kupectví a vinopalnu (Greislerei u. Branntweinhandel) domkáře a obchodníka Františka Kováře na čp. 64, kterou po jeho smrti († 9. duben 1879) vedla ovdovělá manželka Katharina († 27. května 1900). František Kovář, obchodník z Rabštejna (nyní Borová-Budeč), syn Antona Kováře, se 11. května 1868 oženil na čp. 16 v Polici s Katharinou Smetana, dcerou Jakuba Smetany z Police čp. 6. Manželům se v Korolupech narodily dcery Marie (14. ledna 1869) a Antonie (15. května 1872), syn František v pátém měsíci zemřel (11. dubna 1878).[15][16][17][18][19][20] Dalším živnostníkem byl mlynář Josef Beer, majitel korolupského mlýna. Mlýn v roce 1880 vydražil mlynář Petr Vaněk (viz Korolupský mlýn čp. 1).[21]

Na přelomu století se v obci nacházely dva hostince s kuželnou: jeden držel Laurenz Apeltauer na čp. 6 a druhý Johann Schwarz na čp. 67. Obchod s potravinami si otevřel krejčí Franz Blažek na čp. 59 s filiálkou v Uherčicích, později obchod přemístil do přestavěné budovy staré školy na čp. 65. Za první republiky, kdy do staré budovy školy byla umístěna česká menšinová škola, syn Josef Blažek odkoupil od rodiny Stroblových usedlost čp. 63, kde zřídil hostinec s obchodem. Po uvalení exekuce na Josefa Blažka v roce 1937 koupila v dražbě zadlužený hostinec s obchodem místní družstevní Raiffeisenka.[22] Dva domkáři či chalupníci provozovali kolářství (Wagner), dva kovářství (Schmiede), čtyři obuvnictví ( Schuhmacher), dva krejčovství (Schneider), jeden truhlářství (Schreiner), jeden kadeřnictví (Friseur).[23]

Korolupský mlýn čp. 1[editovat]

Rod Beerů je v Korolupech písemně doložen v urbáři uherčického panství z roku 1628. Celoláník Linhart Bär (Beer) tehdy hospodařil na třech polích (30 měřic), 2 loukách (1 fůra sena) a u stavení se nacházela zahrada. Vrchnosti odváděl na sv. Jiří a na sv. Michaela domovní úrok 1 moravský zlatý, v naturáliích vrchnostenské kuchyni 2 slepice a 30 vajec.[24] Od poloviny 18. století je rod Beerů doložen v matrikách korolupského mlýna.[25]

Rod Beerů[editovat]

V roce 1869 se Alexander Beer, syn mistra mlynářského Josefa Beera z Korolup, oženil s Eleonorou Plach, ovdovělou majitelkou Horního mlýna čp. 27 ve Frejštejně po zemřelém Aloisovi Plachovi.[26][27][28][29] Eleonora v roce 1873 zemřela a Alexander Beer se podruhé oženil s Antonií, dcerou mlynáře Franze Placha z Drosendorfu.[30] V 80. letech se dostala rodina do finančních potíží a nakonec pro nesplacený dluh 4 815 zlatých u Znojemské spořitelny (Znaimer Sparcassa) vyhlásil c. k. okresní soud ve Vranově na celý mlýn i s pozemky 2485, 2494, 2497, 2502, 2506, 2567 exekuční řízení. Vyvolávací cena samotného mlýna činila 5 500 zlatých.[31] O rok později se konala dražba na korolupské a jazovické pozemky za pohledávku u mlynáře Petra Waňka, který byl na korolupském mlýně ve službě a v roce 1876 se zde také oženil.

Realität sammt Grundparcellen in Kurlupp.

Von dem k. k. Bezirksgerichte in Frain wird hiemit kundgemacht, daß in der Executionssache der Znaimer Sparcassa gegen Alexander Beer Nr. 1 in Kurlupp, pto. 4875 fl. öW., die Tagfahrten zur executiven Feilbietung der dem Executen gehörigen Realität Nr. 1 in Kurlupp (Dom. - Hausgrundbuch tom I, Fol. 4) sammt zukatastrirten Parcellen Nr. 2485, 2494, 2497, 2502, 2506 und 2567, die Mühle selbst im Schätzwerthe von 5500 fl., auf den

12. October,
12. November und
13. December 1880,

und zwar jedesmal an Ort und Stelle in der Ortsgemeinde Krulupp um 9 Uhr Vormittags, angeordnet und hiezu die Kauflustigen mit dem Bedeuten eiugeladen werden, daß diese Realität erst bei der dritten Feilbiekungs-Tagfahrt auch unter dem gerichtlich erhobenen Schätzungswerthe hintangegeben werden wird. Die Kauflustigen haben ein 10 perc. Vadium des Schätzungswerthes vor der Licitation zu Händen des Licitations - Commissärs zu erlegen. Die übrigen Licitationsbedingnisse, das Schätzungsprotokoll und der Grundbuchs extract können während der Amtsstunden Hier gerichts eingesehen werden.

Frain, 6. Sept. 1880.[32]

Grundstücke in Kurlupp und Jasowitz.

Vom k. k. Bezirksgerichte in Frain wird hiemit kundgemacht, daß in der Executionssache des Peter Wanek, Müller Nr. 1 in Kurlupp, c. Hrn. Alexander Beer in Kurlupp, peto. 300 fl. c. s. c., die Tagfahrten zur executiven Veräußerung der Kurlupper Grundparcellen, und zwar:

Parc.-Nr. 2485 per 1 Joch 1491¾ Q-Kl. Wiese, im Werthe von 600 fl.;
Parc.-Nr. 2486 per 1161 Q.-Kl. Wiese, im Werthe von 300 fl.;
Parc.-Nr. 2487 per 61 Q.-Kl. Hutweide, im Werthe von 3 fl.;
Parc.-Nr. 2488 per 344 Q.-Kl. Hutweide, im Werthe von 100 fl.;
Parc.-Nr. 2506 per 1 Joch 899 Q.-Kl. Acker, im Werthe von 500 fl.;
Parc.-Nr. 2507 per 1 Joch 102 Q.-Kl. Wiese, im Werthe von 550 fl.;

— sowie der im Jasowitzer Dom.-Feldgbch. tom. I vertragenen Feld-Realitäten:

Fol. 120, per 2 Joch 529 Q.-Kl. Acker und 1258 Q.-Kl. Wiese, geschätzt auf 180 fl.;
Fol. 121, per 1258 Q.-Kl. Acker, geschätzt auf 50 fl.;
Fol. 123, per 626 Q.-Kl. Acker, geschätzt auf 20 fl.;
Fol. 124, per 626 Q.-Kl. Acker, geschätzt auf 20 fl.;
Fol. 125, per 12 Q.-Kl. Acker, geschätzt auf 50 fl.;
Fol. 126, per 1265 Q.-Kl. Acker, geschätzt auf 50 fl.;
Fol. 127, per 638 Q.-Kl. Acker, geschätzt auf 20 fl.;
Fol. 128, per 632 Q.-Kl. Acker, geschätzt auf 20 fl.;
Fol. 129, per 1276 Q.-Kl. Acker, geschätzt 50 fl.;
Fol. 130, per 1327 Q.-Kl. Acker, geschätzt aus 55 fl.;
Fol. 131, per 686 Q.-Kl. Acker, geschätzt auf 25 fl.;
Fol. 132, per 1 Joch 733 Q.-Kl. Acker, geschätzt auf 90 fl.;
Fol. 151, per 1 Joch 160 Q.-Kl. Acker, geschätzt auf 60 fl.;
Fol. 152, per 2 Joch 1390 Q.-Kl. Acker, geschätzt auf 170 fl.;
Fol. 153, per 1170 Q.-Kl. Acker, geschätzt auf 45 fl.;
Fol. 154, per 1 Joch 262 Q.-Kl. Acker, geschätzt auf 70 fl.;
Fol. 155, per 2 Joch 973 Q.-Kl. Acker und 1 Joch 500 Q.-Kl. Hutweide, geschätzt auf 170 fl.
— im Schätzwerthe von zusammm 3148 fl. 50 kr.
— auf den 5. August als ersten und auf den 3. September 1881 als zweiten Termin hiergerichts,
dann bezüglich der Kurlupper Grundstücke auf den 3. Oktober 1881 in der Gemeinde Kurlupp, und bezüglich der Jasowitzer Grundstücke mit den 6. Oktober 1881 als dritten Termin in der Gemeinde Jasowitz

bei dem dritten Termine unter dem Schätzwerthe hintangegeben werden, und hat jeder Kauflustige ein 10 perc. Vadium des Schätzwerthes bar oder in k. k. Staatspapieren vor der Feilbietung zu erlegen. Die Feilbietungsbedingnisse, der Grundbuchsextract und das Schätzungsprotokoll können hg. eingeschen werden.

Frain, 30. Juni 1881.[33]

Mahlmühle sammt Grundstücken in Freistein.

Vom k. k. Bezirksgerichte in Frain wird hiermit kundgemacht: Es sei in der Executionssache des Stefan Raab und Consorten aus Retz durch Dr. Hans Wanka, pcto. 1000 fl. öW. c. s. c., die executive Feilbietung der dem Executem Moriz Beer gehörigen, auf 9250 fl., 15 fl., 100 fl. und 100 fl. gerichtlich geschätzten Mahlmühle Nr. 27 in Freistein und Grundstücken Fol. 32, 441 und 443 bewilligt, und es seien zur Licitations-Vornahme

der 16. August als erster,
der 16. September als zweiter und
der 17. October 1881 als dritter Termin,

jedesmal mit 10 Uhr Vormittags, u. zw. die zwei ersten in der k. k Gerichtskanzlei, die dritte an Ort und Stelle, mit dem Beisätze angeordnet worden, daß der in die Execution gezogene Besitz beim dritten Termine auch unter dem Schätzungswerthe hintangegeben wird.

Hiezu werden Kauflustige mit dem Bedeuten eingeladen, daß vor Beginn der Licitation ein 10perc. Vadium des Schätzungswerthes zu erlegen sei, und daß das Schätzungsprotokoll, die Vicitations-Bedingungen und der Grunbuchs-Extract in der hiesigen Gerichtskanzlei während der Amtsstunden zur Einsicht offen liegen und dass hievon Abschriften erhoben werden können.

Frain, 14. Juli 1881.[34]

Realitäten in Freistein.

Vom k. k. Bezirksgerichte in Frain wird hiemit kundgemacht, daß in der Executionssache des Augustin Prinz in Vöttau, gegen Alexander Beer in Kurlupp, pcto. 100 fl. öW., die excutive Feilbietung der Realitäten, Grundbuch Freistem I, Fol. 42, E.-Z. 21, Parc.- Nr. 593 und 594 — bewilligt wurde, und Vornahme die Tagfahrten auf den

6. September,
7. October und
7. November 1882,

und zwar die erste und zweite Tagfahrt hiergerichts und die dritte an Ort und Stelle in der Gemeinde Freistein, jedesmal um 9 Vormittags, mit dem Bedeuten angeordnet wurden, daß diese Realitäten nicht unter Schätzungswerthe von 200 fl. und 5 fl. hintangegeben werden, daß jeder ein Vadium von 10 Perc. des werthes bar oder in k. k. österr. Staatspapieren, zu Händen des Licitations - Comisssärs, zu erlegen hat. Das Schähungsprotokoll, die bedingnisse und der Grundbuchsextract hiergerichts eingesehen werden.

Frain, 7. August 1882.[35]

Korolupský mlýn pravděpodobně odkoupil Peter Vaněk, mistr mlynářský.[36]

Rod Waňků[editovat]

Peter Vaněk se narodil na Vanovském mlýně u Telče Matěji Vaňkovi a Marii, rozené Tomášek. Ve svých 31 letech se 21. listopadu 1876 na korolupském mlýně oženil s Annou Marií, dcerou zemřelého mistra mlynářského Franze Oberbauera z Höhenbergu.[37][38] Z manželství pošly děti Berta a Anton, obě křtěné v kostele v Lubnici. Berta převzala po rodičích mlýn a Anton působil na četnické stanici v Polici.

Na mlýně žil i bratr Rudolf Vaněk, s kterým Berta pravděpodobně počala nemanželského syna Rudolfa. Rudolf Vaněk si někdy kolem roku 1890 propachtoval vrchnostenský vodní mlýn s pilou v Uherčicích. V 54 letech se 28. listopadu 1905 oženil se svojí hospodyní 24letou Theklou Heiduk, dcerou Friedricha Heiduka a Aloisie, rozené Wenzel, z Waidhofenu a. d. Thaya. Rodina vlastnila dům ve Weidlingau u Vídně.[39] Vrchnostenský mlýn držel v pachtu asi až do roku 1907, maximálně 1911 (v roce 1912 již v pachtu Anton Hable). V roce 1907 zemřel Bertě nemanželský šestiletý syn Rudolf. Bratr Rudolf se vrátil na mlýn do Korolup, kde zemřel 26. prosince 1920.

Mlýn převzala po rodičích Berta, která se ve 35 letech 16. září 1913 na rodném mlýně provdala za mlynáře Johanna Entenfellnera z dolnorakouského Habersdorfu.[40] Na konci roku 1917 se rodičům narodil syn Ernest, který v necelých dvou letech zemřel. Petr a Anna-Marie Vaňkovi, rodiče Berty a Antona, dožili na vejmince (čp. 2). Otec Petr zemřel v 84 letech 16. května 1928 a zanedlouho i matka Anna-Marie 8. října 1928. Bratr Anton se 2. ledna 1940 oženil s Karolinou Popp z Vratěnína.[41] Po válce byli všichni během divokého odsunu vyhnáni do Dolního Rakouska.

  1. Mathias Waněk ∞ Maria (rozená Tomášek)
    1. Peter Waněk (* 29. 6. 1845, Velký Vanov u Telče - † 16. 5. 1928, Korolupy) ∞ r. 1876 Anna Maria, rozená Oberbauer (* 30. 10. 1843 Höhenberg, okres Gmünd, Dolní Rakousy – † 08. 7. 1928, Korolupy)
      1. Bertha Waněk (* 18. 6. 1878, Lubnice - † ?, odsun) ∞ r. 1913 Johann Entenfellner, Habersdorf, panství a fara Asperhofen, Dolní Rakousy
        1. Ernest Entenfellner (* 30. 12. 1917, Korolupy - † 12. 10. 1919, Korolupy)[42]
      2. Anton Waněk ∞ 1940 Karolina, rozená Popp, z Vratěnína
    2. Rudolf Waněk (* 14. 4. 1852, Velký Vanov u Telče - † 26. 12. 1920, Korolupy) ∞ r. 1905 Thekla Heiduk (* 31. 8. 1881, Weidlingau, Rakousko)

Rybářské revíry[editovat]

Na Moravě platil nejenom tzv. policejní zemský rybářský zákon ze dne 27. prosince 1881, č. 79 mor. z. z. z roku 1882, o některých opatřeních ke zvelebení rybářství ve vnitrozemských vodách, nýbrž kromě toho ještě tzv. produkční zemský rybářský zákon ze dne 6. června 1895, č. 62 mor. z. z. z roku 1896, vydaný k provedení říšského rybářského zákona č. 58/1885 ř. z. V tomto moravském produkčním zemském rybářském zákonu bylo upraveno rybářské hospodářství na veškerých tekoucích rybných vodách na hospodářské celky, tzv. rybářské revíry. V sobotu 12. února 1887 došlo v sále moravského Živnostenského spolku (mähr. Gewerbeverein) v Brně pod vedením předsedy přípravného výboru Emila Weegera ke konstituci zemského rybářského spolku „Mährischer Landes-Fischereiverein” (Moravský zemský rybářský spolek).

Moravský rybářský zákon rozeznával: a) revírní vody tekoucí, b) vody jiné. Tekoucí vody Zemský úřad rozděloval po jejich délce na rybářské revíry, a to tak, aby každý revír obsahoval nepřerušovanou trať, která dovolovala trvalé chování ryb a řádné hospodaření na revíru. Vody, které se pro rybářství nehodily nebo nebyly pouhými přítoky nebo odtoky rybníků, nesměly být do revíru pojímány.

Rybářský revír, na němž bylo vykonáváno jenom jedno vodní právo (náležející i několika osobám), musel být na žádost majitele uznán za rybářský revír vlastní. Ve vlastním revíru mohl majitel rybářského práva rybařit sám nebo je mohl propachtovat, ale to pouze v celku a bez rozdílu co do jednotlivých odvětí ryb. Všechny ostatní tekoucí vody tvořily tzv. složený rybářský revír a podle toho, kdo v něm rybářské právo provozoval se dělil na revír: pachtovní, družstevní nebo společnostní. Naproti tomu v tekoucích vodách, které do revíru pojaty nebyly, a ve stojatých vodách, bylo oprávněnému ponecháno na jeho vůli, jakým způsobem chce právo vykonávat (sám nebo skrze pachtýře).

V roce 1906 byly vyznačeny rybářské revíry na řece Dyji a jejích přítocích, „Jaroměřice” a „Rokytné”, potocích Grešlovo-Mýtském, Hostimském, Želetavce a v potoce Uherčickém v politickém okrese Mor. Budějovickém a v obcích Mutné a Chvaletíně v politickém okrese Dačickém na základě vyhlášky okresního hejtmanství v Mor. Budějovicích za níže uvedených podmínek nabídnuty ve veřejné dražbě do pachtu.[43]

Rybářský pachtovní revír na Želetavce[editovat]

Rybářský pachtovní revír obsahoval vodní trať potoka Želetavského od mostu okresní silnice v Dančovicích až k jezu u Mácova mlýna v Malém Dešově se všemi přítoky a vodními stokami v obcích Dančovicích, Lubnici, Polici, Kostníkách a Malém Dešově; zvlášť byly pojaty: Uherčický potok od ústí do Želetavského potoka vzhůru až k mostu u vápenky v Chrlupech (48.9302056N, 15.6376581E), Kostnický potok od žlabu jezu u Raimundova mlýna v Kostníkách dolů až k ústí, dolní struha Raimundova mlýna v Kostníkách a horní struha Mácova mlýna v Malém Dešově. Přibližná délka revíru činila 11 km a vyvolávací cena 30 K.

Rybářský pachtovní revír na Uherčickém potoce[editovat]

Rybářský pachtovní revír obsahoval vodní trať Uherčického potoka od mostu u vápenky v Chrlupech až k pramenu nad Dešnou (48.9800567N, 15.5004792E) se všemi přítoky a vodními stokami v obcích Plačovicích, Dešné, Dančovicích, Rancířově, Hluboké, Mešovicích, Vratěníně, Uherčicích a Chrlupech. Přibližná délka revíru činila 13 km a jeho vyvolávací cena 10 K.

Nájemní doba byla stanovena na 10 let, počínaje dnem 1. dubna 1906 a konče dnem 31. března 1916. Podle § 15 moravského rybářského zákona ze dne 6. června 1895, z. z. čís. 62 z roku 1896, se obce k nájmu nepřipouštěly a každé obcházení tohoto zákazu mělo za následek ztrátu vydraženého rybářství. Každý účastník dražby měl předem složit vadium v hodnotě vyvolávací ceny.[44]

Reference[editovat]

  1. Morawske Nowiny (Noviny). (Mährische Zeitung.), Di, 2. Oktober 1849, s. 34
  2. Korolupy: panství Uherčice, soudní okres 1850-1898 Vranov, 1898-1949 Jemnice (1938-1945 Horn - Rakousko), politický okres 1850-1855 Znojmo, 1855-1868 Vranov, 1868-1898 Znojmo, 1898-1949 Moravské Budějovice (1938-1945 Horn), správní okres 1949-1960 Moravské Budějovice, od roku 1960 okres Znojmo.
  3. Panství Uherčice, soudní okres 1850-1949 Jemnice (1938-1945 Horn – Rakousko), politický okres 1850-1855 Dačice, 1855-1868 Jemnice, 1868-1896 Dačice, 1896-1949 Moravské Budějovice (1938-1945 Horn), správní okres 1949-1960 Moravské Budějovice, od roku 1960 Znojmo.
  4. Panství Uherčice, soudní okres 1850-1949 Jemnice (1938-1945 Horn – Rakousko), politický okres 1850-1855 Dačice, 1855-1868 Jemnice, 1868-1896 Dačice, 1896-1949 Moravské Budějovice (1938-1945 Horn), správní okres 1949-1960 Moravské Budějovice, od roku 1960 Znojmo.
  5. Nový prostonárodní popis Čech, Moravy a Slezska podlé posledního politického a soudního rozdělení, s přídavkem o Uherském Slovensku. Sepsal K. Vl. Z roku 1854
  6. Wiener Zeitung, So, 30. April 1854, s. 3
  7. Allgemeine Österreichische Gerichtszeitung, Di, 20. Februar 1855, s. 4
  8. Na základě zákona ze dne 11. června 1868, č. 59 ř. z se vylučuje obec Chrlopy z obvodu okresního soudu ve Vranově a přikazuje se k obvodu okresního soudu v Jemnici. Toto nařízení nabude platnosti 1. ledna 1899. In: Brünner Zeitung, Ročník 1898, 16. 07. 1898, 159. Amtsblatt, 1 titulní strana
  9. Státní okresní archiv Znojmo, obec Korolupy
  10. Přednáška: Veřejná správa 1620-1918
  11. Stockhoheses Haus mit Schlossergewerbe, seit 17 Jahren bestehend, ohne Konkurrenz, in dem reizend gelegenen Оrte Ungarschitz bei Drosendorf mit Laub- und Nadelwaldungen, ist wegen Todesfall sofort zu verkaufen. Auch für Pensionisten und Private geeignet. Näheres beim Eigentümer Anton Hanauska Nr. 11 in Ungarschitz. Znaimer Wochenblatt, 1903, Ročník 54,Číslo 47, s. 12
  12. Bei Josef Harrer & Stumvoll, Tischlermeister in Ungarschitz sind alle Gattungen Möbeln, besonders Braut-Ausstattungen, Garderob- und Schubladkästen, Chiffonire, Betten, Tische, Sesseln Politirt und angestrichen in allen Holzgattungen vorräthig, zu den billigsten Preisen zu haben. In: Znaimer Wochenblatt, Sa, 26. April 1873, s. 10
  13. Elisabeth Tuna, Kaminfegermeisters- Witwe Haus Nr. 95 zu Ungarschitz, Post Ungarschitz in Mähren sucht für ihr Kaminfegergewerbe, welches im guten Betriebe steht, einen passenden Geschäftsführer, welcher bisher unbeschollen ist. — Hierauf Reflectierende wollen sich innerhalb 14 Tage unter Vorlage ihrer Dokumente bei der genannten Witwe melden, — Ehelichung nicht ausgeschlossen. In: Znaimer Wochenblatt, Mi, 11. Januar 1899, s. 12
  14. Gesetz über die Auswanderung und unbefugte Abwesenheit kaiserlich österreichischer Unterthanen vom 24. März 1832
  15. Svatba Franz Kowar a Katharina Smetana, 11. května 1868, Police
  16. Dcera Maria: nar. 14. ledna 1869
  17. Dcera Antonie: nar. 15. května 1872
  18. Syn Franz: zemřel 11. dubna 1878 v 5. měsíci
  19. Franz Kovář: zemřel 9. dubna 1879 ve 43 letech
  20. Katharina Kovář: zemřela 27. května 1900 v 53 letech
  21. Handelsadressbuch und Gewerbeadressbuch der Markgrafschaft Mähren und des Herzogthumes Schlesien, Brünn: C. Winkler 1887, s. 85
  22. Obec Kurlupp na www.suedmaehren.at
  23. Kurlupp-Korolupy
  24. Novotný Jaroslav, PhDr.: Opisy moravských urbářů. Digitalizovaný: Moravský archiv Brno, Inv. č. 529, signatura Uherčice: Vratěnín, okr. Znojmo, Podhradí nad Dyjí, Stálky, Hluboká, Mešovice, Korolupy, Dešná, Rancířov, urbář 43 s., r. 1628, karton 12, Korolupy s. 92.
  25. Moravský zemský archiv Brno: matrika Bítov 13400, N: 1751 - 1783 O: 1751 - 1783 Z: 1751 - 1783.
  26. http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/965/?strana=104
  27. http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/966/?strana=113
  28. http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/965/?strana=128
  29. http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/965/?strana=104
  30. http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/966/?strana=116
  31. Brünner Zeitung, Příloha: Brünner Zeitung. 223. Amtsblatt zur Brünner Zeitung, 1880, s. 1211.
  32. Příloha: Brünner Zeitung. 222. Amtsblatt zur Brünner Zeitung: 28.09.1880, s. 1205 a 29.09.1880, s. 1211.
  33. Příloha: Brünner Zeitung. 164. Amtsblatt zur Brünner Zeitung: 22.07.1881, s. 4
  34. Příloha: Brünner Zeitung. 169. Amtsblatt zur Brünner Zeitung: 28.07.1881, s. 3.
  35. Brünner Zeitung, Amtsblatt zur Brünner Zeitung: 14. srpna 1882, s. 3.
  36. Handels- und Gewerbe Adressbuch der Markgrafschaft Mähren und des Herzogtumes Schlesien, Brno 1887 a Statistik und Beamten-Schematismus des Gross– Grundbesitzes in der Markgrafschaft Mähren und im Herzogthume Schlesien, 1885
  37. Matrika zemřelých, Korolupy
  38. http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/965/?strana=118
  39. Matrika, kniha oddavků Uherčice
  40. Zápis v matrice: Johann Entenfellner u rodičů doma v Habersdorfu, panství a fara Asperhofen v Dolním Rakousku, manž. syn Ferdinanda E. mlynář. mistra v Elsbachu pol. okres Tuln v Dol. Rak. a Marie Anny roz. Stockhammer v Einsiedlu, fara Abstatten. D. Rak. katolíci, otec již zemřel, matka žije, nar. v Elsbachu, polit. okres Tuln, fara Siegharte Kirchen, příslušný do Grabensee, polit. okr. Hietzing-Umgebung v D. Rakous. 37 let a 5 měs. a Berta Waněk, u rodičů v domě, Korolupy č. 1, manž. dcera Petra Vaňka mlyn. mistra tamtéž a Anny Marie roz. Franz Oberbauer v Höhenbergu, rodiče katol. žijí, naroz. v Hafnerludenu příslušná do Korolup pol. okr. Mor. Budějovice, 35 let a 3 měs., svědkové: Waněk Anton c. k. pol. strážmistr v Polici (bratr) a Ferd. Eltenfellner mlynář v Habersdorfu).
  41. Matrika Lubnice - index
  42. Sterb-Register Kurlupp, Z: 1858 - 1931, Ernest Entenfellner: s. 44/79.
  43. Československé správní právo, vydal v Praze Melantrich 1936, s. 373-374.
  44. Vyhláška, Brněnské noviny 1906