Dějiny Korolup/Veřejná správa 1848-1918

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Veřejná správa v období 1848 - 1918[editovat]

Revoluční rok 1848 přinesl základní změny v systému rakouské veřejné správy. K stabilizaci ústavního vývoje došlo až po tzv. únorové ústavě a později po rakousko-uherském vyrovnání. Dvorské úřady byly už v březnu roku 1848 nahrazeny ministerskou radou, kterou tvořila ministerstva zahraničních záležitostí a císařského domu, ministerstva vnitra, spravedlnosti, financí, války a později kultu a vyučování, veřejných prací, obchodu a v návaznosti na zrušení poddanství ministerstva orby.

Politická správa[editovat]

Patrimoniální správu nahradila správa státní, jež vstoupila v platnost 1. ledna 1950. Císařským výnosem č. 295/1849 o nové organizaci správy a prozatímním obecním zákonem ze 17. března 1849 byla obec prohlášena za základ svobodného státu a stala se orgánem územní samosprávy. Základní územní jednotkou se staly politické okresy, vyššími jednotkami kraje, nejvyššími země. V letech 1849-1854 se Morava dělila na 2 kraje (Brněnský a Olomoucký) a 25 hejtmanství, Slezsko tvořilo jeden kraj se 7 okr. hejtmanstvími. Okresní znojemské hejtmanství představovalo prvoinstanční úřad politické samosprávy. V sídle Brněnského kraje byla zřízena krajská vláda v čele s krajským prezidentem, jež spadala přímo pod ministerstvo vnitra. C. k. zemský soud Znojemský a okresní soud trestní v sobě zahrnoval 3 okresní trestní soudy (Znojemský, Mikulovský, Krumlovský). K okresu trestního soudu Znojemského náležely císařské královské okresní soudy Moravsko-Budějovický, Vranovský a Znojemský.

C. k. okresní soud Vranovský (1849)[editovat]

Bývalé panství Katastrální obec Osady Německý název Bývalé panství Katastrální obec Osady Německý název[1]
Bítov Chvalatice Augustov Augustenhof Vranov Jezovice Jasowitz
Nové dvorce Neuhof Lančov Landschau
Oslnovice Höslowitz Lukov Luggau
Vysočany Wysokein Nová Ves Neudorf
Zblovice Zblowitz Mlíčovice Milleschitz
Ctidružice Schröffelsdorf Petřín nový Petrein neu
Uherčice Chrlopy Kurlupp Petřín starý Petrein alt
Freistein Pomyče Pomitsch
Stálky Stallek Šáfov Schaffa
Uherčice Ungarschitz Štítary Schiltern
Vratěnín Fratting Šumvald Schönwald
Vranov Břečkov horní Ober-Fröschau Vračovice Edenthurn
Čížov Zaisa Liliendorf
Hanušov Windschau Vranov Frain

Znojemský kraj 1855[editovat]

Na základě nejvyššího ustanovení o zřízení a úřední působnosti okresních úřadů, krajských úřadů, místodržitelství a soudních úřadů z 25. ledna 1953 byla 25. května 1855 uvedeny do života smíšené okresní (na Moravě 76) a krajské úřady (Brněnský, Olomoucký, Jihlavský, Znojemský, Hradišťský a Novo-Jičínský). V čele zemské politické správy stálo c. k. místodržitelství v Brně a v každém z šesti krajů c. k. krajský úřad. Smíšené okresní úřady převzaly působnost politickou, soudní, berní a pokladní. Znojemský kraj byl rozdělen na 9 okresů s 388 obcemi. C. k. vrchní zemský soud (Oberlandesgericht) měl sídlo v Brně, c. k. krajský soud (Kreisgericht) ve Znojmě.[2]

V roce 1855 sídlil ve Znojmě krajský úřad pro okresy: Moravské Budějovice, Vranov (s 10.279 obyvateli a obcemi: Chwalatitz, Deschau (Groß-), Deschau (Klein-), Edenthurn, Frain, Freystem, Fröschau (Ober-), Höslowitz, Jasowitz, Kurlupp, Landschau, Liliendorf, Lugau, Milleschitz, Petrein (Alt-), Petrein (Neu-), Pomitsch, Schaffa, Schiltern, Schröffelsdorf, Stallek, Vöttau, Windschau, Wisokein, Zaisa, Zblowitz), Hrotovice, Jemnice (s obcí Lubnice a s obcemi bývalého uherčického panství Vratěnín,[3] Mešovice, Uherčice)[4], Jaroslavice, Mor. Krumlov, Náměšť, Mikulov a Znojmo, politický okresní úřad, krajský soud, který byl též vyšetřovacím soudem pro okresy: Znojemský, Vranovský, Jemnický, Moravsko-Budějovický. Dále se zde nacházelo vyšší gymnasium a nižší reálka a hlavní škola.[5][6][7]

Po pádu absolutismu nastaly další úpravy v systému politické správy až na podkladě tzv. prosincové ústavy a tento systém nakonec přebrala po rozpadu Rakouska-Uherska i Československá republika. Politická správa měla na starosti záležitosti, jež v nejvyšší instanci spadaly do kompetence ministerstva vnitra, kultu a vyučování, zemské obrany a veřejné bezpečnosti a ministerstva orby. V politických okresech převzaly správu opět okresní hejtmanství a soudní a správní moc byla oddělena.

Soudní okres Jemnice[editovat]

Na základě zákona ze dne 11. června 1868, č. 59 říšského zákoníku byla obec Korolupy vyřazena ze soudního Vranovského okresu a přiřazena od 1. ledna 1899 k obvodu okresního soudu v Jemnici.[8] V letech 1868-1896 spadala pod Okresní hejtmanství ve Znojmě, od roku 1896 pod Okresní hejtmanství v Moravských Budějovicích v soudním okrese Vranov a nařízením ministerstva spravedlnosti ze dne 2. července 1898 byla obec Korolupy, tehdy nazývaná česky Chrlopy a německy Kurlupp, od 1. ledna 1899 přiřazena k obvodu okresního soudu v Jemnici.[9]

Obecní samospráva[editovat]

Stadionovo obecní zřízení zavedlo dvojí působnost obce. Do její tzv. přirozené působnosti patřily všechny její vlastní záležitosti, přenesené ji delegoval stát. Každá obec musela mít ze zákona dva orgány. Obecní výbor, který byl volen na období tří let, měl usnášecí a dozorčí moc a volil ze svého středu obecní představenstvo. To se skládalo ze starosty (purkmistra) a minimálně dvou radních. Purkmistr měl výkonnou moc a prováděl usnesení obecního výboru. Obecní samospráva byla uvedena do chodu se zřízením politické správy v roce 1850. Na základě zásad z roku 1852 vstoupilo roku 1859 v platnost nové obecní zřízení (např. zrušena veřejná jednání, obecní představenstvo skládalo přísahu věrnosti, představenstvo potvrzovaly krajské úřady). V roce 1854 se po tříletém volebním období neuskutečnily nové volby a obecní orgány byly ponechány ve svém úřadě. Nové volby následovaly až na jaře 1861, kdy byla do obecního zřízení navrácena veřejnost jednání.[10]

Živnosti[editovat]

Uherčice[editovat]

Hokynářství s výčepem a pekárnou provozoval Carl Maurer, zámečnictví s hokynářstvím a výčepem Anton Hanouska (v roce 1903 z důvodu úmrtí dům nabídnut k prodeji).[11] Truhlářská firma „Josef Harrer & Stumvoll” nabízela nábytek všeho druhu (1873).[12] Kominickou živnost vedla po svém zemřelém muži vdova Elisabeth Tuna (r. 1899).[13]

Vratěnín[editovat]

V tržním městečku Vratěníně zastával post starosty Anton Reger (1885) a oblastního lékaře diplomovaný dr. Melchior Cerny (1885). Jeden obchod se smíšeným zbožím provozoval Franz Luksch a druhý Carl Peter Siegl, koloniál se střižním zbožím Aron Spiegel.

Korolupy[editovat]

Obchodní a živnostenský adresář Moravy a Slezska z roku 1887 (Handelsadressbuch und Gewerbeadressbuch der Markgrafschaft Mähren und des Herzogthumes Schlesien) uváděl v Korolupech dva živnostníky: kamnář a obchodník Franz Kovář na čp. 64 provozoval kupectví a obchod s vinopalnictvím (Greislerei u. Branntweinhandel), Josef Beer je uváděn jako mlynář, po něm mlynář Petr Vaněk. Na přelomu století v obci provozoval hostinec: Laurenz Apeltauer na čp. 6 a Johann Schwarz na čp. 67, oba hostince měly kuželnu. Obchod s potravinami provozoval Franz Blažek na čp. 59 s filiálkou v Uherčicích, později po přestavbě staré školy v její budově na čp. 65. Rodina Stroblova prodala usedlost čp. 63, kde Josef Blažek provozoval hostinec s obchodem, usedlost v roce 1937 získala v exekuci místní družstevní Raiffeisenka.[14]

Mlýn[editovat]

Od poloviny 18. století byl korolupský mlýn v držení rodu Beerů.[15] Rod je v Korolupech písemně doložen v urbáři uherčického panství z roku 1628. Celoláník Linhart Bär (Beer) tehdy hospodařil na třech polích (30 měřic), 2 loukách (1 fůra sena) a u stavení se nacházela zahrada. Vrchnosti odváděl na sv. Jiří a na sv. Michaela domovní úrok 1 moravský zlatý, v naturáliích vrchnostenské kuchyni 2 slepice a 30 vajec.[16]

Posledními rodovým mlynáři se stali Alexander Beer a jeho žena Antonie, dcera mlynáře Franze Placha z Drosendorfu. V 80. letech se dostala rodina do finančních potíží a nakonec pro nesplacený dluh 4 815 zlatých u Znojemské spořitelny (Znaimer Sparcassa) vyhlásil c. k. okresní soud ve Vranově na celý mlýn i s pozemky 2485, 2494, 2497, 2502, 2506, 2567 exekuční řízení. Vyvolávací cena samotného mlýna činila 5 500 zlatých.[17] Po smrti Alexnandra Beera 28. června 1882 se rodina dostala do finančních potíží.[18] Ovdovělá Antonie se 3. srpna 1886 ve svých 37 letech znovu provdala za hostinského France Pfabigana z Großau.[19] Korolupský mlýn vlastnil v roce 1887 Josef Beer.[20]

Peter Vaněk se narodil na Vanovském mlýně u Telče Matěji Vaňkovi a Marii, rozené Tomášek. Ve svých 31 letech se 21. listopadu 1876 na korolupském mlýně oženil s Annou Marií, dcerou zemřelého mistra mlynářského Franze Oberbauera z Höhenbergu.[21] Z manželství pošly děti Berta a Anton, obě křtěné v kostele v Lubnici. Berta převzala po rodičích mlýn a Anton působil na četnické stanici v Polici.

Na mlýně žil i bratr Rudolf Vaněk, s kterým Berta pravděpodobně počala nemanželského syna Rudolfa. Rudolf Vaněk si někdy kolem roku 1890 propachtoval vrchnostenský vodní mlýn s pilou v Uherčicích. V 54 letech se 28. listopadu 1905 oženil se svojí hospodyní 24letou Theklou Heiduk, dcerou Friedricha Heiduka a Aloisie, rozené Wenzel, z Waidhofenu a. d. Thaya. Rodina vlastnila dům ve Weidlingau u Vídně.[22] Vrchnostenský mlýn držel v pachtu asi až do roku 1907, maximálně 1911 (v roce 1912 již v pachtu Anton Hable). V roce 1907 zemřel Bertě nemanželský šestiletý syn Rudolf. Bratr Rudolf se vrátil na mlýn do Korolup, kde zemřel 26. prosince 1920.

Mlýn převzala po rodičích Berta, která se ve 35 letech 16. září 1913 na rodném mlýně provdala za mlynáře Johanna Entenfellnera z dolnorakouského Habersdorfu.[23] Na konci roku 1917 se rodičům narodil syn Ernest, který v necelých dvou letech zemřel. Petr a Anna-Marie Vaňkovi, rodiče Berty a Antona, dožili na vejmince (čp. 2). Otec Petr zemřel v 84 letech 16. května 1928 a zanedlouho i matka Anna-Marie 8. října 1928. Bratr Anton se 2. ledna 1940 oženil s Karolinou Popp z Vratěnína.[24] Po válce byli všichni během divokého odsunu vyhnáni do Dolního Rakouska.

  1. Mathias Waněk ∞ Maria (rozená Tomášek)
    1. Peter Waněk (* 29. 6. 1845, Velký Vanov u Telče - † 16. 5. 1928, Korolupy) ∞ r. 1876 Anna Maria, rozená Oberbauer (* 30. 10. 1843 Höhenberg, okres Gmünd, Dolní Rakousy – † 08. 7. 1928, Korolupy)
      1. Bertha Waněk (* 18. 6. 1878, Lubnice - † ?, odsun) ∞ r. 1913 Johann Entenfellner, Habersdorf, panství a fara Asperhofen, Dolní Rakousy
        1. Ernest Entenfellner (* 30. 12. 1917, Korolupy - † 12. 10. 1919, Korolupy)[25]
      2. Anton Waněk ∞ 1940 Karolina, rozená Popp, z Vratěnína
    2. Rudolf Waněk (* 14. 4. 1852, Velký Vanov u Telče - † 26. 12. 1920, Korolupy) ∞ r. 1905 Thekla Heiduk (* 31. 8. 1881, Weidlingau, Rakousko)

Reference[editovat]

  1. Morawske Nowiny (Noviny). (Mährische Zeitung.), Di, 2. Oktober 1849, s. 34
  2. Korolupy: panství Uherčice, soudní okres 1850-1898 Vranov, 1898-1949 Jemnice (1938-1945 Horn - Rakousko), politický okres 1850-1855 Znojmo, 1855-1868 Vranov, 1868-1898 Znojmo, 1898-1949 Moravské Budějovice (1938-1945 Horn), správní okres 1949-1960 Moravské Budějovice, od roku 1960 okres Znojmo.
  3. Panství Uherčice, soudní okres 1850-1949 Jemnice (1938-1945 Horn – Rakousko), politický okres 1850-1855 Dačice, 1855-1868 Jemnice, 1868-1896 Dačice, 1896-1949 Moravské Budějovice (1938-1945 Horn), správní okres 1949-1960 Moravské Budějovice, od roku 1960 Znojmo.
  4. Panství Uherčice, soudní okres 1850-1949 Jemnice (1938-1945 Horn – Rakousko), politický okres 1850-1855 Dačice, 1855-1868 Jemnice, 1868-1896 Dačice, 1896-1949 Moravské Budějovice (1938-1945 Horn), správní okres 1949-1960 Moravské Budějovice, od roku 1960 Znojmo.
  5. Nový prostonárodní popis Čech, Moravy a Slezska podlé posledního politického a soudního rozdělení, s přídavkem o Uherském Slovensku. Sepsal K. Vl. Z roku 1854
  6. Wiener Zeitung, So, 30. April 1854, s. 3
  7. Allgemeine Österreichische Gerichtszeitung, Di, 20. Februar 1855, s. 4
  8. Na základě zákona ze dne 11. června 1868, č. 59 ř. z se vylučuje obec Chrlopy z obvodu okresního soudu ve Vranově a přikazuje se k obvodu okresního soudu v Jemnici. Toto nařízení nabude platnosti 1. ledna 1899. In: Brünner Zeitung, Ročník 1898, 16. 07. 1898, 159. Amtsblatt, 1 titulní strana
  9. Státní okresní archiv Znojmo, obec Korolupy
  10. Přednáška: Veřejná správa 1620-1918
  11. Stockhoheses Haus mit Schlossergewerbe, seit 17 Jahren bestehend, ohne Konkurrenz, in dem reizend gelegenen Оrte Ungarschitz bei Drosendorf mit Laub- und Nadelwaldungen, ist wegen Todesfall sofort zu verkaufen. Auch für Pensionisten und Private geeignet. Näheres beim Eigentümer Anton Hanauska Nr. 11 in Ungarschitz. Znaimer Wochenblatt, 1903, Ročník 54,Číslo 47, s. 12
  12. Bei Josef Harrer & Stumvoll, Tischlermeister in Ungarschitz sind alle Gattungen Möbeln, besonders Braut-Ausstattungen, Garderob- und Schubladkästen, Chiffonire, Betten, Tische, Sesseln Politirt und angestrichen in allen Holzgattungen vorräthig, zu den billigsten Preisen zu haben. In: Znaimer Wochenblatt, Sa, 26. April 1873, s. 10
  13. Elisabeth Tuna, Kaminfegermeisters- Witwe Haus Nr. 95 zu Ungarschitz, Post Ungarschitz in Mähren sucht für ihr Kaminfegergewerbe, welches im guten Betriebe steht, einen passenden Geschäftsführer, welcher bisher unbeschollen ist. — Hierauf Reflectierende wollen sich innerhalb 14 Tage unter Vorlage ihrer Dokumente bei der genannten Witwe melden, — Ehelichung nicht ausgeschlossen. In: Znaimer Wochenblatt, Mi, 11. Januar 1899, s. 12
  14. Obec Kurlupp na www.suedmaehren.at
  15. Moravský zemský archiv Brno: matrika Bítov 13400, N: 1751 - 1783 O: 1751 - 1783 Z: 1751 - 1783.
  16. Novotný Jaroslav, PhDr.: Opisy moravských urbářů. Digitalizovaný: Moravský archiv Brno, Inv. č. 529, signatura Uherčice: Vratěnín, okr. Znojmo, Podhradí nad Dyjí, Stálky, Hluboká, Mešovice, Korolupy, Dešná, Rancířov, urbář 43 s., r. 1628, karton 12, Korolupy s. 92.
  17. Brünner Zeitung, Příloha: Brünner Zeitung. 223. Amtsblatt zur Brünner Zeitung, 1880, s. 1211.
  18. Alexander Beer zemřel v 52. letech na celkovou vodnatelnost (Allgemeine Wassersucht), matrika Korolupy 14028, Z: 1858 - 1931, s. 16/79.
  19. Trauungsbuch O: 1858 - 1918, s. 25/73
  20. Handels- und Gewerbe Adressbuch der Markgrafschaft Mähren und des Herzogtumes Schlesien, Brno 1887 a Statistik und Beamten-Schematismus des Gross– Grundbesitzes in der Markgrafschaft Mähren und im Herzogthume Schlesien, 1885
  21. Matrika zemřelých, Korolupy
  22. Matrika, kniha oddavků Uherčice
  23. Zápis v matrice: Johann Entenfellner u rodičů doma v Habersdorfu, panství a fara Asperhofen v Dolním Rakousku, manž. syn Ferdinanda E. mlynář. mistra v Elsbachu pol. okres Tuln v Dol. Rak. a Marie Anny roz. Stockhammer v Einsiedlu, fara Abstatten. D. Rak. katolíci, otec již zemřel, matka žije, nar. v Elsbachu, polit. okres Tuln, fara Siegharte Kirchen, příslušný do Grabensee, polit. okr. Hietzing-Umgebung v D. Rakous. 37 let a 5 měs. a Berta Waněk, u rodičů v domě, Korolupy č. 1, manž. dcera Petra Vaňka mlyn. mistra tamtéž a Anny Marie roz. Franz Oberbauer v Höhenbergu, rodiče katol. žijí, naroz. v Hafnerludenu příslušná do Korolup pol. okr. Mor. Budějovice, 35 let a 3 měs., svědkové: Waněk Anton c. k. pol. strážmistr v Polici (bratr) a Ferd. Eltenfellner mlynář v Habersdorfu).
  24. Matrika Lubnice - index
  25. Sterb-Register Kurlupp, Z: 1858 - 1931, Ernest Entenfellner: s. 44/79.