Dějiny českobudějovické diecéze/Seznam zemřelých kněží českobudějovické diecéze 1900–1999

Z Wikiknih

Jedná se o římskokatolické kněze diecézní nebo kněze řeholní, kteří působili alespoň krátký čas v českobudějovické diecézi a zemřeli v rozmezí let 1900-1999. Jedná se o nekompletní seznam, řazený chronologicky podle data úmrtí. Oběti nacistického a komunistického pronásledování katolické církve jsou podbarveny zeleně. Soupis zahrnuje i kněze, kteří působili v té části českobudějovické diecéze, která byla po roce 1993 z ní vyjmuta a vtělena do nově založené diecéze plzeňské (část Klatovska a Chodsko). Teprve počínaje záznamy z roku 1993 jsou tyto oblasti ze soupisu vypuštěny. Zahrnuta je rovněž farnost Dolní Cerekev, která původně patřila do pelhřimovského vikariátu českobudějovické diecéze a po roce 2011 byla předána brněnské diecézi.

jméno a příjmení kněze datum úmrtí jiné údaje
Josef Schuller 1900-01-011. ledna 1900 Farář v Jistebnici.
František Bureš 1900-01-1313. ledna 1900 Diecézní kněz na odpočinku v Třeboni, bývalý farář v Bubovicích.
Justin Bauer, O.Cist. 1900-01-1414. ledna 1900 Vyšebrodský cisterciák, kněz. Rodák z Chvalšin. V duchovní správě působil v letech 1852-1857 jako kaplan v Přídolí, a následně v letech 1857-1858 jako kooperátor vyšebrodské městské farnosti. Opatský sekretář. Jubilant mnišských slibů. Konzistorní rada tarnówské diecéze v Polsku.
Šebestián Feyrer 1900-01-3030. ledna 1900 Farář v Polné na Šumavě. Okrskový vikář někdejšího vikariátu Horní Planá.
Karel Müller 1900-02-022. února 1900 Farář v Kamenném Újezdě.
Rafael Michael Pavel, O.Cist. 1900-02-1414. února 1900 Vyšebrodský cisterciák, někdejší kaplan v Rožmberku nad Vltavou, Boršově nad Vltavou a Přídolí. V závěru života převor vyšebrodského kláštera. Historik, klášterní knihovník.
Alois Strassberger 1900-03-022. března 1900 Farář ve Všerubech a okrskový vikář domažlický.
František Wildmann 1900-03-099. března 1900 Farář v Sudoměřicích u Bechyně.
Josef Čurda 1900-05-088. května 1900 Někdejší kaplan v Sušici. Později katecheta Občanské dívčí školy v Českých Budějovicích.
Tomáš Honsa 1900-05-1111. května 1900 Farář v Husinci.
Bernard od sv. Konstancie Kunstar, OAD 1900-05-1111. května 1900 Člen řádu bosých augustiniánů, biskupský notář a čestný konzistorní rada, někdejší provinciál svého řádu, v letech 1857-1894 farář ve Lnářích.
ThDr. Jan Dobrý 1900-08-033. srpna 1900 Rodák z Domažlic, kněžské svěcení přijal v roce 1873. Prefekt Nižšího chlapeckého semináře v Českých Budějovicích (Nižší seminář bylo vzdělávací zařízení pro chlapce, u nichž se předpokládalo budoucí studium teologie v kněžském semináři, de facto šlo o specifický typ střední školy). Od roku 1889 děkan v Domažlicích a okrskový vikář domažlického vikariátu.
Václav Klement Petr, CFSsS 1901-02-1818. února 1901 Zakladatel kongregace petrinů, někdejší vícerektor českobudějovického kněžského semináře.
Konrád Antonín Krepper, O.Cist. 1901-09-011. září 1901 Vyšebrodský cisterciák, kněz. Ekonom vyšebrodského opatství.
J.M. can. Antonín Lenz 1901-10-022. října 1901 Po kněžském svěcení byl krátce kaplanem v Jílovicích, následně v Budislavi a Deštné. V roce 1881 se stal sídelním kanovníkem v Praze na Vyšehradě, posléze se stal proboštem vyšehradské kapituly. Pod pseudonymem Jan Brázda ze Zlámané Lhoty psal (mnohdy velmi ostré) apologie církevní nauky a polemiky. Zvláště polemizoval s proticírkevními názory poslance mladočeské strany a propagátora ateismu Alfonse Ferdinanda Šťastného.
Václav Kotáb 1901-11-044. listopadu 1901 Někdejší kaplan v Písku. Později působil mimo českobudějovickou diecézi.
Paulin Ant. Mörtl, O.Cist. 1901-12-099. prosince 1901 Vyšebrodský cisterciák, kněz. Katecheta německého gymnázia v Českých Budějovicích.
Leopold Wackarž, O.Cist. 1901-12-1313. prosince 1901 Cisterciák. Opat ve Vyšším Brodě, v l. 1891-1900 zároveň generální opat cisterciáckého řádu.
Konrád Mandl 1901-12-1919. prosince 1901 Farář ve Stráži nad Nežárkou. Sekretář třeboňského vikariátu.
Václav Krůta 1902-02-077. února 1902 Kaplan v Rynárci.
František Bodlák 1902-04-099. dubna 1902 Farář v Kovářově. Předtím sídelní kaplan ve Varvažově (farnost Čimelice).
J.M. can. Jan Fanta 1902-04-1616. dubna 1902 Rodák z Trhových Svinů. V duchovní správě působil nejprve jako kaplan v rodišti, v letech 1866-1867 byl kurátem českobudějovické vojenské nemocnice. Následně působil jako výpomocný duchovní na Chvojnově u Pelhřimova, posléze opět duchovensky působil u armády. Od roku 1892 byl farářem pražského vojenského farního obvodu. V roce 1897 byl jmenován čestným kanovníkem českobudějovické kapituly extra statum. V roce 1901 odešel na odpočinek. Dožil v Praze.
Josef Mauritz 1902-05-2424. května 1902 Rodák z Prachatic. Farář v Poběžovicích.
František Sobotka 1902-05-3131. května 1902 Farář v Tučapech.
Tomáš Rejšek 1902-06-1919. června 1902 Rodák z Dobrše. Na kněze byl vysvěcen v roce 1883. Působil jako rektor biskupského konviktu v Českých Budějovicích. Ještě v poměrně mladém věku u něj vypukla duševní choroba, která jeho aktivní službu ukončila. Dožil v ústavu choromyslných v Dobřanech, kde zemřel ve věku 42 let.
Jan Schneider 1902-06-1919. června 1902 Farář v Člunku. Emeritní okrskový vikář jindřichohradeckého vikariátu. Konzistorní rada a osobní děkan.
Jan Pangerl 1902-07-2121. července 1902 Farář v Želnavě.
František Michal 1902-07-2727. července 1902 Děkan v Lišově. Sekretář třeboňského vikariátu.
Jan Burian 1902-07-2929. července 1902 Někdejší interkalíární administrátor na Hosíně. Dožil na penzi v Prostějově.
Josef Nedvídek 1902-08-3030. srpna 1902 Kněz. Katecheta na gymnáziu v Písku.
Karel Geringer 1902-09-2323. září 1902 Farář v Modré Hůrce.
Václav Žahourek 1902-10-1414. října 1902 Diecézní kněz na odpočinku, někdejší farář ve Veselíčku.
Tomáš Jungwirth 1902-10-2121. října 1902 Vícerektor kněžského semináře v Českých Budějovicích.
Václav Dvořák 1903-03-1818. března 1903 Farář v Dolním Bukovsku.
Josef Matoušek 1903-03-1919. března 1903 Kaplan-senior v Jindřichově Hradci. Biskupský notář a konsistorní rada.
Josef Mařík 1903-06-099. června 1903 Děkan v Netolicích.
Dominik Eduard Peuker, O.Cist. 1904-02-066. února 1904 Vyšebrodský cisterciák, administrátor farnosti Vyšší Brod. Arcikněz krumlovský.
Vojtěch Hlinka 1904-02-088. února 1904 Literární pseudonym František Pravda. Spisovatel. Zámecký kaplan na Hrádku u Sušice (farnost Zbynice).
František Havrda 1904-04-1717. dubna 1904 Děkan v Soběslavi.
Benignus Josef Kacerovský, OSA 1904-07-2020. července 1904 Obutý augustinián. Někdejší převor augustiniánského konventu v Domažlicích.
Vojtěch Truhlář 1904-07-2222. července 1904 Farář v Neznašově. Osobní děkan.
Karel Marek 1904-10-1010. října 1904 Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší kaplan v Kašperských Horách.
František Faschingbauer 1904-10-2020. října 1904 Farář ve Svérazu. Osobní děkan.
Václav Řičák 1904-12-2828. prosince 1904 Farář v Přešticích (tehdy českobudějovická diecéze). Osobní děkan a konzistorní rada. Pomolog
Karel Štěpán Vodička, OFMConv. 1905-03-2828. března 1905 Minorita, kněz. Jistý čas působil v minoritském konventu v Českém Krumlově.
Josef Hausmann 1905-03-3030. března 1905 Farář v Dešenicích a okrskový vikář klatovského vikariátu.
J.M. can. ThDr. Jan Raška 1905-04-1717. dubna 1905 Profesor novozákonní biblistiky v českobudějovickém kněžském semináři.
Petr Chalupa 1905-06-055. června 1905 Kněz, katecheta německých měšťanských a obecných škol v Českých Budějovicích. Pohřben na Hřbitově sv. Otýlie v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů.
Petr Chvojan 1905-06-055. června 1905 Někdejší interkalární administrátor ve Velkém Boru.
František Fremund 1905-06-099. června 1905 Farář v Dnešicích, osobní děkan.
Vojtěch Lexa 1905-07-022. července 1905 Původně byl členem kongregace redemptoristů. Později byl sekularizován (tj. dostal dispenz od řeholních slibů a vystoupil z kongregace) a byl inkardinován do českobudějovické diecéze jako diecézní kněz. Působil pak jako kaplan v Malenicích a následně jako kooperátor na Folmavě. Posléze působil v Osvračíně a od roku 1880 byl ustanoven farářem v Jílovicích. V roce 1903 odešel do penze. Dožil v Borovanech.
Josef Hanzlovský 1905-07-1919. července 1905 Někdejší kaplan v Sedlici a pak v Čížové. Od roku 1885 až do své smrti děkan ve Vodňanech. Okrskový vikář vodňanského vikariátu a konzistorní rada českobudějovické diecéze.
Tomáš Houška 1905-07-2929. července 1905 Farář ve Zbynicích.
Karel Soukeník, CSsR 1905-08-1010. srpna 1905 Redemptorista. Část svého kněžského života prožil v koleji redemptoristů v Českých Budějovicích.
J.M. can. František Pech 1905-10-2323. října 1905 Někdejší kaplan ve Zbynicích. Později působil v Písku, postupně jako katecheta, kaplan a nakonec děkan. Okrskový vikář píseckého vikariátu, čestný kanovník českobudějovické kapituly.
Šimon Kabát 1905-11-2424. listopadu 1905 Farář v Kunžaku.
Matěj Farník 1906-01-1515. ledna 1906 Někdejší kaplan ve Volyni. Později působil v krajanské duchovní správě v USA.
J.M. can. Václav Macek 1906-06-2222. června 1906 Kněžsky působil v Soběslavi, Husinci, Doudlebech a Hluboké nad Vltavou. Autor několika knih z oblasti spirituality a církevních dějin. Vykonal pouť do Palestiny a o této pouti vydal cestopis.
Mons. Karel Hessoun 1906-07-044. července 1906 Někdejší kaplan v Sedlici a Jiníně, od r. 1865 působil v krajanské duchovní správě v USA, zemřel v St. Louis.
Jan Nepil 1906-11-099. listopadu 1906 Farář ve Strmilově.
Mons. Matěj Procházka 1906-12-066. prosince 1906 Kněz. Emeritní profesor českobudějovického gymnázia.
Mons. ThDr. Martin Josef Říha 1907-02-077. února 1907 Diecézní biskup českobudějovický.
Jindřich Beránek, O.Melit. 1907-03-011. března 1907 Maltézský rytíř. Někdejší kooperátor v Horažďovicích. Později působil v litoměřické diecézi (farnosti Volfartice a Horní Libchava).
Mons. ThDr. Alois Jirák 1907-04-2121. dubna 1907 Probošt v Jindřichově Hradci, podílel se na vzniku Ottova slovníku naučného.
Vít Matouš Runt, O.Praem. 1907-08-077. srpna 1907 Strahovský premonstrát. Postupně působil jako farář v Sepekově a ve Velké Chyšce. Později byl děkanem v Milevsku.
Augustin Forst 1907-08-2121. srpna 1907 Farář v Bernarticích u Milevska.
Josef Baar 1907-12-1515. prosince 1907 Farář v Putimi. Strýc kněze a spisovatele Jindřicha Šimona Baara.
Matěj Sedlák 1908-01-2525. ledna 1908 Děkan v Klatovech.
Jan Brdlík 1908-02-088. února 1908 Děkan v Počátkách.
František Müller 1908-05-1313. května 1908 Bývalý kaplan ve Chvalšinách, v letech 1872-1896 farář v Prášilech. Dožil na odpočinku v dolnorakouském Gross-Haselbachu.
Maximilian Schinko, O.Cist. 1908-06-077. června 1908 Vyšebrodský cisterciák, rodák z Českých Budějovic. Někdejší konventní knihovník ve Vyšším Brodě. Působil jako kaplan vyšebrodské městské farnosti a v letech 1887-1889 administrátor v Omlenici. Následně byl katechetou ve Vimperku. Od roku 1900 žil jako konventuál ve vyšebrodském klášteře.
Alois Winter 1908-06-2020. června 1908 Farář v Černé v Pošumaví. Biskupský notář.
Edvard Šebesta 1908-06-2323. června 1908 Prvoděkan v Protivíně. Sekretář někdejšího vodňanského vikariátu a biskupský vikář.
Jan Cabal 1908-07-1919. července 1908 Někdejší kaplan ve Volarech a pak v Protivíně. V letech 1894-1897 kaplan-senior v Českém Krumlově, tamtéž v letech 1897-1898 interkalární administrátor. Poté v letech 1898-1907 farář v Hlasivě. Následně byl přeložen jako farář do Němčic u Netolic, kde po jedenáctiměsíčním působení zemřel.
František Dítko 1908-07-1919. července 1908 Farář v Kvášňovicích. Biskupský notář.
Matěj Beran 1908-08-2222. srpna 1908 Farář ve Vrčeni.
Jan Forst 1908-09-2323. září 1908 Prvoděkan v Mirovicích. Čestný konzistorní rada a biskupský notář.
František Pfeifer 1908-09-2323. září 1908 Farář ve Čkyni. Osobní děkan a biskupský notář.
Antonín Čáp 1908-09-2727. září 1908 Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší kaplan v Českém Krumlově.
Václav Mráz 1908-10-1212. října 1908 Farář ve Švihově.
Benedikt Michl, O.Cist. 1908-10-1313. října 1908 Vyšebrodský cisterciák, farář v Boršově nad Vltavou.
Adrian Anton Lichtenauer, O.Praem. 1908-10-2525. října 1908 Schlägelský premonstrát. Někdejší farář ve Světlíku.
Matouš Tanzer 1908-11-1515. listopadu 1908 Farář ve Starém Sedle (pozdějším Orlíku nad Vltavou).
František Pliml 1908-11-1818. listopadu 1908 Farář v Šumavských Hošticích.
Bartoloměj Berger 1908-11-2828. listopadu 1908 Někdejší spirituál českobudějovického kněžského semináře. Od r. 1883 farář v Dubném. Přísedící diecézního soudu a osobní děkan.
J.M. can. Vilém Králík 1909-01-1616. ledna 1909 Infulovaný probošt katedrální kapituly u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích.
Jakub Kocábek 1909-03-2424. března 1909 Někdejší kaplan ve Lhenicích. Farář v Křemži.
Řehoř Králík 1910-02-066. února 1910 Diecézní kněz na odpočinku, emeritní farář na Kvildě.
Gustav Nožička 1910-02-1414. února 1910 Diecézní kněz na odpočinku, emeritní farář ve Velkém Boru.
Jan Václav Podlaha 1910-02-2323. února 1910 Autor teologických spisů. Farář ve Stádleci.
František Korecký 1910-04-099. dubna 1910 Děkan v Táboře.
Jan Duben 1910-05-2828. května 1910 Farář v Nezamyslicích u Horažďovic. Překladatel a politik.
J.M. can. Jakub Sponar 1910-08-099. srpna 1910 Kanovník, duchovní správce v Purkarci. Bratr R.D. Štěpána Sponara (viz r. 1939). Pohřben na Hřbitově sv. Otýlie v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů.
Václav Brůha 1910-10-1212. října 1910 Rodák ze Sedlice u Blatné. Farář v Chyškách. Biskupský notář a osobní děkan.
František Uhl 1910-11-1111. listopadu 1910 Rodák ze Sušice. Prvoděkan v Lišově. Po roce 1900 žil na odpočinku v rodišti.
Bedřich Kamarýt 1911-05-2121. května 1911 Rodák z Velešína. Někdejší kaplan v Hořepníku, později působil v Černovicích a Lidmani. Byl nadaným malířem, psal rovněž povídky. Příbuzný obrozeneckého činitele a rovněž kněze Josefa Vlastimila Kamarýta.
Godfried Josef Sukdol, O.Cist. 1911-09-055. září 1911 Vyšebrodský cisterciák. Arcikněz budějovický, administrátor ve Střížově a okrskový vikář někdejšího vikariátu Hluboká nad Vltavou.
Josef Lhotský 1911-12-2323. prosince 1911 Děkan v Týně nad Vltavou.
Hynek Hess 1912-02-1010. února 1912 Farář v Kotouni. Někdy uváděn také jako Ignác Hess.
Václav Jíně 1912-03-1919. března 1912 Děkan v Blatné.
Antonín Kloboučník 1912-05-2020. května 1912 Děkan v Pacově. Arcikněz táborský.
Antonín Vodrážka 1912-05-2222. května 1912 Farář v Sudoměřicích u Bechyně.
Mons. Ferdinand Ritter 1912-06-1212. června 1912 Farář na Hosíně. Osobní děkan.
Mons. Tomáš Pfauser 1912-07-022. července 1912 Rodák z Dolní Radouně (farnost Lodhéřov). Apoštolský pronotář. Někdejší farář ve Zlaté Koruně a později v Křemži. Od roku 1899 sídelní kanovník českobudějovické kapituly (od r. 1900 jako kanovník-kustod). Rada diecézního církevního soudu pro manželské záležitosti.
Tomáš Fabian 1912-07-055. července 1912 Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší děkan ve Veselí nad Lužnicí.
Jan Bäuml 1912-07-1717. července 1912 Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší farář v Lodhéřově.
Theodor Zátka 1912-07-1717. července 1912 Druhý kaplan v Sušici.
Šimon Haláček 1912-07-2121. července 1912 Farář v Římově.
František Ullrich 1912-08-077. srpna 1912 Farář v Nové Bystřici. Čestný konzistorní rada a biskupský notář.
Antonín Diviš 1912-08-1515. srpna 1912 Někdejší kaplan v Písku.
Arnošt Hubka, O.Melit. 1912-11-011. listopadu 1912 Maltézský rytíř. Emeritní děkan v Radomyšli.
Julius Laštůvka 1912-11-1414. listopadu 1912 Kněz českobudějovické diecéze. Pohřben na Hřbitově sv. Otýlie v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů.
František Čáp 1912-12-1414. prosince 1912 Farář v Záhoří.
Mons. Adolf Rodler 1912-12-3030. prosince 1912 Kanovník katedrální kapituly v Českých Budějovicích, zakladatel Diecézního muzea.
Josef Nápravník 1913-03-044. března 1913 Emeritní farář v Dírné. Biskupský notář.
Jan Jetel 1913-04-022. dubna 1913 Farář v Čakově.
František Toušek 1913-04-1515. dubna 1913 Farář v Albrechticích. Osobní děkan.
Tomáš Pelnář 1913-04-2121. dubna 1913 Emeritní farář v Meclově. Osobní děkan.
Mons. Karel Trnka 1913-06-2929. června 1913 Arciděkan v Horšovském Týně.
Florián Kohout 1913-07-2020. července 1913 Do roku 1912 farář v Malontech. Tamtéž dožil na penzi.
Bertold Holovský, OFMCap. 1913-07-2626. července 1913 Kapucín, kněz. Člen řádové komunity v klášteře v Sušici.
Jan Hromadník 1913-08-1313. srpna 1913 Farář v Novém Rychnově a biskupský notář. Horlivý, energický a laskavý kněz.
Jan Černý 1913-12-3030. prosince 1913 Někdejší kaplan ve Vodňanech, od r. 1883 farář v Budislavicích.
Josef Kovář 1914-02-2727. února 1914 Osobní děkan. Emeritní farář v Petrovicích u Sušice, na odpočinku žijící v Sušici.
František Jenel 1914-06-2323. června 1914 Farář v Chotovinách.
Josef Roller, CSsR 1914-06-2323. června 1914 Redemptorista. V letech 1898-1902 rektor komunity redemptoristů v Českých Budějovicích.
Štěpán Jos. Hoffmann, OFM 1914-07-1010. července 1914 Františkán, rodák ze Soběslavi. V roce 1887 byl vysvěcen na kněze. Působil ve františkánském konventu v Jindřichově Hradci.
Matěj Boháč 1914-07-1717. července 1914 Někdejší farář v Javorné na Šumavě a později v Horní Cerekvi. Osobní děkan. Sekretář pelhřimovského vikariátu.
Josef Jan Brčák 1914-07-2323. července 1914 Farář v Častrově.
František Bürger 1914-08-022. srpna 1914 Farář v Horní Pěně. Osobní děkan.
Vojtěch Lhotský 1914-08-1515. srpna 1914 Děkan v Červené Řečici.
Václav Tesař 1914-08-3131. srpna 1914 Farář v Hůrce.
Dionýsius Schneider, O.Cist. 1914-09-022. září 1914 Vyšebrodský cisterciák. Administrátor v Přídolí.
Josef Mrštík 1914-09-044. září 1914 Někdejší kaplan v Nové Bystřici. Později působil v královéhradecké diecézi, naposledy jako probošt v Poděbradech.
Josef Nedbal, CSsR 1915-03-1919. března 1915 Redemptorista. Část svého kněžského života prožil v koleji redemptoristů v Českých Budějovicích.
Adam Martínek 1915-04-022. dubna 1915 Farář na Folmavě. Osobní děkan.
Matěj Sládek 1915-04-1111. dubna 1915 Někdejší farář v Budislavi. Na penzi žil na Královských Vinohradech v pražské arcidiecézi.
Josef Kučera 1915-04-1919. dubna 1915 Farář v Bernarticích u Milevska.
Florián Ferdinand Březina, OFM 1915-04-3030. dubna 1915 Františkán, kněz. Kvardián řádového konventu v Jindřichově Hradci.
Josef Růt 1915-07-1313. července 1915 Emeritní děkan v Kasejovicích.
Josef Fanta 1915-07-1818. července 1915 V letech 1887-1903 duchovní správce v Novém Světě (zaniklá vesnice, jejíž zbytek se stal součástí obce Borová Lada, bývala zde samostatná farnost). Později působil v duchovní správě v Jílovicích.
Josef Bildas 1915-08-033. srpna 1915 Diecézní kněz na odpočinku. Bývalý kaplan v Železné Rudě.
Emilián Wagner 1915-08-1212. srpna 1915 Kaplan v Cetvinách.
Jindřich Kümmel, O.Cist. 1915-08-1515. srpna 1915 Vyšebrodský cisterciák. Někdejší farář v Horním Dvořišti. Od roku 1910 lokalista na Dobré Vodě u Nových Hradů.
Mons. František Beránek 1915-12-1313. prosince 1915 Tajný papežský komoří, rytíř řádu císaře Františka Josefa I., biskupský konzistorní rada, osobní děkan, vikář a farář v Pohoří. Narodil se 7. 12. 1829 v Korytech u Mnichova Hradiště. Studoval gymnázium v Mladé Boleslavi a potom (v roce 1847–48) filosofii a teologii v Praze. Následovaly 4 roky studií v Litoměřicích, kde byl 25. 7. 1852 od biskupa Augustina Bartoloměje Hille vysvěcen na kněze. Od 1. 9. 1852 do 28. 11. 1872 byl fundačním kaplanem v Chorušicích u Mělníka, pak až do 1. 6. 1880 farářem v Záboří u Mělníka, kde spravoval vinici tepelským premonstrátům na tamní osadě za roční gáži 100 zlatých. Tuto osadu ho přiměl opustit až špatný stav kostela, který hrozil sesutím. Dne 13. 6. 1880 se odstěhoval do Pohoří. 8. 3. 1887 jmenován vikářem. V roce 1913 se vzdal úřadu faráře a od 1. 5. 1914 i vikáře. Pohřben na hřbitově v Pohoří.
Jan Jungbauer 1916-02-2727. února 1916 Působil po kněžském svěcení jako kaplan postupně v Trhových Svinech, Nové Bystřici, Pohorské Vsi a Velešíně. Posléze byl katechetou v Prachaticích. Dožil na penzi v Českém Krumlově.
dr. Ferdinand Maurer, O.Cist. 1916-04-2323. dubna 1916 Cisterciák ve Vyšším Brodě, kněz. Biskupský rada.
Andreas Kößler, CSsR 1916-04-2323. dubna 1916 Redemptorista. Rektor koleje redemptoristů při kostele Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích.
Vojtěch Ptáčník 1916-05-2222. května 1916 Čestný konzistorní rada. Farář na Folmavě.
Cyril Grebeníček, OP 1916-05-2323. května 1916 Dominikán. V roce 1915 krátce působil při kostele sv. Jana Nepomuckého v Českých Budějovicích.
Theodor Jan Pecho, O.Cist. 1916-07-077. července 1916 Vyšebrodský cisterciák, kněz. Klášterní infirmář (tj. ošetřovatel nemocných mnichů) ve vyšebrodském opatství.
Jan Koffer 1916-07-088. července 1916 Farář v Černici.
Ludvík Kazda 1916-07-1414. července 1916 Děkan v Lišově. Okrskový vikář třeboňský a arcikněz.
Josef Thir 1916-07-2424. července 1916 Emeritní děkan v Táboře.
Matěj Ziegloser 1916-08-1212. srpna 1916 Farář ve Strašíně.
Mons. ThDr. Václav Cába 1916-09-1414. září 1916 Někdejší vojenský duchovní v Josefově (královéhradecká diecéze). Od roku 1907 infulovaný probošt v Jindřichově Hradci.
Bedřich Holub 1916-10-2121. října 1916 Farář v Křeči, osobní děkan.
Jan Šimek 1916-10-3030. října 1916 Farář v Chrašticích.
Vojtěch Fiedler 1916-12-044. prosince 1916 Někdejší kaplan ve Svérazu. Později prefekt Strakovy akademie v Praze.
Martin Másilko 1917-01-055. ledna 1917 Farář v Javorné na Šumavě.
Jan Bláha 1917-01-1414. ledna 1917 Farář v Neurazech u Nepomuku.
Jan Beneš 1917-01-2929. ledna 1917 Farář v Pohoří. Narodil se Lipicích u Pelhřimova č. p. 13. Na kněze byl vysvěcen v roce 1870. Nejdříve byl kaplanem v Lašovicích, poté roku 1894 nebo 1895 byl ustanoven kaplanem v Pohoří. Od listopadu 1909 odešel do Drahenic a od 1. 10. 1912 byl farářem v Černivsku. V červnu 1916 se vrátil jako farář do Pohoří. Zemřel náhle raněn mrtvicí. Pohřben v Pohoří.
František Voráček 1917-02-055. února 1917 Někdejší kaplan ve Volyni a později v Trhových Svinech. V letech 1905-1913 farář v Budislavi. Od roku 1913 až do své smrti farář v Cetorazi.
Petr Havel 1917-02-099. února 1917 Někdejší kaplan v Bílsku. Poté vystřídal několik dalších působišť. V roce 1893 se do Bílska vrátil jako farář, a setrval zde až do roku 1910, kdy odešel na odpočinek. Dožil ve Strunkovicích nad Blanicí. Čestný konzistorní rada, biskupský notář a osobní děkan.
Alois Brunner, O.Cist. 1917-02-1212. února 1917 Vyšebrodský cisterciák. Někdejší kaplan v Přídolí. Později novicmistr vyšebrodského opatství. Senior opatství.
Tomáš Zeman 1917-03-088. března 1917 Farář ve Svojšicích u Sušice.
Josef Peschke 1917-03-2929. března 1917 Farář v Horšovském Týně. Biskupský notář a osobní děkan.
František Čuta 1917-04-077. dubna 1917 Emeritní farář v Hluboké nad Vltavou. Na penzi dožil v Bystřici u Nýrska.
Antonín Maerz 1917-04-1515. dubna 1917 Po kněžském svěcení působil v Kašperských Horách. Od roku 1900 až do své smrti byl děkanem v Domažlicích.
Mons. Petr Steinbach 1917-04-1717. dubna 1917 Děkan v Hostouni.
Jordan Stutz 1917-04-2121. dubna 1917 Diecézní kněz na odpočinku, někdejší farář v Novém Světě (nynější Nové Hutě). Dožil v Českých Budějovicích.
Bedřich Holý 1917-07-1616. července 1917 Farář v Malontech. Zemřel na zápal plic v Domažlicích, kde byl na návštěvě u příbuzných.
František Šachl 1917-08-3131. srpna 1917 Duchovní správce v Lišově.
Hugo de Pauli 1917-10-1010. října 1917 Farář v Kolinci.
Jakub Janda 1917-12-077. prosince 1917 Kněz velmi vzdělaný a dobrý pedagog. Působil jako gymnaziální profesor a katecheta v Domažlicích.
František Vacek 1917-12-1919. prosince 1917 Kněz českobudějovické diecéze. Pohřben na Hřbitově sv. Otýlie v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů.
Augustin Kaplický 1918-02-1414. února 1918 Farář na Zhůří.
Jan Mojžíš 1918-05-2525. května 1918 Někdejší kaplan v Brlohu a později ve Zdíkovci. Od r. 1914 kurát záložní vojenské nemocnice v Českých Budějovicích. V roce 1916 byl odvelen na italskou frontu jako kurát 9. horské brigády. Vážně zde onemocněl a byl převezen do záložní vojenské nemocnice v Pardubicích, kde zemřel na zápal plic kombinovaný se zánětem pohrudnice. Pohřben je ve svém rodném Velešíně.
Josef Voňavka, CFSsS 1918-07-1616. července 1918 Kněz kongregace petrinů. Kurát zeměbranského pěšího pluku v Písku. Padl v bitvě na Piavě v Itálii.
Miloslav Jakubička 1918-11-2424. listopadu 1918 Zámecký kaplan v Orlíku nad Vltavou.
Ladislav Faistauer, OFMCap. 1918-12-2525. prosince 1918 Kněz, kapucín, člen řádové komunity v Sušici.
Mons. Antonín Skočdopole, dr. h. c. 1919-01-1616. ledna 1919 Někdejší kaplan v Malém Boru. Profesor pastorálky v budějovickém semináři. Do Českých Budějovic uvedl kongregaci Školských sester de Notre Dame, pomohl jim zde zřídit klášter, sestry jej nechaly později v tomto svém klášteře dožít. Jeden z posledních českých národních buditelů.
Karel Kotrouš 1919-01-1919. ledna 1919 Farář v Petrovicích u Sušice.
Mons. Antonín Pixa 1919-03-088. března 1919 Děkan v Písku.
Jakub Pesl 1919-06-088. června 1919 Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší kaplan v Ratibořských Horách. Biskupský notář.
Jan Prieher 1919-06-1313. června 1919 Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší kaplan ve Vlachově Březí a později katecheta ve Vodňanech.
prel. Augustin Hartl 1919-06-2727. června 1919 Infulovaný prelát v Českém Krumlově.
Yvo Pihale, O.Cist. 1919-12-2323. prosince 1919 Vyšebrodský cisterciák, kněz.
Václav Kraus 1920-01-099. ledna 1920 Farář v Mlázovech.
František Příhoda 1920-01-3030. ledna 1920 Farář v Malontech. Osobní děkan.
Mons. Matěj Veselý 1920-02-088. února 1920 Děkan v Nepomuku a okrskový vikář. Biskupský notář a prelát Jeho Svatosti.
Mons. Josef Antonín Hůlka 1920-02-1010. února 1920 Diecézní biskup českobudějovický.
František Fiala 1920-03-088. března 1920 Diecézní kněz na odpočinku, emeritní farář v Rynárci.
Antonín Kamarýt 1920-03-1515. března 1920 Děkan v Trhových Svinech. Vikariátní sekretář a biskupský notář.
Josef Winzig 1920-03-3030. března 1920 Kaplan v Trhových Svinech.
Josef Vítek 1920-03-3131. března 1920 Kaplan v Suchdole nad Lužnicí.
Václav Smolík, CSsR 1920-05-033. května 1920 Redemptorista. Část svého kněžského života prožil v koleji redemptoristů v Českých Budějovicích.
Jan Nep. Neubauer, O.Cist. 1920-06-2828. června 1920 Vyšebrodský cisterciák. Emeritní administrátor v Rychnově u Nových Hradů. Osobní děkan.
Otto Ondřej Kohout, O.Cist. 1920-11-3030. listopadu 1920 Vyšebrodský cisterciák. Administrátor v Rychnově u Nových Hradů.
Mons. Jan Švéda 1921-01-077. ledna 1921 Rodák z Českých Budějovic. Někdejší kaplan v Ledenicích. V letech 1866-1871 farář v Husinci, poté děkan v Prachaticích. Zemřel ve věku 93 let v 70. roce svého kněžství. Čestný občan Husince. Konzistorní rada a papežský prelát.
J.M. can. Karel Poehnl 1921-02-077. února 1921 Čestný kanovník českobudějovické katedrální kapituly, arcikněz domažlický a osobní děkan.
Martin Mareš 1921-03-2626. března 1921 Farář v Ratajích u Bechyně.
Vojtěch Hajný 1921-03-044. března 1921 Kaplan v Dolní Vltavici.
František Smutný 1921-05-2323. května 1921 Někdejší farář v Chotovinách (1875-1902). Dožil na odpočinku v Táboře.
Alfons Klampfl, O.Cist. 1921-07-2424. července 1921 Vyšebrodský cisterciák, někdejší administrátor v Horním Dvořišti. Osobní děkan a čestný konzistorní rada.
Jan Florian 1921-11-1818. listopadu 1921 Kaplan v Česticích (v době úmrtí byl na dočasném odpočinku). Za 1. světové války sloužil jako polní kurát.
František Bečvář 1921-12-055. prosince 1921 Po kněžském svěcení působil jako kaplan postupně v Bubovicích a v Bechyni. Posléze působil v pražské arcidiecézi. V roce 1919 odešel na odpočinek. Dožil v Českých Budějovicích. Osobní děkan a čestný konzistorní rada.
Antonín Trčka 1921-12-1010. prosince 1921 Emeritní farář v Ševětíně. Osobní děkan. Dožil na odpočinku v Hrdějovicích (farnost Hosín).
Matěj Frána 1922-03-044. března 1922 Děkan v Sušici a okrskový vikář.
Martin Svoboda 1922-10-022. října 1922 Děkan ve Vodňanech a okrskový vikář.
František Zeman 1922-11-077. listopadu 1922 Farář ve Švihově. Hudebník a regionální historik.
Jan Zeman 1923-03-1616. března 1923 Duchovní správce v Olešnici u Trhových Svinů.
František Smola 1923-08-1414. srpna 1923 Děkan v Soběslavi.
František Lang 1924-01-2424. ledna 1924 Rodák ze Ždánova v okrese Domažlice. Na kněze byl vysvěcen v roce 1878. Působil v Milavčích (které tehdy patřily do českobudějovické diecéze). Zde se podílel na archeologických výzkumech. Po roce 1901 působil jako farář v Rejštějně. Od roku 1922 žil na penzi v Domažlicích, kde je také pohřben.
Mons. ThDr. Antonín Málek 1924-02-022. února 1924 Kanovník českobudějovické kapituly. Assesor českobudějovické konzistoře.
Augustin Jan Kubeš, OFMCap. 1924-07-1616. července 1924 Kapucín, kněz. Někdejší kvardián v Sušici, později provinciál. Zabýval se entomologií.
Mons. Josef Brenner 1924-07-2323. července 1924 Generální vikář.
Matěj Šindel 1924-10-2828. října 1924 Někdejší farář v Myslívě. Posléze děkan v Nepomuku. Vynikal obětavostí a upřímnou zbožností.
Bruno Pammer, O.Cist. 1924-11-2222. listopadu 1924 Cisterciák. Opat ve Vyšším Brodě.
gen. v. v. Antonín Voneš 1925-01-1414. ledna 1925 Někdejší kaplan v Rudolfově, později ceremonář biskupa Jirsíka. Souběžně působil ve vojenské duchovní správě, nejprve v rakousko-uherské armádě, po roce 1918 v armádě československé. Jako vojenský duchovní působil postupně v Bratislavě, Hradci Králové a Liberci. V letech 1893-1922 farář v Kardašově Řečici. Od roku 1921 přednosta oddělení 4a Ministerstva národní obrany. Zastával názor, že kněz v armádě nemá působit jen jako duchovní, ale také jako mravní autorita, kulturní a osvětový pracovník. V roce 1922 odešel do vojenské výslužby a zároveň rezignoval na farní beneficium v Kardašově Řečici. Dožil zřejmě v Praze. Pohřben je na Vinohradském hřbitově.
Štěpán Zach, O.Cist. 1925-01-2525. ledna 1925 Vyšebrodský cisterciák, kněz. Ředitel gymnázia v Českých Budějovicích a vládní rada.
Jan Kotek 1925-08-1717. srpna 1925 Emeritní farář ve Střelských Hošticích. Osobní děkan. V závěru života zámecký kaplan v Hrádku u Sušice.
František z Assisi Blaťák, CSsR 1925-11-022. listopadu 1925 Redemptorista. Kněz-katecheta v Českých Budějovicích.
J.M. can. František Xaver Paleček 1926-01-1616. ledna 1926 Farář v Kovářově, čestný kanovník českobudějovické katedrální kapituly. Vyhledávaný zpovědník, přezdívaný "český Vianney".
Zephyryn Tobner, O.Cist. 1926-04-011. dubna 1926 Vyšebrodský cisterciák, kněz. Publicista.
Mons. Georg Glosauer 1926-06-099. června 1926 V letech 1890-1892 farář v Pačejově. Později působil v Boru u Tachova (tehdy pražská arcidiecéze, od roku 1993 plzeňská diecéze). Od roku 1917 pomocný biskup pražský a titulární biskup hermopolský.
Vilém Janauschek, CSsR 1926-06-3030. června 1926 Redemptorista, kněz. Část svého kněžského života prožil v koleji v Českých Budějovicích.
Josef Hroch 1926-07-055. července 1926 Farář v Kostelci nad Vltavou.
František Svátek 1926-07-2525. července 1926 Kněz českobudějovické diecéze. Vydavatel. Pohřben v Novém Bydžově v královéhradecké diecézi.
Ivan Frant. Kitzberger, O.Praem. 1927-05-066. května 1927 Strahovský premonstrát. Po kněžském svěcení byl nějaký čas kaplanem v Milevsku. Od roku 1922 byl farářem v Nebušicích u Prahy. Tamtéž pohřben.
Leopold Markvart, O.Cist. 1927-07-077. července 1927 Vyšebrodský cisterciák. Pocházel z Moravy. Kněz.
Josef Mergl, O.Melit. 1928-01-2727. ledna 1928 Maltézský rytíř. Rodák ze Strakonic. Někdejší kaplan v Horažďovicích. Později působil v litoměřické diecézi jako administrátor farnosti Volfartice. Dožil v rodišti.
Filip Jan Konečný, OP 1928-06-088. června 1928 Dominikán, kněz. Někdejší vikář řeholního domu v Českých Budějovicích. Závěr života prožil ve farní duchovní správě v litoměřické diecézi. Účastnil se často debat a polemik, mimo jiné obhajoval nauku katolické církve proti názorům T. G. Masaryka.
Karel Kalenský 1928-07-2222. července 1928 Kněz-katecheta v Písku.
Řehoř Gottfried Fürst, O.Cist. 1928-09-1515. září 1928 Vyšebrodský cisterciák. Administrátor v Rychnově u Nových Hradů.
František Eliášek 1928-10-088. října 1928 Jako kněz působil v Třeboni, pracoval též jako archivář.
Josef Fabián 1928-11-2424. listopadu 1928 Kněz českobudějovické diecéze, biskupský notář. Spisovatel (literárním pseudonymem Prokop Zaletěl). Na penzi žil v Dřítni (farnost Bílá Hůrka), pohřben ve Křtěnově.
Mons. Antonín Miláček 1928-12-1616. prosince 1928 Děkan v Klatovech.
Gustav Praxl 1929-01-2424. ledna 1929 Někdejší kaplan ve Volarech, od r. 1899 až do své smrti farář v Horní Vltavici.
Jan Kukla 1929-02-2121. února 1929 Rodák ze Zbudova. Katecheta v Pelhřimově a následně na českojazyčném gymnáziu v Českých Budějovicích. Konzistorní rada a jubilant kněžství.
Otmar Josef Wohl, O.Cist. 1929-03-1010. března 1929 Vyšebrodský cisterciák, kněz. Profesor gymnázia v Českých Budějovicích, magistr kleriků vyšebrodského opatství.
Jan Evang. Vacek 1929-12-1818. prosince 1929 Infulovaný probošt v Jindřichově Hradci. Na počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.
Vojtěch Mach 1930-06-1515. června 1930 Farář v Malontech, zemřel na komplikace po operaci slepého střeva. Do Malont pořídil nové zvony, které byly požehnány 18. května 1930. Po vyzdvižení do kostelní věže poprvé zvonily právě při jeho pohřbu. Pohřben v Doudlebech u Českých Budějovic v hrobě svých rodičů.
Karel Balík 1930-08-077. srpna 1930 Děkan v Černovicích. Předtím působil postupně v Srní a v Poběžovicích.
Vojtěch Hamerle 1931-03-1919. března 1931 Zámecký kaplan v Hrádku u Sušice (farnost Zbynice).
Adolf Šindelář, O.Cist. 1931-05-2323. května 1931 Vyšebrodský cisterciák, farář ve Střížově.
Josef Bartoš Bělčický 1931-07-011. července 1931 Rodák z Bělčic. V duchovní správě působil postupně v Záboří, Horní Pěně a Nové Bystřici.
Václav Zach 1931-09-011. září 1931 Duchovní správce v Sedlici u Blatné.
Filibert Franz Panhölz, O.Cist. 1932-02-1010. února 1932 Vyšebrodský cisterciák, administrátor v Hořicích na Šumavě.
Mons. Mathias Wonesch 1932-04-2727. dubna 1932 Děkan v Českých Budějovicích, probošt českobudějovické katedrální kapituly.
František Vodička 1932-04-2929. dubna 1932 Emeritní farář v Dráchově. Dožil v Soběslavi.
Antonín Javorský 1932-06-2222. června 1932 Kněz českobudějovické diecéze na odpočinku.
Mons. Vavřinec Jakeš 1932-07-1313. července 1932 Farář v Dolních Slověnicích (působil zde 41 let). Emeritní arcikněz jindřichohradecký a okrskový vikář třeboňský. Tajný papežský komoří. Jubilant kněžství. Skromný člověk svatého života, jehož Václav Petera ve svém spise Géniové církve a vlasti nazval "jihočeským Vianneyem". Pohřben na slověnickém hřbitově.
František Kadlec srpen 1932 Kněz královéhradecké diecéze, někdejší katecheta ve Dvoře Králové nad Labem. V únoru 1932 jako kněz-penzista přijal službu zámeckého kaplana na Hrádku u Sušice (farnost Zbynice). V srpnu téhož roku se ztratil během procházky a nebyl již nikdy nalezen. Ubidemque sepultus.
prel. ThDr. Ladislav Dvořák 1932-08-033. srpna 1932 Farář-prelát v Českém Krumlově.
Václav Janota 1932-08-1818. srpna 1932 Kněz českobudějovické diecéze na odpočinku.
Josef Smrt 1932-08-2121. srpna 1932 Farář v Hrobech. Pohřben v Milevsku.
František Havel 1932-11-088. listopadu 1932 Kněz českobudějovické diecéze.
Emanuel Honzík 1932-11-2929. listopadu 1932 Farář v Kolinci.
Alois od sv. Benedikta Majer, OAD 1932-12-2727. prosince 1932 Člen řádu bosých augustiniánů, někdejší převor konventu ve Lnářích, v l. 1894-1921 lnářský farář.
František Kubata 1933-07-2424. července 1933 Kněz českobudějovické diecéze.
Alois Pícha 1933-10-2929. října 1933 Děkan ve Chvalšinách.
Jan Podlaha 1934-01-055. ledna 1934 Děkan ve Volyni.
Matěj Pužej 1934-03-2828. března 1934 Farář ve Lhenicích. Osobní děkan. Vikář prachatického vikariátu a arcikněz.
Jan Zoubek 1934-05-022. května 1934 Někdejší kaplan v Bílsku, později tamtéž interkalární administrátor. Později žil nějaký čas v konventu bosých augustiniánů ve Lnářích (řeholníkem se však zřejmě nestal). V závěru života byl expozitou v Nových Hutích (tehdejší farnost Nový Svět).
Václav Jirsa 1934-06-2525. června 1934 Farář v Petrovicích u Sušice.
Ignác Josef Češka, O.Cist. 1934-08-1616. srpna 1934 Vyšebrodský cisterciák. Někdejší administrátor v Přední Výtoni, později v Boršově nad Vltavou.
J.M. can. Josef Pavlovic 1934-09-2626. září 1934 Kanovník českobudějovické katedrální kapituly.
J.M. can. Alois Simeth 1934-10-022. října 1934 Někdejší kaplan v Českém Krumlově. V letech 1893-1898 spirituál českobudějovického kněžského semináře. Kanovník českobudějovické katedrální kapituly.
Mons. Vojtěch Traxler 1934-11-022. listopadu 1934 Rodák z Jarošova nad Nežárkou. V letech 1890-1903 farář v Mnichu, poté po zbytek života děkan v Kamenici nad Lipou. Čestný konzistorní rada a od roku 1925 čestný papežský komoří a arcijáhen jindřichohradecký. Velký vlastenec.
Beatus Adolf Böhm, CFSsS 1934-11-2121. listopadu 1934 Kněz kongregace petrinů v Českých Budějovicích. Patřil k prvním členům kongregace petrinů po jejím založení.
Josef Frejlach 1935-01-1010. ledna 1935 Děkan ve Vodňanech.
Jan Žahourek 1935-01-2020. ledna 1935 Farář v Hamru. Překladatel ze srbštiny.
František Domorázek 1935-06-2020. června 1935 Původem z Vysočiny od Havlíčkova Brodu v královéhradecké diecézi. Přinejmenším v závěru života působil v duchovní správě v Bavorově. Regionální historik a publicista.
Mons. ThDr. ICDr. Václav Černý 1935-06-2828. června 1935 Biskupský notář českobudějovické diecéze. Vícerektor české papežské koleje Nepomucenum v Římě. Obětavě a svědomitě pečoval o záležitosti koleje. Vedle toho přednášel seminaristům filosofii a historii. Osobně byl znám jako člověk velmi skromný. Pohřben v Římě v kolejní hrobce na Campo Verano.
Mons. Antonín Mráz 1935-07-011. července 1935 Probošt katedrální kapituly v Českých Budějovicích. Apoštolský pronotář. Ordinariátní komisař.
František Fau 1935-10-2222. října 1935 Kněz a katecheta v Jindřichově Hradci. Archivář.
Mons. Matěj Lhotský 1936-02-088. února 1936 Kněz, emeritní profesor učitelského ústavu v Soběslavi. Autor důkladných výkladů ke katechismu. Kněz velmi oblíbený. V závěru života ředitel učitelského ústavu ve Svatém Janu pod Skálou (pražská arcidiecéze).
Ignác Hykede, OP 1936-05-1111. května 1936 Dominikán. Děkan v Třeboni.
Karel Traxler 1936-05-1515. května 1936 Duchovní správce v Dubu a později ve Veselí nad Lužnicí. Šachista, autor tzv. Traxlerova protiútoku.
ThDr. Alois Essl 1936-09-1414. září 1936 Někdejší profesor liturgiky v kněžském semináři v Českých Budějovicích. V roce 1900 z Českých Budějovic odešel a (poněkud překvapivě) přijal duchovní správu ve venkovské šumavské farnosti Zvonková. Zde prožil zbytek života a byl zde i pohřben. Člověk laskavý a pokorný.
Mons. Ferdinand Kadláček 1937-01-077. ledna 1937 Farář ve Zbytinách a emeritní okrskový vikář prachatického vikariátu. Pohřben v Prachaticích.
Karel Laub 1937-01-2121. ledna 1937 Duchovní správce chlapecké vychovatelny v Nepomuku.
Vojtěch Vincenc Frejka, O.Praem. 1937-02-1717. února 1937 Strahovský premonstrát. Někdejší kaplan na Svatém Kopečku u Olomouce, kde založil ženskou kongregaci sester premonstrátek. Po roce 1906 působil krátce v premonstrátské kanonii v Nové Říši u Telče (brněnská diecéze). Nějaký čas byl farářem ve Velké Chyšce. Pohřben je na řádovém hřbitově strahovských premonstrátů v Praze-Nebušicích.
František Čermák 1937-06-3030. června 1937 Kněz českobudějovické diecéze, rodák z Pluhova Žďáru.
Mons. Šimon Pokoj 1937-09-1818. září 1937 Papežský komoří, konzistorní rada. Kněz-katecheta na české reálce v Českých Budějovicích.
Antonín Svoboda 1937-09-1818. září 1937 Děkan v Písku. Spisovatel (používal pseudonym Antonín Svoboda-Pošumavský).
Antonín Vorlíček, CSsR 1937-10-022. října 1937 Redemptorista, rektor kongregačního juvenátu v Libějovicích (farnost Chelčice).
Bruno Sauer, O.Praem. 1937-10-2222. října 1937 Strahovský premonstrát, někdejší děkan v Milevsku. Později opat strahovské premonstrátské kanonie.
Pavel Jan Vondráček, O.Praem. 1938-02-1111. února 1938 Strahovský premonstrát. Po dvacet let byl farářem v Hodušíně. Později probošt na Svatém Kopečku u Olomouce.
František Seyvalter 1938-03-2020. března 1938 Prvoděkan v Sedlici u Blatné.
Mons. Tomáš Pícha 1938-04-2424. dubna 1938 Farář v Libkově Vodě, později v Mrákově (Mrákov tehdy patřil do českobudějovické diecéze).
Josef Šmejkal 1938-05-1111. května 1938 Farář ve Veselíčku.
Mons. Jan Wolf 1938-05-3131. května 1938 Kněz. Katecheta měšťanských škol v Klatovech v. v.
Antonín Brandejs 1938-07-088. července 1938 Farář ve Zlaté Koruně. Osobní děkan.
Johann Nepomuk Ullwer, CSsR 1938-12-3030. prosince 1938 Redemptorista. V českobudějovické diecézi působil v redemptoristické koleji v Českých Budějovicích a na poutním místě Svatý Kámen u Kaplice. Zemřel během svého kázání přímo na kazatelně kostela Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích. Pohřben je na českobudějovickém Hřbitově sv. Otýlie v hrobce kongregace redemptoristů.
Josef Forman 1939-02-2222. února 1939 Kněz českobudějovické diecéze. Pohřben na Hřbitově sv. Otýlie v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů.
Václav Nový 1939-07-044. července 1939 Arciděkan v Domažlicích.
Mons. Václav Čubr 1939-08-011. srpna 1939 Kněz pražské arcidiecéze. Závěr života strávil v Blatné a v Hrádku u Sušice.
Jan Komrska 1939-08-066. srpna 1939 Duchovní správce sester de Notre Dame v Horažďovicích.
Josef Hamršmíd, O.Melit. 1939-08-2121. srpna 1939 Maltézský rytíř. Někdejší kaplan ve Strakonicích. Později převor řádového konventu v Praze.
Metoděj Martin Frank, OFMCap. 1939-09-2828. září 1939 Kapucín, kněz. Kdysi působil v konventu v Sušici. Závěr života strávil v brněnské kapucínské komunitě. Celkem 23 let působil jako pohřebník na brněnském Ústředním hřbitově, kde zvláště pečoval o důstojné pohřbívání chudých lidí. Zanechal hlubokou stopu v srdcích lidí, kteří se s ním setkávali. Zemřel v pověsti svatosti. Pohřben v Brně.
Štěpán Sponar 1939-12-011. prosince 1939 Děkan v Soběslavi. Bratr kanovníka Jakuba Sponara (viz r. 1910). Pohřben na Hřbitově sv. Otýlie v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů ve stejném hrobě, jako jeho bratr Jakub.
František Roubík 1940-02-1616. února 1940 Osobní děkan. V letech 1912-1928 farář ve Starém Rožmitále. Poté působil až do své smrti jako farář v Onšově u Pelhřimova.
Alfons Bohumil Bébar, OSA 1940-02-2626. února 1940 Obutý augustinián. Na kněze byl vysvěcen v roce 1906 a následně byl poslán do Domažlic (ty tehdy patřily do českobudějovické diecéze), kde byl převorem tamního augustiniánského konventu. Biskupský notář a konzistorní rada českobudějovické diecéze.
Mons. Antonín Polánský 1940-04-033. dubna 1940 Rodák z Březí (farnost Týn nad Vltavou). Někdejší katecheta v Blatné, posléze v Domažlicích a Sušici. V letech 1900-1914 duchovní správce Školských sester de Notre Dame v Horažďovicích. Poté přešel do Českých Budějovic, kde byl instalován kanovníkem katedrální kapituly. Zároveň dále spolupracoval se sestrami de Notre Dame, tentokráte s jejich českobudějovickou komunitou. V roce 1935 mu byl udělen titul papežského preláta a o rok později se v českobudějovické kapitule stal děkanem. Byl členem několika katolických spolků.
Mons. Šimon Bárta 1940-05-022. května 1940 Diecézní biskup českobudějovický.
Jan A. Dvořák 1940-05-1717. května 1940 Kněz českobudějovické diecéze. Regionální historik Zbudovských blat.
Mauritius Pöschl, O.Cist. 1940-08-022. srpna 1940 Vyšebrodský cisterciák. Farář v Zátoni.
Gotthard Felix 1940-09-2424. září 1940 Děkan v Jistebnici. V letech 1939-1940 vězněn v koncentračním táboře Oranienburg, jako těžce nemocný byl propuštěn, záhy po propuštění však musel být hospitalizován. Zemřel v nemocnici v Praze na následky předchozího věznění.
Josef Kubašta 1940-11-044. listopadu 1940 Rodák z Prachaticka. Farář v Milavčích.
Jaroslav Podhradský 1940-11-2020. listopadu 1940 Osobní děkan. Farář ve Starém Rožmitále.
Johann Höfferl 1940-11-2424. listopadu 1940 Děkan v Horní Plané. Zemřel v koncentračním táboře.
Václav Vošický 1940-12-1111. prosince 1940 Rodák z Miřetic u Vlašimi, byl v r. 1897 vysvěcen na kněze v litoměřické diecézi a začal působit jako kaplan v Dolním Jiřetíně. V r. 1901 přešel do českobudějovické diecéze, kde byl ustanoven kaplanem v Čížové u Písku. Od r. 1912 působil v Drahenicích jako interkalární administrátor a následně (od r. 1913) jako farář. Od r. 1916 působil jako farář v Černívsku. V závěru života se vrátil do litoměřické diecéze. Dožil v Arnolticích u Děčína.
Fulgenc od Nejsvětějšího Srdce Páně Novotný, OAD 1941-03-033. března 1941 Člen řádu bosých augustiniánů, v letech 1934-1937 farář ve Lnářích, biskupský notář.
František Šulc 1941-06-2525. června 1941 Farář v Budislavicích.
Josef Jána 1941-10-022. října 1941 Kněz českobudějovické diecéze, katecheta a konzistorní rada. Pohřben v Čížové.
František Lorenc 1941-11-2828. listopadu 1941 Kněz českobudějovické diecéze.
Emanuel Fenzl 1941-12-1616. prosince 1941 Kněz-katecheta v Českých Budějovicích na gymnáziu.
Stanislav Turek 1942-01-044. ledna 1942 Rodák z Volyně. Někdejší farář v Petrovicích u Sušice. Pohřben v rodišti.
František Podhradský 1942-01-2424. ledna 1942 Někdejší farář ve Hvožďanech. Od roku 1925 až do své smrti děkan v Kasejovicích.
Hermann Kamarýt 1942-02-044. února 1942 Kněz českobudějovické diecéze, konzistorní rada.
František Hanuš Žundálek 1942-02-2020. února 1942 Rodem z Kundratic (farnost Křižanov v brněnské diecézi). V letech 1927-1930 zámecký kaplan v Hrádku u Sušice (farnost Zbynice). Od roku 1930 působil v Praze. Zde byl předsedou družstva Vlasť, spolupracoval na vydávání Časopisu katolického duchovenstva a byl duchovním správcem ústavu slepých dívek na Kampě.
Mikuláš Levý 1942-04-011. dubna 1942 Zámecký kaplan v Březnici, biskupský notář.
Aleš Bouz, III.OP 1942-04-022. dubna 1942 Bývalý dominikán (v r. 1937 byl sekularizován a zůstal jako diecézní kněz v Českobudějovické diecézi), duchovní správce v Třeboni, za "pobuřující" kázání 2. 11. 1942 byl zatčen, vězněn byl v Českých Budějovicích a následně v Praze na Pankráci, byl transportován do Osvětimi, kde zemřel (oficiálně na úplavici, podle neoficiální verze byl umlácen).
JUDr. Emanuel Hanuš 1942-05-066. května 1942 Podplukovník duchovní služby v. v., někdejší kaplan v Kašperských Horách. Na penzi žil u své sestry v Klatovech, 12. 2. 1942 zatčen, zavražděn v koncentračním táboře Dachau.
Adauktus Josef Krebs, CFSsS 1942-05-077. května 1942 Generální představený kongregace petrinů. Zemřel v koncentračním táboře Dachau.
Josef Pašek 1942-05-2121. května 1942 V letech 1929-1941 duchovní správce v Olešnici u Trhových Svinů. Zemřel v koncentračním táboře v Dachau.
František Vošta 1942-05-2828. května 1942 Farář v Opařanech u Tábora, osobní děkan. Vězněn v Dachau, odtud vyvezen transportem invalidů na smrt.
Metod Jan Zavoral, O.Praem. 1942-06-2626. června 1942 Strahovský premonstrát. Někdejší kaplan v Jihlavě (brněnská diecéze) a následně v Sepekově. V letech 1906-1942 strahovský opat.
Franz Reinisch, SAC 1942-08-2121. srpna 1942 Palottin. Na kněze byl vysvěcen v roce 1928. Za své protinacistické postoje byl perzekvován a v roce 1941 byl ustanoven farářem na Kvildě (umístění do odlehlé horské oblasti bylo rovněž formou trestu), mohl však pouze sloužit bohoslužby - nacistická moc mu zakazovala kázat. V březnu 1942 dostal povolávací rozkaz k Wehrmachtu. K odvodu se dostavil záměrně pozdě - již z dřívější doby byly známy jeho výroky o tom, že v nacistických ozbrojených složkách sloužit odmítá. Byl záhy zatčen a odsouzen k trestu smrti. Ten byl v srpnu 1942 vykonán. Jihoněmecká palottinská provincie usiluje o jeho beatifikaci. Je znám též jako "tichý mučedník z Kvildy".
Mons. Karl Petersilka 1942-09-2020. září 1942 Kněz. Vyučující v kněžském semináři v Českých Budějovicích. Částečně působil též v politice. V roce 1933 se jasně vyslovil proti nacismu.
Engelbert Blöchl, O.Cist. 1942-11-011. listopadu 1942 Vyšebrodský cisterciák, někdejší kaplan v Přídolí. Zemřel v koncentračním táboře Dachau.
Pavel Jan Souček, O.Cist. 1943-01-2828. ledna 1943 Původně strahovský premonstrát. Ve druhé půli roku 1906 doložen jako kaplan v Sepekově. Později přestoupil do premonstrátské kanonie v Nové Říši na Moravě. V roce 1929 byl vedením řádu jmenován novoříšským opatem (de facto proti vůli členů kanonie, ale časem si získal u spolubratří úctu a respekt). Zemřel jako mučedník v koncentračním táboře v Osvětimi spolu se čtyřmi dalšími novoříšskými premonstráty.
František Blahovec 1943-03-1616. března 1943 Někdejší děkan ve Volenicích, dožil na penzi ve Volyni.
Mons. František Bernard Vaněk 1943-04-011. dubna 1943 Někdejší lokalista na Křemešníku, později (1906-1942) děkan v Pelhřimově, spisovatel (zvl. kniha Na krásné samotě, v níž vzpomíná na své působení na Křemešníku).
Mons. Vojtěch Příb 1943-08-022. srpna 1943 Děkan v Netolicích.
František Haláček 1943-08-1717. srpna 1943 Farář v Olešnici u Trhových Svinů.
Richard Randák, OFMCap. 1943-09-044. září 1943 Kapucín, kněz. Člen řádové komunity v klášteře v Sušici.
Mons. Leonard Rendl 1943-09-099. září 1943 Kanovník českobudějovické katedrální kapituly. V letech 1917-1920 infulovaný probošt v Jindřichově Hradci. Dožil na penzi ve Volšově u Sušice.
Martin Maxa, O.Cist. 1943-09-2222. září 1943 Vyšebrodský cisterciák, farář v Omlenici.
Mons. Jan Pavel Hille 1943-09-2727. září 1943 Děkan v Blatné.
Josef Knap 1943-10-2121. října 1943 Duchovní správce ve Střelských Hošticích.
Franz Dichtl mladší 1943-11-1616. listopadu 1943 Synovec kanovníka Franze Dichtla staršího (viz r. 1897). Kaplan a později interkalární administrátor ve Chvalšinách. Pak farář v Rychnově nad Malší. Jeden ze zakladatelů Díla biskupa Neumanna (Bischof-Neumann-Werk), které mělo pečovat o výchovu německojazyčných kněží pro českobudějovickou diecézi. Po roce 1938 byl často vyslýchán a šikanován gestapem. Pohřben v Polné na Šumavě.
Václav Pulec 1944-06-2323. června 1944 Farář v Zahájí. Osobní děkan a čestný konzistorní rada.
Karel Nohel 1944-07-1212. července 1944 Farář v Jílovicích. Nacistická perzekuce (časté výslechy na gestapu) způsobila jeho částečné pominutí smyslů. Zemřel v internaci v Zásmukách u Prahy, kde spadl do potoka a utopil se.
Mons. ThDr. Karel Slavík 1944-12-1212. prosince 1944 Kněz, profesor teologie v českobudějovickém kněžském semináři.
Václav Šílený 1944-12-2121. prosince 1944 Osobní děkan. Farář v Borovanech.
Robert Josef Filzbauer, O.Cist. 1945-02-066. února 1945 Vyšebrodský cisterciák. Administrátor v Kapličkách.
Engelmar Hubert Unzeitig, CMM 1945-03-022. března 1945 Člen Kongregace Marianhillských misionářů. Interkalární administrátor ve Zvonkové, zatčen v r. 1941. Znám jako "anděl z Dachau", zemřel na tyfovou nákazu při ošetřování nemocných. Dne 24. 9. 2016 beatifikován.
Josef Jílek 1945-04-2020. dubna 1945 Působil v duchovní správě postupně v Kunžaku, Katovicích a Česticích, zapojil se do protinacistického odboje, v r. 1941 byl zatčen, koncem války byl nacisty popraven.
Antonín Pospíšil počátkem května 1945 Farář v Klenčí pod Čerchovem (tehdy českobudějovická diecéze). V říjnu 1944 zatčen gestapem a poslán do Terezína. Zde zemřel v převratových dnech května roku 1945. Přesné datum smrti je nezjistitelné, jeho ostatky se rovněž nepodařilo identifikovat. Pohřben neznámo kde.
František Teplý 1945-06-1111. června 1945 Někdejší farář v Hošticích u Tábora. Později působil jako archivář v Jindřichově Hradci. Dožil na penzi v Malenicích u Volyně, tamtéž pohřben. Regionální historik.
Jan Mottl 1945-11-033. listopadu 1945 Děkan v Sušici. Překladatel z polštiny.
Josef Dík 1946-02-1111. února 1946 Někdejší kaplan v Týně nad Vltavou. Později působil v pražské arcidiecézi, na penzi žil v Čimelicích u Písku.
Franz Andraschko 1946-04-1212. dubna 1946 Osobní děkan. Farář na Mouřenci.
Mons. Viktor Muchka 1946-08-088. srpna 1946 První arciděkan v Klatovech.
Gerhard J. Nýdl, O.Cist. 1946-08-1717. srpna 1946 Vyšebrodský cisterciák, převor vyšebrodského opatství.
Václav Kůstka 1946-09-2929. září 1946 Farář ve Věžné.
František Žlábek 1947-01-022. ledna 1947 Farář v Nadějkově.
František Rada 1947-01-3030. ledna 1947 Administrátor v Nákří.
Jaroslav Štucbart 1947-04-055. dubna 1947 Kněz. Katecheta v Přešticích (tehdy českobudějovická diecéze).
Petr Dolzer, O.Praem. 1948-01-055. ledna 1948 Schlägelský premonstrát. V letech 1918-1946 farář ve Frymburku.
Mons. Václav Řepa 1948-06-099. června 1948 Kanovník. Děkan katedrální farnosti u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích.
J.M. can. František Kroiher 1948-06-1717. června 1948 Děkan v Ledenicích. Kanovník českobudějovické kapituly.
Josef Rybička 1948-08-011. srpna 1948 Kněz-katecheta v Písku. Konzistorní rada a propagátor turistiky.
ThDr. Jan Budař 1948-08-1717. srpna 1948 Rodák ze Staré Vožice. Studoval v Římě, kde byl promován doktorem teologie a dne 3. ledna 1892 vysvěcen na kněze. Po návratu do Čech působil jako katecheta na gymnáziu v Klatovech. V letech 1901-1923 vyučoval v kněžském semináři v Českých Budějovicích novozákonní biblistiku. Roku 1913 podnikl studijní cestu do Egypta a Palestiny, nějaký čas navštěvoval přednášky na Jeruzalémské biblické škole při jeruzalémském konventu dominikánů. Před vypuknutím první světové války se vrátil do Čech a pokračoval v pedagogické a vědecké činnosti v Českých Budějovicích. V roce 1923 se pak přesunul do Prahy, kde vyučoval na Katolické teologické fakultě University Karlovy. Pohřben byl v Praze na Krčském (též Nuselském) hřbitově.
Jan Walter 1948-10-011. října 1948 Děkan v Pacově.
Hilár Frant. Haitl, OP 1949-01-066. ledna 1949 Dominikán. V letech 1922-1923 představený dominikánské komunity v Českých Budějovicích. V letech 1923-1924 kaplan a katecheta v Třeboni.
Mons. ThDr. Ludvík Matoušů 1949-01-1414. ledna 1949 Kněz, profesor v českobudějovickém kněžském semináři, kanonista.
František Balík 1949-01-2323. ledna 1949 Někdejší duchovní správce v Kunžaku. Dožil v Bezděkově u Klatov.
Josef Vandas 1949-03-1111. března 1949 Kněz českobudějovické diecéze.
Jan od sv. Aloisia Procházka, OAD 1949-09-2727. září 1949 Člen řádu bosých augustiniánů, několikrát zastával funkci převora řádového konventu ve Lnářích. V letech 1937-1942 zároveň lnářský farář.
Matěj Kolařík 1949-10-099. října 1949 Děkan v Sedlici u Blatné.
Felix Roman Lipl 1949-10-2525. října 1949 Někdejší kaplan ve Volyni.
Mons. Jan Timr 1950-04-044. dubna 1950 Někdejší kaplan v Prachaticích a v Ondřejově.
Jan Lysák 1950-04-1313. dubna 1950 Farář v Nákří.
Mons. Jan Cais 1950-04-2020. dubna 1950 Generální vikář. Jeho pohřeb měl díky zásahu StB značně skandální průběh. Orgány StB totiž již před pohřbem nechaly odvézt jeho tělo na hřbitov, takže v českobudějovické katedrále nemohly být normální pohřební obřady (byla sloužena pouze Mše sv. za zesnulého). Následně bylo katedrální kapitule sděleno, že tělo Mons. Caise je již na Hřbitově sv. Otýlie. Tam pak proběhlo uložení do hrobu již normálním způsobem (poté, co si jeden z kanovníků, Mons. Boček, vynutil nahlédnutí do rakve, aby se přesvědčil, že je v ní skutečně Mons. Cais).
František Kovář 1950-07-066. července 1950 Farář v Hořepníku.
Ludvík Ostrý 1950-07-1616. července 1950 Kněz-katecheta ve Starém Rožmitále. Farní kronika starorožmitálská jej zmiňuje jako bodrého člověka se zdravým humorem. Vypomáhal také ve farnosti Bubovice ve filiálním kostele v Pročevilech. U věřících byl velmi oblíben. Zemřel náhle ve zpovědnici během zpovídání.
J.M. can. František Čech 1951-05-044. května 1951 Kanovník českobudějovické katedrální kapituly.
František Dvořák 1951-06-2929. června 1951 Kněz českobudějovické diecéze, osobní děkan. Konzistorní rada.
František Vít Früchtl, O.Cist. 1951-09-077. září 1951 Vyšebrodský cisterciák. Někdejší kaplan v Rožmitále na Šumavě. Po roce 1945 odešel z Československa. Dožil v Německu.
Josef Zahrádka 1951-11-055. listopadu 1951 Farář v Čachrově.
Paulus Josef Heinrich, O.Cist. 1951-11-2323. listopadu 1951 Vyšebrodský cisterciák. Někdejší farář v Hořicích na Šumavě.
Florián Fencl 1951-12-2828. prosince 1951 Kněz-katecheta ve Vodňanech.
Viktorin Alexius Panhölz, O.Cist. 1952-08-022. srpna 1952 Vyšebrodský cisterciák, kněz. Novicmistr ve vyšebrodském klášteře. Po roce 1945 dožil v Rakousku.
Tomáš Koupal-Blatenský 1952-08-088. srpna 1952 Někdejší zámecký kaplan v Kolodějích nad Lužnicí (farnost Týn nad Vltavou), později působil ve farnosti Trhové Sviny, zvláště ve filiálním kostele ve Slavčích. Z důvodu vážné chronické nemoci později působil jako katecheta a výpomocný duchovní v Hluboké nad Vltavou a Českých Budějovicích. Po roce 1918 se velmi věnoval apologii katolické církve proti prvorepublikovému antikatolicismu. Věnoval se rovněž lokální historiografii.
Jan Reindl 1952-09-1919. září 1952 Farář v Čížové. Konzistorní rada a osobní děkan.
Václav Chalupský 1952-10-2020. října 1952 Kaplan v Blatné a později v Jindřichově Hradci. Konzistorní rada.
Vincenc Gross 1952-10-2424. října 1952 Rodák z Jindřichova Hradce. Osobní děkan. Farář v Rychnůvku. Pohřben v rodišti.
Johann Spannbauer 1952-11-2222. listopadu 1952 Někdejší arciděkan v Kašperských Horách. Od roku 1946 žil a působil v Bavorsku.
Petr Holub 1952-12-2020. prosince 1952 Někdejší kaplan ve Velharticích. Později katecheta v rodných Domažlicích.
František Maňour 1953-01-011. ledna 1953 Farář v Záhoří. Zemřel v kostele u oltáře během bohoslužeb.
Matthäus Quatember, O.Cist. 1953-02-1010. února 1953 Vyšebrodský cisterciák. Po kněžském svěcení působil nějaký čas v duchovní správě ve farnostech Malšín a Horní Stropnice. Od roku 1936 působil v Římě jako konzultor vatikánské Kongregace pro řeholníky. V roce 1945 jej papež Pius XII. jmenoval titulárním opatem v Clairvaux. V roce 1950 byl zvolen generálním opatem cisterciáckého řádu. O tři roky později zemřel na rakovinu žaludku. Podle svého přání byl pohřben v cisterciáckém klášteře Poblet v Katalánsku.
Jan Zadražil 1953-12-2929. prosince 1953 Rodák z Deštné u Jindřichova Hradce. Kněžské svěcení přijal v roce 1894. Byl kaplanem v Ratibořských Horách a v Soběslavi. Později děkan v Chýnově u Tábora. V roce 1936 odešel do penze a odstěhoval se do Soběslavi. Zde vzdor postupujícímu věku a zdravotním potížím se zapojil do činnosti spolku na obnovu filiálního kostela sv. Víta, byl čelným činovníkem tohoto spolku. V Soběslavi strávil celý zbytek života. Pohřben je v rodišti.
Antonín Chlebeček 1954-02-099. února 1954 Kaplan v Soběslavi.
Tecellin Josef Jaksch, O.Cist. 1954-05-2323. května 1954 Opat cisterciáckého opatství ve Vyšším Brodě, za druhé světové války perzekvován nacisty, po roce 1948 dožil v exilu v opatství Rein v Rakousku.
Mons. prof. Kašpar Štojdl 1954-05-2727. května 1954 Někdejší kaplan v Trhových Svinech, později kanovník českobudějovické kapituly. Zpovědník biskupa Josefa Hloucha.
Valentin Jaroslav Krejčí, OP 1954-08-2626. srpna 1954 Dominikán. Administrátor v Hořepníku.
Karel Vondruška 1954-10-011. října 1954 Rodák z Hluboké nad Vltavou. Farář ve Vrčeni. Měl literární a umělecké sklony. Zajímal se o fyziku. Byl znám mezi svými farníky jako člověk vlídný a skromný. Pohřben je na vrčeňském hřbitově. V témže hrobě je pohřbena jeho sestra, která mu vedla domácnost a bratr, prof. Felix Adam Vondruška.
Josef Adamec 1954-11-2323. listopadu 1954 Emeritní duchovní správce v Plané nad Lužnicí. Osobní děkan.
Mons. Matěj Bolech 1954-11-2424. listopadu 1954 Děkan v Soběslavi.
Mons. Tomáš Beránek 1954-12-033. prosince 1954 Děkan ve Vodňanech a okrskový vikář vodňanského vikariátu, zemřel ve vězení na následky mučení.
Josef Matoušek 1954-12-044. prosince 1954 Duchovní správce v Dolní Cerekvi. Osobní děkan.
Josef Hovorka 1954-12-044. prosince 1954 Farář v Němčicích u Netolic. Osobní děkan.
Antonín Špale 1954-12-2020. prosince 1954 Někdejší katecheta v Bechyni. Jubilant kněžství. Biblista. Pohřben v Hodušíně.
Mons. Leopold Klima 1955-05-1818. května 1955 Někdejší spirituál kněžského semináře v Českých Budějovicích. Za druhé světové války byl vězněn v koncentračním táboře Dachau. Přes jasně antinacistické postoje byl po válce odsunut z Československa. Dožil v Bambergu, kde vypomáhal v duchovní správě při kostele sv. Kunhuty. Pod pseudonymem Wolfgang Rothenbaum napsal několik divadelních her.
Antonín Tůma 1955-06-022. června 1955 Emeritní děkan v Černovicích u Tábora.
Alberich Siegfried Sauer, O.Cist. 1955-06-1717. června 1955 Vyšebrodský cisterciák. Někdejší administrátor ve Střížově. Po roce 1945 dožil v cisterciáckém opatství Heiligenkreuz v Rakousku.
Daniel Waschenpelz, O.Cist. 1955-07-055. července 1955 Vyšebrodský cisterciák. Osobní děkan. Farář v Boršově nad Vltavou.
Mons. Antonín Maxa 1955-07-1414. července 1955 Kněz. Archivář českobudějovické konzistoře.
Otakar Fric 1955-07-2222. července 1955 Děkan v Klatovech.
Karel Smetana 1955-10-1414. října 1955 Kněz českobudějovické diecéze, duchovní správce ve Vřeskovicích. Osobní děkan.
František Břicháček 1955-10-2525. října 1955 Děkan v Písku.
Jan Petrů 1955-10-2626. října 1955 Farář v Doudlebech. Osobní děkan a biskupský notář.
František Kozel 1955-10-3030. října 1955 Děkan v Protivíně.
dr. Wenzel Houschka 1955-11-2929. listopadu 1955 Rodák z Polné na Šumavě. V letech 1923-1928 farář v Hodňově, 1928-1946 farář ve Svérazi. Okrskový vikář českokrumlovského vikariátu. V roce 1946 vysídlen do Rakouska.
Vojtěch Bumba 1955-12-1212. prosince 1955 Farář v Čakově. Osobní děkan.
Bedřich Prokoš 1955-12-3131. prosince 1955 Farář ve Svatém Janu nad Malší. Osobní děkan.
Karel Smrčka 1956-01-2727. ledna 1956 Emeritní farář v Malém Boru. Osobní děkan.
Jan Pátek 1956-03-2222. března 1956 V letech 1921-1935 duchovní správce v Novém Světě (zaniklá vesnice, jejíž zbytek se stal součástí obce Borová Lada, bývala zde samostatná farnost). Dožil v Malonicích (farnost Velhartice).
Karel Poucha 1956-04-1111. dubna 1956 Farář v Předslavicích.
Bedřich Mokráček 1956-04-1111. dubna 1956 Emeritní farář v Drahenicích.
Jan Pechuška 1956-05-3131. května 1956 Emeritní farář v Jarošově nad Nežárkou a okrskový vikář jindřichohradecký. Zemřel zřejmě v charitním domově v Senohrabech (pražská arcidiecéze).
Josef Posík 1956-06-011. června 1956 Duchovní správce v Zachotíně.
Augustin Korber 1956-06-011. června 1956 Kněz. Katecheta v Lomnici nad Lužnicí.
Karel Šolle 1956-06-077. června 1956 Emeritní farář v Ševětíně. Dožil v Českých Budějovicích.
Karel Smetana 1956-08-044. srpna 1956 Kněz. Katecheta ve výslužbě v Mladé Vožici.
Jaroslav Čech 1956-08-1515. srpna 1956 Emeritní duchovní správce v Rynárci.
Václav Říha 1956-09-2929. září 1956 Někdejší spirituál českobudějovického kněžského semináře, později duchovní správce v Nepomuku. Od roku 1952 politický vězeň. Zemřel ve věznici na Mírově na infarkt, který dostal po silném psychickém otřesu.
Václav Kahuda 1956-11-066. listopadu 1956 Osobní děkan. Duchovní správce v Paračově.
Jan Sklenář 1956-12-077. prosince 1956 Kněz. Katecheta ve výslužbě v Pacově.
Josef Mojžíš 1956-12-2626. prosince 1956 Kněz českobudějovické diecéze. Na penzi žil ve Vyšném u Českého Krumlova.
Josef Pragr 1957-01-1717. ledna 1957 Farář v Chřešťovicích. Osobní děkan.
Benedikt Alois Kastner, O.Cist. 1957-01-2121. ledna 1957 Vyšebrodský cisterciák. Někdejší kaplan v Hořicích na Šumavě, později farář v Malšíně. V roce 1946 se vystěhoval do Rakouska.
Jan Matějů 1957-02-022. února 1957 Bývalý duchovní správce v Kardašově Řečici.
Eberhard Winter, O.Cist. 1957-03-2929. března 1957 Vyšebrodský cisterciák. V letech 1919-1945 duchovní správce ve Strýčicích. V letech 1945-1946 žil ve vyšebrodském klášteře, v roce 1946 se vystěhoval do Rakouska. Dožil v cisterciáckém klášteře v Heiligenkreuzu.
Jindřich Senft 1957-03-3030. března 1957 Duchovní správce v Kolinci a později v Sušici.
Karel Stibral 1957-08-2222. srpna 1957 Někdejší kaplan v Blatné, později působil v pražské arcidiecézi.
Stanislav Jan Ploner, O.Cist. 1957-10-044. října 1957 Vyšebrodský cisterciák, někdejší administrátor v Rožmberku nad Vltavou. Po roce 1945 dožil v Německu.
Tomáš Harant 1957-10-1919. října 1957 Duchovní správce na Tannabergu u Domažlic.
Mons. prof. Karel Reban 1957-11-011. listopadu 1957 Kanovník - kustod katedrální kapituly v Českých Budějovicích.
Cajetan Lang, O.Praem. 1958-10-1616. října 1958 Schlägelský premonstrát. V letech 1941-1945 farář v Horní Plané. V roce 1945 odešel do domovské schägelské kanonie v Rakousku. V roce 1946 zde byl zvolen opatem.
ThDr. Jan Růžička 1958-11-1414. listopadu 1958 Kněz českobudějovické diecéze, někdejší kaplan v Nýrsku. Za 1. světové války polní kurát. Byl zajat na ruské frontě a jako zajatec se dostal až do Persie a k čínským hranicím. Po návratu do vlasti působil jako kněz-fundatista v Malých Svatoňovicích (královéhradecká diecéze). Dožil v Prachaticích, kde je i pohřben.
Tomáš Geist 1958-11-3030. listopadu 1958 Emeritní farář v Boleticích (v Boleticích působil do roku 1946, byl posledním knězem, bydlícím přímo na tamní faře). Ač Němec, byl pro svůj antinacismus a s přihlédnutím k již vyššímu věku a špatnému zdravotnímu stavu, vyňat z odsunu a směl zůstat v Československu. Na penzi dožil v Českém Krumlově, pohřben je v Kájově.
Bernardin Jan Skácel, OP 1959-01-022. ledna 1959 Dominikán. Někdejší spirituál českobudějovického kněžského semináře.
Mons. ThDr. Laurenz Niescher 1959-04-1313. dubna 1959 Rodák z Chvalšin. Někdejší kaplan v Horní Pěně u Jindřichova Hradce. Někdejší vedoucí církevní Katolické akce v českobudějovické diecézi. Po druhé světové válce mohl zůstat v Československu. Dožil jako soukromá osoba v Českých Budějovicích, zemřel téměř zapomenut. Pohřben byl na českobudějovickém Hřbitově svaté Otýlie.
Václav Tlachána 1959-05-099. května 1959 Farář ve Čkyni.
Jakub Waldmann 1960-03-055. března 1960 Výpomocný duchovní v Sušici a Zbynicích. Od roku 1959 na odpočinku v charitním domově v Senohrabech (pražská arcidiecéze).
Eduard Pechtl 1960-05-066. května 1960 Někdejší farář ve Zbytinách.
Josef Bouchal 1960-06-1616. června 1960 Rodák z Lišova, kněz. Někdejší katecheta v Jistebnici.
Franz Xaver Heidler 1960-06-2424. června 1960 Kněžské svěcení přijal v roce 1915. Postupně působil ve farnostech Benešov nad Černou, Chvalšiny, Pohoří na Šumavě, Blansko u Kaplice, Strážný a Volary. Po roce 1945 se vystěhoval do Bavorska.
Štěpán Koželuha 1960-07-077. července 1960 V roce 1952 byl krátce (pouze pár měsíců) administrátorem v Kovářově. Později působil v olomoucké arcidiecézi, jako duchovní správce v Pivíně u Prostějova.
František Veselý 1960-07-2424. července 1960 Rodák ze Staré Říše na Moravě. Děkan v Soběslavi.
Engelbert Schwarzbauer 1960-11-2323. listopadu 1960 Někdejší kaplan ve Chvalšinách, později farář v Dolní Vltavici a osobní děkan. Jeden ze zakladatelů Díla biskupa Neumanna (Bischof-Neumann-Werk), které mělo pečovat o výchovu německojazyčných kněží pro českobudějovickou diecézi. V roce 1946 byl vysídlen do Německa. Dožil v Reinhardsachsenu v Bádensku-Württembersku.
František Friedl 1961-01-044. ledna 1961 Infulovaný probošt v Jindřichově Hradci. V roce 1959 byl z Jindřichova Hradce na příkaz kapitulního vikáře Titmana odvolán. Dožil v Písku.
Antonín Šmelc, O.Praem. 1961-02-1414. února 1961 Premonstrát (zřejmě strahovský). Působil v duchovní správě v Milevsku a v letech 1957-1959 ve Kdyni.
Mons. ThDr. PhDr. Antonín Eltschkner 1961-02-2222. února 1961 Generální vikář pražské arcidiecéze a světící biskup pražský. V roce 1940 jej papež Pius XII. jmenoval českobudějovickým biskupem, na nátlak nacistické správy protektorátu Čechy a Morava se však nemohl úřadu ujmout. Řízení diecéze převzal generální vikář, Mons. Jan Cais. Eltschkner se tedy nikdy nestal českobudějovickým biskupem, v letech 1940-1945 měl však vatikánské pověření k udílení biřmování a svěcení na území této diecéze. Po válce zřejmě očekával, že se bude moci úřadu ujmout, v roce 1947 však byl českobudějovickým biskupem jmenován Mons. Josef Hlouch. Eltschkner se poněkud stáhl do ústraní a dožil na Moravě. Po roce 1948 jako jediný z československých biskupů nebyl internován.
Kosmas Josef Mlýnský, CCG 1961-08-055. srpna 1961 Kněz, člen Kongregace bratří těšitelů z Gethseman, někdejší superior na Klokotech u Tábora.
Václav Vlášek 1961-10-077. října 1961 Farář v Bílsku.
Ferdinand Mathe 1962-01-055. ledna 1962 Kněz-katecheta ve Vimperku. Po roce 1945 byl odsunut a dožil v Bavorsku.
Bohuslav Poustka 1962-02-2626. února 1962 Někdejší kaplan v Přešticích. Později působil v pražské arcidiecézi.
Mons. ThDr. Jan Roubal 1962-03-2727. března 1962 Kanovník katedrální kapituly v Českých Budějovicích.
Mons. plk. Gustav Šuman 1962-04-077. dubna 1962 Vojenský duchovní, rodák z Trhových Svinů. Za druhé světové války vězněn. V roce 1949 odsouzen v politickém procesu. Podařilo se mu uprchnout, emigroval do Německa.
prel. Mons. Václav Přibek 1962-09-066. září 1962 V letech 1938-1946 duchovní správce v Týně nad Vltavou. Posléze infulovaný prelát v Českém Krumlově.
Jan Häusler, O.Melit. 1962-12-011. prosince 1962 Maltézský rytíř. Emeritní děkan ve Strakonicích.
František Bouda 1963-03-2929. března 1963 Někdejší katecheta v Blatné, v letech 1946-1954 administrátor v Kotouni. Na penzi žil v Nepomuku.
František Kocián 1964-08-1111. srpna 1964 V letech 1953-1959 interkalární administrátor v Domažlicích.
Josef Bouza 1965-01-3030. ledna 1965 Rodák z Pištína. Farář v Černici, vikariátní sekretář vikariátu Český Krumlov.
Nikolaus Lonsing, O.Cist. 1965-11-088. listopadu 1965 Vyšebrodský cisterciák. Působil v duchovní správě ve farnostech Malšín, Přídolí a Vyšší Brod. Po druhé světové válce byl odsunut do Rakouska. Spolu s opatem Jakschem přišel do kláštera v Reinu a po Jakschově smrti se zde stal představeným pro mnichy z Vyššího Brodu v exilu.
Jaroslav Böhm, O.Cr. 1965-12-1818. prosince 1965 Křižovník s červenou hvězdou, před rokem 1935 byl krátce kaplanem na cisterciácké faře v Boršově nad Vltavou.
František Vondryska 1966-05-2222. května 1966 Farář v Olešnici u Trhových Svinů.
Bertrand Ludvík Húska, OP 1966-06-1919. června 1966 Dominikán původem ze Slovenska. Někdejší kaplan v Třeboni.
J.M. can. Václav Klabouch 1967-02-033. února 1967 Někdejší farář ve Vrčeni. Od roku 1958 sídelní kanovník českobudějovické kapituly.
Václav Bělohlávek, O.Cr. 1967-05-011. května 1967 Křižovník s červenou hvězdou, někdejší duchovní správce v Klučenicích, později působil v brněnské diecézi na farách, inkorporovaných křižovnickému řádu. Na penzi žil v Milevsku, v závěru života pak v charitním domově v Senohrabech (pražská arcidiecéze).
Quirin Ludwig Pinner, O.Cist. 1968-01-2121. ledna 1968 Vyšebrodský cisterciák. Někdejší farář v Omlenicích u Kaplice. Po roce 1945 nebyl zařazen do odsunu a zůstal v duchovní správě v Omlenicích až do roku 1948. Poslední Mši svatou v Omlenici sloužil 11. dubna 1948, poté se dobrovolně vystěhoval do Rakouska. Dožil v cisterciáckém opatství v Reinu ve Štýrsku.
Adolf Hoftych 1968-03-099. března 1968 Kněz, někdejší katecheta v Kamenici nad Lipou.
Bedřich Rožánek 1968-04-022. dubna 1968 Někdejší kaplan v Soběslavi.
Jan Evangelista Eybl 1968-06-2121. června 1968 Za první světové války byl polním kurátem Rakousko-uherské armády, od roku 1933 byl farářem v Kamenném Újezdě. Za druhé světové války vězněn v Terezíně a v Dachau. Dožil na penzi v Hrusicích (pražská arcidiecéze). Z období, kdy byl polním kurátem, se dochoval jeho deník, ve kterém je několikrát zmíněn spisovatel Jaroslav Hašek, který byl s Eyblem ve stejném pluku - z toho plynou domněnky, že Eybl mohl být předlohou feldkuráta Ibla z Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Kromě podobnosti jména však pro tuto domněnku neexistují žádné důkazy. Eyblův deník z první světové války je dostupný zde.
Jan Sukdol 1969-01-022. ledna 1969 Po kněžském svěcení působil jako výpomocný duchovní v Tučapech. Později byl kaplanem v Borovanech, v roce 1944 se po smrti děkana Šíleného stal v Borovanech farářem. V letech 1953-1960 byl politickým vězněm. Po propuštění se nemohl vrátit do českobudějovické diecéze. Působil jako duchovní správce řeholních sester v Albrechticích u Lanškrouna (královéhradecká diecéze), kde také zemřel. Pohřben byl v Borovanech za účasti biskupa Josefa Hloucha.
Adolf Pelikán, SJ 1969-11-1818. listopadu 1969 Jezuita, kněz. V roce 1948 krátce spirituál českobudějovického semináře, posléze emigroval.
Jan Václav Straka, OMI 1970-01-022. ledna 1970 Provinciál Kongregace Misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné. Od roku 1946 farář v Kájově a ex currendo administrátor v několika okolních farnostech. Obětavě konal bohoslužby i v odlehlých vesnicích, kam dojížděl i ve velkých mrazech na motocyklu. V důsledku toho mu od omrzlin začala odumírat tkáň na nohou, jedna noha mu byla amputována. Byl následně přeložen do Hluboké nad Vltavou a dojížděl na ambulantní léčbu do českobudějovické nemocnice. Posléze mu však musela být amputována i druhá noha. Utrpení spojené se svou nemocí statečně snášel. Pohřben je v Kájově. Jeho postava epizodicky vystupuje v Šumavské trilogii, kterou sepsal kanovník František Hobizal.
J.M. can. Antonín Jarolímek 1970-03-022. března 1970 Někdejší administrátor katedrální farnosti u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích, později duchovní správce v Třeboni. Čestný kanovník katedrální kapituly. Bratr strahovského opata Stanislava Bohuslava Jarolímka († 1951).
František Kubát 1970-04-022. dubna 1970 Administrátor v Tučapech.
Franz Bayer 1970-06-099. června 1970 Někdejší farář ve Zbytinách.
Jan Unger 1970-09-066. září 1970 Někdejší duchovní správce v Rychnůvku. Později působil ve Vimperku a na Kvildě. V roce 1938 byl přeložen do Nedvědic u Soběslavi a později do Ševětína. Po druhé světové válce otevřeně vyjadřoval nesouhlas s plošným vysidlováním Němců z jižních Čech. Nějaký čas byl vězněn a později mu byl přikázán pobyt v charitním domově v Senohrabech v pražské arcidiecézi (šlo de facto o internaci). V Senohrabech dožil. Dochovaly se jeho česky psané vzpomínky na působení v Rychnůvku. Tyto Ungerovy vzpomínky jsou dostupné zde
Antonín Titman 1970-09-1111. září 1970 V letech 1953-1968 kapitulní vikář diecéze. Dožil v ústraní.
Antonín Mědílek 1970-10-2424. října 1970 Rodák z Olešnice (farnost Červený Kostelec, královéhradecká diecéze), působil na Lomci u Vodňan, kde je také pohřben.
ThDr. PhDr. František Xaver Hejda 1971-01-088. ledna 1971 Kněz, někdejší katecheta v Kašperských Horách.
ThDr. František Pernegr 1971-05-099. května 1971 Administrátor v Křemži.
Herbert Rudolf Pröl, O.Cist. 1971-05-1515. května 1971 Vyšebrodský cisterciák, někdejší administrátor v Přídolí a opatský sekretář. Po roce 1945 dožil v Rakousku.
Jaroslav Šálek 1971-05-2424. května 1971 Administrátor v Zavlekově.
Josef Hrubý 1971-06-066. června 1971 Kněz českobudějovické diecéze.
ThDr. Josef Hlavnička 1971-06-2121. června 1971 Děkan v Jistebnici.
Josef Kukla 1971-06-2828. června 1971 Rodák z Libkovy Vody. Kněz českobudějovické diecéze. Středoškolský profesor.
Klement M. Svobodník, CFSsS 1971-07-055. července 1971 Generální superior Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti v Českých Budějovicích.
František Korál 1971-09-2424. září 1971 Dlouholetý (1916-1970) duchovní správce ve Strašíně.
Václav Makovec 1971-10-011. října 1971 Kněz českobudějovické diecéze a básník.
Josef Lávička, CSsR 1971-11-1717. listopadu 1971 Redemptorista. Duchovní správce na Lomci u Vodňan.
Mons. Prof. ThDr. Josef Hlouch 1972-06-1010. června 1972 Rodem Moravan z Lipníku u Třebíče, někdejší profesor teologické fakulty v Olomouci. Od roku 1947 diecézní biskup českobudějovický. Biskupský úřad mohl fakticky vykonávat pouze v letech 1947-1950 a 1968-1972. Dne 9. června 1972 byl zbit při výslechu příslušníky StB a následujícího dne zemřel. Bývá označován za nekrvavého mučedníka. Od března roku 2018 probíhá jeho beatifikační proces.
Ignác Miklík, CSsR 1972-09-044. září 1972 Redemptorista. Ve 30. letech 20. století působil v juvenátě kongregace redemptoristů v Libějovicích (farnost Chelčice), po roce 1950 působil nějaký čas ve farnosti Rudolfov. Dožil v Opavě u řeholních sester v ústavu Marianum.
Václav Antony 1972-09-077. září 1972 Rodák z Blatné. Působil jako katecheta na gymnáziu v Domažlicích, pak v letech 1940-1949 arciděkan tamtéž. V letech 1949-1960 politický vězeň, pak v civilním zaměstnání. V roce 1969 se mohl vrátit do oficiální pastorace. Působil na děkanství při katedrále v Českých Budějovicích a následně v letech 1971-1972 ve Veselí nad Lužnicí.
Emil Prukner 1973-01-3030. ledna 1973 Rodák z Domažlic, někdejší administrátor ve Švihově.
Dominik Kaindl, O.Cist. 1973-02-2222. února 1973 Vyšebrodský cisterciák. Opat-koadjutor vyšebrodského kláštera, po roce 1945 dožil v opatství Rein v Rakousku.
Karel Brčák 1973-02-2424. února 1973 Kněz-katecheta v Březnici, později v téže funkci v Domažlicích (původně českobudějovická diecéze). Za druhé světové války perzekuován. V roce 1948 odešel na odpočinek do rodných Bernartic u Milevska, kde dožil.
Ján Maria Polakovič, CCG 1973-08-2525. srpna 1973 Slovák. Kněz, člen Kongregace bratří těšitelů z Gethseman, v letech 1936-1939 superior řeholního domu těšitelů v Nepomuku.
J.M. can. Miloslav Trdla 1974-01-077. ledna 1974 Kanovník českobudějovické kapituly. Duchovní správce v Táboře, v letech 1972-1974 navíc kapitulní vikář českobudějovické diecéze.
Nivard Sulzer, O.Cist. 1974-01-2828. ledna 1974 Vyšebrodský cisterciák, někdejší kaplan farnosti Vyšší Brod. Dožil v Rakousku.
Karel Josef Stuchlík, O.Praem. 1974-03-1111. března 1974 Strahovský premonstrát. V letech 1939-1941 kaplan v Sepekově.
Josef Brož 1974-09-044. září 1974 Farář v Lidmani.
Ludvík Ant. Spurný, OFM 1974-09-099. září 1974 Františkán. Někdejší kvardián františkánského kláštera v Jindřichově Hradci.
Alois Havlíček 1974-12-1313. prosince 1974 Dlouholetý farář v Pohoří. Narodil se v Přílepově, farnost Kostelec nad Vltavou. Na kněze vysvěcen v roce 1909. Necelý půlrok byl kaplanem v Zátoni, potom kaplanem v Pohoří, v roce 1916 krátce administrátorem. V letech 1916–1917 postupně administrátorem v Drahenicích a Černívsku. V roce 1917 se vrátil jako farář do Pohoří, kterým zůstal do roku 1964. Později jmenován osobním děkanem. Ještě do roku 1971 bydlel v Pohoří na faře a vypomáhal v duchovní správě, když už byla farnost administrována z Mirovic. V roce 1971 se odstěhoval do Putimi, kde v prosinci 1974 zemřel ve věku více než 90 let. Je pochován v Putimi.
Evermod Friedrich Gross, O.Praem. 1975-01-2424. ledna 1975 Schlägelský premonstrát. Někdejší kaplan v Horní Plané a Frymburku. Po roce 1945 byl odsunut a dožil ve schlägelské kanonii premonstrátů v Rakousku.
Jan Pour 1975-12-2727. prosince 1975 Osobní děkan. V letech 1937-1960 farář v Kostelci. Za druhé světové války byl zapojen do protinacistického odboje a v letech 1942-1945 byl vězněn. Dožil na penzi ve Smilkově u Votic. Byl v Kostelci posledním sídelním duchovním správcem.
Celsus Létavka, OFM 1976-02-1616. února 1976 Františkán, kněz. Někdejší kvardián františkánského konventu v Jindřichově Hradci, představený řeholního domu v Českých Budějovicích-Čtyřech Dvorech.
Antonín Kostelka, CSsR 1976-02-2828. února 1976 Redemptorista, kněz. Nějaký čas působil v redemptoristické koleji v Českých Budějovicích.
Fritz Hofmann 1977-01-099. ledna 1977 Někdejší děkan v Prachaticích. Po roce 1945 nebyl nuceně odsunut (v Prachaticích po celou dobu druhé světové války nevystupoval protičesky, naopak byl všeobecně oblíben), ale bylo mu umožněno se mimo odsunovou vlnu vystěhovat do Bavorska. Vyučoval pak dogmatiku na teologických fakultách v Pasově a Würzburgu. Jako doprovod würzburgského biskupa se účastnil jednání druhého vatikánského koncilu.
Jaromír Vochoč 1977-11-022. listopadu 1977 Kněz českobudějovické diecéze, rodák z Domažlic. Později žil v exilu v Kanadě – stal se obětí svého povolání (byl svědkem dopravní nehody, a jelikož s sebou zrovna měl olej k pomazání nemocných, zaopatřoval umírající oběť nehody – přitom byl sám sražen autem jedoucím v protisměru a na místě zemřel).
Josef Schreier 1977-12-1919. prosince 1977 Duchovní správce v Katovicích.
Antonín Voráček, O.Melit. 1978-04-1616. dubna 1978 Maltézský rytíř. Rodák ze Švihova. Děkan ve Strakonicích a profesor na místním gymnáziu. Člen několika strakonických kulturních a sportovních organizací. Za druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje. V letech 1953-1960 politický vězeň. Dožil jako soukromá osoba v rodišti, nicméně se nadále snažil ilegálně pokračovat v řeholním životě.
Josef Šorna 1978-10-1111. října 1978 Osobní děkan. Duchovní správce ve Hvožďanech.
Ludwig Jilek 1979-01-2323. ledna 1979 Někdejší duchovní správce v Českých Žlebech. Po roce 1945 žil a kněžsky působil v Bavorsku.
Josef Hlavatý, SDB 1979-03-3131. března 1979 Salesián, duchovní správce řeholních sester v Oseku u Strakonic (farnost Radomyšl).
Karel Prokop Švarc 1979-10-2626. října 1979 Někdejší farář ve Frymburku.
Method Karel Klement, OSB 1979-11-077. listopadu 1979 Emauzský benediktin. Někdejší spirituál českobudějovického semináře.
Josef Pynta 1979-11-077. listopadu 1979 Někdejší kaplan v Soběslavi, později děkan v Jistebnici.
Vladislav Zborovský 1979-11-2727. listopadu 1979 Rodák z Uhlířských Janovic. Narodil se 19. dubna 1934 a v červnu 1957 byl vysvěcen na kněze. V letech 1958–1972 byl administrátorem v Mirovicích (od roku 1964 také excurrendo v Pohoří). Od roku 1972 byl administrátorem v Plané nad Lužnicí a od roku 1976 až do své smrti ve Staňkově. Na chodníku v ulici 28. října ve Staňkově jej zastihl infarkt, jemuž ve stodské nemocnici podlehl. Bylo mu 45 let. Pohřeb ve Staňkově proběhl 4. 12. 1979. Je pochován v rodinném hrobě v Uhlířských Janovicích. Mezi věřícími byl velmi oblíbený.
Antonín Jaroslav Kadaník, CFSsS 1979-12-3131. prosince 1979 Kněz kongregace petrinů. V letech 1940-1942 působil v petrinské komunitě v Písku a zároveň byl novicmistrem. Posléze se stal generálním superiorem kongregace petrinů. Po roce 1948 byl perzekvován, v roce 1953 byl odsouzen k deseti letům vězení. Po propuštění dostal "státní souhlas" k výkonu duchovenské služby, a nastoupil jako duchovní správce k sestrám Vincentkám, které pracovaly v domově důchodců v Přelouči (královéhradecká diecéze). Zde prožil celý zbytek svého života.
Bedřich Bohdal 1980-01-1717. ledna 1980 Rodem z Hlubočce u Opavy. Nějaký čas byl farářem v Klenčí pod Čerchovem. Dožil v rodišti.
Jiří Jiljí Bouz, III. OP 1980-08-3030. srpna 1980 Bývalý dominikán, pak dominikánský terciář. Bratr Aleše Bouze III. OP (viz r. 1942 tohoto seznamu). Ještě jako řeholník působil v Třeboni, po přechodu do třetího řádu vystřídal několik působišť na diecézních farách. V závěru života výpomocný duchovní v Dráchově u Veselí nad Lužnicí. Zemřel v nemocnici v Táboře. Pohřben v hrobě svých příbuzných v Kácově na Kutnohorsku.
Jiří Dvořák 1980-09-088. září 1980 Bývalý dominikán, v letech 1930-1932 kooperátor v Třeboni.
Václav Wohlmut 1980-09-1616. září 1980 Rodák ze Skašova u Nepomuku. Po maturitě na gymnáziu v Klatovech nastoupil na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1939 se stal jednou z obětí razie na vysokoškolské studenty a až do roku 1945 byl vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Zde mnoho trpěl a tehdy také dal slib Panně Marii, že pokud přežije, stane se knězem. Po skončení války skutečně vstoupil do kněžského semináře v Českých Budějovicích. Po završení studií a vysvěcení na kněze zůstal v kněžském semináři jako jeden z vyučujících. Po roce 1950, kdy byl českobudějovický seminář zrušen, nastoupil do farní pastorace. Vystřídal několik venkovských farností a nakonec v letech 1953-1962 působil ve Strmilově. V uvedeném roce mu byl odňat státní souhlas k veřejné kněžské službě. Poté až do roku 1968 pracoval v civilním zaměstnání. V roce 1968 mu bylo umožněno vrátit se k veřejné pastoraci. Krátce působil ve Zlaté Koruně na Českokrumlovsku, následně se mohl vrátit do Strmilova, kde již kdysi působil. Zde působil až do konce života.
Václav Čížek 1980-09-2424. září 1980 Duchovní správce ve Střížově.
Josef Kníže 1980-10-2525. října 1980 Administrátor v Křemži.
Josef Pitra 1980-12-011. prosince 1980 Někdejší kaplan v Soběslavi. Později působil v Týně nad Vltavou.
František Kukačka 1981-04-2828. dubna 1981 Někdejší farář ve Lhenicích. Pohřben v Prachaticích.
Václav od Nejsvětější Svátosti Karel Vystrčil, OAD 1981-11-2525. listopadu 1981 Člen řádu bosých augustiniánů, někdejší převor řádového konventu ve Lnářích, nějaký čas též spravoval lnářskou farnost, v letech 1958-1981 administrátor v Kasejovicích.
Karel Tomšů 1982-01-2525. ledna 1982 Po vysvěcení na kněze působil ve Veselí nad Lužnicí a následně v Týně nad Vltavou, od roku 1938 působil na českobudějovické konzistoři. Po roce 1950 byl nějaký čas z politických důvodů vězněn. V roce 1952 se mohl vrátit k veřejné kněžské službě. Působil postupně jako duchovní správce v Dolním Bukovsku, Neustupově a nakonec od roku 1968 v Bechyni. Zemřel při autonehodě.
Isidor Gabriel 1982-05-088. května 1982 Po kněžském svěcení byl ustanoven kaplanem v Nové Bystřici a od roku 1931 ve Strážném. Ve Strážném pak v letech 1936-1940 byl farářem. V letech 1940-1945 děkan ve Vimperku. V červenci 1946 byl odsunut do Bavorska, kde byl jmenován farářem farnosti Kirchberg am Wald v pasovské diecézi. V roce 1971 odešel do penze. I po odchodu na odpočinek se věnoval duchovní správě: vykonával duchovní službu v jednom z církevních charitních domovů. Pohřben byl v Kirchbergu.
Václav Josef Holas, OSA 1982-07-1616. července 1982 Obutý augustinián, kněz. V letech 1949-1950 převor augustiniánského konventu v Domažlicích.
Štefan Pataky 1983-01-3030. ledna 1983 Slovák, rodem ze Spišského Podhradie. Kněžské svěcení přijal v r. 1939 v Segedíně. V letech 1959-1964 interkalární administrátor v Domažlicích.
Jan Stejskal 1983-03-088. března 1983 Farář v Chelčicích.
Basil Bedřich Lang, OSB 1983-04-022. dubna 1983 Emauzský benediktin. Nějaký čas působil jako výpomocný duchovní v Kovářově.
Stanislav Brabec 1983-06-1818. června 1983 Duchovní správce Šedých sester III. řádu sv. Františka na Lomci u Vodňan.
Pavel Nemeškal, SJ 1983-09-1616. září 1983 Jezuita, rodem Moravan z brněnské diecéze. Na kněze byl vysvěcen v roce 1936. Vyučoval filosofii a psychologii v jezuitské škole v Děčíně. V roce 1950 byl internován v Bohosudově. Zde začal trpět sluchovými potížemi. Byl převezen do vězeňské nemocnice v Semilech, kde mu však tamní "léčba" spíše ještě více uškodila. V roce 1953 se dostal - již téměř zcela ohluchlý - do kněžského domova na Moravci (brněnská diecéze). Odtud se zhruba po deseti letech dostal jako domácí kněz k sestrám boromejkám, sloužícím v domově důchodců v Kůsově u Vimperka. Zde prožil zbytek života. Vedle obětavé kněžské služby se stále samostudiem vzdělával ve filosofických disciplinách. Poslední pozemské rozloučení se konalo ve farním kostele ve Stachách u Vimperka, pohřben byl v rodných Radkovicích u Hrotovic.
Jan Skřivan 1984-09-2020. září 1984 Někdejší děkan v Mirovicích, později administrátor v Kasejovicích, dožil v charitním domově v Senohrabech (pražská arcidiecéze).
Jaroslav Jarma 1984-09-2626. září 1984 Někdejší administrátor v Čížkově.
Hroznata Frant. Geršl, CCG 1984-10-022. října 1984 Kněz, člen Kongregace bratří těšitelů z Gethseman, v letech 1941-1948 působil v Nepomuku.
ThDr. Augustin Malý 1984-11-1616. listopadu 1984 Kněz, starozákonní biblista, vyučující v kněžském semináři v Českých Budějovicích, v letech 1968-1972 generální vikář diecéze. V závěru života duchovní správce v Onšově. Spolupracoval na překladu Jeruzalémské bible do češtiny.
Karel Janeček 1985-03-099. března 1985 Administrátor v Křemži a ex currendo v Kamenném Újezdě.
prof. JUDr. Jan Jaroš, CSsR 1985-03-2121. března 1985 Redemptorista, kněz, rodák českobudějovícký. Vyikající odborník na církevní právo. Po roce 1950 byl perzekvován, na základě křivého obvinění dokonce nějaký čas vězněn. Dožil jako soukromá osoba na periferii Českých Budějovic v domku po rodičích. Podílel se na vzniku nového Kodexu kanonického práva (kodex byl promulgován v r. 1983). Pohřben v hrobce kongregace redemptoristů na Hřbitově sv. Otýlie v Českých Budějovicích.
Norbert Vodenka, O.Cist. 1985-03-3030. března 1985 Vyšebrodský cisterciák. Někdejší kaplan v Malšíně. Po druhé světové válce nebyl odsunut, nicméně v roce 1950 emigroval do Německa. Po smrti byl převezen do cisterciáckého opatství v Heiligenkreuzu a pohřben na tamním klášterním hřbitově.
Alois Jakub Matulík, CCG 1985-04-088. dubna 1985 Kněz, člen Kongregace bratří těšitelů z Gethseman, duchovní správce na Klokotech u Tábora.
Mořic Frant. Kunovjánek, OFM 1985-04-2121. dubna 1985 Františkán, poslední kvardián konventu v Bechyni před jeho likvidací v rámci Akce K. Po záboru kláštera mu bylo umožněno působit ve farní duchovní správě. Postupně působil ve Vodňanech a v Myšenci u Protivína.
Jan Blesík, CSsR 1985-06-1414. června 1985 Redemptorista. Jako kněz působil nějaký čas v redemptoristické koleji v Českých Budějovicích. Po roce 1950 byl deset let vězněn a závěr života strávil v Praze na hradčanském Novém Světě a vypomáhal v malostranském kostele sv. Kajetána. Spisovatel.
Rudolf Kohout 1985-08-2929. srpna 1985 Děkan ve Vimperku. Okrskový vikář prachatického vikariátu.
Bohumil Marouš 1985-10-044. října 1985 Osobní děkan. Farář v Hartmanicích. V roce 1949 byl zatčen za to, že pomáhal organizovat ilegální útěky za hranice komunistického Československa. Po propuštění byl nějaký čas bez "státního souhlasu" a pracoval jako dělník u Pozemních staveb. K oficiální pastorační činnosti se mohl vrátit až v roce 1968. Působil pak ve farnosti Dolní Lukavice a od 1. 5. 1974 do 31. 8. 1984 jako děkan ve Kdyni (okres Domažlice) a okolních farnostech (Svatá Anna-Tannaberk a Hyršov). Závěr života prožil v charitním domově na Moravci (brněnská diecéze).
František Bernard Šiman, CFSsS 1986-01-1717. ledna 1986 Kněz kongregace petrinů, duchovní správce v Sedlici u Blatné.
Antonín Prokeš 1986-05-033. května 1986 Duchovní správce v Železné Rudě.
Oldřich Hajtmar, OFMCap. 1986-08-088. srpna 1986 Kapucín, kněz. Před rokem 1950 působil v konventu v Sušici. V závěru života byl farářem v Tršicích v olomoucké arcidiecézi.
Petr Mikeš 1986-10-099. října 1986 Narozen ve Smrhově (farnost Soběnov) dne 18. října 1912. Dlouholetý farář v Česticích. Proslul jako bylinkář. Pohřben v Soběnově.
Václav Nápravník 1986-12-2424. prosince 1986 Působil jako kněz-katecheta v Lomnici nad Lužnicí a v Chlumu u Třeboně. Za druhé světové války byl internován spolu s jinými kněžími v Zásmukách u Prahy. Později farář v Římově. Osobní děkan. Pohřben na Hřbitově sv. Otýlie v Českých Budějovicích.
Justin František Šít, O.Praem. 1986-12-2727. prosince 1986 Strahovský premonstrát, někdejší farář ve Velké Chyšce.
Udalrich Alois Klaschka, O.Cist. 1987-05-1212. května 1987 Vyšebrodský cisterciák, někdejší převor vyšebrodského kláštera, za druhé světové války byl "uklizen" jako farář do Chanovic na Šumavě. Po válce byl krátce vyšebrodským farářem, 26. prosince 1950 emigroval tajně do Rakouska. Dožil v klášteře v Reinu v exilové vyšebrodské komunitě.
Jan Skala 1987-06-1111. června 1987 Někdejší duchovní správce ve Kdyni na Šumavě.
Karel Petr Menhart, OP 1988-01-077. ledna 1988 V roce 1949 byl vysvěcen na kněze pro českobudějovickou diecézi, čtyři roky prožil jako kaplan v různých farnostech. Poté emigroval. Působil jako archivář na ordinariátu diecéze Feldkirchen v Rakousku. V roce 1983 vstoupil do dominikánského řádu (věčné řeholní sliby skládal již na smrtelné posteli).
Jaroslav Císler 1988-02-1818. února 1988 Děkan v Pacově.
Josef Nedoma 1988-03-1313. března 1988 Administrátor ve Kdyni. Zemřel náhle při Mši svaté.
Gaudenc František Kašík, OFMCap. 1988-03-1717. března 1988 Kapucín. Administrátor v Besednici.
Václav Matějů 1988-06-1919. června 1988 Děkan v Kamenici nad Lipou.
Josef Dvořák 1988-07-055. července 1988 Duchovní správce v Bernarticích u Milevska.
Miroslav Pavlů 1989-01-066. ledna 1989 Rodák z Kunžaku. Někdejší kaplan ve Vimperku. V roce 1950 emigroval. V letech 1951-1954 působil v Alžíru, od roku 1954 pak v Kanadě.
Rudolf Tichý 1989-11-1111. listopadu 1989 Farář v Třebsku. Osobní děkan.
František Veselý 1990-02-022. února 1990 V letech 1945-1953 děkan v Mladé Vožici (toho času byl nejmladším knězem s titulem děkana v českobudějovické diecézi). Z Vožice musel odejít nedobrovolně na státní zásah. V letech 1953-1972 byl administrátorem ve Vodňanech. Poté se mohl do Mladé Vožice vrátit. Byl mezi svými farníky všeobecně oblíbenou osobností. V Mladé Vožici je též pohřben.
Ivan Josef Karkoška, O.Praem. 1990-09-1111. září 1990 Strahovský premonstrát, někdejší kaplan v Sepekově.
František Benda 1991-02-1818. února 1991 Kněz pražské arcidiecéze, duchovní správce sester boromejek v Kůsově (farnost Stachy).
František Bezpalec 1992-03-1010. března 1992 Někdejší duchovní správce farnosti Bukovec u Domažlic, v roce 1955 se jej kapitulní vikář Titman pokusil suspendovat za to, že nečetl pastýřský list k desátému výročí osvobození Československa Rudou armádou. Tato suspenze byla později prohlášena za neplatnou. Bezpalec byl posléze ustanoven farářem v Hluboké nad Vltavou. Pohřben na Hřbitově sv. Otýlie v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů.
Václav Skala 1992-04-2929. dubna 1992 V letech 1952-1991 duchovní správce v Kovářově. Dožil v charitním domově na Moravci (brněnská diecéze).
Mons. ThDr. Josef Krčál 1992-05-2626. května 1992 Narozen r.1913 v Pavlově v děkanství velkomeziříčském v brněnské diecézi. Kněžské svěcení v r. 1938 v Českých Budějovicích. Primice v r. 1938 v Pavlově. V r. 1946 doktorem theologie na Karlově univerzitě v Praze. V r. 1972 kaplan Svatého Otce monsignore. Jako duch. správce sloužil v Sušici, dále v Měčíně, Předslavi, Němčicích, dále v Drahově, Hamrech. Nejdéle pak od r. 1959-1991 ve Vyšším Brodě, Loučovicích a Malšíně. Osobní děkan. Na sklonku života pobýval v Charitním domově v Moravci. Je pochován na hřbitově ve Vyšším Brodě.
Cyril Václav Kaňák, CFSsS 1992-08-055. srpna 1992 Kněz kongregace petrinů. Někdejší duchovní správce v Českých Budějovicích-Suchém Vrbném (tehdy zde ještě nebyla farnost). Později působil v duchovní správě v Hartvíkově a následně na Klatovsku.
Jan Smrčina 1992-12-1111. prosince 1992 Na kněze vysvěcen v roce 1935. V letech 1941-1959 farář v Tochovicích. V letech 1959-1960 politický vězeň, poté až do roku 1968 byl bez "státního souhlasu". Poté v letech 1968-1973 byl administrátorem farnosti Kamenický Šenov v litoměřické diecézi. V závěru života byl v téže diecézi výpomocným duchovním farnosti Horní Poustevna. Katalogy litoměřické diecéze jej uvádějí jako kněze českobudějovické diecéze, čili zřejmě přes dlouhodobé působení na severu Čech zůstal celoživotně inkardinován v Českých Budějovicích.
Jaroslav Holub 1993-03-088. března 1993 Děkan v Trhových Svinech a ex currendo administrátor v Olešnici. V letech 1950-1963 vedl obsahově velmi zajímavou kroniku farnosti Trhové Sviny. V této kronice velmi otevřeně zaznamenával pro církev těžké poměry po komunistickém převratu. Zaznamenával také různé události z okolních farností (zejména jde o záznamy o překládání kněží mezi farnostmi atd.). Kroniku přestal vést v roce 1963 poté, co ji četl okresní církevní tajemník, a věci v ní zapsané použil jednak proti samotnému děkanu Holubovi, jednak proti některým věřícím.
Nepomucen Vojtěch Tvrdek, CFSsS 1993-07-1616. července 1993 Někdejší generální superior kongregace petrinů. Duchovní správce na Lomci u Vodňan.
Josef Peksa 1993-12-2222. prosince 1993 Působil postupně ve Velharticích, Sušici a Železné Rudě. V říjnu 1948 emigroval a od roku 1951 působil v krajanské duchovní správě v Austrálii, po roce 1989 se vrátil do vlasti. Dožil v charitním domově v Senohrabech (pražská arcidiecéze).
Antonín Prager 1994-06-2323. června 1994 Rodák z Myšence u Písku. Děkan v Sušici.
Stanislav Skuhrovec, CSsR 1994-08-066. srpna 1994 Redemptorista, kněz. V letech 1949-1950 působil v koleji v Českých Budějovicích.
Vladimír Třebín 1994-08-1212. srpna 1994 Administrátor v Olešnici u Trhových Svinů. Bývalý agent StB.
František Daniel Merth 1995-04-1111. dubna 1995 Farář ve Strašíně. Básník.
Jan Preisler 1995-04-1717. dubna 1995 Farář ve Čkyni, předtím ve Vimperku. Zavražděn na čkyňské faře.
Jan Kotál 1996-12-1919. prosince 1996 Děkan v Sušici.
Karel Kostelecký 1997-01-1616. ledna 1997 Kněz českobudějovické diecéze, narozen 20. listopadu 1916 v Nové Cerekvi, na kněze vysvěcen 1. 5. 1940, působil jako kaplan v Březnici (do roku 1947), dále krátce v Soběslavi (1947–1949) a Volenicích (1949–1951). V letech 1951–1954 absolvoval vojenskou službu u PTP. Potom působil v Klokotech (1954–1968), v Plané nad Lužnicí (1968–1972) a od roku 1972 jako duchovní správce v Mirovicích. Pohřben byl 24. 1. 1997 na hřbitově v Klokotech.
Jan Václav Jindra, CFSsS 1997-03-2828. března 1997 Kněz kongregace petrinů, duchovní správce v Záhoří.
ICDr. Kanisius Leopold Noschitzka, O.Cist. 1997-05-2020. května 1997 Vyšebrodský cisterciák, někdejší kaplan ve Strýčicích. Později působil na generální kurii cisterciáckého řádu v Římě. V roce 1963 přešel do cisterciáckého opatství v Heiligenkreuzu, kde vyučoval morální teologii a církevní právo na místním teologickém učilišti (později Philosophisch-Theologische Hochschule Benedikt XVI. in Heiligenkreuz).
Josef Šmídl 1997-06-1212. června 1997 Někdejší kněz českobudějovické diecéze (nepodařilo se však dohledat, kde přesně působil). V roce 1947 přešel do litoměřické diecéze a v letech 1948-1950 byl jedním ze sekretářů biskupa Štěpána Trochty. Od r. 1991 čestný kanovník litoměřické kapituly.
Václav Kraus 1997-06-1515. června 1997 V letech 1982-1985 kaplan v Českém Krumlově a administrátor ex currendo v Přídolí. Následně v letech 1985-1992 děkan v Táboře, poté až do své smrti děkan v Mladé Vožici. Ex currendo působil rovněž ve farnostech Nová Ves u Mladé Vožice, Šebířov, Chýnov, Malšice, Opařany a Stádlec.
Mons. Jaromír Korejs 1997-06-1717. června 1997 Na kněze byl vysvěcen pro litoměřickou diecézi. V roce 1952 byl krátce uvězněn, po propuštění byl až do roku 1956 bez "státního souhlasu". V uvedeném roce získal "státní souhlas" pro českobudějovickou diecézi. V letech 1956-1968 postupně působil ve farnostech Chřešťovice, Písek, Strakonice, Planá nad Lužnicí a Opařany. V roce 1968 se mohl vrátit do litoměřické diecéze jako sekretář biskupa Štěpána Trochty. Po Trochtově smrti v roce 1974 odešel do pražské arcidiecéze a po zbytek života byl farářem farnosti Křečovice.
Tomáš Pirný 1997-09-044. září 1997 Někdejší administrátor v Jistebnici. Později působil v litoměřické diecézi, naposledy jako duchovní správce v Mašťově.
Josef Novák 1997-12-2222. prosince 1997 Administrátor ve Vrčeni.
Gabriel Vlastimil Kofroň, O.Praem. 1999-01-1818. ledna 1999 Strahovský premonstrát. V letech 1990-1997 duchovní správce v Sedlici u Blatné.
Roger Jaroslav Koleta, OFMConv. 1999-02-022. února 1999 Minorita. Rodák z Červeného Kostelce v královéhradecké diecézi. V letech 1955-1956 interkalární administrátor v Rožmberku nad Vltavou.
Xaver Švanda, O.Cist. 1999-03-1010. března 1999 Vyšebrodský cisterciák, někdejší administrátor v Malontech a později ve Lhenicích. Dožil ve vyšebrodském klášteře.
Václav Čeněk Sedláček, OSA 1999-03-2121. března 1999 Obutý augustinián, kněz. V letech 1945-1949 převor augustiniánského konventu v Domažlicích. V roce 1949 emigroval do SRN a dožil v augustiniánském konventu ve Zwieselu.
Anton Šimurda 1999-06-1414. června 1999 Duchovní správce ve Smilových Horách.
Donát Barták, OFMCap. 1999-06-2424. června 1999 Kapucín. Těměř čtyřicet let byl administrátorem v Protivíně. Dožil jako duchovní správce Šedých sester III. řádu sv. Františka na Lomci u Vodňan.
Wolfgang Jileček 1999-10-066. října 1999 Rodák z Husince, někdejší kaplan ve Vimperku, později farář v Jiníně. Psán též jako Volfgang Jileček.
Jiří Mráz 1999-12-1515. prosince 1999 Administrátor v Bělčicích.