Dějiny českobudějovické diecéze/Seznam zemřelých kněží českobudějovické diecéze 1900–1999
Jedná se o římskokatolické kněze diecézní nebo kněze řeholní, kteří působili alespoň krátký čas v českobudějovické diecézi a zemřeli v rozmezí let 1900-1999. Jedná se o nekompletní seznam, řazený chronologicky podle data úmrtí. Oběti nacistického a komunistického pronásledování katolické církve jsou podbarveny zeleně. Soupis zahrnuje i kněze, kteří působili v té části českobudějovické diecéze, která byla po roce 1993 z ní vyjmuta a vtělena do nově založené diecéze plzeňské (část Klatovska a Chodsko). Teprve počínaje záznamy z roku 1993 jsou tyto oblasti ze soupisu vypuštěny. Zahrnuta je rovněž farnost Dolní Cerekev, která původně patřila do pelhřimovského vikariátu českobudějovické diecéze a po roce 2011 byla předána brněnské diecézi.
| jméno a příjmení kněze | datum úmrtí | jiné údaje |
|---|---|---|
| Josef Schuller | 1. ledna 1900 | Farář v Jistebnici. |
| František Bureš | 13. ledna 1900 | Diecézní kněz na odpočinku v Třeboni, bývalý farář v Bubovicích. |
| Justin Bauer, O.Cist. | 14. ledna 1900 | Vyšebrodský cisterciák, kněz. Rodák z Chvalšin. V duchovní správě působil v letech 1852-1857 jako kaplan v Přídolí, a následně v letech 1857-1858 jako kooperátor vyšebrodské městské farnosti. Opatský sekretář. Jubilant mnišských slibů. Konzistorní rada tarnówské diecéze v Polsku. |
| Šebestián Feyrer | 30. ledna 1900 | Farář v Polné na Šumavě. Okrskový vikář někdejšího vikariátu Horní Planá. |
| Karel Müller | 2. února 1900 | Farář v Kamenném Újezdě. |
| Rafael Michael Pavel, O.Cist. | 14. února 1900 | Vyšebrodský cisterciák, někdejší kaplan v Rožmberku nad Vltavou, Boršově nad Vltavou a Přídolí. V závěru života převor vyšebrodského kláštera. Historik, klášterní knihovník. |
| Alois Strassberger | 2. března 1900 | Farář ve Všerubech a okrskový vikář domažlický. |
| František Wildmann | 9. března 1900 | Farář v Sudoměřicích u Bechyně. |
| Josef Čurda | 8. května 1900 | Někdejší kaplan v Sušici. Později katecheta Občanské dívčí školy v Českých Budějovicích. |
| Tomáš Honsa | 11. května 1900 | Farář v Husinci. |
| Bernard od sv. Konstancie Kunstar, OAD | 11. května 1900 | Člen řádu bosých augustiniánů, biskupský notář a čestný konzistorní rada, někdejší provinciál svého řádu, v letech 1857-1894 farář ve Lnářích. |
| ThDr. Jan Dobrý | 3. srpna 1900 | Rodák z Domažlic, kněžské svěcení přijal v roce 1873. Prefekt Nižšího chlapeckého semináře v Českých Budějovicích (Nižší seminář bylo vzdělávací zařízení pro chlapce, u nichž se předpokládalo budoucí studium teologie v kněžském semináři, de facto šlo o specifický typ střední školy). Od roku 1889 děkan v Domažlicích a okrskový vikář domažlického vikariátu. |
| Václav Klement Petr, CFSsS | 18. února 1901 | Zakladatel kongregace petrinů, někdejší vícerektor českobudějovického kněžského semináře. |
| Konrád Antonín Krepper, O.Cist. | 1. září 1901 | Vyšebrodský cisterciák, kněz. Ekonom vyšebrodského opatství. |
| J.M. can. Antonín Lenz | 2. října 1901 | Po kněžském svěcení byl krátce kaplanem v Jílovicích, následně v Budislavi a Deštné. V roce 1881 se stal sídelním kanovníkem v Praze na Vyšehradě, posléze se stal proboštem vyšehradské kapituly. Pod pseudonymem Jan Brázda ze Zlámané Lhoty psal (mnohdy velmi ostré) apologie církevní nauky a polemiky. Zvláště polemizoval s proticírkevními názory poslance mladočeské strany a propagátora ateismu Alfonse Ferdinanda Šťastného. |
| Václav Kotáb | 4. listopadu 1901 | Někdejší kaplan v Písku. Později působil mimo českobudějovickou diecézi. |
| Paulin Ant. Mörtl, O.Cist. | 9. prosince 1901 | Vyšebrodský cisterciák, kněz. Katecheta německého gymnázia v Českých Budějovicích. |
| Leopold Wackarž, O.Cist. | 13. prosince 1901 | Cisterciák. Opat ve Vyšším Brodě, v l. 1891-1900 zároveň generální opat cisterciáckého řádu. |
| Konrád Mandl | 19. prosince 1901 | Farář ve Stráži nad Nežárkou. Sekretář třeboňského vikariátu. |
| Václav Krůta | 7. února 1902 | Kaplan v Rynárci. |
| František Bodlák | 9. dubna 1902 | Farář v Kovářově. Předtím sídelní kaplan ve Varvažově (farnost Čimelice). |
| J.M. can. Jan Fanta | 16. dubna 1902 | Rodák z Trhových Svinů. V duchovní správě působil nejprve jako kaplan v rodišti, v letech 1866-1867 byl kurátem českobudějovické vojenské nemocnice. Následně působil jako výpomocný duchovní na Chvojnově u Pelhřimova, posléze opět duchovensky působil u armády. Od roku 1892 byl farářem pražského vojenského farního obvodu. V roce 1897 byl jmenován čestným kanovníkem českobudějovické kapituly extra statum. V roce 1901 odešel na odpočinek. Dožil v Praze. |
| Josef Mauritz | 24. května 1902 | Rodák z Prachatic. Farář v Poběžovicích. |
| František Sobotka | 31. května 1902 | Farář v Tučapech. |
| Tomáš Rejšek | 19. června 1902 | Rodák z Dobrše. Na kněze byl vysvěcen v roce 1883. Působil jako rektor biskupského konviktu v Českých Budějovicích. Ještě v poměrně mladém věku u něj vypukla duševní choroba, která jeho aktivní službu ukončila. Dožil v ústavu choromyslných v Dobřanech, kde zemřel ve věku 42 let. |
| Jan Schneider | 19. června 1902 | Farář v Člunku. Emeritní okrskový vikář jindřichohradeckého vikariátu. Konzistorní rada a osobní děkan. |
| Jan Pangerl | 21. července 1902 | Farář v Želnavě. |
| František Michal | 27. července 1902 | Děkan v Lišově. Sekretář třeboňského vikariátu. |
| Jan Burian | 29. července 1902 | Někdejší interkalíární administrátor na Hosíně. Dožil na penzi v Prostějově. |
| Josef Nedvídek | 30. srpna 1902 | Kněz. Katecheta na gymnáziu v Písku. |
| Karel Geringer | 23. září 1902 | Farář v Modré Hůrce. |
| Václav Žahourek | 14. října 1902 | Diecézní kněz na odpočinku, někdejší farář ve Veselíčku. |
| Tomáš Jungwirth | 21. října 1902 | Vícerektor kněžského semináře v Českých Budějovicích. |
| Václav Dvořák | 18. března 1903 | Farář v Dolním Bukovsku. |
| Josef Matoušek | 19. března 1903 | Kaplan-senior v Jindřichově Hradci. Biskupský notář a konsistorní rada. |
| Josef Mařík | 9. června 1903 | Děkan v Netolicích. |
| Dominik Eduard Peuker, O.Cist. | 6. února 1904 | Vyšebrodský cisterciák, administrátor farnosti Vyšší Brod. Arcikněz krumlovský. |
| Vojtěch Hlinka | 8. února 1904 | Literární pseudonym František Pravda. Spisovatel. Zámecký kaplan na Hrádku u Sušice (farnost Zbynice). |
| František Havrda | 17. dubna 1904 | Děkan v Soběslavi. |
| Benignus Josef Kacerovský, OSA | 20. července 1904 | Obutý augustinián. Někdejší převor augustiniánského konventu v Domažlicích. |
| Vojtěch Truhlář | 22. července 1904 | Farář v Neznašově. Osobní děkan. |
| Karel Marek | 10. října 1904 | Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší kaplan v Kašperských Horách. |
| František Faschingbauer | 20. října 1904 | Farář ve Svérazu. Osobní děkan. |
| Václav Řičák | 28. prosince 1904 | Farář v Přešticích (tehdy českobudějovická diecéze). Osobní děkan a konzistorní rada. Pomolog |
| Karel Štěpán Vodička, OFMConv. | 28. března 1905 | Minorita, kněz. Jistý čas působil v minoritském konventu v Českém Krumlově. |
| Josef Hausmann | 30. března 1905 | Farář v Dešenicích a okrskový vikář klatovského vikariátu. |
| J.M. can. ThDr. Jan Raška | 17. dubna 1905 | Profesor novozákonní biblistiky v českobudějovickém kněžském semináři. |
| Petr Chalupa | 5. června 1905 | Kněz, katecheta německých měšťanských a obecných škol v Českých Budějovicích. Pohřben na Hřbitově sv. Otýlie v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů. |
| Petr Chvojan | 5. června 1905 | Někdejší interkalární administrátor ve Velkém Boru. |
| František Fremund | 9. června 1905 | Farář v Dnešicích, osobní děkan. |
| Vojtěch Lexa | 2. července 1905 | Původně byl členem kongregace redemptoristů. Později byl sekularizován (tj. dostal dispenz od řeholních slibů a vystoupil z kongregace) a byl inkardinován do českobudějovické diecéze jako diecézní kněz. Působil pak jako kaplan v Malenicích a následně jako kooperátor na Folmavě. Posléze působil v Osvračíně a od roku 1880 byl ustanoven farářem v Jílovicích. V roce 1903 odešel do penze. Dožil v Borovanech. |
| Josef Hanzlovský | 19. července 1905 | Někdejší kaplan v Sedlici a pak v Čížové. Od roku 1885 až do své smrti děkan ve Vodňanech. Okrskový vikář vodňanského vikariátu a konzistorní rada českobudějovické diecéze. |
| Tomáš Houška | 29. července 1905 | Farář ve Zbynicích. |
| Karel Soukeník, CSsR | 10. srpna 1905 | Redemptorista. Část svého kněžského života prožil v koleji redemptoristů v Českých Budějovicích. |
| J.M. can. František Pech | 23. října 1905 | Někdejší kaplan ve Zbynicích. Později působil v Písku, postupně jako katecheta, kaplan a nakonec děkan. Okrskový vikář píseckého vikariátu, čestný kanovník českobudějovické kapituly. |
| Šimon Kabát | 24. listopadu 1905 | Farář v Kunžaku. |
| Matěj Farník | 15. ledna 1906 | Někdejší kaplan ve Volyni. Později působil v krajanské duchovní správě v USA. |
| J.M. can. Václav Macek | 22. června 1906 | Kněžsky působil v Soběslavi, Husinci, Doudlebech a Hluboké nad Vltavou. Autor několika knih z oblasti spirituality a církevních dějin. Vykonal pouť do Palestiny a o této pouti vydal cestopis. |
| Mons. Karel Hessoun | 4. července 1906 | Někdejší kaplan v Sedlici a Jiníně, od r. 1865 působil v krajanské duchovní správě v USA, zemřel v St. Louis. |
| Jan Nepil | 9. listopadu 1906 | Farář ve Strmilově. |
| Mons. Matěj Procházka | 6. prosince 1906 | Kněz. Emeritní profesor českobudějovického gymnázia. |
| Mons. ThDr. Martin Josef Říha | 7. února 1907 | Diecézní biskup českobudějovický. |
| Jindřich Beránek, O.Melit. | 1. března 1907 | Maltézský rytíř. Někdejší kooperátor v Horažďovicích. Později působil v litoměřické diecézi (farnosti Volfartice a Horní Libchava). |
| Mons. ThDr. Alois Jirák | 21. dubna 1907 | Probošt v Jindřichově Hradci, podílel se na vzniku Ottova slovníku naučného. |
| Vít Matouš Runt, O.Praem. | 7. srpna 1907 | Strahovský premonstrát. Postupně působil jako farář v Sepekově a ve Velké Chyšce. Později byl děkanem v Milevsku. |
| Augustin Forst | 21. srpna 1907 | Farář v Bernarticích u Milevska. |
| Josef Baar | 15. prosince 1907 | Farář v Putimi. Strýc kněze a spisovatele Jindřicha Šimona Baara. |
| Matěj Sedlák | 25. ledna 1908 | Děkan v Klatovech. |
| Jan Brdlík | 8. února 1908 | Děkan v Počátkách. |
| František Müller | 13. května 1908 | Bývalý kaplan ve Chvalšinách, v letech 1872-1896 farář v Prášilech. Dožil na odpočinku v dolnorakouském Gross-Haselbachu. |
| Maximilian Schinko, O.Cist. | 7. června 1908 | Vyšebrodský cisterciák, rodák z Českých Budějovic. Někdejší konventní knihovník ve Vyšším Brodě. Působil jako kaplan vyšebrodské městské farnosti a v letech 1887-1889 administrátor v Omlenici. Následně byl katechetou ve Vimperku. Od roku 1900 žil jako konventuál ve vyšebrodském klášteře. |
| Alois Winter | 20. června 1908 | Farář v Černé v Pošumaví. Biskupský notář. |
| Edvard Šebesta | 23. června 1908 | Prvoděkan v Protivíně. Sekretář někdejšího vodňanského vikariátu a biskupský vikář. |
| Jan Cabal | 19. července 1908 | Někdejší kaplan ve Volarech a pak v Protivíně. V letech 1894-1897 kaplan-senior v Českém Krumlově, tamtéž v letech 1897-1898 interkalární administrátor. Poté v letech 1898-1907 farář v Hlasivě. Následně byl přeložen jako farář do Němčic u Netolic, kde po jedenáctiměsíčním působení zemřel. |
| František Dítko | 19. července 1908 | Farář v Kvášňovicích. Biskupský notář. |
| Matěj Beran | 22. srpna 1908 | Farář ve Vrčeni. |
| Jan Forst | 23. září 1908 | Prvoděkan v Mirovicích. Čestný konzistorní rada a biskupský notář. |
| František Pfeifer | 23. září 1908 | Farář ve Čkyni. Osobní děkan a biskupský notář. |
| Antonín Čáp | 27. září 1908 | Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší kaplan v Českém Krumlově. |
| Václav Mráz | 12. října 1908 | Farář ve Švihově. |
| Benedikt Michl, O.Cist. | 13. října 1908 | Vyšebrodský cisterciák, farář v Boršově nad Vltavou. |
| Adrian Anton Lichtenauer, O.Praem. | 25. října 1908 | Schlägelský premonstrát. Někdejší farář ve Světlíku. |
| Matouš Tanzer | 15. listopadu 1908 | Farář ve Starém Sedle (pozdějším Orlíku nad Vltavou). |
| František Pliml | 18. listopadu 1908 | Farář v Šumavských Hošticích. |
| Bartoloměj Berger | 28. listopadu 1908 | Někdejší spirituál českobudějovického kněžského semináře. Od r. 1883 farář v Dubném. Přísedící diecézního soudu a osobní děkan. |
| J.M. can. Vilém Králík | 16. ledna 1909 | Infulovaný probošt katedrální kapituly u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. |
| Jakub Kocábek | 24. března 1909 | Někdejší kaplan ve Lhenicích. Farář v Křemži. |
| Řehoř Králík | 6. února 1910 | Diecézní kněz na odpočinku, emeritní farář na Kvildě. |
| Gustav Nožička | 14. února 1910 | Diecézní kněz na odpočinku, emeritní farář ve Velkém Boru. |
| Jan Václav Podlaha | 23. února 1910 | Autor teologických spisů. Farář ve Stádleci. |
| František Korecký | 9. dubna 1910 | Děkan v Táboře. |
| Jan Duben | 28. května 1910 | Farář v Nezamyslicích u Horažďovic. Překladatel a politik. |
| J.M. can. Jakub Sponar | 9. srpna 1910 | Kanovník, duchovní správce v Purkarci. Bratr R.D. Štěpána Sponara (viz r. 1939). Pohřben na Hřbitově sv. Otýlie v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů. |
| Václav Brůha | 12. října 1910 | Rodák ze Sedlice u Blatné. Farář v Chyškách. Biskupský notář a osobní děkan. |
| František Uhl | 11. listopadu 1910 | Rodák ze Sušice. Prvoděkan v Lišově. Po roce 1900 žil na odpočinku v rodišti. |
| Bedřich Kamarýt | 21. května 1911 | Rodák z Velešína. Někdejší kaplan v Hořepníku, později působil v Černovicích a Lidmani. Byl nadaným malířem, psal rovněž povídky. Příbuzný obrozeneckého činitele a rovněž kněze Josefa Vlastimila Kamarýta. |
| Godfried Josef Sukdol, O.Cist. | 5. září 1911 | Vyšebrodský cisterciák. Arcikněz budějovický, administrátor ve Střížově a okrskový vikář někdejšího vikariátu Hluboká nad Vltavou. |
| Josef Lhotský | 23. prosince 1911 | Děkan v Týně nad Vltavou. |
| Hynek Hess | 10. února 1912 | Farář v Kotouni. Někdy uváděn také jako Ignác Hess. |
| Václav Jíně | 19. března 1912 | Děkan v Blatné. |
| Antonín Kloboučník | 20. května 1912 | Děkan v Pacově. Arcikněz táborský. |
| Antonín Vodrážka | 22. května 1912 | Farář v Sudoměřicích u Bechyně. |
| Mons. Ferdinand Ritter | 12. června 1912 | Farář na Hosíně. Osobní děkan. |
| Mons. Tomáš Pfauser | 2. července 1912 | Rodák z Dolní Radouně (farnost Lodhéřov). Apoštolský pronotář. Někdejší farář ve Zlaté Koruně a později v Křemži. Od roku 1899 sídelní kanovník českobudějovické kapituly (od r. 1900 jako kanovník-kustod). Rada diecézního církevního soudu pro manželské záležitosti. |
| Tomáš Fabian | 5. července 1912 | Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší děkan ve Veselí nad Lužnicí. |
| Jan Bäuml | 17. července 1912 | Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší farář v Lodhéřově. |
| Theodor Zátka | 17. července 1912 | Druhý kaplan v Sušici. |
| Šimon Haláček | 21. července 1912 | Farář v Římově. |
| František Ullrich | 7. srpna 1912 | Farář v Nové Bystřici. Čestný konzistorní rada a biskupský notář. |
| Antonín Diviš | 15. srpna 1912 | Někdejší kaplan v Písku. |
| Arnošt Hubka, O.Melit. | 1. listopadu 1912 | Maltézský rytíř. Emeritní děkan v Radomyšli. |
| Julius Laštůvka | 14. listopadu 1912 | Kněz českobudějovické diecéze. Pohřben na Hřbitově sv. Otýlie v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů. |
| František Čáp | 14. prosince 1912 | Farář v Záhoří. |
| Mons. Adolf Rodler | 30. prosince 1912 | Kanovník katedrální kapituly v Českých Budějovicích, zakladatel Diecézního muzea. |
| Josef Nápravník | 4. března 1913 | Emeritní farář v Dírné. Biskupský notář. |
| Jan Jetel | 2. dubna 1913 | Farář v Čakově. |
| František Toušek | 15. dubna 1913 | Farář v Albrechticích. Osobní děkan. |
| Tomáš Pelnář | 21. dubna 1913 | Emeritní farář v Meclově. Osobní děkan. |
| Mons. Karel Trnka | 29. června 1913 | Arciděkan v Horšovském Týně. |
| Florián Kohout | 20. července 1913 | Do roku 1912 farář v Malontech. Tamtéž dožil na penzi. |
| Bertold Holovský, OFMCap. | 26. července 1913 | Kapucín, kněz. Člen řádové komunity v klášteře v Sušici. |
| Jan Hromadník | 13. srpna 1913 | Farář v Novém Rychnově a biskupský notář. Horlivý, energický a laskavý kněz. |
| Jan Černý | 30. prosince 1913 | Někdejší kaplan ve Vodňanech, od r. 1883 farář v Budislavicích. |
| Josef Kovář | 27. února 1914 | Osobní děkan. Emeritní farář v Petrovicích u Sušice, na odpočinku žijící v Sušici. |
| František Jenel | 23. června 1914 | Farář v Chotovinách. |
| Josef Roller, CSsR | 23. června 1914 | Redemptorista. V letech 1898-1902 rektor komunity redemptoristů v Českých Budějovicích. |
| Štěpán Jos. Hoffmann, OFM | 10. července 1914 | Františkán, rodák ze Soběslavi. V roce 1887 byl vysvěcen na kněze. Působil ve františkánském konventu v Jindřichově Hradci. |
| Matěj Boháč | 17. července 1914 | Někdejší farář v Javorné na Šumavě a později v Horní Cerekvi. Osobní děkan. Sekretář pelhřimovského vikariátu. |
| Josef Jan Brčák | 23. července 1914 | Farář v Častrově. |
| František Bürger | 2. srpna 1914 | Farář v Horní Pěně. Osobní děkan. |
| Vojtěch Lhotský | 15. srpna 1914 | Děkan v Červené Řečici. |
| Václav Tesař | 31. srpna 1914 | Farář v Hůrce. |
| Dionýsius Schneider, O.Cist. | 2. září 1914 | Vyšebrodský cisterciák. Administrátor v Přídolí. |
| Josef Mrštík | 4. září 1914 | Někdejší kaplan v Nové Bystřici. Později působil v královéhradecké diecézi, naposledy jako probošt v Poděbradech. |
| Josef Nedbal, CSsR | 19. března 1915 | Redemptorista. Část svého kněžského života prožil v koleji redemptoristů v Českých Budějovicích. |
| Adam Martínek | 2. dubna 1915 | Farář na Folmavě. Osobní děkan. |
| Matěj Sládek | 11. dubna 1915 | Někdejší farář v Budislavi. Na penzi žil na Královských Vinohradech v pražské arcidiecézi. |
| Josef Kučera | 19. dubna 1915 | Farář v Bernarticích u Milevska. |
| Florián Ferdinand Březina, OFM | 30. dubna 1915 | Františkán, kněz. Kvardián řádového konventu v Jindřichově Hradci. |
| Josef Růt | 13. července 1915 | Emeritní děkan v Kasejovicích. |
| Josef Fanta | 18. července 1915 | V letech 1887-1903 duchovní správce v Novém Světě (zaniklá vesnice, jejíž zbytek se stal součástí obce Borová Lada, bývala zde samostatná farnost). Později působil v duchovní správě v Jílovicích. |
| Josef Bildas | 3. srpna 1915 | Diecézní kněz na odpočinku. Bývalý kaplan v Železné Rudě. |
| Emilián Wagner | 12. srpna 1915 | Kaplan v Cetvinách. |
| Jindřich Kümmel, O.Cist. | 15. srpna 1915 | Vyšebrodský cisterciák. Někdejší farář v Horním Dvořišti. Od roku 1910 lokalista na Dobré Vodě u Nových Hradů. |
| Mons. František Beránek | 13. prosince 1915 | Tajný papežský komoří, rytíř řádu císaře Františka Josefa I., biskupský konzistorní rada, osobní děkan, vikář a farář v Pohoří. Narodil se 7. 12. 1829 v Korytech u Mnichova Hradiště. Studoval gymnázium v Mladé Boleslavi a potom (v roce 1847–48) filosofii a teologii v Praze. Následovaly 4 roky studií v Litoměřicích, kde byl 25. 7. 1852 od biskupa Augustina Bartoloměje Hille vysvěcen na kněze. Od 1. 9. 1852 do 28. 11. 1872 byl fundačním kaplanem v Chorušicích u Mělníka, pak až do 1. 6. 1880 farářem v Záboří u Mělníka, kde spravoval vinici tepelským premonstrátům na tamní osadě za roční gáži 100 zlatých. Tuto osadu ho přiměl opustit až špatný stav kostela, který hrozil sesutím. Dne 13. 6. 1880 se odstěhoval do Pohoří. 8. 3. 1887 jmenován vikářem. V roce 1913 se vzdal úřadu faráře a od 1. 5. 1914 i vikáře. Pohřben na hřbitově v Pohoří. |
| Jan Jungbauer | 27. února 1916 | Působil po kněžském svěcení jako kaplan postupně v Trhových Svinech, Nové Bystřici, Pohorské Vsi a Velešíně. Posléze byl katechetou v Prachaticích. Dožil na penzi v Českém Krumlově. |
| dr. Ferdinand Maurer, O.Cist. | 23. dubna 1916 | Cisterciák ve Vyšším Brodě, kněz. Biskupský rada. |
| Andreas Kößler, CSsR | 23. dubna 1916 | Redemptorista. Rektor koleje redemptoristů při kostele Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích. |
| Vojtěch Ptáčník | 22. května 1916 | Čestný konzistorní rada. Farář na Folmavě. |
| Cyril Grebeníček, OP | 23. května 1916 | Dominikán. V roce 1915 krátce působil při kostele sv. Jana Nepomuckého v Českých Budějovicích. |
| Theodor Jan Pecho, O.Cist. | 7. července 1916 | Vyšebrodský cisterciák, kněz. Klášterní infirmář (tj. ošetřovatel nemocných mnichů) ve vyšebrodském opatství. |
| Jan Koffer | 8. července 1916 | Farář v Černici. |
| Ludvík Kazda | 14. července 1916 | Děkan v Lišově. Okrskový vikář třeboňský a arcikněz. |
| Josef Thir | 24. července 1916 | Emeritní děkan v Táboře. |
| Matěj Ziegloser | 12. srpna 1916 | Farář ve Strašíně. |
| Mons. ThDr. Václav Cába | 14. září 1916 | Někdejší vojenský duchovní v Josefově (královéhradecká diecéze). Od roku 1907 infulovaný probošt v Jindřichově Hradci. |
| Bedřich Holub | 21. října 1916 | Farář v Křeči, osobní děkan. |
| Jan Šimek | 30. října 1916 | Farář v Chrašticích. |
| Vojtěch Fiedler | 4. prosince 1916 | Někdejší kaplan ve Svérazu. Později prefekt Strakovy akademie v Praze. |
| Martin Másilko | 5. ledna 1917 | Farář v Javorné na Šumavě. |
| Jan Bláha | 14. ledna 1917 | Farář v Neurazech u Nepomuku. |
| Jan Beneš | 29. ledna 1917 | Farář v Pohoří. Narodil se Lipicích u Pelhřimova č. p. 13. Na kněze byl vysvěcen v roce 1870. Nejdříve byl kaplanem v Lašovicích, poté roku 1894 nebo 1895 byl ustanoven kaplanem v Pohoří. Od listopadu 1909 odešel do Drahenic a od 1. 10. 1912 byl farářem v Černivsku. V červnu 1916 se vrátil jako farář do Pohoří. Zemřel náhle raněn mrtvicí. Pohřben v Pohoří. |
| František Voráček | 5. února 1917 | Někdejší kaplan ve Volyni a později v Trhových Svinech. V letech 1905-1913 farář v Budislavi. Od roku 1913 až do své smrti farář v Cetorazi. |
| Petr Havel | 9. února 1917 | Někdejší kaplan v Bílsku. Poté vystřídal několik dalších působišť. V roce 1893 se do Bílska vrátil jako farář, a setrval zde až do roku 1910, kdy odešel na odpočinek. Dožil ve Strunkovicích nad Blanicí. Čestný konzistorní rada, biskupský notář a osobní děkan. |
| Alois Brunner, O.Cist. | 12. února 1917 | Vyšebrodský cisterciák. Někdejší kaplan v Přídolí. Později novicmistr vyšebrodského opatství. Senior opatství. |
| Tomáš Zeman | 8. března 1917 | Farář ve Svojšicích u Sušice. |
| Josef Peschke | 29. března 1917 | Farář v Horšovském Týně. Biskupský notář a osobní děkan. |
| František Čuta | 7. dubna 1917 | Emeritní farář v Hluboké nad Vltavou. Na penzi dožil v Bystřici u Nýrska. |
| Antonín Maerz | 15. dubna 1917 | Po kněžském svěcení působil v Kašperských Horách. Od roku 1900 až do své smrti byl děkanem v Domažlicích. |
| Mons. Petr Steinbach | 17. dubna 1917 | Děkan v Hostouni. |
| Jordan Stutz | 21. dubna 1917 | Diecézní kněz na odpočinku, někdejší farář v Novém Světě (nynější Nové Hutě). Dožil v Českých Budějovicích. |
| Bedřich Holý | 16. července 1917 | Farář v Malontech. Zemřel na zápal plic v Domažlicích, kde byl na návštěvě u příbuzných. |
| František Šachl | 31. srpna 1917 | Duchovní správce v Lišově. |
| Hugo de Pauli | 10. října 1917 | Farář v Kolinci. |
| Jakub Janda | 7. prosince 1917 | Kněz velmi vzdělaný a dobrý pedagog. Působil jako gymnaziální profesor a katecheta v Domažlicích. |
| František Vacek | 19. prosince 1917 | Kněz českobudějovické diecéze. Pohřben na Hřbitově sv. Otýlie v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů. |
| Augustin Kaplický | 14. února 1918 | Farář na Zhůří. |
| Jan Mojžíš | 25. května 1918 | Někdejší kaplan v Brlohu a později ve Zdíkovci. Od r. 1914 kurát záložní vojenské nemocnice v Českých Budějovicích. V roce 1916 byl odvelen na italskou frontu jako kurát 9. horské brigády. Vážně zde onemocněl a byl převezen do záložní vojenské nemocnice v Pardubicích, kde zemřel na zápal plic kombinovaný se zánětem pohrudnice. Pohřben je ve svém rodném Velešíně. |
| Josef Voňavka, CFSsS | 16. července 1918 | Kněz kongregace petrinů. Kurát zeměbranského pěšího pluku v Písku. Padl v bitvě na Piavě v Itálii. |
| Miloslav Jakubička | 24. listopadu 1918 | Zámecký kaplan v Orlíku nad Vltavou. |
| Ladislav Faistauer, OFMCap. | 25. prosince 1918 | Kněz, kapucín, člen řádové komunity v Sušici. |
| Mons. Antonín Skočdopole, dr. h. c. | 16. ledna 1919 | Někdejší kaplan v Malém Boru. Profesor pastorálky v budějovickém semináři. Do Českých Budějovic uvedl kongregaci Školských sester de Notre Dame, pomohl jim zde zřídit klášter, sestry jej nechaly později v tomto svém klášteře dožít. Jeden z posledních českých národních buditelů. |
| Karel Kotrouš | 19. ledna 1919 | Farář v Petrovicích u Sušice. |
| Mons. Antonín Pixa | 8. března 1919 | Děkan v Písku. |
| Jakub Pesl | 8. června 1919 | Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší kaplan v Ratibořských Horách. Biskupský notář. |
| Jan Prieher | 13. června 1919 | Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší kaplan ve Vlachově Březí a později katecheta ve Vodňanech. |
| prel. Augustin Hartl | 27. června 1919 | Infulovaný prelát v Českém Krumlově. |
| Yvo Pihale, O.Cist. | 23. prosince 1919 | Vyšebrodský cisterciák, kněz. |
| Václav Kraus | 9. ledna 1920 | Farář v Mlázovech. |
| František Příhoda | 30. ledna 1920 | Farář v Malontech. Osobní děkan. |
| Mons. Matěj Veselý | 8. února 1920 | Děkan v Nepomuku a okrskový vikář. Biskupský notář a prelát Jeho Svatosti. |
| Mons. Josef Antonín Hůlka | 10. února 1920 | Diecézní biskup českobudějovický. |
| František Fiala | 8. března 1920 | Diecézní kněz na odpočinku, emeritní farář v Rynárci. |
| Antonín Kamarýt | 15. března 1920 | Děkan v Trhových Svinech. Vikariátní sekretář a biskupský notář. |
| Josef Winzig | 30. března 1920 | Kaplan v Trhových Svinech. |
| Josef Vítek | 31. března 1920 | Kaplan v Suchdole nad Lužnicí. |
| Václav Smolík, CSsR | 3. května 1920 | Redemptorista. Část svého kněžského života prožil v koleji redemptoristů v Českých Budějovicích. |
| Jan Nep. Neubauer, O.Cist. | 28. června 1920 | Vyšebrodský cisterciák. Emeritní administrátor v Rychnově u Nových Hradů. Osobní děkan. |
| Otto Ondřej Kohout, O.Cist. | 30. listopadu 1920 | Vyšebrodský cisterciák. Administrátor v Rychnově u Nových Hradů. |
| Mons. Jan Švéda | 7. ledna 1921 | Rodák z Českých Budějovic. Někdejší kaplan v Ledenicích. V letech 1866-1871 farář v Husinci, poté děkan v Prachaticích. Zemřel ve věku 93 let v 70. roce svého kněžství. Čestný občan Husince. Konzistorní rada a papežský prelát. |
| J.M. can. Karel Poehnl | 7. února 1921 | Čestný kanovník českobudějovické katedrální kapituly, arcikněz domažlický a osobní děkan. |
| Martin Mareš | 26. března 1921 | Farář v Ratajích u Bechyně. |
| Vojtěch Hajný | 4. března 1921 | Kaplan v Dolní Vltavici. |
| František Smutný | 23. května 1921 | Někdejší farář v Chotovinách (1875-1902). Dožil na odpočinku v Táboře. |
| Alfons Klampfl, O.Cist. | 24. července 1921 | Vyšebrodský cisterciák, někdejší administrátor v Horním Dvořišti. Osobní děkan a čestný konzistorní rada. |
| Jan Florian | 18. listopadu 1921 | Kaplan v Česticích (v době úmrtí byl na dočasném odpočinku). Za 1. světové války sloužil jako polní kurát. |
| František Bečvář | 5. prosince 1921 | Po kněžském svěcení působil jako kaplan postupně v Bubovicích a v Bechyni. Posléze působil v pražské arcidiecézi. V roce 1919 odešel na odpočinek. Dožil v Českých Budějovicích. Osobní děkan a čestný konzistorní rada. |
| Antonín Trčka | 10. prosince 1921 | Emeritní farář v Ševětíně. Osobní děkan. Dožil na odpočinku v Hrdějovicích (farnost Hosín). |
| Matěj Frána | 4. března 1922 | Děkan v Sušici a okrskový vikář. |
| Martin Svoboda | 2. října 1922 | Děkan ve Vodňanech a okrskový vikář. |
| František Zeman | 7. listopadu 1922 | Farář ve Švihově. Hudebník a regionální historik. |
| Jan Zeman | 16. března 1923 | Duchovní správce v Olešnici u Trhových Svinů. |
| František Smola | 14. srpna 1923 | Děkan v Soběslavi. |
| František Lang | 24. ledna 1924 | Rodák ze Ždánova v okrese Domažlice. Na kněze byl vysvěcen v roce 1878. Působil v Milavčích (které tehdy patřily do českobudějovické diecéze). Zde se podílel na archeologických výzkumech. Po roce 1901 působil jako farář v Rejštějně. Od roku 1922 žil na penzi v Domažlicích, kde je také pohřben. |
| Mons. ThDr. Antonín Málek | 2. února 1924 | Kanovník českobudějovické kapituly. Assesor českobudějovické konzistoře. |
| Augustin Jan Kubeš, OFMCap. | 16. července 1924 | Kapucín, kněz. Někdejší kvardián v Sušici, později provinciál. Zabýval se entomologií. |
| Mons. Josef Brenner | 23. července 1924 | Generální vikář. |
| Matěj Šindel | 28. října 1924 | Někdejší farář v Myslívě. Posléze děkan v Nepomuku. Vynikal obětavostí a upřímnou zbožností. |
| Bruno Pammer, O.Cist. | 22. listopadu 1924 | Cisterciák. Opat ve Vyšším Brodě. |
| gen. v. v. Antonín Voneš | 14. ledna 1925 | Někdejší kaplan v Rudolfově, později ceremonář biskupa Jirsíka. Souběžně působil ve vojenské duchovní správě, nejprve v rakousko-uherské armádě, po roce 1918 v armádě československé. Jako vojenský duchovní působil postupně v Bratislavě, Hradci Králové a Liberci. V letech 1893-1922 farář v Kardašově Řečici. Od roku 1921 přednosta oddělení 4a Ministerstva národní obrany. Zastával názor, že kněz v armádě nemá působit jen jako duchovní, ale také jako mravní autorita, kulturní a osvětový pracovník. V roce 1922 odešel do vojenské výslužby a zároveň rezignoval na farní beneficium v Kardašově Řečici. Dožil zřejmě v Praze. Pohřben je na Vinohradském hřbitově. |
| Štěpán Zach, O.Cist. | 25. ledna 1925 | Vyšebrodský cisterciák, kněz. Ředitel gymnázia v Českých Budějovicích a vládní rada. |
| Jan Kotek | 17. srpna 1925 | Emeritní farář ve Střelských Hošticích. Osobní děkan. V závěru života zámecký kaplan v Hrádku u Sušice. |
| František z Assisi Blaťák, CSsR | 2. listopadu 1925 | Redemptorista. Kněz-katecheta v Českých Budějovicích. |
| J.M. can. František Xaver Paleček | 16. ledna 1926 | Farář v Kovářově, čestný kanovník českobudějovické katedrální kapituly. Vyhledávaný zpovědník, přezdívaný "český Vianney". |
| Zephyryn Tobner, O.Cist. | 1. dubna 1926 | Vyšebrodský cisterciák, kněz. Publicista. |
| Mons. Georg Glosauer | 9. června 1926 | V letech 1890-1892 farář v Pačejově. Později působil v Boru u Tachova (tehdy pražská arcidiecéze, od roku 1993 plzeňská diecéze). Od roku 1917 pomocný biskup pražský a titulární biskup hermopolský. |
| Vilém Janauschek, CSsR | 30. června 1926 | Redemptorista, kněz. Část svého kněžského života prožil v koleji v Českých Budějovicích. |
| Josef Hroch | 5. července 1926 | Farář v Kostelci nad Vltavou. |
| František Svátek | 25. července 1926 | Kněz českobudějovické diecéze. Vydavatel. Pohřben v Novém Bydžově v královéhradecké diecézi. |
| Ivan Frant. Kitzberger, O.Praem. | 6. května 1927 | Strahovský premonstrát. Po kněžském svěcení byl nějaký čas kaplanem v Milevsku. Od roku 1922 byl farářem v Nebušicích u Prahy. Tamtéž pohřben. |
| Leopold Markvart, O.Cist. | 7. července 1927 | Vyšebrodský cisterciák. Pocházel z Moravy. Kněz. |
| Josef Mergl, O.Melit. | 27. ledna 1928 | Maltézský rytíř. Rodák ze Strakonic. Někdejší kaplan v Horažďovicích. Později působil v litoměřické diecézi jako administrátor farnosti Volfartice. Dožil v rodišti. |
| Filip Jan Konečný, OP | 8. června 1928 | Dominikán, kněz. Někdejší vikář řeholního domu v Českých Budějovicích. Závěr života prožil ve farní duchovní správě v litoměřické diecézi. Účastnil se často debat a polemik, mimo jiné obhajoval nauku katolické církve proti názorům T. G. Masaryka. |
| Karel Kalenský | 22. července 1928 | Kněz-katecheta v Písku. |
| Řehoř Gottfried Fürst, O.Cist. | 15. září 1928 | Vyšebrodský cisterciák. Administrátor v Rychnově u Nových Hradů. |
| František Eliášek | 8. října 1928 | Jako kněz působil v Třeboni, pracoval též jako archivář. |
| Josef Fabián | 24. listopadu 1928 | Kněz českobudějovické diecéze, biskupský notář. Spisovatel (literárním pseudonymem Prokop Zaletěl). Na penzi žil v Dřítni (farnost Bílá Hůrka), pohřben ve Křtěnově. |
| Mons. Antonín Miláček | 16. prosince 1928 | Děkan v Klatovech. |
| Gustav Praxl | 24. ledna 1929 | Někdejší kaplan ve Volarech, od r. 1899 až do své smrti farář v Horní Vltavici. |
| Jan Kukla | 21. února 1929 | Rodák ze Zbudova. Katecheta v Pelhřimově a následně na českojazyčném gymnáziu v Českých Budějovicích. Konzistorní rada a jubilant kněžství. |
| Otmar Josef Wohl, O.Cist. | 10. března 1929 | Vyšebrodský cisterciák, kněz. Profesor gymnázia v Českých Budějovicích, magistr kleriků vyšebrodského opatství. |
| Jan Evang. Vacek | 18. prosince 1929 | Infulovaný probošt v Jindřichově Hradci. Na počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady. |
| Vojtěch Mach | 15. června 1930 | Farář v Malontech, zemřel na komplikace po operaci slepého střeva. Do Malont pořídil nové zvony, které byly požehnány 18. května 1930. Po vyzdvižení do kostelní věže poprvé zvonily právě při jeho pohřbu. Pohřben v Doudlebech u Českých Budějovic v hrobě svých rodičů. |
| Karel Balík | 7. srpna 1930 | Děkan v Černovicích. Předtím působil postupně v Srní a v Poběžovicích. |
| Vojtěch Hamerle | 19. března 1931 | Zámecký kaplan v Hrádku u Sušice (farnost Zbynice). |
| Adolf Šindelář, O.Cist. | 23. května 1931 | Vyšebrodský cisterciák, farář ve Střížově. |
| Josef Bartoš Bělčický | 1. července 1931 | Rodák z Bělčic. V duchovní správě působil postupně v Záboří, Horní Pěně a Nové Bystřici. |
| Václav Zach | 1. září 1931 | Duchovní správce v Sedlici u Blatné. |
| Filibert Franz Panhölz, O.Cist. | 10. února 1932 | Vyšebrodský cisterciák, administrátor v Hořicích na Šumavě. |
| Mons. Mathias Wonesch | 27. dubna 1932 | Děkan v Českých Budějovicích, probošt českobudějovické katedrální kapituly. |
| František Vodička | 29. dubna 1932 | Emeritní farář v Dráchově. Dožil v Soběslavi. |
| Antonín Javorský | 22. června 1932 | Kněz českobudějovické diecéze na odpočinku. |
| Mons. Vavřinec Jakeš | 13. července 1932 | Farář v Dolních Slověnicích (působil zde 41 let). Emeritní arcikněz jindřichohradecký a okrskový vikář třeboňský. Tajný papežský komoří. Jubilant kněžství. Skromný člověk svatého života, jehož Václav Petera ve svém spise Géniové církve a vlasti nazval "jihočeským Vianneyem". Pohřben na slověnickém hřbitově. |
| František Kadlec | srpen 1932 | Kněz královéhradecké diecéze, někdejší katecheta ve Dvoře Králové nad Labem. V únoru 1932 jako kněz-penzista přijal službu zámeckého kaplana na Hrádku u Sušice (farnost Zbynice). V srpnu téhož roku se ztratil během procházky a nebyl již nikdy nalezen. Ubidemque sepultus. |
| prel. ThDr. Ladislav Dvořák | 3. srpna 1932 | Farář-prelát v Českém Krumlově. |
| Václav Janota | 18. srpna 1932 | Kněz českobudějovické diecéze na odpočinku. |
| Josef Smrt | 21. srpna 1932 | Farář v Hrobech. Pohřben v Milevsku. |
| František Havel | 8. listopadu 1932 | Kněz českobudějovické diecéze. |
| Emanuel Honzík | 29. listopadu 1932 | Farář v Kolinci. |
| Alois od sv. Benedikta Majer, OAD | 27. prosince 1932 | Člen řádu bosých augustiniánů, někdejší převor konventu ve Lnářích, v l. 1894-1921 lnářský farář. |
| František Kubata | 24. července 1933 | Kněz českobudějovické diecéze. |
| Alois Pícha | 29. října 1933 | Děkan ve Chvalšinách. |
| Jan Podlaha | 5. ledna 1934 | Děkan ve Volyni. |
| Matěj Pužej | 28. března 1934 | Farář ve Lhenicích. Osobní děkan. Vikář prachatického vikariátu a arcikněz. |
| Jan Zoubek | 2. května 1934 | Někdejší kaplan v Bílsku, později tamtéž interkalární administrátor. Později žil nějaký čas v konventu bosých augustiniánů ve Lnářích (řeholníkem se však zřejmě nestal). V závěru života byl expozitou v Nových Hutích (tehdejší farnost Nový Svět). |
| Václav Jirsa | 25. června 1934 | Farář v Petrovicích u Sušice. |
| Ignác Josef Češka, O.Cist. | 16. srpna 1934 | Vyšebrodský cisterciák. Někdejší administrátor v Přední Výtoni, později v Boršově nad Vltavou. |
| J.M. can. Josef Pavlovic | 26. září 1934 | Kanovník českobudějovické katedrální kapituly. |
| J.M. can. Alois Simeth | 2. října 1934 | Někdejší kaplan v Českém Krumlově. V letech 1893-1898 spirituál českobudějovického kněžského semináře. Kanovník českobudějovické katedrální kapituly. |
| Mons. Vojtěch Traxler | 2. listopadu 1934 | Rodák z Jarošova nad Nežárkou. V letech 1890-1903 farář v Mnichu, poté po zbytek života děkan v Kamenici nad Lipou. Čestný konzistorní rada a od roku 1925 čestný papežský komoří a arcijáhen jindřichohradecký. Velký vlastenec. |
| Beatus Adolf Böhm, CFSsS | 21. listopadu 1934 | Kněz kongregace petrinů v Českých Budějovicích. Patřil k prvním členům kongregace petrinů po jejím založení. |
| Josef Frejlach | 10. ledna 1935 | Děkan ve Vodňanech. |
| Jan Žahourek | 20. ledna 1935 | Farář v Hamru. Překladatel ze srbštiny. |
| František Domorázek | 20. června 1935 | Původem z Vysočiny od Havlíčkova Brodu v královéhradecké diecézi. Přinejmenším v závěru života působil v duchovní správě v Bavorově. Regionální historik a publicista. |
| Mons. ThDr. ICDr. Václav Černý | 28. června 1935 | Biskupský notář českobudějovické diecéze. Vícerektor české papežské koleje Nepomucenum v Římě. Obětavě a svědomitě pečoval o záležitosti koleje. Vedle toho přednášel seminaristům filosofii a historii. Osobně byl znám jako člověk velmi skromný. Pohřben v Římě v kolejní hrobce na Campo Verano. |
| Mons. Antonín Mráz | 1. července 1935 | Probošt katedrální kapituly v Českých Budějovicích. Apoštolský pronotář. Ordinariátní komisař. |
| František Fau | 22. října 1935 | Kněz a katecheta v Jindřichově Hradci. Archivář. |
| Mons. Matěj Lhotský | 8. února 1936 | Kněz, emeritní profesor učitelského ústavu v Soběslavi. Autor důkladných výkladů ke katechismu. Kněz velmi oblíbený. V závěru života ředitel učitelského ústavu ve Svatém Janu pod Skálou (pražská arcidiecéze). |
| Ignác Hykede, OP | 11. května 1936 | Dominikán. Děkan v Třeboni. |
| Karel Traxler | 15. května 1936 | Duchovní správce v Dubu a později ve Veselí nad Lužnicí. Šachista, autor tzv. Traxlerova protiútoku. |
| ThDr. Alois Essl | 14. září 1936 | Někdejší profesor liturgiky v kněžském semináři v Českých Budějovicích. V roce 1900 z Českých Budějovic odešel a (poněkud překvapivě) přijal duchovní správu ve venkovské šumavské farnosti Zvonková. Zde prožil zbytek života a byl zde i pohřben. Člověk laskavý a pokorný. |
| Mons. Ferdinand Kadláček | 7. ledna 1937 | Farář ve Zbytinách a emeritní okrskový vikář prachatického vikariátu. Pohřben v Prachaticích. |
| Karel Laub | 21. ledna 1937 | Duchovní správce chlapecké vychovatelny v Nepomuku. |
| Vojtěch Vincenc Frejka, O.Praem. | 17. února 1937 | Strahovský premonstrát. Někdejší kaplan na Svatém Kopečku u Olomouce, kde založil ženskou kongregaci sester premonstrátek. Po roce 1906 působil krátce v premonstrátské kanonii v Nové Říši u Telče (brněnská diecéze). Nějaký čas byl farářem ve Velké Chyšce. Pohřben je na řádovém hřbitově strahovských premonstrátů v Praze-Nebušicích. |
| František Čermák | 30. června 1937 | Kněz českobudějovické diecéze, rodák z Pluhova Žďáru. |
| Mons. Šimon Pokoj | 18. září 1937 | Papežský komoří, konzistorní rada. Kněz-katecheta na české reálce v Českých Budějovicích. |
| Antonín Svoboda | 18. září 1937 | Děkan v Písku. Spisovatel (používal pseudonym Antonín Svoboda-Pošumavský). |
| Antonín Vorlíček, CSsR | 2. října 1937 | Redemptorista, rektor kongregačního juvenátu v Libějovicích (farnost Chelčice). |
| Bruno Sauer, O.Praem. | 22. října 1937 | Strahovský premonstrát, někdejší děkan v Milevsku. Později opat strahovské premonstrátské kanonie. |
| Pavel Jan Vondráček, O.Praem. | 11. února 1938 | Strahovský premonstrát. Po dvacet let byl farářem v Hodušíně. Později probošt na Svatém Kopečku u Olomouce. |
| František Seyvalter | 20. března 1938 | Prvoděkan v Sedlici u Blatné. |
| Mons. Tomáš Pícha | 24. dubna 1938 | Farář v Libkově Vodě, později v Mrákově (Mrákov tehdy patřil do českobudějovické diecéze). |
| Josef Šmejkal | 11. května 1938 | Farář ve Veselíčku. |
| Mons. Jan Wolf | 31. května 1938 | Kněz. Katecheta měšťanských škol v Klatovech v. v. |
| Antonín Brandejs | 8. července 1938 | Farář ve Zlaté Koruně. Osobní děkan. |
| Johann Nepomuk Ullwer, CSsR | 30. prosince 1938 | Redemptorista. V českobudějovické diecézi působil v redemptoristické koleji v Českých Budějovicích a na poutním místě Svatý Kámen u Kaplice. Zemřel během svého kázání přímo na kazatelně kostela Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích. Pohřben je na českobudějovickém Hřbitově sv. Otýlie v hrobce kongregace redemptoristů. |
| Josef Forman | 22. února 1939 | Kněz českobudějovické diecéze. Pohřben na Hřbitově sv. Otýlie v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů. |
| Václav Nový | 4. července 1939 | Arciděkan v Domažlicích. |
| Mons. Václav Čubr | 1. srpna 1939 | Kněz pražské arcidiecéze. Závěr života strávil v Blatné a v Hrádku u Sušice. |
| Jan Komrska | 6. srpna 1939 | Duchovní správce sester de Notre Dame v Horažďovicích. |
| Josef Hamršmíd, O.Melit. | 21. srpna 1939 | Maltézský rytíř. Někdejší kaplan ve Strakonicích. Později převor řádového konventu v Praze. |
| Metoděj Martin Frank, OFMCap. | 28. září 1939 | Kapucín, kněz. Kdysi působil v konventu v Sušici. Závěr života strávil v brněnské kapucínské komunitě. Celkem 23 let působil jako pohřebník na brněnském Ústředním hřbitově, kde zvláště pečoval o důstojné pohřbívání chudých lidí. Zanechal hlubokou stopu v srdcích lidí, kteří se s ním setkávali. Zemřel v pověsti svatosti. Pohřben v Brně. |
| Štěpán Sponar | 1. prosince 1939 | Děkan v Soběslavi. Bratr kanovníka Jakuba Sponara (viz r. 1910). Pohřben na Hřbitově sv. Otýlie v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů ve stejném hrobě, jako jeho bratr Jakub. |
| František Roubík | 16. února 1940 | Osobní děkan. V letech 1912-1928 farář ve Starém Rožmitále. Poté působil až do své smrti jako farář v Onšově u Pelhřimova. |
| Alfons Bohumil Bébar, OSA | 26. února 1940 | Obutý augustinián. Na kněze byl vysvěcen v roce 1906 a následně byl poslán do Domažlic (ty tehdy patřily do českobudějovické diecéze), kde byl převorem tamního augustiniánského konventu. Biskupský notář a konzistorní rada českobudějovické diecéze. |
| Mons. Antonín Polánský | 3. dubna 1940 | Rodák z Březí (farnost Týn nad Vltavou). Někdejší katecheta v Blatné, posléze v Domažlicích a Sušici. V letech 1900-1914 duchovní správce Školských sester de Notre Dame v Horažďovicích. Poté přešel do Českých Budějovic, kde byl instalován kanovníkem katedrální kapituly. Zároveň dále spolupracoval se sestrami de Notre Dame, tentokráte s jejich českobudějovickou komunitou. V roce 1935 mu byl udělen titul papežského preláta a o rok později se v českobudějovické kapitule stal děkanem. Byl členem několika katolických spolků. |
| Mons. Šimon Bárta | 2. května 1940 | Diecézní biskup českobudějovický. |
| Jan A. Dvořák | 17. května 1940 | Kněz českobudějovické diecéze. Regionální historik Zbudovských blat. |
| Mauritius Pöschl, O.Cist. | 2. srpna 1940 | Vyšebrodský cisterciák. Farář v Zátoni. |
| Gotthard Felix | 24. září 1940 | Děkan v Jistebnici. V letech 1939-1940 vězněn v koncentračním táboře Oranienburg, jako těžce nemocný byl propuštěn, záhy po propuštění však musel být hospitalizován. Zemřel v nemocnici v Praze na následky předchozího věznění. |
| Josef Kubašta | 4. listopadu 1940 | Rodák z Prachaticka. Farář v Milavčích. |
| Jaroslav Podhradský | 20. listopadu 1940 | Osobní děkan. Farář ve Starém Rožmitále. |
| Johann Höfferl | 24. listopadu 1940 | Děkan v Horní Plané. Zemřel v koncentračním táboře. |
| Václav Vošický | 11. prosince 1940 | Rodák z Miřetic u Vlašimi, byl v r. 1897 vysvěcen na kněze v litoměřické diecézi a začal působit jako kaplan v Dolním Jiřetíně. V r. 1901 přešel do českobudějovické diecéze, kde byl ustanoven kaplanem v Čížové u Písku. Od r. 1912 působil v Drahenicích jako interkalární administrátor a následně (od r. 1913) jako farář. Od r. 1916 působil jako farář v Černívsku. V závěru života se vrátil do litoměřické diecéze. Dožil v Arnolticích u Děčína. |
| Fulgenc od Nejsvětějšího Srdce Páně Novotný, OAD | 3. března 1941 | Člen řádu bosých augustiniánů, v letech 1934-1937 farář ve Lnářích, biskupský notář. |
| František Šulc | 25. června 1941 | Farář v Budislavicích. |
| Josef Jána | 2. října 1941 | Kněz českobudějovické diecéze, katecheta a konzistorní rada. Pohřben v Čížové. |
| František Lorenc | 28. listopadu 1941 | Kněz českobudějovické diecéze. |
| Emanuel Fenzl | 16. prosince 1941 | Kněz-katecheta v Českých Budějovicích na gymnáziu. |
| Stanislav Turek | 4. ledna 1942 | Rodák z Volyně. Někdejší farář v Petrovicích u Sušice. Pohřben v rodišti. |
| František Podhradský | 24. ledna 1942 | Někdejší farář ve Hvožďanech. Od roku 1925 až do své smrti děkan v Kasejovicích. |
| Hermann Kamarýt | 4. února 1942 | Kněz českobudějovické diecéze, konzistorní rada. |
| František Hanuš Žundálek | 20. února 1942 | Rodem z Kundratic (farnost Křižanov v brněnské diecézi). V letech 1927-1930 zámecký kaplan v Hrádku u Sušice (farnost Zbynice). Od roku 1930 působil v Praze. Zde byl předsedou družstva Vlasť, spolupracoval na vydávání Časopisu katolického duchovenstva a byl duchovním správcem ústavu slepých dívek na Kampě. |
| Mikuláš Levý | 1. dubna 1942 | Zámecký kaplan v Březnici, biskupský notář. |
| Aleš Bouz, III.OP | 2. dubna 1942 | Bývalý dominikán (v r. 1937 byl sekularizován a zůstal jako diecézní kněz v Českobudějovické diecézi), duchovní správce v Třeboni, za "pobuřující" kázání 2. 11. 1942 byl zatčen, vězněn byl v Českých Budějovicích a následně v Praze na Pankráci, byl transportován do Osvětimi, kde zemřel (oficiálně na úplavici, podle neoficiální verze byl umlácen). |
| JUDr. Emanuel Hanuš | 6. května 1942 | Podplukovník duchovní služby v. v., někdejší kaplan v Kašperských Horách. Na penzi žil u své sestry v Klatovech, 12. 2. 1942 zatčen, zavražděn v koncentračním táboře Dachau. |
| Adauktus Josef Krebs, CFSsS | 7. května 1942 | Generální představený kongregace petrinů. Zemřel v koncentračním táboře Dachau. |
| Josef Pašek | 21. května 1942 | V letech 1929-1941 duchovní správce v Olešnici u Trhových Svinů. Zemřel v koncentračním táboře v Dachau. |
| František Vošta | 28. května 1942 | Farář v Opařanech u Tábora, osobní děkan. Vězněn v Dachau, odtud vyvezen transportem invalidů na smrt. |
| Metod Jan Zavoral, O.Praem. | 26. června 1942 | Strahovský premonstrát. Někdejší kaplan v Jihlavě (brněnská diecéze) a následně v Sepekově. V letech 1906-1942 strahovský opat. |
| Franz Reinisch, SAC | 21. srpna 1942 | Palottin. Na kněze byl vysvěcen v roce 1928. Za své protinacistické postoje byl perzekvován a v roce 1941 byl ustanoven farářem na Kvildě (umístění do odlehlé horské oblasti bylo rovněž formou trestu), mohl však pouze sloužit bohoslužby - nacistická moc mu zakazovala kázat. V březnu 1942 dostal povolávací rozkaz k Wehrmachtu. K odvodu se dostavil záměrně pozdě - již z dřívější doby byly známy jeho výroky o tom, že v nacistických ozbrojených složkách sloužit odmítá. Byl záhy zatčen a odsouzen k trestu smrti. Ten byl v srpnu 1942 vykonán. Jihoněmecká palottinská provincie usiluje o jeho beatifikaci. Je znám též jako "tichý mučedník z Kvildy". |
| Mons. Karl Petersilka | 20. září 1942 | Kněz. Vyučující v kněžském semináři v Českých Budějovicích. Částečně působil též v politice. V roce 1933 se jasně vyslovil proti nacismu. |
| Engelbert Blöchl, O.Cist. | 1. listopadu 1942 | Vyšebrodský cisterciák, někdejší kaplan v Přídolí. Zemřel v koncentračním táboře Dachau. |
| Pavel Jan Souček, O.Cist. | 28. ledna 1943 | Původně strahovský premonstrát. Ve druhé půli roku 1906 doložen jako kaplan v Sepekově. Později přestoupil do premonstrátské kanonie v Nové Říši na Moravě. V roce 1929 byl vedením řádu jmenován novoříšským opatem (de facto proti vůli členů kanonie, ale časem si získal u spolubratří úctu a respekt). Zemřel jako mučedník v koncentračním táboře v Osvětimi spolu se čtyřmi dalšími novoříšskými premonstráty. |
| František Blahovec | 16. března 1943 | Někdejší děkan ve Volenicích, dožil na penzi ve Volyni. |
| Mons. František Bernard Vaněk | 1. dubna 1943 | Někdejší lokalista na Křemešníku, později (1906-1942) děkan v Pelhřimově, spisovatel (zvl. kniha Na krásné samotě, v níž vzpomíná na své působení na Křemešníku). |
| Mons. Vojtěch Příb | 2. srpna 1943 | Děkan v Netolicích. |
| František Haláček | 17. srpna 1943 | Farář v Olešnici u Trhových Svinů. |
| Richard Randák, OFMCap. | 4. září 1943 | Kapucín, kněz. Člen řádové komunity v klášteře v Sušici. |
| Mons. Leonard Rendl | 9. září 1943 | Kanovník českobudějovické katedrální kapituly. V letech 1917-1920 infulovaný probošt v Jindřichově Hradci. Dožil na penzi ve Volšově u Sušice. |
| Martin Maxa, O.Cist. | 22. září 1943 | Vyšebrodský cisterciák, farář v Omlenici. |
| Mons. Jan Pavel Hille | 27. září 1943 | Děkan v Blatné. |
| Josef Knap | 21. října 1943 | Duchovní správce ve Střelských Hošticích. |
| Franz Dichtl mladší | 16. listopadu 1943 | Synovec kanovníka Franze Dichtla staršího (viz r. 1897). Kaplan a později interkalární administrátor ve Chvalšinách. Pak farář v Rychnově nad Malší. Jeden ze zakladatelů Díla biskupa Neumanna (Bischof-Neumann-Werk), které mělo pečovat o výchovu německojazyčných kněží pro českobudějovickou diecézi. Po roce 1938 byl často vyslýchán a šikanován gestapem. Pohřben v Polné na Šumavě. |
| Václav Pulec | 23. června 1944 | Farář v Zahájí. Osobní děkan a čestný konzistorní rada. |
| Karel Nohel | 12. července 1944 | Farář v Jílovicích. Nacistická perzekuce (časté výslechy na gestapu) způsobila jeho částečné pominutí smyslů. Zemřel v internaci v Zásmukách u Prahy, kde spadl do potoka a utopil se. |
| Mons. ThDr. Karel Slavík | 12. prosince 1944 | Kněz, profesor teologie v českobudějovickém kněžském semináři. |
| Václav Šílený | 21. prosince 1944 | Osobní děkan. Farář v Borovanech. |
| Robert Josef Filzbauer, O.Cist. | 6. února 1945 | Vyšebrodský cisterciák. Administrátor v Kapličkách. |
| Engelmar Hubert Unzeitig, CMM | 2. března 1945 | Člen Kongregace Marianhillských misionářů. Interkalární administrátor ve Zvonkové, zatčen v r. 1941. Znám jako "anděl z Dachau", zemřel na tyfovou nákazu při ošetřování nemocných. Dne 24. 9. 2016 beatifikován. |
| Josef Jílek | 20. dubna 1945 | Působil v duchovní správě postupně v Kunžaku, Katovicích a Česticích, zapojil se do protinacistického odboje, v r. 1941 byl zatčen, koncem války byl nacisty popraven. |
| Antonín Pospíšil | počátkem května 1945 | Farář v Klenčí pod Čerchovem (tehdy českobudějovická diecéze). V říjnu 1944 zatčen gestapem a poslán do Terezína. Zde zemřel v převratových dnech května roku 1945. Přesné datum smrti je nezjistitelné, jeho ostatky se rovněž nepodařilo identifikovat. Pohřben neznámo kde. |
| František Teplý | 11. června 1945 | Někdejší farář v Hošticích u Tábora. Později působil jako archivář v Jindřichově Hradci. Dožil na penzi v Malenicích u Volyně, tamtéž pohřben. Regionální historik. |
| Jan Mottl | 3. listopadu 1945 | Děkan v Sušici. Překladatel z polštiny. |
| Josef Dík | 11. února 1946 | Někdejší kaplan v Týně nad Vltavou. Později působil v pražské arcidiecézi, na penzi žil v Čimelicích u Písku. |
| Franz Andraschko | 12. dubna 1946 | Osobní děkan. Farář na Mouřenci. |
| Mons. Viktor Muchka | 8. srpna 1946 | První arciděkan v Klatovech. |
| Gerhard J. Nýdl, O.Cist. | 17. srpna 1946 | Vyšebrodský cisterciák, převor vyšebrodského opatství. |
| Václav Kůstka | 29. září 1946 | Farář ve Věžné. |
| František Žlábek | 2. ledna 1947 | Farář v Nadějkově. |
| František Rada | 30. ledna 1947 | Administrátor v Nákří. |
| Jaroslav Štucbart | 5. dubna 1947 | Kněz. Katecheta v Přešticích (tehdy českobudějovická diecéze). |
| Petr Dolzer, O.Praem. | 5. ledna 1948 | Schlägelský premonstrát. V letech 1918-1946 farář ve Frymburku. |
| Mons. Václav Řepa | 9. června 1948 | Kanovník. Děkan katedrální farnosti u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. |
| J.M. can. František Kroiher | 17. června 1948 | Děkan v Ledenicích. Kanovník českobudějovické kapituly. |
| Josef Rybička | 1. srpna 1948 | Kněz-katecheta v Písku. Konzistorní rada a propagátor turistiky. |
| ThDr. Jan Budař | 17. srpna 1948 | Rodák ze Staré Vožice. Studoval v Římě, kde byl promován doktorem teologie a dne 3. ledna 1892 vysvěcen na kněze. Po návratu do Čech působil jako katecheta na gymnáziu v Klatovech. V letech 1901-1923 vyučoval v kněžském semináři v Českých Budějovicích novozákonní biblistiku. Roku 1913 podnikl studijní cestu do Egypta a Palestiny, nějaký čas navštěvoval přednášky na Jeruzalémské biblické škole při jeruzalémském konventu dominikánů. Před vypuknutím první světové války se vrátil do Čech a pokračoval v pedagogické a vědecké činnosti v Českých Budějovicích. V roce 1923 se pak přesunul do Prahy, kde vyučoval na Katolické teologické fakultě University Karlovy. Pohřben byl v Praze na Krčském (též Nuselském) hřbitově. |
| Jan Walter | 1. října 1948 | Děkan v Pacově. |
| Hilár Frant. Haitl, OP | 6. ledna 1949 | Dominikán. V letech 1922-1923 představený dominikánské komunity v Českých Budějovicích. V letech 1923-1924 kaplan a katecheta v Třeboni. |
| Mons. ThDr. Ludvík Matoušů | 14. ledna 1949 | Kněz, profesor v českobudějovickém kněžském semináři, kanonista. |
| František Balík | 23. ledna 1949 | Někdejší duchovní správce v Kunžaku. Dožil v Bezděkově u Klatov. |
| Josef Vandas | 11. března 1949 | Kněz českobudějovické diecéze. |
| Jan od sv. Aloisia Procházka, OAD | 27. září 1949 | Člen řádu bosých augustiniánů, několikrát zastával funkci převora řádového konventu ve Lnářích. V letech 1937-1942 zároveň lnářský farář. |
| Matěj Kolařík | 9. října 1949 | Děkan v Sedlici u Blatné. |
| Felix Roman Lipl | 25. října 1949 | Někdejší kaplan ve Volyni. |
| Mons. Jan Timr | 4. dubna 1950 | Někdejší kaplan v Prachaticích a v Ondřejově. |
| Jan Lysák | 13. dubna 1950 | Farář v Nákří. |
| Mons. Jan Cais | 20. dubna 1950 | Generální vikář. Jeho pohřeb měl díky zásahu StB značně skandální průběh. Orgány StB totiž již před pohřbem nechaly odvézt jeho tělo na hřbitov, takže v českobudějovické katedrále nemohly být normální pohřební obřady (byla sloužena pouze Mše sv. za zesnulého). Následně bylo katedrální kapitule sděleno, že tělo Mons. Caise je již na Hřbitově sv. Otýlie. Tam pak proběhlo uložení do hrobu již normálním způsobem (poté, co si jeden z kanovníků, Mons. Boček, vynutil nahlédnutí do rakve, aby se přesvědčil, že je v ní skutečně Mons. Cais). |
| František Kovář | 6. července 1950 | Farář v Hořepníku. |
| Ludvík Ostrý | 16. července 1950 | Kněz-katecheta ve Starém Rožmitále. Farní kronika starorožmitálská jej zmiňuje jako bodrého člověka se zdravým humorem. Vypomáhal také ve farnosti Bubovice ve filiálním kostele v Pročevilech. U věřících byl velmi oblíben. Zemřel náhle ve zpovědnici během zpovídání. |
| J.M. can. František Čech | 4. května 1951 | Kanovník českobudějovické katedrální kapituly. |
| František Dvořák | 29. června 1951 | Kněz českobudějovické diecéze, osobní děkan. Konzistorní rada. |
| František Vít Früchtl, O.Cist. | 7. září 1951 | Vyšebrodský cisterciák. Někdejší kaplan v Rožmitále na Šumavě. Po roce 1945 odešel z Československa. Dožil v Německu. |
| Josef Zahrádka | 5. listopadu 1951 | Farář v Čachrově. |
| Paulus Josef Heinrich, O.Cist. | 23. listopadu 1951 | Vyšebrodský cisterciák. Někdejší farář v Hořicích na Šumavě. |
| Florián Fencl | 28. prosince 1951 | Kněz-katecheta ve Vodňanech. |
| Viktorin Alexius Panhölz, O.Cist. | 2. srpna 1952 | Vyšebrodský cisterciák, kněz. Novicmistr ve vyšebrodském klášteře. Po roce 1945 dožil v Rakousku. |
| Tomáš Koupal-Blatenský | 8. srpna 1952 | Někdejší zámecký kaplan v Kolodějích nad Lužnicí (farnost Týn nad Vltavou), později působil ve farnosti Trhové Sviny, zvláště ve filiálním kostele ve Slavčích. Z důvodu vážné chronické nemoci později působil jako katecheta a výpomocný duchovní v Hluboké nad Vltavou a Českých Budějovicích. Po roce 1918 se velmi věnoval apologii katolické církve proti prvorepublikovému antikatolicismu. Věnoval se rovněž lokální historiografii. |
| Jan Reindl | 19. září 1952 | Farář v Čížové. Konzistorní rada a osobní děkan. |
| Václav Chalupský | 20. října 1952 | Kaplan v Blatné a později v Jindřichově Hradci. Konzistorní rada. |
| Vincenc Gross | 24. října 1952 | Rodák z Jindřichova Hradce. Osobní děkan. Farář v Rychnůvku. Pohřben v rodišti. |
| Johann Spannbauer | 22. listopadu 1952 | Někdejší arciděkan v Kašperských Horách. Od roku 1946 žil a působil v Bavorsku. |
| Petr Holub | 20. prosince 1952 | Někdejší kaplan ve Velharticích. Později katecheta v rodných Domažlicích. |
| František Maňour | 1. ledna 1953 | Farář v Záhoří. Zemřel v kostele u oltáře během bohoslužeb. |
| Matthäus Quatember, O.Cist. | 10. února 1953 | Vyšebrodský cisterciák. Po kněžském svěcení působil nějaký čas v duchovní správě ve farnostech Malšín a Horní Stropnice. Od roku 1936 působil v Římě jako konzultor vatikánské Kongregace pro řeholníky. V roce 1945 jej papež Pius XII. jmenoval titulárním opatem v Clairvaux. V roce 1950 byl zvolen generálním opatem cisterciáckého řádu. O tři roky později zemřel na rakovinu žaludku. Podle svého přání byl pohřben v cisterciáckém klášteře Poblet v Katalánsku. |
| Jan Zadražil | 29. prosince 1953 | Rodák z Deštné u Jindřichova Hradce. Kněžské svěcení přijal v roce 1894. Byl kaplanem v Ratibořských Horách a v Soběslavi. Později děkan v Chýnově u Tábora. V roce 1936 odešel do penze a odstěhoval se do Soběslavi. Zde vzdor postupujícímu věku a zdravotním potížím se zapojil do činnosti spolku na obnovu filiálního kostela sv. Víta, byl čelným činovníkem tohoto spolku. V Soběslavi strávil celý zbytek života. Pohřben je v rodišti. |
| Antonín Chlebeček | 9. února 1954 | Kaplan v Soběslavi. |
| Tecellin Josef Jaksch, O.Cist. | 23. května 1954 | Opat cisterciáckého opatství ve Vyšším Brodě, za druhé světové války perzekvován nacisty, po roce 1948 dožil v exilu v opatství Rein v Rakousku. |
| Mons. prof. Kašpar Štojdl | 27. května 1954 | Někdejší kaplan v Trhových Svinech, později kanovník českobudějovické kapituly. Zpovědník biskupa Josefa Hloucha. |
| Valentin Jaroslav Krejčí, OP | 26. srpna 1954 | Dominikán. Administrátor v Hořepníku. |
| Karel Vondruška | 1. října 1954 | Rodák z Hluboké nad Vltavou. Farář ve Vrčeni. Měl literární a umělecké sklony. Zajímal se o fyziku. Byl znám mezi svými farníky jako člověk vlídný a skromný. Pohřben je na vrčeňském hřbitově. V témže hrobě je pohřbena jeho sestra, která mu vedla domácnost a bratr, prof. Felix Adam Vondruška. |
| Josef Adamec | 23. listopadu 1954 | Emeritní duchovní správce v Plané nad Lužnicí. Osobní děkan. |
| Mons. Matěj Bolech | 24. listopadu 1954 | Děkan v Soběslavi. |
| Mons. Tomáš Beránek | 3. prosince 1954 | Děkan ve Vodňanech a okrskový vikář vodňanského vikariátu, zemřel ve vězení na následky mučení. |
| Josef Matoušek | 4. prosince 1954 | Duchovní správce v Dolní Cerekvi. Osobní děkan. |
| Josef Hovorka | 4. prosince 1954 | Farář v Němčicích u Netolic. Osobní děkan. |
| Antonín Špale | 20. prosince 1954 | Někdejší katecheta v Bechyni. Jubilant kněžství. Biblista. Pohřben v Hodušíně. |
| Mons. Leopold Klima | 18. května 1955 | Někdejší spirituál kněžského semináře v Českých Budějovicích. Za druhé světové války byl vězněn v koncentračním táboře Dachau. Přes jasně antinacistické postoje byl po válce odsunut z Československa. Dožil v Bambergu, kde vypomáhal v duchovní správě při kostele sv. Kunhuty. Pod pseudonymem Wolfgang Rothenbaum napsal několik divadelních her. |
| Antonín Tůma | 2. června 1955 | Emeritní děkan v Černovicích u Tábora. |
| Alberich Siegfried Sauer, O.Cist. | 17. června 1955 | Vyšebrodský cisterciák. Někdejší administrátor ve Střížově. Po roce 1945 dožil v cisterciáckém opatství Heiligenkreuz v Rakousku. |
| Daniel Waschenpelz, O.Cist. | 5. července 1955 | Vyšebrodský cisterciák. Osobní děkan. Farář v Boršově nad Vltavou. |
| Mons. Antonín Maxa | 14. července 1955 | Kněz. Archivář českobudějovické konzistoře. |
| Otakar Fric | 22. července 1955 | Děkan v Klatovech. |
| Karel Smetana | 14. října 1955 | Kněz českobudějovické diecéze, duchovní správce ve Vřeskovicích. Osobní děkan. |
| František Břicháček | 25. října 1955 | Děkan v Písku. |
| Jan Petrů | 26. října 1955 | Farář v Doudlebech. Osobní děkan a biskupský notář. |
| František Kozel | 30. října 1955 | Děkan v Protivíně. |
| dr. Wenzel Houschka | 29. listopadu 1955 | Rodák z Polné na Šumavě. V letech 1923-1928 farář v Hodňově, 1928-1946 farář ve Svérazi. Okrskový vikář českokrumlovského vikariátu. V roce 1946 vysídlen do Rakouska. |
| Vojtěch Bumba | 12. prosince 1955 | Farář v Čakově. Osobní děkan. |
| Bedřich Prokoš | 31. prosince 1955 | Farář ve Svatém Janu nad Malší. Osobní děkan. |
| Karel Smrčka | 27. ledna 1956 | Emeritní farář v Malém Boru. Osobní děkan. |
| Jan Pátek | 22. března 1956 | V letech 1921-1935 duchovní správce v Novém Světě (zaniklá vesnice, jejíž zbytek se stal součástí obce Borová Lada, bývala zde samostatná farnost). Dožil v Malonicích (farnost Velhartice). |
| Karel Poucha | 11. dubna 1956 | Farář v Předslavicích. |
| Bedřich Mokráček | 11. dubna 1956 | Emeritní farář v Drahenicích. |
| Jan Pechuška | 31. května 1956 | Emeritní farář v Jarošově nad Nežárkou a okrskový vikář jindřichohradecký. Zemřel zřejmě v charitním domově v Senohrabech (pražská arcidiecéze). |
| Josef Posík | 1. června 1956 | Duchovní správce v Zachotíně. |
| Augustin Korber | 1. června 1956 | Kněz. Katecheta v Lomnici nad Lužnicí. |
| Karel Šolle | 7. června 1956 | Emeritní farář v Ševětíně. Dožil v Českých Budějovicích. |
| Karel Smetana | 4. srpna 1956 | Kněz. Katecheta ve výslužbě v Mladé Vožici. |
| Jaroslav Čech | 15. srpna 1956 | Emeritní duchovní správce v Rynárci. |
| Václav Říha | 29. září 1956 | Někdejší spirituál českobudějovického kněžského semináře, později duchovní správce v Nepomuku. Od roku 1952 politický vězeň. Zemřel ve věznici na Mírově na infarkt, který dostal po silném psychickém otřesu. |
| Václav Kahuda | 6. listopadu 1956 | Osobní děkan. Duchovní správce v Paračově. |
| Jan Sklenář | 7. prosince 1956 | Kněz. Katecheta ve výslužbě v Pacově. |
| Josef Mojžíš | 26. prosince 1956 | Kněz českobudějovické diecéze. Na penzi žil ve Vyšném u Českého Krumlova. |
| Josef Pragr | 17. ledna 1957 | Farář v Chřešťovicích. Osobní děkan. |
| Benedikt Alois Kastner, O.Cist. | 21. ledna 1957 | Vyšebrodský cisterciák. Někdejší kaplan v Hořicích na Šumavě, později farář v Malšíně. V roce 1946 se vystěhoval do Rakouska. |
| Jan Matějů | 2. února 1957 | Bývalý duchovní správce v Kardašově Řečici. |
| Eberhard Winter, O.Cist. | 29. března 1957 | Vyšebrodský cisterciák. V letech 1919-1945 duchovní správce ve Strýčicích. V letech 1945-1946 žil ve vyšebrodském klášteře, v roce 1946 se vystěhoval do Rakouska. Dožil v cisterciáckém klášteře v Heiligenkreuzu. |
| Jindřich Senft | 30. března 1957 | Duchovní správce v Kolinci a později v Sušici. |
| Karel Stibral | 22. srpna 1957 | Někdejší kaplan v Blatné, později působil v pražské arcidiecézi. |
| Stanislav Jan Ploner, O.Cist. | 4. října 1957 | Vyšebrodský cisterciák, někdejší administrátor v Rožmberku nad Vltavou. Po roce 1945 dožil v Německu. |
| Tomáš Harant | 19. října 1957 | Duchovní správce na Tannabergu u Domažlic. |
| Mons. prof. Karel Reban | 1. listopadu 1957 | Kanovník - kustod katedrální kapituly v Českých Budějovicích. |
| Cajetan Lang, O.Praem. | 16. října 1958 | Schlägelský premonstrát. V letech 1941-1945 farář v Horní Plané. V roce 1945 odešel do domovské schägelské kanonie v Rakousku. V roce 1946 zde byl zvolen opatem. |
| ThDr. Jan Růžička | 14. listopadu 1958 | Kněz českobudějovické diecéze, někdejší kaplan v Nýrsku. Za 1. světové války polní kurát. Byl zajat na ruské frontě a jako zajatec se dostal až do Persie a k čínským hranicím. Po návratu do vlasti působil jako kněz-fundatista v Malých Svatoňovicích (královéhradecká diecéze). Dožil v Prachaticích, kde je i pohřben. |
| Tomáš Geist | 30. listopadu 1958 | Emeritní farář v Boleticích (v Boleticích působil do roku 1946, byl posledním knězem, bydlícím přímo na tamní faře). Ač Němec, byl pro svůj antinacismus a s přihlédnutím k již vyššímu věku a špatnému zdravotnímu stavu, vyňat z odsunu a směl zůstat v Československu. Na penzi dožil v Českém Krumlově, pohřben je v Kájově. |
| Bernardin Jan Skácel, OP | 2. ledna 1959 | Dominikán. Někdejší spirituál českobudějovického kněžského semináře. |
| Mons. ThDr. Laurenz Niescher | 13. dubna 1959 | Rodák z Chvalšin. Někdejší kaplan v Horní Pěně u Jindřichova Hradce. Někdejší vedoucí církevní Katolické akce v českobudějovické diecézi. Po druhé světové válce mohl zůstat v Československu. Dožil jako soukromá osoba v Českých Budějovicích, zemřel téměř zapomenut. Pohřben byl na českobudějovickém Hřbitově svaté Otýlie. |
| Václav Tlachána | 9. května 1959 | Farář ve Čkyni. |
| Jakub Waldmann | 5. března 1960 | Výpomocný duchovní v Sušici a Zbynicích. Od roku 1959 na odpočinku v charitním domově v Senohrabech (pražská arcidiecéze). |
| Eduard Pechtl | 6. května 1960 | Někdejší farář ve Zbytinách. |
| Josef Bouchal | 16. června 1960 | Rodák z Lišova, kněz. Někdejší katecheta v Jistebnici. |
| Franz Xaver Heidler | 24. června 1960 | Kněžské svěcení přijal v roce 1915. Postupně působil ve farnostech Benešov nad Černou, Chvalšiny, Pohoří na Šumavě, Blansko u Kaplice, Strážný a Volary. Po roce 1945 se vystěhoval do Bavorska. |
| Štěpán Koželuha | 7. července 1960 | V roce 1952 byl krátce (pouze pár měsíců) administrátorem v Kovářově. Později působil v olomoucké arcidiecézi, jako duchovní správce v Pivíně u Prostějova. |
| František Veselý | 24. července 1960 | Rodák ze Staré Říše na Moravě. Děkan v Soběslavi. |
| Engelbert Schwarzbauer | 23. listopadu 1960 | Někdejší kaplan ve Chvalšinách, později farář v Dolní Vltavici a osobní děkan. Jeden ze zakladatelů Díla biskupa Neumanna (Bischof-Neumann-Werk), které mělo pečovat o výchovu německojazyčných kněží pro českobudějovickou diecézi. V roce 1946 byl vysídlen do Německa. Dožil v Reinhardsachsenu v Bádensku-Württembersku. |
| František Friedl | 4. ledna 1961 | Infulovaný probošt v Jindřichově Hradci. V roce 1959 byl z Jindřichova Hradce na příkaz kapitulního vikáře Titmana odvolán. Dožil v Písku. |
| Antonín Šmelc, O.Praem. | 14. února 1961 | Premonstrát (zřejmě strahovský). Působil v duchovní správě v Milevsku a v letech 1957-1959 ve Kdyni. |
| Mons. ThDr. PhDr. Antonín Eltschkner | 22. února 1961 | Generální vikář pražské arcidiecéze a světící biskup pražský. V roce 1940 jej papež Pius XII. jmenoval českobudějovickým biskupem, na nátlak nacistické správy protektorátu Čechy a Morava se však nemohl úřadu ujmout. Řízení diecéze převzal generální vikář, Mons. Jan Cais. Eltschkner se tedy nikdy nestal českobudějovickým biskupem, v letech 1940-1945 měl však vatikánské pověření k udílení biřmování a svěcení na území této diecéze. Po válce zřejmě očekával, že se bude moci úřadu ujmout, v roce 1947 však byl českobudějovickým biskupem jmenován Mons. Josef Hlouch. Eltschkner se poněkud stáhl do ústraní a dožil na Moravě. Po roce 1948 jako jediný z československých biskupů nebyl internován. |
| Kosmas Josef Mlýnský, CCG | 5. srpna 1961 | Kněz, člen Kongregace bratří těšitelů z Gethseman, někdejší superior na Klokotech u Tábora. |
| Václav Vlášek | 7. října 1961 | Farář v Bílsku. |
| Ferdinand Mathe | 5. ledna 1962 | Kněz-katecheta ve Vimperku. Po roce 1945 byl odsunut a dožil v Bavorsku. |
| Bohuslav Poustka | 26. února 1962 | Někdejší kaplan v Přešticích. Později působil v pražské arcidiecézi. |
| Mons. ThDr. Jan Roubal | 27. března 1962 | Kanovník katedrální kapituly v Českých Budějovicích. |
| Mons. plk. Gustav Šuman | 7. dubna 1962 | Vojenský duchovní, rodák z Trhových Svinů. Za druhé světové války vězněn. V roce 1949 odsouzen v politickém procesu. Podařilo se mu uprchnout, emigroval do Německa. |
| prel. Mons. Václav Přibek | 6. září 1962 | V letech 1938-1946 duchovní správce v Týně nad Vltavou. Posléze infulovaný prelát v Českém Krumlově. |
| Jan Häusler, O.Melit. | 1. prosince 1962 | Maltézský rytíř. Emeritní děkan ve Strakonicích. |
| František Bouda | 29. března 1963 | Někdejší katecheta v Blatné, v letech 1946-1954 administrátor v Kotouni. Na penzi žil v Nepomuku. |
| František Kocián | 11. srpna 1964 | V letech 1953-1959 interkalární administrátor v Domažlicích. |
| Josef Bouza | 30. ledna 1965 | Rodák z Pištína. Farář v Černici, vikariátní sekretář vikariátu Český Krumlov. |
| Nikolaus Lonsing, O.Cist. | 8. listopadu 1965 | Vyšebrodský cisterciák. Působil v duchovní správě ve farnostech Malšín, Přídolí a Vyšší Brod. Po druhé světové válce byl odsunut do Rakouska. Spolu s opatem Jakschem přišel do kláštera v Reinu a po Jakschově smrti se zde stal představeným pro mnichy z Vyššího Brodu v exilu. |
| Jaroslav Böhm, O.Cr. | 18. prosince 1965 | Křižovník s červenou hvězdou, před rokem 1935 byl krátce kaplanem na cisterciácké faře v Boršově nad Vltavou. |
| František Vondryska | 22. května 1966 | Farář v Olešnici u Trhových Svinů. |
| Bertrand Ludvík Húska, OP | 19. června 1966 | Dominikán původem ze Slovenska. Někdejší kaplan v Třeboni. |
| J.M. can. Václav Klabouch | 3. února 1967 | Někdejší farář ve Vrčeni. Od roku 1958 sídelní kanovník českobudějovické kapituly. |
| Václav Bělohlávek, O.Cr. | 1. května 1967 | Křižovník s červenou hvězdou, někdejší duchovní správce v Klučenicích, později působil v brněnské diecézi na farách, inkorporovaných křižovnickému řádu. Na penzi žil v Milevsku, v závěru života pak v charitním domově v Senohrabech (pražská arcidiecéze). |
| Quirin Ludwig Pinner, O.Cist. | 21. ledna 1968 | Vyšebrodský cisterciák. Někdejší farář v Omlenicích u Kaplice. Po roce 1945 nebyl zařazen do odsunu a zůstal v duchovní správě v Omlenicích až do roku 1948. Poslední Mši svatou v Omlenici sloužil 11. dubna 1948, poté se dobrovolně vystěhoval do Rakouska. Dožil v cisterciáckém opatství v Reinu ve Štýrsku. |
| Adolf Hoftych | 9. března 1968 | Kněz, někdejší katecheta v Kamenici nad Lipou. |
| Bedřich Rožánek | 2. dubna 1968 | Někdejší kaplan v Soběslavi. |
| Jan Evangelista Eybl | 21. června 1968 | Za první světové války byl polním kurátem Rakousko-uherské armády, od roku 1933 byl farářem v Kamenném Újezdě. Za druhé světové války vězněn v Terezíně a v Dachau. Dožil na penzi v Hrusicích (pražská arcidiecéze). Z období, kdy byl polním kurátem, se dochoval jeho deník, ve kterém je několikrát zmíněn spisovatel Jaroslav Hašek, který byl s Eyblem ve stejném pluku - z toho plynou domněnky, že Eybl mohl být předlohou feldkuráta Ibla z Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Kromě podobnosti jména však pro tuto domněnku neexistují žádné důkazy. Eyblův deník z první světové války je dostupný zde. |
| Jan Sukdol | 2. ledna 1969 | Po kněžském svěcení působil jako výpomocný duchovní v Tučapech. Později byl kaplanem v Borovanech, v roce 1944 se po smrti děkana Šíleného stal v Borovanech farářem. V letech 1953-1960 byl politickým vězněm. Po propuštění se nemohl vrátit do českobudějovické diecéze. Působil jako duchovní správce řeholních sester v Albrechticích u Lanškrouna (královéhradecká diecéze), kde také zemřel. Pohřben byl v Borovanech za účasti biskupa Josefa Hloucha. |
| Adolf Pelikán, SJ | 18. listopadu 1969 | Jezuita, kněz. V roce 1948 krátce spirituál českobudějovického semináře, posléze emigroval. |
| Jan Václav Straka, OMI | 2. ledna 1970 | Provinciál Kongregace Misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné. Od roku 1946 farář v Kájově a ex currendo administrátor v několika okolních farnostech. Obětavě konal bohoslužby i v odlehlých vesnicích, kam dojížděl i ve velkých mrazech na motocyklu. V důsledku toho mu od omrzlin začala odumírat tkáň na nohou, jedna noha mu byla amputována. Byl následně přeložen do Hluboké nad Vltavou a dojížděl na ambulantní léčbu do českobudějovické nemocnice. Posléze mu však musela být amputována i druhá noha. Utrpení spojené se svou nemocí statečně snášel. Pohřben je v Kájově. Jeho postava epizodicky vystupuje v Šumavské trilogii, kterou sepsal kanovník František Hobizal. |
| J.M. can. Antonín Jarolímek | 2. března 1970 | Někdejší administrátor katedrální farnosti u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích, později duchovní správce v Třeboni. Čestný kanovník katedrální kapituly. Bratr strahovského opata Stanislava Bohuslava Jarolímka († 1951). |
| František Kubát | 2. dubna 1970 | Administrátor v Tučapech. |
| Franz Bayer | 9. června 1970 | Někdejší farář ve Zbytinách. |
| Jan Unger | 6. září 1970 | Někdejší duchovní správce v Rychnůvku. Později působil ve Vimperku a na Kvildě. V roce 1938 byl přeložen do Nedvědic u Soběslavi a později do Ševětína. Po druhé světové válce otevřeně vyjadřoval nesouhlas s plošným vysidlováním Němců z jižních Čech. Nějaký čas byl vězněn a později mu byl přikázán pobyt v charitním domově v Senohrabech v pražské arcidiecézi (šlo de facto o internaci). V Senohrabech dožil. Dochovaly se jeho česky psané vzpomínky na působení v Rychnůvku. Tyto Ungerovy vzpomínky jsou dostupné zde |
| Antonín Titman | 11. září 1970 | V letech 1953-1968 kapitulní vikář diecéze. Dožil v ústraní. |
| Antonín Mědílek | 24. října 1970 | Rodák z Olešnice (farnost Červený Kostelec, královéhradecká diecéze), působil na Lomci u Vodňan, kde je také pohřben. |
| ThDr. PhDr. František Xaver Hejda | 8. ledna 1971 | Kněz, někdejší katecheta v Kašperských Horách. |
| ThDr. František Pernegr | 9. května 1971 | Administrátor v Křemži. |
| Herbert Rudolf Pröl, O.Cist. | 15. května 1971 | Vyšebrodský cisterciák, někdejší administrátor v Přídolí a opatský sekretář. Po roce 1945 dožil v Rakousku. |
| Jaroslav Šálek | 24. května 1971 | Administrátor v Zavlekově. |
| Josef Hrubý | 6. června 1971 | Kněz českobudějovické diecéze. |
| ThDr. Josef Hlavnička | 21. června 1971 | Děkan v Jistebnici. |
| Josef Kukla | 28. června 1971 | Rodák z Libkovy Vody. Kněz českobudějovické diecéze. Středoškolský profesor. |
| Klement M. Svobodník, CFSsS | 5. července 1971 | Generální superior Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti v Českých Budějovicích. |
| František Korál | 24. září 1971 | Dlouholetý (1916-1970) duchovní správce ve Strašíně. |
| Václav Makovec | 1. října 1971 | Kněz českobudějovické diecéze a básník. |
| Josef Lávička, CSsR | 17. listopadu 1971 | Redemptorista. Duchovní správce na Lomci u Vodňan. |
| Mons. Prof. ThDr. Josef Hlouch | 10. června 1972 | Rodem Moravan z Lipníku u Třebíče, někdejší profesor teologické fakulty v Olomouci. Od roku 1947 diecézní biskup českobudějovický. Biskupský úřad mohl fakticky vykonávat pouze v letech 1947-1950 a 1968-1972. Dne 9. června 1972 byl zbit při výslechu příslušníky StB a následujícího dne zemřel. Bývá označován za nekrvavého mučedníka. Od března roku 2018 probíhá jeho beatifikační proces. |
| Ignác Miklík, CSsR | 4. září 1972 | Redemptorista. Ve 30. letech 20. století působil v juvenátě kongregace redemptoristů v Libějovicích (farnost Chelčice), po roce 1950 působil nějaký čas ve farnosti Rudolfov. Dožil v Opavě u řeholních sester v ústavu Marianum. |
| Václav Antony | 7. září 1972 | Rodák z Blatné. Působil jako katecheta na gymnáziu v Domažlicích, pak v letech 1940-1949 arciděkan tamtéž. V letech 1949-1960 politický vězeň, pak v civilním zaměstnání. V roce 1969 se mohl vrátit do oficiální pastorace. Působil na děkanství při katedrále v Českých Budějovicích a následně v letech 1971-1972 ve Veselí nad Lužnicí. |
| Emil Prukner | 30. ledna 1973 | Rodák z Domažlic, někdejší administrátor ve Švihově. |
| Dominik Kaindl, O.Cist. | 22. února 1973 | Vyšebrodský cisterciák. Opat-koadjutor vyšebrodského kláštera, po roce 1945 dožil v opatství Rein v Rakousku. |
| Karel Brčák | 24. února 1973 | Kněz-katecheta v Březnici, později v téže funkci v Domažlicích (původně českobudějovická diecéze). Za druhé světové války perzekuován. V roce 1948 odešel na odpočinek do rodných Bernartic u Milevska, kde dožil. |
| Ján Maria Polakovič, CCG | 25. srpna 1973 | Slovák. Kněz, člen Kongregace bratří těšitelů z Gethseman, v letech 1936-1939 superior řeholního domu těšitelů v Nepomuku. |
| J.M. can. Miloslav Trdla | 7. ledna 1974 | Kanovník českobudějovické kapituly. Duchovní správce v Táboře, v letech 1972-1974 navíc kapitulní vikář českobudějovické diecéze. |
| Nivard Sulzer, O.Cist. | 28. ledna 1974 | Vyšebrodský cisterciák, někdejší kaplan farnosti Vyšší Brod. Dožil v Rakousku. |
| Karel Josef Stuchlík, O.Praem. | 11. března 1974 | Strahovský premonstrát. V letech 1939-1941 kaplan v Sepekově. |
| Josef Brož | 4. září 1974 | Farář v Lidmani. |
| Ludvík Ant. Spurný, OFM | 9. září 1974 | Františkán. Někdejší kvardián františkánského kláštera v Jindřichově Hradci. |
| Alois Havlíček | 13. prosince 1974 | Dlouholetý farář v Pohoří. Narodil se v Přílepově, farnost Kostelec nad Vltavou. Na kněze vysvěcen v roce 1909. Necelý půlrok byl kaplanem v Zátoni, potom kaplanem v Pohoří, v roce 1916 krátce administrátorem. V letech 1916–1917 postupně administrátorem v Drahenicích a Černívsku. V roce 1917 se vrátil jako farář do Pohoří, kterým zůstal do roku 1964. Později jmenován osobním děkanem. Ještě do roku 1971 bydlel v Pohoří na faře a vypomáhal v duchovní správě, když už byla farnost administrována z Mirovic. V roce 1971 se odstěhoval do Putimi, kde v prosinci 1974 zemřel ve věku více než 90 let. Je pochován v Putimi. |
| Evermod Friedrich Gross, O.Praem. | 24. ledna 1975 | Schlägelský premonstrát. Někdejší kaplan v Horní Plané a Frymburku. Po roce 1945 byl odsunut a dožil ve schlägelské kanonii premonstrátů v Rakousku. |
| Jan Pour | 27. prosince 1975 | Osobní děkan. V letech 1937-1960 farář v Kostelci. Za druhé světové války byl zapojen do protinacistického odboje a v letech 1942-1945 byl vězněn. Dožil na penzi ve Smilkově u Votic. Byl v Kostelci posledním sídelním duchovním správcem. |
| Celsus Létavka, OFM | 16. února 1976 | Františkán, kněz. Někdejší kvardián františkánského konventu v Jindřichově Hradci, představený řeholního domu v Českých Budějovicích-Čtyřech Dvorech. |
| Antonín Kostelka, CSsR | 28. února 1976 | Redemptorista, kněz. Nějaký čas působil v redemptoristické koleji v Českých Budějovicích. |
| Fritz Hofmann | 9. ledna 1977 | Někdejší děkan v Prachaticích. Po roce 1945 nebyl nuceně odsunut (v Prachaticích po celou dobu druhé světové války nevystupoval protičesky, naopak byl všeobecně oblíben), ale bylo mu umožněno se mimo odsunovou vlnu vystěhovat do Bavorska. Vyučoval pak dogmatiku na teologických fakultách v Pasově a Würzburgu. Jako doprovod würzburgského biskupa se účastnil jednání druhého vatikánského koncilu. |
| Jaromír Vochoč | 2. listopadu 1977 | Kněz českobudějovické diecéze, rodák z Domažlic. Později žil v exilu v Kanadě – stal se obětí svého povolání (byl svědkem dopravní nehody, a jelikož s sebou zrovna měl olej k pomazání nemocných, zaopatřoval umírající oběť nehody – přitom byl sám sražen autem jedoucím v protisměru a na místě zemřel). |
| Josef Schreier | 19. prosince 1977 | Duchovní správce v Katovicích. |
| Antonín Voráček, O.Melit. | 16. dubna 1978 | Maltézský rytíř. Rodák ze Švihova. Děkan ve Strakonicích a profesor na místním gymnáziu. Člen několika strakonických kulturních a sportovních organizací. Za druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje. V letech 1953-1960 politický vězeň. Dožil jako soukromá osoba v rodišti, nicméně se nadále snažil ilegálně pokračovat v řeholním životě. |
| Josef Šorna | 11. října 1978 | Osobní děkan. Duchovní správce ve Hvožďanech. |
| Ludwig Jilek | 23. ledna 1979 | Někdejší duchovní správce v Českých Žlebech. Po roce 1945 žil a kněžsky působil v Bavorsku. |
| Josef Hlavatý, SDB | 31. března 1979 | Salesián, duchovní správce řeholních sester v Oseku u Strakonic (farnost Radomyšl). |
| Karel Prokop Švarc | 26. října 1979 | Někdejší farář ve Frymburku. |
| Method Karel Klement, OSB | 7. listopadu 1979 | Emauzský benediktin. Někdejší spirituál českobudějovického semináře. |
| Josef Pynta | 7. listopadu 1979 | Někdejší kaplan v Soběslavi, později děkan v Jistebnici. |
| Vladislav Zborovský | 27. listopadu 1979 | Rodák z Uhlířských Janovic. Narodil se 19. dubna 1934 a v červnu 1957 byl vysvěcen na kněze. V letech 1958–1972 byl administrátorem v Mirovicích (od roku 1964 také excurrendo v Pohoří). Od roku 1972 byl administrátorem v Plané nad Lužnicí a od roku 1976 až do své smrti ve Staňkově. Na chodníku v ulici 28. října ve Staňkově jej zastihl infarkt, jemuž ve stodské nemocnici podlehl. Bylo mu 45 let. Pohřeb ve Staňkově proběhl 4. 12. 1979. Je pochován v rodinném hrobě v Uhlířských Janovicích. Mezi věřícími byl velmi oblíbený. |
| Antonín Jaroslav Kadaník, CFSsS | 31. prosince 1979 | Kněz kongregace petrinů. V letech 1940-1942 působil v petrinské komunitě v Písku a zároveň byl novicmistrem. Posléze se stal generálním superiorem kongregace petrinů. Po roce 1948 byl perzekvován, v roce 1953 byl odsouzen k deseti letům vězení. Po propuštění dostal "státní souhlas" k výkonu duchovenské služby, a nastoupil jako duchovní správce k sestrám Vincentkám, které pracovaly v domově důchodců v Přelouči (královéhradecká diecéze). Zde prožil celý zbytek svého života. |
| Bedřich Bohdal | 17. ledna 1980 | Rodem z Hlubočce u Opavy. Nějaký čas byl farářem v Klenčí pod Čerchovem. Dožil v rodišti. |
| Jiří Jiljí Bouz, III. OP | 30. srpna 1980 | Bývalý dominikán, pak dominikánský terciář. Bratr Aleše Bouze III. OP (viz r. 1942 tohoto seznamu). Ještě jako řeholník působil v Třeboni, po přechodu do třetího řádu vystřídal několik působišť na diecézních farách. V závěru života výpomocný duchovní v Dráchově u Veselí nad Lužnicí. Zemřel v nemocnici v Táboře. Pohřben v hrobě svých příbuzných v Kácově na Kutnohorsku. |
| Jiří Dvořák | 8. září 1980 | Bývalý dominikán, v letech 1930-1932 kooperátor v Třeboni. |
| Václav Wohlmut | 16. září 1980 | Rodák ze Skašova u Nepomuku. Po maturitě na gymnáziu v Klatovech nastoupil na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1939 se stal jednou z obětí razie na vysokoškolské studenty a až do roku 1945 byl vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Zde mnoho trpěl a tehdy také dal slib Panně Marii, že pokud přežije, stane se knězem. Po skončení války skutečně vstoupil do kněžského semináře v Českých Budějovicích. Po završení studií a vysvěcení na kněze zůstal v kněžském semináři jako jeden z vyučujících. Po roce 1950, kdy byl českobudějovický seminář zrušen, nastoupil do farní pastorace. Vystřídal několik venkovských farností a nakonec v letech 1953-1962 působil ve Strmilově. V uvedeném roce mu byl odňat státní souhlas k veřejné kněžské službě. Poté až do roku 1968 pracoval v civilním zaměstnání. V roce 1968 mu bylo umožněno vrátit se k veřejné pastoraci. Krátce působil ve Zlaté Koruně na Českokrumlovsku, následně se mohl vrátit do Strmilova, kde již kdysi působil. Zde působil až do konce života. |
| Václav Čížek | 24. září 1980 | Duchovní správce ve Střížově. |
| Josef Kníže | 25. října 1980 | Administrátor v Křemži. |
| Josef Pitra | 1. prosince 1980 | Někdejší kaplan v Soběslavi. Později působil v Týně nad Vltavou. |
| František Kukačka | 28. dubna 1981 | Někdejší farář ve Lhenicích. Pohřben v Prachaticích. |
| Václav od Nejsvětější Svátosti Karel Vystrčil, OAD | 25. listopadu 1981 | Člen řádu bosých augustiniánů, někdejší převor řádového konventu ve Lnářích, nějaký čas též spravoval lnářskou farnost, v letech 1958-1981 administrátor v Kasejovicích. |
| Karel Tomšů | 25. ledna 1982 | Po vysvěcení na kněze působil ve Veselí nad Lužnicí a následně v Týně nad Vltavou, od roku 1938 působil na českobudějovické konzistoři. Po roce 1950 byl nějaký čas z politických důvodů vězněn. V roce 1952 se mohl vrátit k veřejné kněžské službě. Působil postupně jako duchovní správce v Dolním Bukovsku, Neustupově a nakonec od roku 1968 v Bechyni. Zemřel při autonehodě. |
| Isidor Gabriel | 8. května 1982 | Po kněžském svěcení byl ustanoven kaplanem v Nové Bystřici a od roku 1931 ve Strážném. Ve Strážném pak v letech 1936-1940 byl farářem. V letech 1940-1945 děkan ve Vimperku. V červenci 1946 byl odsunut do Bavorska, kde byl jmenován farářem farnosti Kirchberg am Wald v pasovské diecézi. V roce 1971 odešel do penze. I po odchodu na odpočinek se věnoval duchovní správě: vykonával duchovní službu v jednom z církevních charitních domovů. Pohřben byl v Kirchbergu. |
| Václav Josef Holas, OSA | 16. července 1982 | Obutý augustinián, kněz. V letech 1949-1950 převor augustiniánského konventu v Domažlicích. |
| Štefan Pataky | 30. ledna 1983 | Slovák, rodem ze Spišského Podhradie. Kněžské svěcení přijal v r. 1939 v Segedíně. V letech 1959-1964 interkalární administrátor v Domažlicích. |
| Jan Stejskal | 8. března 1983 | Farář v Chelčicích. |
| Basil Bedřich Lang, OSB | 2. dubna 1983 | Emauzský benediktin. Nějaký čas působil jako výpomocný duchovní v Kovářově. |
| Stanislav Brabec | 18. června 1983 | Duchovní správce Šedých sester III. řádu sv. Františka na Lomci u Vodňan. |
| Pavel Nemeškal, SJ | 16. září 1983 | Jezuita, rodem Moravan z brněnské diecéze. Na kněze byl vysvěcen v roce 1936. Vyučoval filosofii a psychologii v jezuitské škole v Děčíně. V roce 1950 byl internován v Bohosudově. Zde začal trpět sluchovými potížemi. Byl převezen do vězeňské nemocnice v Semilech, kde mu však tamní "léčba" spíše ještě více uškodila. V roce 1953 se dostal - již téměř zcela ohluchlý - do kněžského domova na Moravci (brněnská diecéze). Odtud se zhruba po deseti letech dostal jako domácí kněz k sestrám boromejkám, sloužícím v domově důchodců v Kůsově u Vimperka. Zde prožil zbytek života. Vedle obětavé kněžské služby se stále samostudiem vzdělával ve filosofických disciplinách. Poslední pozemské rozloučení se konalo ve farním kostele ve Stachách u Vimperka, pohřben byl v rodných Radkovicích u Hrotovic. |
| Jan Skřivan | 20. září 1984 | Někdejší děkan v Mirovicích, později administrátor v Kasejovicích, dožil v charitním domově v Senohrabech (pražská arcidiecéze). |
| Jaroslav Jarma | 26. září 1984 | Někdejší administrátor v Čížkově. |
| Hroznata Frant. Geršl, CCG | 2. října 1984 | Kněz, člen Kongregace bratří těšitelů z Gethseman, v letech 1941-1948 působil v Nepomuku. |
| ThDr. Augustin Malý | 16. listopadu 1984 | Kněz, starozákonní biblista, vyučující v kněžském semináři v Českých Budějovicích, v letech 1968-1972 generální vikář diecéze. V závěru života duchovní správce v Onšově. Spolupracoval na překladu Jeruzalémské bible do češtiny. |
| Karel Janeček | 9. března 1985 | Administrátor v Křemži a ex currendo v Kamenném Újezdě. |
| prof. JUDr. Jan Jaroš, CSsR | 21. března 1985 | Redemptorista, kněz, rodák českobudějovícký. Vyikající odborník na církevní právo. Po roce 1950 byl perzekvován, na základě křivého obvinění dokonce nějaký čas vězněn. Dožil jako soukromá osoba na periferii Českých Budějovic v domku po rodičích. Podílel se na vzniku nového Kodexu kanonického práva (kodex byl promulgován v r. 1983). Pohřben v hrobce kongregace redemptoristů na Hřbitově sv. Otýlie v Českých Budějovicích. |
| Norbert Vodenka, O.Cist. | 30. března 1985 | Vyšebrodský cisterciák. Někdejší kaplan v Malšíně. Po druhé světové válce nebyl odsunut, nicméně v roce 1950 emigroval do Německa. Po smrti byl převezen do cisterciáckého opatství v Heiligenkreuzu a pohřben na tamním klášterním hřbitově. |
| Alois Jakub Matulík, CCG | 8. dubna 1985 | Kněz, člen Kongregace bratří těšitelů z Gethseman, duchovní správce na Klokotech u Tábora. |
| Mořic Frant. Kunovjánek, OFM | 21. dubna 1985 | Františkán, poslední kvardián konventu v Bechyni před jeho likvidací v rámci Akce K. Po záboru kláštera mu bylo umožněno působit ve farní duchovní správě. Postupně působil ve Vodňanech a v Myšenci u Protivína. |
| Jan Blesík, CSsR | 14. června 1985 | Redemptorista. Jako kněz působil nějaký čas v redemptoristické koleji v Českých Budějovicích. Po roce 1950 byl deset let vězněn a závěr života strávil v Praze na hradčanském Novém Světě a vypomáhal v malostranském kostele sv. Kajetána. Spisovatel. |
| Rudolf Kohout | 29. srpna 1985 | Děkan ve Vimperku. Okrskový vikář prachatického vikariátu. |
| Bohumil Marouš | 4. října 1985 | Osobní děkan. Farář v Hartmanicích. V roce 1949 byl zatčen za to, že pomáhal organizovat ilegální útěky za hranice komunistického Československa. Po propuštění byl nějaký čas bez "státního souhlasu" a pracoval jako dělník u Pozemních staveb. K oficiální pastorační činnosti se mohl vrátit až v roce 1968. Působil pak ve farnosti Dolní Lukavice a od 1. 5. 1974 do 31. 8. 1984 jako děkan ve Kdyni (okres Domažlice) a okolních farnostech (Svatá Anna-Tannaberk a Hyršov). Závěr života prožil v charitním domově na Moravci (brněnská diecéze). |
| František Bernard Šiman, CFSsS | 17. ledna 1986 | Kněz kongregace petrinů, duchovní správce v Sedlici u Blatné. |
| Antonín Prokeš | 3. května 1986 | Duchovní správce v Železné Rudě. |
| Oldřich Hajtmar, OFMCap. | 8. srpna 1986 | Kapucín, kněz. Před rokem 1950 působil v konventu v Sušici. V závěru života byl farářem v Tršicích v olomoucké arcidiecézi. |
| Petr Mikeš | 9. října 1986 | Narozen ve Smrhově (farnost Soběnov) dne 18. října 1912. Dlouholetý farář v Česticích. Proslul jako bylinkář. Pohřben v Soběnově. |
| Václav Nápravník | 24. prosince 1986 | Působil jako kněz-katecheta v Lomnici nad Lužnicí a v Chlumu u Třeboně. Za druhé světové války byl internován spolu s jinými kněžími v Zásmukách u Prahy. Později farář v Římově. Osobní děkan. Pohřben na Hřbitově sv. Otýlie v Českých Budějovicích. |
| Justin František Šít, O.Praem. | 27. prosince 1986 | Strahovský premonstrát, někdejší farář ve Velké Chyšce. |
| Udalrich Alois Klaschka, O.Cist. | 12. května 1987 | Vyšebrodský cisterciák, někdejší převor vyšebrodského kláštera, za druhé světové války byl "uklizen" jako farář do Chanovic na Šumavě. Po válce byl krátce vyšebrodským farářem, 26. prosince 1950 emigroval tajně do Rakouska. Dožil v klášteře v Reinu v exilové vyšebrodské komunitě. |
| Jan Skala | 11. června 1987 | Někdejší duchovní správce ve Kdyni na Šumavě. |
| Karel Petr Menhart, OP | 7. ledna 1988 | V roce 1949 byl vysvěcen na kněze pro českobudějovickou diecézi, čtyři roky prožil jako kaplan v různých farnostech. Poté emigroval. Působil jako archivář na ordinariátu diecéze Feldkirchen v Rakousku. V roce 1983 vstoupil do dominikánského řádu (věčné řeholní sliby skládal již na smrtelné posteli). |
| Jaroslav Císler | 18. února 1988 | Děkan v Pacově. |
| Josef Nedoma | 13. března 1988 | Administrátor ve Kdyni. Zemřel náhle při Mši svaté. |
| Gaudenc František Kašík, OFMCap. | 17. března 1988 | Kapucín. Administrátor v Besednici. |
| Václav Matějů | 19. června 1988 | Děkan v Kamenici nad Lipou. |
| Josef Dvořák | 5. července 1988 | Duchovní správce v Bernarticích u Milevska. |
| Miroslav Pavlů | 6. ledna 1989 | Rodák z Kunžaku. Někdejší kaplan ve Vimperku. V roce 1950 emigroval. V letech 1951-1954 působil v Alžíru, od roku 1954 pak v Kanadě. |
| Rudolf Tichý | 11. listopadu 1989 | Farář v Třebsku. Osobní děkan. |
| František Veselý | 2. února 1990 | V letech 1945-1953 děkan v Mladé Vožici (toho času byl nejmladším knězem s titulem děkana v českobudějovické diecézi). Z Vožice musel odejít nedobrovolně na státní zásah. V letech 1953-1972 byl administrátorem ve Vodňanech. Poté se mohl do Mladé Vožice vrátit. Byl mezi svými farníky všeobecně oblíbenou osobností. V Mladé Vožici je též pohřben. |
| Ivan Josef Karkoška, O.Praem. | 11. září 1990 | Strahovský premonstrát, někdejší kaplan v Sepekově. |
| František Benda | 18. února 1991 | Kněz pražské arcidiecéze, duchovní správce sester boromejek v Kůsově (farnost Stachy). |
| František Bezpalec | 10. března 1992 | Někdejší duchovní správce farnosti Bukovec u Domažlic, v roce 1955 se jej kapitulní vikář Titman pokusil suspendovat za to, že nečetl pastýřský list k desátému výročí osvobození Československa Rudou armádou. Tato suspenze byla později prohlášena za neplatnou. Bezpalec byl posléze ustanoven farářem v Hluboké nad Vltavou. Pohřben na Hřbitově sv. Otýlie v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů. |
| Václav Skala | 29. dubna 1992 | V letech 1952-1991 duchovní správce v Kovářově. Dožil v charitním domově na Moravci (brněnská diecéze). |
| Mons. ThDr. Josef Krčál | 26. května 1992 | Narozen r.1913 v Pavlově v děkanství velkomeziříčském v brněnské diecézi. Kněžské svěcení v r. 1938 v Českých Budějovicích. Primice v r. 1938 v Pavlově. V r. 1946 doktorem theologie na Karlově univerzitě v Praze. V r. 1972 kaplan Svatého Otce monsignore. Jako duch. správce sloužil v Sušici, dále v Měčíně, Předslavi, Němčicích, dále v Drahově, Hamrech. Nejdéle pak od r. 1959-1991 ve Vyšším Brodě, Loučovicích a Malšíně. Osobní děkan. Na sklonku života pobýval v Charitním domově v Moravci. Je pochován na hřbitově ve Vyšším Brodě. |
| Cyril Václav Kaňák, CFSsS | 5. srpna 1992 | Kněz kongregace petrinů. Někdejší duchovní správce v Českých Budějovicích-Suchém Vrbném (tehdy zde ještě nebyla farnost). Později působil v duchovní správě v Hartvíkově a následně na Klatovsku. |
| Jan Smrčina | 11. prosince 1992 | Na kněze vysvěcen v roce 1935. V letech 1941-1959 farář v Tochovicích. V letech 1959-1960 politický vězeň, poté až do roku 1968 byl bez "státního souhlasu". Poté v letech 1968-1973 byl administrátorem farnosti Kamenický Šenov v litoměřické diecézi. V závěru života byl v téže diecézi výpomocným duchovním farnosti Horní Poustevna. Katalogy litoměřické diecéze jej uvádějí jako kněze českobudějovické diecéze, čili zřejmě přes dlouhodobé působení na severu Čech zůstal celoživotně inkardinován v Českých Budějovicích. |
| Jaroslav Holub | 8. března 1993 | Děkan v Trhových Svinech a ex currendo administrátor v Olešnici. V letech 1950-1963 vedl obsahově velmi zajímavou kroniku farnosti Trhové Sviny. V této kronice velmi otevřeně zaznamenával pro církev těžké poměry po komunistickém převratu. Zaznamenával také různé události z okolních farností (zejména jde o záznamy o překládání kněží mezi farnostmi atd.). Kroniku přestal vést v roce 1963 poté, co ji četl okresní církevní tajemník, a věci v ní zapsané použil jednak proti samotnému děkanu Holubovi, jednak proti některým věřícím. |
| Nepomucen Vojtěch Tvrdek, CFSsS | 16. července 1993 | Někdejší generální superior kongregace petrinů. Duchovní správce na Lomci u Vodňan. |
| Josef Peksa | 22. prosince 1993 | Působil postupně ve Velharticích, Sušici a Železné Rudě. V říjnu 1948 emigroval a od roku 1951 působil v krajanské duchovní správě v Austrálii, po roce 1989 se vrátil do vlasti. Dožil v charitním domově v Senohrabech (pražská arcidiecéze). |
| Antonín Prager | 23. června 1994 | Rodák z Myšence u Písku. Děkan v Sušici. |
| Stanislav Skuhrovec, CSsR | 6. srpna 1994 | Redemptorista, kněz. V letech 1949-1950 působil v koleji v Českých Budějovicích. |
| Vladimír Třebín | 12. srpna 1994 | Administrátor v Olešnici u Trhových Svinů. Bývalý agent StB. |
| František Daniel Merth | 11. dubna 1995 | Farář ve Strašíně. Básník. |
| Jan Preisler | 17. dubna 1995 | Farář ve Čkyni, předtím ve Vimperku. Zavražděn na čkyňské faře. |
| Jan Kotál | 19. prosince 1996 | Děkan v Sušici. |
| Karel Kostelecký | 16. ledna 1997 | Kněz českobudějovické diecéze, narozen 20. listopadu 1916 v Nové Cerekvi, na kněze vysvěcen 1. 5. 1940, působil jako kaplan v Březnici (do roku 1947), dále krátce v Soběslavi (1947–1949) a Volenicích (1949–1951). V letech 1951–1954 absolvoval vojenskou službu u PTP. Potom působil v Klokotech (1954–1968), v Plané nad Lužnicí (1968–1972) a od roku 1972 jako duchovní správce v Mirovicích. Pohřben byl 24. 1. 1997 na hřbitově v Klokotech. |
| Jan Václav Jindra, CFSsS | 28. března 1997 | Kněz kongregace petrinů, duchovní správce v Záhoří. |
| ICDr. Kanisius Leopold Noschitzka, O.Cist. | 20. května 1997 | Vyšebrodský cisterciák, někdejší kaplan ve Strýčicích. Později působil na generální kurii cisterciáckého řádu v Římě. V roce 1963 přešel do cisterciáckého opatství v Heiligenkreuzu, kde vyučoval morální teologii a církevní právo na místním teologickém učilišti (později Philosophisch-Theologische Hochschule Benedikt XVI. in Heiligenkreuz). |
| Josef Šmídl | 12. června 1997 | Někdejší kněz českobudějovické diecéze (nepodařilo se však dohledat, kde přesně působil). V roce 1947 přešel do litoměřické diecéze a v letech 1948-1950 byl jedním ze sekretářů biskupa Štěpána Trochty. Od r. 1991 čestný kanovník litoměřické kapituly. |
| Václav Kraus | 15. června 1997 | V letech 1982-1985 kaplan v Českém Krumlově a administrátor ex currendo v Přídolí. Následně v letech 1985-1992 děkan v Táboře, poté až do své smrti děkan v Mladé Vožici. Ex currendo působil rovněž ve farnostech Nová Ves u Mladé Vožice, Šebířov, Chýnov, Malšice, Opařany a Stádlec. |
| Mons. Jaromír Korejs | 17. června 1997 | Na kněze byl vysvěcen pro litoměřickou diecézi. V roce 1952 byl krátce uvězněn, po propuštění byl až do roku 1956 bez "státního souhlasu". V uvedeném roce získal "státní souhlas" pro českobudějovickou diecézi. V letech 1956-1968 postupně působil ve farnostech Chřešťovice, Písek, Strakonice, Planá nad Lužnicí a Opařany. V roce 1968 se mohl vrátit do litoměřické diecéze jako sekretář biskupa Štěpána Trochty. Po Trochtově smrti v roce 1974 odešel do pražské arcidiecéze a po zbytek života byl farářem farnosti Křečovice. |
| Tomáš Pirný | 4. září 1997 | Někdejší administrátor v Jistebnici. Později působil v litoměřické diecézi, naposledy jako duchovní správce v Mašťově. |
| Josef Novák | 22. prosince 1997 | Administrátor ve Vrčeni. |
| Gabriel Vlastimil Kofroň, O.Praem. | 18. ledna 1999 | Strahovský premonstrát. V letech 1990-1997 duchovní správce v Sedlici u Blatné. |
| Roger Jaroslav Koleta, OFMConv. | 2. února 1999 | Minorita. Rodák z Červeného Kostelce v královéhradecké diecézi. V letech 1955-1956 interkalární administrátor v Rožmberku nad Vltavou. |
| Xaver Švanda, O.Cist. | 10. března 1999 | Vyšebrodský cisterciák, někdejší administrátor v Malontech a později ve Lhenicích. Dožil ve vyšebrodském klášteře. |
| Václav Čeněk Sedláček, OSA | 21. března 1999 | Obutý augustinián, kněz. V letech 1945-1949 převor augustiniánského konventu v Domažlicích. V roce 1949 emigroval do SRN a dožil v augustiniánském konventu ve Zwieselu. |
| Anton Šimurda | 14. června 1999 | Duchovní správce ve Smilových Horách. |
| Donát Barták, OFMCap. | 24. června 1999 | Kapucín. Těměř čtyřicet let byl administrátorem v Protivíně. Dožil jako duchovní správce Šedých sester III. řádu sv. Františka na Lomci u Vodňan. |
| Wolfgang Jileček | 6. října 1999 | Rodák z Husince, někdejší kaplan ve Vimperku, později farář v Jiníně. Psán též jako Volfgang Jileček. |
| Jiří Mráz | 15. prosince 1999 | Administrátor v Bělčicích. |