Wikikuchařka/Úsporné vaření rýže nebo těstovin

Z Wikiknih

Zejména během přípravy příloh, které při vaření načerpají množství vody, není nutné udržovat vodu trvale ve varu. Úprava potraviny neprobíhá varem, ale samotnou teplotou okolní vody, a proto nehraje velkou roli, jestli má voda 100 °C nebo jen 95 °C. To se týká rýže, různých těstovin, luštěnin, ale i brambor. Namísto toho vodu přiměřeně osolíme, přidáme zvolenou přílohu a uvedeme rychle do varu. Pak vařič vypneme a celý hrnec s pokličkou zabalíme do utěrek tak, aby byl tepelně izolovaný.

Postup je dobré vyzkoušet, abychom ani nepřevařili, ani nenechali potravinu nedodělanou. Obecně platí, že je potřeba o trochu delší doba, než když se voda celou dobu vaří. Je možné, že např. některé typy těstovin trvalý var vyžadovat budou, pokud nemají být lepivé a křupavé zároveň. Obvykle lze ale s trochou cviku dosáhnout dobrých výsledků.

Pokud vaříme na elektrické plotně, necháme po uvedení vody do varu hrnec o trochu vychladnout a až pak jej zakryjeme, protože plotna má tepelnou setrvačnost a hrnec by mohl začít kypět i chvilku po vypnutí proudu.

Výhodou tohoto postupu je jednak úspora energie, jednak podstatné zmenšení rizika připálení nebo vykypění pěny. Mimo jiné také omezíme množství vlhkosti v kuchyni a uvolníme si plotnu.

Pokud chceme podávat rýži co nejdříve, je přijatelné ji nad dřezem z hrnce vyklopit do cedníku, v cedníku propláchnout 5 vteřin silným proudem vlažné vody a opět ji překlopit zpět do hrnce. Rýže se tím ochladí na vhodnou teplotu a zbaví slizké vody z vaření. Obvykle pak vyžaduje mírně přisolit.