TAR

Z Wikiknih

Přejít na: navigace, hledání

Tato stránka je kandidát na rychlé smazání. Důvod: Obsah stránky byl přesunut na stránku Linux:Nástroje_pro_archivaci

Pokud nesouhlasíte s tím, aby tato stránka byla smazána, odkaz na šablonu {{Smazat}} odstraňte a své důvody objasněte na diskusní stránce.

Správci – Před smazáním nezapomeňte ověřit, jestli sem jiné stránky neodkazují a zkontrolovat historii stránky.


Tar je obslužný program, který je schopen vytvářet archivní soubory, také je aktualizovat a obnovovat původní soubory z archívu. Název tar je zkratka (Šablona:Vjazyce2), což v překladu znamená “zálohování na pásky“. Důvodem jeho vzniku byla potřeba jednoduše zálohovat data na pásku. Tar je schopen sloučit do jednoho velkého souboru několik souborů i včetně adresářové struktury a přístupových práv. Tento archivní soubor má velikost jako součet velikostí souborů v něm obsažených, plus režie (názvy souborů apod.). Nejedná se o kompresní program (jako jsou gzip, bzip2, compress atd.), tar jen spojuje více souborů do jednoho většího.


Obsah

[editovat] Syntaxe

tar volby [modifikátory] [seznam-souborů]

[editovat] Volby

V příkazovém řádku lze použít jednu z následujících voleb, která specifikují typ operace. Každou operaci lze modifikovat pomocí tzv. modifikátorů.

--append (-r)
Po zadání volby -r se soubory uvedené v seznamu seznam-souborů zařadí na konec archivního souboru. Původní soubory zůstanou nedotčeny, proto hrozí, že v archívu bude uloženo několik duplicitních kopií jednoho souboru. Při obnově se jako aktuální extrahuje poslední kopie.
--create (-c)
Po uvedení volby -c se soubory uvedené v seznamu uloží do nového archivního souboru. Pokud soubor již soubor se stejným názvem existuje, bude nejdříve zrušen. Pokud argument seznam-souborů jméno adresáře, tar provede rekurzivní kopírování všech souborů, včetně podadresářů, z tohoto adresáře.
--extract nebo --get (-x)
Po zadání této volby program provede extrakci všech souborů z archívu. Každý existující soubor se stejným jménem bude přepsán. Pokud se neuvede argument seznam-souborů, budou budou extrahovány všechny soubory z archívu. Jestliže argument seznam-souborů obsahuje jméno adresáře, provede tar extrakci všech souborů z tohoto adresáře včetně jeho podaresářů. Tar se snaží zachovávat všechny atributy souborů. Když tar přečte tentýž soubor vícekrát, pak novější verze vždy přepíše starší.
--list (-t)
Jestliže není zadán seznam souborů seznam-souborů, zobrazí tar seznam všech souborů uložených v archívu. Když je seznam-souborů zadán, zobrazí se seznam jmen souborů z tohoto seznamu, které jsou uloženy v archívu. S touto volbou se pojí ještě volba --verbose. Při jejím užití program zobrazí podrobné informace o každém souboru v archívu.
--update (-u)
Do archivního souboru se po užití této volby přidají soubory uvedené v seznamu seznam-souborů, pokud se v archívu již nenacházejí nebo pokud jsou novější. Protože se v tomto módu musejí dělat četné kontroly, běží program poněkud pomaleji.
--help
Po zadání volby --help se zobrazí návod , jak tar používat. Dále se zobrazí seznam voleb a modifikátorů spolu s jejich popisem.

Pozn.: Nejedná se zdaleka o všechny volby. Popis se zabývá jen těmi nejčastěji používanými.

[editovat] Modifikátory

Za každou volbou je možné specifikovat jeden nebo více modifikátorů. Jestliže je použit jednoznakový zástupce pro modifikátor, není třeba před něj psát pomlčku. Přesto je doporučeno pomlčky používat.

Jestliže má za modifikátorem následovat argument, pak musí být modifikátor uveden ve skupině na konci. V následujícím příkladu jsou argumenty uspořádány správně:

$ tar -cb 10 -f /dev/ftape

Další příklad správný není a způsobí chybové hlášení:

$ tar -cbf 10 /dev/ftape
tar: invalid value for blocksize

Tato chybová hláška se objeví proto, že modifikátor -b akceptuje argument, ale není uveden jako poslední ve skupině. V tom se liší starší verze programu používaných v operačních systémech Unix, kde byla takováto syntaxe povolena.

--absolute-path (-P)
Program jako implicitní uvažuje relativní nastavení cest. Tato volba zajistí, že se všechny cesty budou považovat za absolutní.
--block-size [n] (-b)
Po zadání této volby se při běhu programu zapisují bloky o velikosti n. Číslo n označuje počet bloků o velikosti 512 bajtů. Jestliže není specifikováno, bude použita implicitní hodnota 20.
--compress nebo --uncompress (-Z)
Při yvtváření archívu se použije komprimace a při obnově se použije dekomprimace.
--directory directory (-C)
Před zpracováním archívu se změní pracovní adresář podle hodnoty argumentu directory.
--gzip nebo --gunzip (-z)
Po zadání této volby se bude archív během svého vytváření komprimovat a při obsluze dekomprimovat. Při dekomprimaci tar určí, zda byl archív komprimován obslužným programem compress. Pokud ano, bude k dekomprimaci použit program uncompress a ne gunzip.
--verbose (-v)
Jestliže bude tato volba zadána, bude zobrazeno jméno každého zpracovávaného souboru. Společně s volbou -t bude zobrazovat další informace, jako je vlastník souboru, práva, velikost ap.

Pozn.: Opět se nejedná o všechny možné modifikátory. Viz: $ tar --help

[editovat] Zajímavosti

V operačním systému Linux se používá verze programu vyvinutá v rámci projektu GNU a obsahuje spoustu voleb a modifikátorů. Kompletní seznam je obsažen v manuálových stránkách nebo v dokumentaci k programu tar.

Při vytváření archivního souboru je možné použít nejednoznačná jména souborů, ale nikoliv při čtení archívu. Pokud bude při archivaci zadáno jméno souboru prostřednictvím relativního jména, bude v archívu uložen s tímto relativním jménem, počínaje od pracovního adresáře. Při použití volby -P budou v archívu zaznamenávat absolutní cesty.

[editovat] Zdroje