Světové dějiny/Středověká Evropa - ostatní státy
Z Wikiknih
Etnické složení byzantského obyvatelstva:
- Syřané (např. spisovatel Amblius)
- Egypťané (koptská církev)
- Židé
- Arméni (etnikum zčásti vyvražděno Turky začátkem 20. stol.)
- Slované (přišli v 5. a 6. století)
Ikonoklastické spory - 8. stol., týkaly se uctívání obrazů (ikon).
- Ikonodůlové
- lidé uctívající obrazy
- Ikonoklasté
- lidé bojující proti témuž
- Orthodoxie
- pravověří. Označovala se tak specifická odnož křesťanské víry v Byzantské říši (Doxés orthotés - "správné mínění").
- Autokefální církev
- církev, jež si vládne sama.
Na Západě byla církevním jazykem latina, na Východě bylo jazyků více (řečtina, syrština, staroslověnština). Dialog mezi Západem a Východem neexistoval, obě církve byly samostatné.
Spor racionalisté vs. hésychasté (hésychia - klid, mlčení): Racionalisté chtěli více stavět na antické tradici, hésychasté antiku považovali za něco pohanského.
Systém školství:
- Základní školy
- Gramatika - výklad Homéra
- Vysoké školy - rétorika, filosofie, matematika
Svatý Basil Veliký zakládal v Byzantské říši kláštery - basilikáni.
Byzantinci bojovali proti Avarům a Slovanům. Spolčili se s Velkou Moravou a bojovali proti Francké říši.
Byzantskou říši nakonec roku 1453 vyvrátili Osmanští Turci.
[editovat] Osmanští Turci
Ve 14. století přišli do Malé Asie, zanedlouho začali podnikat válečné výpady do Evropy.
Hlavním městem jejich státu byla Adrianopole.
Koncem 14. století si Turci podmanili Bulhary a Srby, Bělehrad se jim ale porazit nepodařilo. Roku 1396 byla poražena evropská protiturecká koalice. Roku 1453 dobyli Turci Byzanc; poslední císař Konstantin XI. zemřel při pouličních bojích. Konstantinopol byla přejmenována na Istanbul.
Okolo roku 1520 se ovládali Osmanští Turci téměř celé Uhry. Roku 1541 obléhali Vídeň, z obklíčení ji vysvobodil polský král Jan Soběský - byl to konec turecké expanze.
V 17. století utrpěli sérii porážek v Persii.
[editovat] Tataři - Mongolové
13. stol. - tatarské kmeny byly sjednoceny Čingischánem.
Ve 14. století začali pod vedením Timura Lenka pronikat do východní Evropy. Rusko se kvůli nim dostalo do mezinárodní izolace.
Zakládají státní útvar Zlatá horda.
[editovat] Svatá říše Římská
Římská říše byla obnovena za Karla Velikého, který byl roku 800 korunován na císaře. Idea jednotné říše ještě v 9. stol. zanikla a říše se rozpadla.
Již v 10. století Římskou říši opět vzkřísil Jindřich I. Ptáčník. Podmanil si mnoho knížectví, včetně Českého, kde v té době panoval kníže Václav.
Mezi lety 936 a 973 byl císařem Ota I. Veliký. Vyznamenal se boji proti Arabům ve Francii a Španělsku.
- Primogenitura
- systém, v němž trůn dědí vždy nejstarší syn; Seniorát - systém dědění vlády, podle kterého se panovníkem stal nejstarší blízký příbuzný, např. bratr.
Ota II - jeho manželkou byla řecká Theofana. Bojoval nejen proti Arabům, ale i proti pobaltským Slovanům. Zemřel v 28 letech na malárii.
Ota III - císařem se stal ve svých 3 letech. Dočasně za něj vládla jeho matka Theofana. Za vlády Oty III se rozšířilo Clunyjské hnutí.
Clunyjské hnutí se spojuje s vévodou Akvitánským, vzniklo v benediktinském klášteře v Cluny roku 909. Usilovalo o dodržování celibátu, život podle evangelií, vymýcení krevní msty, zrušení obchodování s církevními posty (simonii) a osamostatnění klášterů od světské moci. Připojilo se k němu 2000 klášterů po celé Evropě.
- Pax Dei
- příměří o církevních svátcích; nebojovalo se v neděli a po západu slunce.
