Přeskočit na obsah

Světové dějiny/Uhry, Polsko, Litva a Rusko ve 14. a 15. století

Z Wikiknih

Uhry obsahovaly současné Maďarsko, Sedmihradsko, Slovensko, Chorvatsko a část Slovinska. V Uhrách byla hodně roztroušená sídelní struktura, jediná velká města byla Buda, Pešť a Košice. Díky tomu se Uhrám vyhnula morová rána - ve 14. a 15. století decimoval Evropu mor, v Uhrách nebyl. Díky tomu zažily v té době značný rozkvět.

Už od 10. století vládli na území Uher Arpádovci. Ti vyhynuli roku 1301 a na 5 let je vystřídali Přemyslovci. Poté tam nějakou dobu vládli Francouzi (rod Anjou). Od Zikmunda jsou pak cesty Uher a Čech společné. Zikmund, Albrecht, Vladislav Pohrobek; potom Matyáš Hunyady. Jagellonci potom opět vládli Čechám i Uhrám. Od té doby až do roku 1918 měly s Čechami opět společného panovníka.

Polsko se v 15. století skládalo z Malopolska (okolo Krakova), Velkopolska (okolo Poznaně) a Mazurska (na severu). Nemělo ale přístup k moři - pobřeží zabíral stát Řádu německých rytířů.

V Polsku vládli Piastovci. Roku 1386 uzavřeli Poláci unii s Litvou a nastoupili Jagellonci. Roku 1410 došlo k bitvě u Grunwaldu, kde vyhráli Poláci nad Německými rytíři. Po této bitvě se Polsko dostalo k moři, díky čemuž nastal ekonomický růst.

Rusko bylo rozděleno na několik menších knížectví, která nebyla sjednocena. Všechna knížectví byla neustále pod vlivem mongolského státu, Zlaté Hordy, jež vznikla roku 1243.

Přesto se roku 1379 podařilo Dimitriji Donskému ruská knížectví sjednotit. Mongolové byli poraženi v bitvě na Kulikovském poli roku 1380.

Roku 1430 začal vládce Ivan III. (který pro sebe poprvé používal titul car), sjednocovat další území mimo Zlatou hordu. To vedlo k dalšímu konfliktu s tímto státním útvarem. Ivan III. Zlatou hordu porazil roku 1480. To odstartovalo celkový úpadek tohoto státu a umožnilo Rusku, aby ve velmi krátké době obsadilo celou Sibiř.

Skutečnou velmocí se Rusko stalo až od 18. století.