Quenijština/Fonologie

Z Wikiknih

[editovat] Samohlásky

Quenijština obsahuje 5 krátkých samohlásek: a, e, i, o, u; a 5 dlouhých samohlásek: á, é, í, ó, ú. Vyslovovány jsou stejně jako v češtině.

Dlouhá samohláska se nikdy nemůže objevit před souhláskovým shlukem!

V jazyce se vyskytuje 7 dvojhlásek: ai, oi, ei, ui a vzácné au, eu a iu. Ostatní skupiny samohlásek se vyslovují víceslabičně.

V quenijštině někdy nacházíme trému, která ale neznačí žádný rozdíl ve výslovnosti, používá se pouze, aby naznačila rozdíl mezi quenijskou a anglickou výslovností, proto je možné ji vynechat. Používá se v následujících případech:

• koncové -ë
• kombinace ëa, ëo (ale Eä, Eö - Eärendil, Eöl)
• kombinace oë ve slově Loëndë (Letní slunovrat)

[editovat] Souhlásky

Quenijština obsahuje 13 samostatných souhlásek: t, p, c, s, f, h, n, m, r, v, y, w, l

Většina z nich se čte stejně, jako se píše. Výjimkou je c, které se vždy čte jako [k] - nezáleží tedy na rozdíl od francouzštiny nebo latiny na tom, před jakou samohláskou stojí! A y, které se čte jako [j] - proto někteří autoři tyto znaky v latince zapisují foneticky (kvenja). Samotné h se čte jako [h], ale v některých shlucích se výslovnost mění.

Stará elfština obsahovala ještě souhlásky ñ a th, ale ty se v quenijštině změnily v n, resp. s.

Souhlásky cc, ll, mm, nn, rr, tt, pp a ss tvoří tzv. dvojité souhlásky. Rozdíl v délce oproti jednoduchým souhláskám by měl být poznat.

Quenijština je omezená co do možnosti vytváření souhláskových shluků, jako jednotné jsou považovány tyto:

• nd, rd a ld - d se v quenijštině nikdy nemůže objevit samo o sobě
• mb - b se rovněž nemůže objevit samo o sobě
• ng - g je třetí písmeno, které se nemůže objevit samo o sobě
• qu - čte se jako [kw], proto je některými autory zapisováno v latince jako kw
• x - čte se jako [ks], proto je některými autory zapisováno v latině jako ks
• ht - čte se jako [cht]

Tyto skupiny jsou rovněž brány jako jednotné, ale mohou se vyskytnout pouze na začátku slov:

• hw - čte se jako [gw], proto je některými autory zapisováno v latině jako gw
• hl a hr se čtou jako běžné l a r (v staroelfštině se vyslovovaly nezněle)
• hy se čte jako [ch]
• nw - může se vyskytnout i uvnitř slova, ale pak se nevyslovuje jednotně

Další speciální skupina:

• ry se čte jako [rj]
• ny se čtě jako [ň]
• ly se čte jako [lj]
• ty se čtě jako [ť]

Další povolené souhláskové shluky jsou tyto: hty, lc, lm, lp, lqu, lt, lv, lw, mn, mp, my, nc, ngw, nqu, nt, nty, nw, ps, pt, rc, rm, rn, rqu, rt, rty, rs, rw, sc, squ, st, sty, sw, ts, tw.

Slovo může ze souhlásek končit na t, r, l, n, s a v dativu duálu na nt

[editovat] Přízvuk

Quenijština má tzv. krátké a dlouhé slabiky. Dlouhé slabiky jsou ty, jež obsahují dlouhou samohlásku, dvojhlásku nebo krátkou samohlásku následovanou souhláskovým shlukem (x, qu, ry, ly, ny a ty se počítají mezi souhláskové shluky). Všechny ostatní slabiky jsou krátké.

Jednoslabičná slova mají přízvuk na této slabice.

Dvojslabičná slova mají přízvuk na první slabice.

Víceslabičná slova mají přízvuk na předposlední slabice, pokud je dlouhá, jinak na třetí slabice od konce.