Praktická elektronika/Diody

Z Wikiknih

Dioda je polovodičová součástka ze dvou oblastí polovodiče: P a N. V nejběžnějším provedení slouží jako jednocestný ventil — propouští proud jen jedním směrem. Existuje ale řada různých druhů, které umí i jiné věci.

Princip funkce[editovat | editovat zdroj]

Polovodičová dioda je tvořena PN přechodem, který vzniká při kontaktu polovodiče typu P a typu N. V místě styku rekombinují volné elektrony polovodiče typu N s dírami polovodiče typu P. Vzniká tak oblast bez náboje a polovodič typu N se nabíjí kladně, protože v něm ubývá záporný náboj, polovodič typu P se nabíjí záporně, protože v něm ubývá kladný náboj. Mezi polovodiči vznikne napětí tzv. potenciálový val, které má směr od polovodiče typu N k polovodiči typu P. Potenciálový val způsobuje, že náboje se nemohou přes přechod P-N volně pohybovat, dokud vnějším napětím se správnou polaritou není tento val překonán.

Usměrňovací diody[editovat | editovat zdroj]

Usměrňovací diody

Dioda propouští proud jen jedním směrem. Ve schématech se značí:

Schematická značka diody
Schematická značka diody

Proud teče jen z anody na katodu (ta je obvykle barevně označena) ne obráceně.

Chování diody popisuje tzv. voltampérová charakteristika — tedy závislost protékajícího proudu na přiloženém napětí. Obrázek není v měřítku (pravá horní strana grafu je výrazně zvětšena), aby byl patrný úbytek napětí. (Pro srovnání uvádíme i dnes téměř nepoužívanou germaniovou diodu, která má sice nižší úbytek napětí, vydrží však menší závěrné napětí.) Při praktickém používání diody jsou důležité tyto parametry:

  • Prahové napětí, což je napětí, které je třeba přiložit na diodu, aby došlo k jejímu otevření tj. aby jí mohl protékat proud. Toto napětí závisí na materiálu, např. u křemíku je 0,51 V, germania 0,28 V, u LED může dosahovat i 3 V.
  • Maximální proud v propustném směru je maximální proud, který může diodou procházet bez jejího zničení v důsledku přehřátí. U běžných malých diod je to obvykle 0,5 A, snadno se ale seženou diody na desítky A. Někdy se místo maximálního proudu používá výkonová ztráta.
  • Dynamický odpor je velikost odporu otevřené diody pro malý střídavý proud. Je dán sklonem charakteristiky v propustném směru. Bývá malý.

Prahové napětí a malý dynamický odpor v propustném směru způsobují, že na otevřené diodě je v propustném směru stálý úbytek napětí o hodnotě asi 0,7 V.

  • Maximální závěrné napětí(zn.Urrm) je maximální napětí, které dioda v opačném směru udrží, aniž by se prorazila. U běžných, křemíkových diod se pohybuje od 50 V do 1500 V. Speciální typy diod (stabilizační diody) se naopak provozují v oblasti průrazu.
  • Zbytkový proud je proud, který prochází diodou v závěrném směru. Bývá velmi malý.

Ideální dioda by měla tyto parametry: nulové prahové napětí, nekonečný maximální proud v propustném směru, nulový dynamický odpor, nekonečné maximální závěrné napětí, nulový zbytkový proud.

Svítivá dioda — LED[editovat | editovat zdroj]

Svítivé diody
Displeje ze svítivých diod
Seříznutá strana s "vaničkou" je katoda, tedy mínus!

Diody, které jsou schopné svítit, když jimi v propustném směru prochází malý proud, se vyrábějí v různém tvarovém i barevném provedení. Nejčastěji se dají sehnat zelené, žluté, červené a modré, dále existují bílé a vícebarevné. Ty mají 4 nožičky — červenou, zelenou a modrou složku a katodu. Značí se takto:

Schematická značka diody
Schematická značka diody

Úbytek napětí na svítivé diodě je poměrně velký, mezi 1,5 a 4,0 V (obecně platí, že směrem od červené k zelené úbytek napětí propustném směru stoupá).

Voltampérová charakteristika LED vypadá takto:

Svítivé diody skoro nelze použít k usměrňování — mají malé závěrné napětí i malý propustný proud. Proto na V-A char. není ani zakreslena oblast záporných napětí. Každá svítivá dioda má stanovený maximální proud, který se nesmí překročit (aby se nezničila). Z charakteristiky je zřejmé, že od jistého napětí proud začíná rychle narůstat. Musíme tedy před ní vždy zařadit rezistor, který proud omezí.

Běžná svítivá dioda má povolený proud I = 20 mA. Při připojení ke zdroji o napětí Uzdroj třeba 5 V je třeba zařadit rezistor o odporu R:

Čili pro 5 V bychom použili rezistor 180 Ω.

Tabulka úbytků napětí podle barvy LED diody

Barva Úbytek napětí
Infračervená 1,6 V
Červená 1,8 V až 2,1 V
Oranžová 2,2 V
Žlutá 2,4 V
Zelená 2,6 V
Modrá 3,0 V až 3,5 V
Bílá 3,0 V až 3,5 V
Ultrafialová 3,5 V

Lavinová a Zenerova dioda[editovat | editovat zdroj]

Výkonová Zenerova dioda

V některých případech se nám hodí velký a stabilní úbytek napětí v řádu jednotek až desítek V. Spojením dvaceti křemíkových diod v propustném směru za sebe bychom sice získali úbytek napětí 12 V, byl by ale dost závislý na změnách teploty a proudu.

Proto se vyrábějí diody, u kterých jde malým napětím způsobit nedestruktivní průraz v závěrném směru, který má dobře stanovený úbytek napětí.

Schematická značka diody
Schematická značka diody

Prakticky není vnější rozdíl mezi "Zenerovou" (pro napětí cca od 3 do 6 V) a "lavinovou" (pro napětí vyšší) diodou a často ani v katalozích toto není rozlišováno. Liší se fyzikálním mechanismem průrazu. Průrazné napětí je závislé na teplotě. Zenerův průraz má záporný teplotní koeficient, lavinový průraz kladný. Kolem napětí 6V mohou být přítomny oba mechanismy a vzájemně se do jisté míry kompenzovat.

Vnější funkce je patrná z následující voltampérové charakteristiky (zde pro 17 V lavinovou diodu):

V závěrném směru je velmi strmá závislost proudu na napětí: úbytek napětí v závěrném směru skoro nezávisí na proudu! Této vlastnosti se užívá např. v napěťových stabilizátorech.

Schottkyho dioda[editovat | editovat zdroj]

Ve Schottkyho diodách nevzniká usměrňovací jev mezi dvěma druhy polovodiče, ale mezi kovem a polovodičem.

Schematická značka diody
Schematická značka diody

Oproti běžné křemíkové diodě se liší v tom, že má

  • nižší úbytek napětí (cca 0,3 V)
  • kratší dobu, než se zavře při změně směru proudu (řádově 20 ns), ale také
  • větší závěrný proud a nižší povolené závěrné napětí (cca 40 V)

Další druhy diod[editovat | editovat zdroj]

  • Hrotová dioda [1]
  • Svítivá laserová dioda (perspektivní a účinný zdroj koherentního záření)
  • Vysokonapěťová dioda (závěrné napětí přes 30 kV, malý proud)
  • Mikrovlnná (Gunnova) dioda [2] (vyzařuje mikrovlny v oblasti 10 GHz a výše, mírně laditelná, velmi citlivá na vlastnosti napájení)
  • Varikap — kapacitní dioda [3] (čili napětím laditelný kondenzátor)
  • Dioda PNPN [4]
  • Tunelová dioda [5] (s užitečným "hrbem" na voltampérové charakteristice)
  • Elektronková dioda
  • Fotodioda (měří intenzitu světla nebo její druhou mocninu)