Praktická elektronika/Bezpečnost práce

Všechny experimenty, které provádíme, jsou jen na naši vlastní zodpovědnost. A i kdyby nebyly, tak to člověku nepomůže.

Nízké napětí[editovat | editovat zdroj]

Všechny návody v této učebnici se týkají nízkého napětí do 30 V, které obvykle nepředstavuje nebezpečí.

Přesto mějme na paměti, že:

Při práci s elektronikou je dobré mít na stole pořádek. Zvlášť je potřeba dávat pozor na nenápadné vodivé předměty, jako jsou tužky, odřezky drátků, loužičky vody apod.
Kondenzátory můžou zůstat nabité i dlouho po odpojení zdroje. Pozor na ně! Je dobré je před manipulací vybít. Přímé zkratování nedělá dobře elektrolytickým kondenzátorům, ty je lepší vybít skrz 100 Ω až 1kΩ rezistor.)
Při zkratu tvrdých zdrojů můžou protékat značné proudy a obvody můžou shořet (nebo se velmi ohřát).
V případě velkého přetížení můžou některé součástky puknout a vystřelit střepiny jako granát.
Při pájení si člověk může popálit ruku o páječku. Pozor na kapky roztaveného cínu, které někdy odskakují i do očí.
Při leptání obvodů se používají žíravé a jedovaté látky.

Rozvodná síť v ČR[editovat | editovat zdroj]

Protože se každý setkáváme se síťovými spotřebiči, je třeba vědět i něco o rozvodné síti.

V Evropě je v domech rozváděn střídavý proud o efektivním napětí 230 V (špičkové 310) a frekvenci 50 Hz.

Spotřebiče s izolačním, například plastovým, krytem (takzvané spotřebiče s dvojitou izolací) jsou připojeny jen dvěma vodiči: fáze (černý vodič, ale smí být i hnědý nebo šedivý, na zásuvce má být vlevo) a nula (modrý vodič, bez napětí).
Ke spotřebičům s vodivým (plechovým) krytem vede kvůli bezpečnosti ještě třetí, žlutozelený zemnicí vodič, který spojuje kryt přístroje s kolíkem v zásuvce.

Zásuvky v ČR vypadají takto:

Je zvykem, že v zásuvce bývá fáze v levé zdířce. Zřídka se ale lze setkat i s fází vpravo (není jisté, zda to současné normy zakazují, nebo jen nedoporučují [1]). U žádného dobře vyrobeného spotřebiče nesmí záležet na tom, zda je fáze vlevo nebo vpravo.

Nikdy nezapínejme jističe, které vypnul někdo jiný. Pokud jističe vypadly kvůli zkratu, zapínejme je vždy až odstraníme závadu a informujeme okolí. Je velmi nebezpečné pracovat se síťovými spotřebiči v mokru.

Pro velké spotřebiče (pračky, cirkulační pily, míchačky) se většinou používá trojfázové vedení, sestávající z jednoho zemnicího a tří fázových vodičů. V nových a rekonstruovaných objektech má třífázové vedení pět vodičů: tři fázové (černý, hnědý, šedý), nulový vodič (modrý) a zemnící vodič (žlutozelený). Mezi každými dvěma fázovými vodiči je efektivní napětí 400 V.

Elektronika se síťovým napětím[editovat | editovat zdroj]

Pokud se čtenář někdy pustí do elektroniky pracující i se síťovým napětím, doporučujeme dodržovat alespoň pár nejdůležitějších zásad při práci:

Mít na dosah spínač, kterým lze spolehlivě odpojit obvod.

Zásuvkový obvod, do kterého připojujeme experimentální zařízení by měl být vybaven takzvaným proudovým chráničem. To je přístroj, který nás ochrání ještě o něco lépe než jistič. Zásuvky v nově postavených budovách by měly být takto ochráněny povinně.

Prověřit zkoušečkou věci, které by mohly být pod proudem. Nejdostupnější zkoušečkou je "fázovka". Použití je zřejmé z fotografie. Často lze pozorovat slabé rozsvícení zkoušečky i na předmětech, které sice nejsou spojeny s fází, ale indukuje se do nich malé napětí, protože nejsou správně uzemněny.

Dělejme jen to, čemu rozumíme a o čem přesně víme, co to udělá. Pokusy typu "tak to zapojím a zkusím, co se stane" jsou možné v chemii, ale v elektronice vedou ke zničení obvodu (a to v nejlepším případě).

Je důležité dbát na to, aby měl člověk suché ruce a nedotýkal se uzemněných předmětů. Pokud už manipulujeme s vodiči pod proudem, je vhodné pracovat jen jednou rukou.

V zásuvce je pouze NAPĚTÍ. Proud, jak se někdy lidově říká, začne obvodem, v horším případě námi, protékat teprve po připojení zátěže k napětí. Takže: je v zásuvce proud? Ne, napětí. Protéká zásuvkou proud? Pokud je připojen zapnutý spotřebič, potom ano.