Právní slovník

Z Wikiknih

Úvod[editovat | editovat zdroj]

Zde budou postupně přibývat právní výrazy a jejich stručný výklad. Aktuálně je zde 16 hesel.

A[editovat | editovat zdroj]

Advokát[editovat | editovat zdroj]

(§ 4 zákona č. 85/1996 Sb.)

Advokátem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou.

Antedatování[editovat | editovat zdroj]

(doktrinární termín)

Antedatování znamená označení právního úkonu starším datem, než kdy byl skutečně učiněn.

Příklad:

Byla-li smlouva podepsána například 1. 1. 2010, ale ve smlouvě je jako datum podpisu uvedeno 1. 1. 2000, jedná se o antedatovanou smlouvu.

B[editovat | editovat zdroj]

Bagatelní spory[editovat | editovat zdroj]

(Doktrinální termín)

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve svém § 202 odst. 2 stanoví, že proti rozsudku, jímž bylo o peněžním plnění nepřevyšující částku 10 000,- Kč, není odvolání přípustné. Takové spory se někdy označují za bagatelní.

C[editovat | editovat zdroj]

Celistvá bankovka[editovat | editovat zdroj]

(§ 2 odst. 4 písm. b) zákona č. 136/2011 Sb.)

Celistvá je tuzemská bankovka, která tvoří souvislý celek.

D[editovat | editovat zdroj]

Devolutivní účinek[editovat | editovat zdroj]

(Doktrinální termín)

O devolutivním účinku hovoříme zejména u odvolání jako řádného opravného prostředku. Devolutivní účinek odvolání způsobuje, že vyřízením odvolání se zabývá nadřízený orgán (ať již správní orgán či soud).

Devolutivní účinek také tvoří hlavní rozdíl mezi odvoláním, které devolutivní účinek má, a rozkladem, který devolutivní účinek nemá.

Dispozice[editovat | editovat zdroj]

(Doktrinální termín)

Dispozice je součást právní normy. Právní norma musí obsahovat nejméně dispozici. Dispozice je konkrétní pravidlo chování.

Příklad:

Všichni vlastníci mají stejná práva a povinnosti a poskytuje se jim stejná právní ochrana.(§ 124 zákona č. 40/1964 Sb.)

Konkrétní právo, které vlastníkům přísluší.

Dokument[editovat | editovat zdroj]

Dokumentem je v právu nejčastěji označován doklad. Mnohdy i doklad osobní povahy.

Pojmu dokument užívá zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Legální definici pojmu však nenabízí. Z kontextu zákona se lze domnívat, že dokumentem označuje zejména individuální právní akty soudů a správních orgánů, ale i jiné písemnosti těmito orgány vydávané.

H[editovat | editovat zdroj]

Hypotéza[editovat | editovat zdroj]

(Doktrinální termín)

Hypotéza je součástí právní normy. Omezuje případy, na které dopadá dispozice (konkrétní pravidlo chování).

Příklad:

Všichni vlastníci mají stejná práva a povinnosti a poskytuje se jim stejná právní ochrana.(§ 124 zákona č. 40/1964 Sb.)

Příslušné právo je zaručeno pouze vlastníkům.

L[editovat | editovat zdroj]

Listina[editovat | editovat zdroj]

(Doktrinální termín)

Listina je písemná zpráva zachycená na podkladě, na jakém se písemné zprávy obvykle podávají (např. na papíru, pergamenu či jiné podobné látce).

O[editovat | editovat zdroj]

Odkladný účinek[editovat | editovat zdroj]

(Doktrinální termín)

O odkladném (suspenzivním) účinku hovoříme zejména u odvolání jako řádného opravného prostředku. Odkladný účinek má však i rozklad, jako druhý z obvyklých řádných opravných prostředků. Odkladný účinek odvolání působí tím způsobem, že včas podané odvolání proti rozhodnutí (v případě správního řízení) nebo rozsudku (v případě soudního rozhodnutí) zabrání nabytí právní moci a vykonatelnosti tohoto aktu až do doby, než je o odvolání pravomocně rozhodnuto.

Odvolání[editovat | editovat zdroj]

(§ 81 zákona č. 500/2004 Sb., § 201 zákona č. 99/1963 Sb., § 245 zákona č. 141/1961 Sb.)

Odvolání je nejběžnějším řádným opravným prostředkem. Slouží k zajištění přezkumu a případně nápravy individuálních právních aktů (rozhodnutí ve správním řízení, či rozsudků v soudním řízení). Odvolání má zásadně suspenzivní účinek a devolutivní účinek.

P[editovat | editovat zdroj]

Právní norma[editovat | editovat zdroj]

(Doktrinální termín)

Právní norma je jedno konkrétní závazné pravidlo chování. Zpravidla odpovídá jednomu paragrafu či odstavci v právním předpise.

Klasicky se právní norma dělí na tři základní části, kterými jsou hypotéza, dispozice a sankce. Právní norma musí obsahovat nejméně dispozici.

Právní předpis[editovat | editovat zdroj]

(Doktrinální termín)

Právní předpis je souborem právních norem. Český právní řád se skláda například z těchto právních předpisů: zákon, nařízení vlády, obecně závazná vyhláška a další.

S[editovat | editovat zdroj]

Suspenzivní účinek[editovat | editovat zdroj]

(Doktrinální termín)

O suspenzivním (odkladném) účinku hovoříme zejména u odvolání jako řádného opravného prostředku. Suspenzivní účinek má však i rozklad, jako druhý z obvyklých řádných opravných prostředků. Suspenzivní (odkladný) účinek odvolání působí tím způsobem, že včas podané odvolání proti rozhodnutí (v případě správního řízení) nebo rozsudku (v případě soudního rozhodnutí) zabrání nabytí právní moci a vykonatelnosti tohoto aktu až do doby, než je o odvolání pravomocně rozhodnuto.

Sankce[editovat | editovat zdroj]

(Doktrinální termín)

Obecně je sankce jakýkoliv postih za nedodržení právní normy. Sankce nemusí být pouze trestněprávní, tj. trest. Sankcí za porušení právní normy může být například neplatnost právního úkonu.

V[editovat | editovat zdroj]

Veřejná listina[editovat | editovat zdroj]

(Doktrinální termín, § 134 zákona č. 99/1963 Sb.)

Veřejnou listinou je listina, kterou vydal soud České republiky nebo jiný státní orgán v mezích své působnosti, nebo listina, kterou zvláštní předpis označuje za veřejnou. V rámci civilního řízení veřejná listina potvrzuje, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který ji vydal. Pokud není prokázán opak, má se za to, že obsah veřejné listiny je pravdivý.