Pokladnice her/Klasické karetní hry/Whist

Z Wikiknih

Tato hra má již více než třistapadesátiletou tradici. Nejstarší pravidla byla pravděpodobně sepsána na samém počátku třicetileté války - roku 1621. Klasickou podobu dala whistu Anglie a whist postupně vytlačoval svého staršího předchůdce, L'Hombre.

  • Počet hráčů: 4
  • Druh karet: francouzské – 52 listů
  • Hodnoty: 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, J, Q, K, A
  • Cíl hry: Získat maximální počet zdvihů a figur (honérů) trumfové barvy.

Pravidla hry[editovat | editovat zdroj]

Los určí rozsazení hráčů. Každý ze čtyř partnerů vytáhne jednu kartu, dvojice s nejvyššími hodnotami hraje společně. Jedna skupina představuje spojenecký svazek. Partneři sedí proti sobě, jedni jako jih a sever, druzí jako západ a východ.

Každý hráč obdrží třináct karet a každý zdvih, který překročí základní limit sedmi zdvihů se nazývá trik. Rozdávající hráč udává trumfovou barvu otočením posledního listu.

Předák, sedící po levici rozdávajícího, otevírá hru prvním výnosem. Nesená barva se musí ctít. Hráč, který list nesené barvy nemá, může buď přebíjet trumfem, nebo shazovat libovolnou kartu. Přebíjení není povinností.

Bodování[editovat | editovat zdroj]

K vítězství je třeba dosáhnout minimálně sedmi z třinácti zdvihů. Šest zdvihů (stejně jako v bridži) se nazývá kniha. Teprve další zdvihy nad tímto limitem rozhodují o vítězství (tzv. triky).

7 zdvihů 1 trik 2 body
8 zdvihů 2 triky 4 body
9 zdvihů 3 triky 6 bodů
10 zdvihů 4 triky 8 bodů
11 zdvihů 5 triků 10 bodů
12 zdvihů 6 triků 12 bodů
13 zdvihů 7 triků 14 bodů

Kromě toho se hodnotí figury v trumfové barvě – A, K, Q, J a 10. Pět figur se rovná pěti bodům, čtyři čtyřem a tři třem bodům.

Po zjištění bodových hodnot za triky a figury se získané body sečtou. Strana, která získá nejdříve 10 bodů, vyhrává jednu partii. K tomu se přičtou eventuálně ještě další přídavné body. Získají-li protihráči jen jeden zdvih, jedná se o malý slem hodnocený 30ti body. Neuhrají-li protihráči ani jeden zdvih, jedná se o velký slem a vítězná strana si připíše 50 bodů k dobru. Prvních 10 bodů znamená vítězství v jedné partii. Dosažení 20 bodů se nazývá robber. Za vyhranou partii získávají hráči dalších 50 bodů. Vyhraný robber se odměňuje 70 body. Na konci hry se sečtou všechny body včetně prémiových, a hrají-li hráči o peníze, pak proplácejí poražení podle předem stanoveného klíče bodový rozdíl vítězům.

Někdy také pravidla dovolují body škrtat. Strana, která nejdříve dosáhla 10 bodů v jedné partii, smí škrtat body, jichž v téže partii dosáhli protihráči. Totéž je dovoleno u robberu.

Varianty hry[editovat | editovat zdroj]

O vysokém stáří whistové hry svědčí mimo jiné i velké množství variant této hry. Těmto variantám se říká touren a hře podle změněných pravidel tourenwhist.

Cayonne[editovat | editovat zdroj]

Rozdávajícímu hráči dovoluje, aby jmenoval jinou trumfovou barvu, samozřejmě tu, kterou má ve svém listu zastoupenu nejsilněji. Má také možnost právo volby trumfové barvy předat svému spoluhráči. Nevyužije-li tyto možnosti a přistoupí na předem danou trumfovou barvu, je hra hodnocena dvojnásobně vysoko. Každý trik má tedy hodnotu 4 bodů. Zdvojnásobují se také bodové hodnoty za figury v trumfové barvě.

Grand[editovat | editovat zdroj]

Představuje tourenwhist bez trumfové barvy. Jako figury zde platí esa (tři esa - 2b ; čtyři esa - 4b). Každý trik se hodnotí dvojnásobně vysoko, tedy čtyřmi body.

Grand null[editovat | editovat zdroj]

Prvních 6 zdvihů se hraje jako Grand, posledních 7 se sehrává a hodnotí jako null.

Grand null s pikovou dámou[editovat | editovat zdroj]

Hraje se jako Grand tak dlouho, než padne piková dáma. Od toho okamžiku začíná nulová hra.

Létající amor[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o variantu, která dovoluje straně, jež získala tři zdvihy za sebou, určit novou trumfovou barvu.

Létající kachna[editovat | editovat zdroj]

Je obdobou předchozí varianty. Změna barvy je dovolena po dvou za sebou získaných zdvizích. Figury se tu bodově nehodnotí a každý trik je hodnocen dvojnásobně vysoko.

Bismarck[editovat | editovat zdroj]

Rozdávající dává po deseti listech a zbývajících dvanáct karet rozdělí na čtyři hromádky po třech kartách. Prohlédne je a dva z nich, které uzná za nejlepší, dá sobě a partnerovi ve hře. Zbývající obdrží protihráči.

Piková dáma[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o velmi jednoduchý tourenwhist, ve kterém prohrává ta strana, která během hry získala do svého zdvihu pikovou dámu.

Husarský tourenwhist[editovat | editovat zdroj]

Znamená, že každý ze čtyř hráčů bojuje na své vlastní konto. Trumf je stanoven podle poslední karty balíčku. Tři figury se rovnají jednomu bodu, čtyři dvěma a pět figur třem bodům. Čtvrtý a každý další zdvih se počítá jako trik. K získání robberu stačí uhrát jen jednu partii o deseti bodech.

Whist pro tři hráče[editovat | editovat zdroj]

Ze hry se vyjmou čtyři dvojky a srdcové karty od trojky po kluka. Trikem je každý zdvih nad čtyři. Nejčastěji se hraje varianta Cayonne.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SVOBODA, Tomáš, a kolektiv Oficiální pravidla karetních her. Praha : Eminent, 2002. ISBN 80-7281-116-9. Kapitola Skupina Whist, s. 58-59.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]