Pokladnice her/Klasické karetní hry/Sólo
Tato hra bývá v angloamerické literatuře uváděna jako german solo. Vznikla patrně na přelomu 18. a 19. století v Německu zjednodušením hry quadrille (což je varianta hry L'Hombre pro 4 hráče). Hrála se i v Rakousku a v Čechách, ale velkou oblibu si nezískala. S německými vystěhovalci se dostala do severní Ameriky, kde se na několika místech udržela dodnes.
- Jiné názvy : Solo
- Počet hráčů : 4
- Druh karet : francouzské nebo německé - 32 listů
- Hodnoty : 7,8,9,10,J,Q,K,A
- Trumfové listy : spadille, manille, baste, A, K, (Q), J, 10, 9, 8
- Cíl hry : Pro hlavního hráče uhrát sám či s partnerem alespoň pět zdvihů.
Pravidla hry[editovat | editovat zdroj]
Rozdávání[editovat | editovat zdroj]
Karty se zamíchají, rozdává ze každému hráči po osmi kartách ve třech kolech (3, 2, 3). Hráč po levici rozdávajícího, tzv. předák, zahajuje licitaci.
Druh hry[editovat | editovat zdroj]
Otázka[editovat | editovat zdroj]
Hlavní hráč musí spolu se svým partnerem uhrát alespoň pět z osmi možných zdvihů. Jako svého partnera si volá držitele netrumfového esa. Ten se nehlásí předem, musí však eso vynést když je poprvé nesena karta příslušné barvy.
Velká otázka[editovat | editovat zdroj]
Velkou otázku (nebo vyšší hru) musí hlásit hráč který má v ruce spadille i baste. Jako svého partnera si volá držitele některého esa. Ten určí trumfovou barvu, která však nesmí být shodná s barvou esa volaného.
Sólo[editovat | editovat zdroj]
Sólo je hra která dala název celé této hře a jak už název napovídá, hraje vydražitel sám proti třem zbývajícím hráčům. Tuto hru musí povinně hlásit ten, kdo má na ruce všechna čtyři esa, spadille a baste.
Nucená otázka[editovat | editovat zdroj]
Nucená otázka není předmětem dražby, ale jde o hru, která přichází na řadu, jestliže ani jeden z hráčů není ochoten vstoupit do dražby. V takovém případě jí musí přijmout hráč, který má na ruce spadille. Sám také určuje trumfy a na pomoc si volá držitele netrumfového esa.
Trumfy[editovat | editovat zdroj]
Nejvyšším trumfem je křížová dáma, zvaná spadille nebo stará. Druhým nejvyšším trumfem je sedma trumfové barvy, zvaná manille nebo špička. Třetím nejvyšším trumfem je piková dáma, zvaná baste. Tyto tři karty jsou stálými a nejvyššími trumfy, jde o tzv. matadory nebo též hroty.
Trumfovou barvu volí hlavní hráč (ten kdo vyhrál dražbu). Když zvolí piky nebo kříže, je ve hře devět trumfů - spadille, manille, baste, A, K, J, 10, 9, 8; v srdcích a kárách je trumfů deset - spadille, manille, baste, A, K, Q, J, 10, 9 a 8.
Průběh hry[editovat | editovat zdroj]
Rozdávající rozdá po osmi kartách a dohodne základní sázku. Potom hráč po levici rozdávajícího, předák, zahájí dražbu. Může ohlásit nejnižší nabídku, tj. hru v některé barvě, nebo může dražit i vyšší typ hry. Jestliže si na hru netroufá, hlásí pas. Další hráč, chce-li se stát hlavním, musí jít v nabídce výš. Hlavním hráčem se stává ten, kdo je ochoten přijmout nejvyšší závazek.
Dražba probíhá po stupních
- Otázka v barvě
- Otázka v lepší barvě
- Velká otázka
- Sólo v barvě
- Sólo v lepší barvě
Pro první hru se jako lepší barva berou kříže, respektive žaludy. V dalších hrách pak barva, která vyhrála první hru.
Hodnocení[editovat | editovat zdroj]
- Codille - získají-li protihráči více zdvihů než hráč, který hrál sólo, hodnotí se hra dvojnásobkem základního vkladu.
- Tout - znamená zisk všech zdvihů a hodnotí se rovněž dvojnásobkem základního vkladu.
- Otázka v barvě - se hodnotí základním vkladem.
- Nucená otázka - se hodnotí dvojnásobkem základního vkladu.
- Velká otázka - se hodnotí čtyřnásobkem základního vkladu.
- Sólo - se hodnotí rovněž čtyřnásobkem základního vkladu.
- Les premiers nebo-li prima - znamená získání prvních pěti zdvihů za sebou a hodnotí se dvojnásobkem základního vkladu.
- Tři hroty - za tři nejvyšší trumfy se získává trojnásobek základního vkladu.
- Za všechny hlášené zdvihy se hodnotí šestnáctinásobkem základního vkladu.
- Za nehlášené, ale získané všechny zdvihy - se hodnotí osminásobkem základního vkladu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SVOBODA, Tomáš, a kolektiv Oficiální pravidla karetních her. Praha : Eminent, 2002. ISBN 80-7281-116-9. Kapitola Skupina Hombre, s. 46-47.
- OMASTA, Vojtěch; RAVIK, Slavomír. Karty, hráči, karetní hry. Praha : KMa, 2007. ISBN 978-80-7309-521-5. Kapitola Karetní hry a matematické prvky, s. 347-350.