Maturitní otázky z literatury/Obrození

Tato stránka je částí projektu Maturitní otázky z literatury.

Prosím, ověřte si před použitím informace i z jiných zdrojů - přes všechnu snahu zde mohou zůstat chyby.

Obecně

Na konci 18. století se ve vzdělaných kruzích mluvilo prakticky jen německy, čeština byla používána jen jako lidový jazyk. Obrozením se rozumí opětovné zavedení češtiny jako všeobecně užívaného jazyka a vytvoření českého kulturního života. Můžeme ho rozdělit na 3 generace.

1. obrozenecká generace

Český jazyk je mapován a rekonstruován z dřívějších textů (zejm. z 16. stol., tzv. veleslavínská čeština).
Zásadním dílem byl Dobrovského Německo-český slovník - prokázání toho, že je čeština rovnocenná s němčinou. .
Tato generace je také označována jako "defenzivní".

G. Dobner [Zakladatel moderního českého dějepisu.]
Pelcl [Český historik (dvousvazková práce o Karlu IV.) a spisovatel. Vydal Balbínovu "Obranu jazyka českého"; opravil Hájkovu kroniku: "Nová kronika česká".]
Dobrovský [
- Lingvista evropského významu, známé jsou jeho práce o staroslověnštině a české gramatice (v němčině).
- K obnově českého jazyka měl spíše skeptický postoj.
- Sestavil slovník NJ->ČJ.]
Ant. Jar. Puchmajer [Spisovatel, překladatel a kněz. Pracoval na Dobrovského Slovníku, spoluzakladatel (1791) "Básnického sdružení". Studoval mj. mluvnici cikánštiny.]
Václav Thám [Divadelní hry, hrány v divadle Bouda.]

2. obrozenecká generace

Druhá, "ofenzivní" generace, působící od začátku 19. stol., usilovala o prosazení češtiny místo němčiny.
Obrozenci kladli důraz i na starobylost a význam českého národa (a jeho tvorby); což vedlo i k aféře s RKZ.

Jungmann: ["Česko-německý slovník" (znal se s Dobrovským; na rozdíl od něj věřil v pravost RKZ). Překládal z několika evropských jazyků (Chateaubriand: "Atala", Milton: "Ztracený ráj").]
Šafařík: ["Slovanské starožitnosti" - nejstarší české literární památky, důraz na starobylost.]
Fr. Palacký: "Dějiny národa českého v Čechách i na Moravě" (Mapování dějin od nejstarších dob až k nástupu Habsburků (1526); poměrně podrobné, vědecké dílo.)
J. Kollár: ["Slávy dcera" (alegorické putování bohyně Míly po zemi bájných Slovanů, sonety)]
Fr. Lad. Čelakovský: ["Ohlas písní českých" a "Ohlas písní ruských" (jako parafráze lidové tvorby)]
Klicpera: ["Divotvorný klobouk", "Každý něco pro vlast", "Rohovín čtverrohý" (divadelní hry)]

RKZ čili rukopisy Královédvorský a Zelenohorský byly pokusem o vytvoření raně středověké české památky, která by dokladovala starobylost českého národa. Byly "nalezeny" ve 30. letech 19. stol. Vytvořil je Hanka se spolupracovníky, byly velmi dobře technicky zpracované. Dlouho se vedly spory o jejich pravosti (nepravost potvrdili až Masaryk, Goll a Gebauer). Přestože šlo o falsifikáty, nelze jim upřít vysokou uměleckou hodnotu a sloužily dále i jako inspirace pro další autory.

3. obrozenecká generace

Božena Němcová (1820-1862)

není typická romantická autorka; v její tvorbě můžeme najít pouze některé romantické prvky; je spíše představitelkou biedermeieru
"Babička" - idylické vzpomínky na život na vsi, "Divá Bára", "Pohorská vesnice"

Vytvoření svébytné a bohaté české literatury.
Zhruba 30. - 50. léta 19. století.

K. Havlíček Borovský [Studoval na kněze, ale nechal toho. Významný novinář a literární kritik. Byl zklamán ze stavu v Rusku: "nejdříve Čech, potom Slovan". Psal epigramy (věnované císaři, církvi, vlasti, múzám a světu). Díla: "Epigramy", "Tyrolské elegie", "Křest sv. Vladimíra", "Král Lávra"]