Maďarština/Přítomný čas

Z Wikiknih

Přítomný čas maďarských sloves vyjadřuje současné děje, stejně jako v češtině. Je to čas základní, v němž sloveso přijímá pouze osobní koncovky, které vyjadřují osobu a číslo – v tomto případě (odlišně od aglutinačního principu) má jedna koncovka dvě funkce.

O použití určitého a neurčitého časování pojednává kapitola Slovesa.

Určité časování[editovat | editovat zdroj]

Při určitém časování přijímá sloveso osobní koncovky, které se nápadně podobají koncovkám přivlastňovacím. Podoba koncovky je závislá na samohláskové harmonii a v některých případech také na tom, zda je kmenová samohláska dlouhá, či krátká:

Osoba Zadní
samohlásky
Přední samohlásky
Krátké Dlouhé
én (já) -om -em -öm
te (ty) -od -ed -öd
ő (on, ona, ono) -ja -i
mi (my) -juk -jük
ti (vy) -játok -itek
ők (oni, ony, ona) -ják -ik
Příklady
Osoba látni
vidět
beverni
udeřit
fűteni
ohřívat
én (já) látom beverem fűtöm
te (ty) látod bevered fűtöd
ő (on, ona, ono) látja beveri fűti
mi (my) látjuk beverjük fűtjük
ti (vy) látjátok beveritek fűtitek
ők (oni, ony, ona) látják beverik fűtik

Slovesa končící sykavkou[editovat | editovat zdroj]

Povšimněte si, že některé koncovky se připojují ke slovesu souhláskou -j-. Pokud sloveso končí -s, -sz, -z nebo -dz, toto j se mění na přecházející souhlásku, která je takto zdvojena:

  • mos + -ja –> mossa = myje
  • olvas + -ják –> olvassák = čtou
  • vesz + -jük –> vesszük = kupujeme

Neurčité časování[editovat | editovat zdroj]

Při neurčitém časování přijímá sloveso zcela odlišné osobní koncovky než při určitém časování. Podoba koncovky je rovněž závislá na samohláskové harmonii a v některých případech také na tom, zda je kmenová samohláska dlouhá, či krátká:

Osoba Zadní
samohlásky
Přední samohlásky
Krátké Dlouhé
én (já) -ok -ek -ök
te (ty) -sz
ő (on, ona, ono) ———
mi (my) -unk -ünk
ti (vy) -tok -tek
ők (oni, ony, ona) -nak -nek
Příklady
Osoba látni
vidět
beverni
udeřit
fűteni
ohřívat
én (já) látok beverek fűtök
te (ty) látsz beversz fűtesz
ő (on, ona, ono) lát bever fűt
mi (my) látunk beverünk fűtünk
ti (vy) láttok bevertek fűtötek
ők (oni, ony, ona) látnak bevernek fűtenek

Někdy se před koncovku pro snazší výslovnost vkládá ještě pohyblivá samohláska (fűtesz, fűtötek, fűtenek).

Slovníkový tvar[editovat | editovat zdroj]

Tvar 3. osoby jednotného čísla (ő) je při neurčitém skloňování zpravidla bez koncovky. Považuje se za základní tvar slovesa, od kterého lze odvodit všechny ostatní tvary. Je proto zvykem uvádět tento tvar ve slovnících namísto infinitivu, jak jsme zvyklí z češtiny a mnoha dalších jazyků.

Ik-slovesa[editovat | editovat zdroj]

Existuje určitá skupina sloves, která se časují odlišně. Tato odlišnost se vyznačuje tím, že ve 3. osobě jednotného čísla, která je obvykle bez koncovky, přibírají koncovku -ik. Podle toho se označují jako ik-slovesa. Tento tvar je rovněž slovníkovým tvarem, takže díky tomu tato slovesa snadno poznáme.

S touto odlišností se pojí ještě jedna změna oproti pravidelnému časování: 1. osoba jednotného čísla nekončí -k, ale -m, tedy stejně jako při určitém časování:

Příklady
Osoba lakni
bydlet
rejleni
skrývat se
fejlődni
rozvíjet se
én (já) lakom rejlem fejlődöm
te (ty) laksz rejlesz fejlődsz
ő (on, ona, ono) lakik rejlik fejlődik
mi (my) lakunk rejlünk fejlődünk
ti (vy) laktok rejletek fejlődtek
ők (oni, ony, ona) laknak rejlenek fejlődnek

Slovesa končící sykavkou[editovat | editovat zdroj]

Pokud sloveso končí -s, -sz, -z nebo -dz, ve 2. osobě jednotného čísla (te) nepřibírá pravidelnou koncovku -sz, ale -ol / -el:

  • olvaszol = čteš
  • veszel = kupuješ

Některá slovesa z této skupiny zároveň patří také mezi ik-slovesa:

Osoba dolgozni
pracovat
én (já) dolgozom
te (ty) dolgozol
ő (on, ona, ono) dolgozik
mi (my) dolgozunk
ti (vy) dolgoztok
ők (oni, ony, ona) dolgoznak