Maďarština/Přídavná jména

Z Wikiknih

Přídavná jména (adjektiva) vyjadřují vlastnosti a vztahy podstatných jmen. Dávají odpovědi na otázky milyen? (jaký?) a melyik? (který?). V češtině se vyznačují tím, že mají charateristické koncovky a stejně jako podstatná jména se skloňují. V maďarštině je situace jednodušší: adjektiva se neskloňují buď vůbec, nebo za určitých okolností jen minimálně.

S přídavnými jmény můžeme i porovnávat dvě anebo více věcí, nebo vyjádřit příslovečné určení způsobu.

To, jak se maďarské adjektivum ve větě chová, záleží na tom, zda má funkci přívlastku, nebo přísudku. Z tohoto hlediska je důležitý slovosled.

Přídavná jména v přívlastku[editovat | editovat zdroj]

Stojí-li přídavné jméno před podstatným jménem (v češtině to tak zpravidla bývá také, ale ne vždy), má funkci přívlastku. V této pozici se nijak neskloňuje. To znamená, že bez ohledu na tvar podstatného jména adjektivum svůj tvar nemění:

a nagy kutya = velký pes
a nagy kutyát = velkého psa (akuzativ)
a nagy kutyák = velcí psi (množné číslo)

Přídavná jména v přísudku[editovat | editovat zdroj]

Pokud je pořadí slov obrácené, t. j. podstané jméno předchází přídavnému, má přídavné jméno funkci přísudku. Toto slovní spojení má platnost věty, ve které však na první pohled chybí sloveso. V češtině bychom použili sloveso je nebo jsou; v maďarštině se však v tomto případě vynechává:

A kutya nagy. = Ten pes je velký.

Pokud je podstatné jméno v množném čísle, přijímá i přídavné jméno koncovku množného čísla (-k):

A kutyák nagyok. = Ti psi jsou velcí.

Srovnej:

Ez a magyar lány szép. = Tato maďarská dívka je hezká.
Ezek a magyar lányok szépek. = Tyto maďarské dívky jsou hezké.

Stupňování[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako v češtině můžeme maďarská adjektiva stupňovat.

Stupňování slouží k vyjádření vyšší míry vlastnosti a k porovnávání. Podobně jako v češtině tvoří maďarská adjektiva 2. a 3. stupeň (komparativ a superlativ).

Komparativ[editovat | editovat zdroj]

Komparativ (2. stupeň) vyjadřuje vyšší míru vlastnosti. Tvoří se od 1. stupně koncovkou -abb / -ebb / -obb (v závislosti na samohláskové harmonii):

kis = malý —> kisebb = menší
nagy = velký —> nagyobb = větší (nepravidelné)
gyors = rychlý —> gyorsabb = rychlejší
lassú = pomalý —> lassabb = pomalejší (ztrácí koncovku )

Komparativ se používá k porovnávání. První možnost je s použitím spojky mint (než), před kterou se v maďarštině píše čárka:

Kisebb vagyok, mint te. = Jsem menší než ty.
A repülőgép gyorsabb, mint az autó. = Letadlo je rychlejší než auto. (ve 3. osobě se vynechává sloveso van)

Druhá možnost je s použitím adessivu (-nál / -nél ):

Én nagyobb vagyok nálad. = Jsem větší než ty.
Ő kisebb nálam. = On / ona je menší než já.
A repülőgép gyorsabb az autónál. = Letadlo je rychlejší než auto.
Bécs nagyobb Budapestnél? = Je Vídeň větší než Budapešť?

V těchto větách je přídavné jméno v komparativu přísudkem. V množném čísle proto přijímá plurálovou koncovku -ak / -ek (viz výše):

Ez a lány magasabb, mint az a fiú? = Je tato dívka vyšší než tamten chlapec?
Ezek a lányok magasabbak, mint azok a fiúk? = Jsou tyto dívky vyšší než tamti chlapci?

Superlativ[editovat | editovat zdroj]

Superlativ (3. stupeň) vyjadřuje nejvyšší míru vlastnosti. Tvoří se od 2. stupně přidáním předpony leg- (jako české nej-). Obvykle se používá s určitým členem:

a legkisebb = nejmenší
a legnagyobb = největší
a leggyorsabb = nejrychlejší

Pro zdůraznění absolutně nejvyšší míry se používá předpona leges- : a legeslegnagyobb = ten úplně největší

Nepravidelné stupňování[editovat | editovat zdroj]

Nepravidelně se stupňují:

Pozitiv Komparativ Superlativ
nagy
velký
nagyobb a legnagyobb
bátor
smělý
bátrabb a legbátrabb
hosszú
dlouhý
hosszabb a leghosszabb
lassú
pomalý
lassabb a leglassabb
kicsi
malý
kisebb a legkisebb
könnyű
lehký
könnyebb a legkönnyebb
nehéz
těžký
nehezebb a legnehezebb
szép
pěkný
szebb a legszebb

dobrý
jobb a legjobb

hojný
bővebb a legbővebb
kevés
málo
kevesebb a legkevesebb
sok
mnoho
több a legtöbb