Maďarština/Osobní zájmena
V maďarštině existují stejně jako v češtině osobní zájmena. Podobně jako podstatná jména se také skloňují. Tím, že maďarština vůbec nezná kategorii rodu, neexistují dokonce ani ve 3. osobě zájmena rozlišující on-ona-ono. Pro všechny tyto významy je pouze jediné zájmeno ő, v množném čísle ők. Zvláštní zájmena ön a önök se používají pro vykání.
Je-li osobní zájmeno ve větě podmětem, může se stejně jako v češtině vynechat, pokud je jasné, o kom se hovoří. Osobu totiž vyjadřují osobní koncovky sloves. Zájmeno se použije obvykle jen pro zdůraznění:
- Lakom Budapesten. = Bydlím v Budapešti.
- Én lakom Budapesten. = Já bydlím v Budapešti.
Přehled osobních zájmen[editovat | editovat zdroj]
| Nominativ kdo? co? |
én já |
te ty |
ő on, ona, ono |
ön vy (vykání) |
mi my |
ti vy |
ők oni, ony, ona |
önök vy (vykání) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Akuzativ koho? co? |
engem | téged | őt | önt | minket | titeket | őket | önöket |
| Dativ komu? čemu? |
nekem | neked | neki | önnek | nekünk | nektek | nekik | önöknek |
| Instrumentál (s) kým? (s) čím? |
velem | veled | vele | önnel | velünk | veletek | velük | önökkel |
| Kauzál-finál pro koho? pro co? |
értem | érted | érte | önért | értünk | értetek | értük | önökért |
| Inessiv v kom? v čem? |
bennem | benned | benne | önben | bennünk | bennetek | bennük | önökben |
| Superessiv na kom? na čem? |
rajtam | rajtad | rajta | önön | rajtunk | rajtatok | rajtuk | önökön |
| Adessiv u koho? u čeho? |
nálam | nálad | nála | önnél | nálunk | nálatok | náluk | önöknél |
| Illativ do koho? do čeho? |
belém | beléd | belé | önbe | belénk | belétek | beléjük | önökbe |
| Sublativ na koho? na co? |
rám | rád | rá | önre | ránk | rátok | rájuk | önökre |
| Allativ ke komu? k čemu? |
hozzám | hozzád | hozzá | önhöz | hozzánk | hozzátok | hozzuk | önökhöz |
| Elativ z koho? z čeho? (zevnitř) |
belőlem | belőled | belőle | önből | belőlünk | belőletek | belőlük | önökből |
| Delativ z koho? z čeho? (z povrchu) |
rólam | rólad | róla | önről | rólunk | rólatok | róluk | önökről |
| Ablativ od koho? od čeho? |
tőlem | tőled | tőle | öntől | tőlünk | tőletek | tőlük | önöktől |
Z přehledu vyplývá, že zájmena ön a önök se skloňují stejně jako podstatná jména, tedy připojením pádové koncovky k základnímu tvaru (ön, önt, önnek atd.).
U ostatních zájmen je základem pádová koncovka (někdy v přední, jindy v zadní variantě), k níž připojujeme přivlastňovací koncovky, např. dativní koncovka -nek + -em (moje) = nekem (mně). Tímto způsobem lze odvodit většinu tvarů. Některé tvary jsou však nepravidelné, např. -n + -d = rajtad (na tobě).