Jak na zahradu/Trávník

Z Wikiknih

Upravený hustý trávník je ozdobou a doplněním každé zahrady. Existuje množství travních směsí, z nichž je možné vybírat podle klimatických a půdních podmínek, předpokládaného účelu trávníku i budoucího zatížení plochy.

Intenzivní, pohledově jednolitý trávník s krátkými hustými stébly vyžaduje značnou péči, ale při vhodném výběru snese nejen časté sekání ale i chůzi (používá se i na sportoviště). Je však v podstatě pouští, protože jej tvoří jen několik málo druhů travin. Přírodě bližší trávník, který přitahuje i větší množství hmyzu a jiných drobných živočichů má pestřejší skladbu a kromě travin obsahuje i zástupce jiných lučních rostlin.

V podmínkách střední Evropy se v travních směsích nejčastěji vyskytuje psineček obecný, kostřava mnohokvětá, kostřava červená výběžkatá, poháňka hřebenitá, jílek vytrvalý, lipnice luční a lipnice obecná.

Zakládání trávníku[editovat | editovat zdroj]

Příprava půdy[editovat | editovat zdroj]

U novostaveb nebo dříve zastavěných ploch je třeba terén zarovnat a pečlivě odstranit veškeré zbytky stavebních materiálů včetně kamenů a cihel. Místo je pak nutné zbavit plevelů. K tomu je vhodné půdu prokypřit rytím nebo oráním. To povzbudí semena plevele ke klíčení, takže jejich likvidace je pak snazší. Současně se půda provzdušní, takže poskytne lepší podmínky i pro růst trávníku, pro proudění vzduchu a vody. Při orbě či rytí však nesmí být úrodná půda překryta spodní hlušinou. Poté lze povrch urovnat hráběmi, nejprve jedním směrem, poté napříč. Tím se vyberou i poslední zbytky kamenů a hrud. Příliš lehkou písčitou půdu lze obohatit vrstvou rašeliny nebo jiného substrátu (listovka, kompostovka).

Terén musí být před setím dostatečně zpevněný, což lze u menších ploch zajistit ušlapáním, na větší plochy se ovšem používá válec. Stejně jako při hrabání se postupuje nejprve v pásech jedním směrem a poté příčně. Udusávání se musí provádět v relativně suché půdě. Promáčená zemina by vytvořila nepropustný škraloup, neschopný přijímat a zadržovat vodu.

Výsev[editovat | editovat zdroj]

Setí se nejlépe provádí v dubnu a květnu nebo poté od půlky srpna do poloviny září. Půda by měla být na povrchu suchá, ale v hloubce dostatečně vlhká. V pásech pak na plochu budoucíh trávníku rovnoměrně rozhazují semena připravené směsi. Hotové travní směsi bývají opatřeny pokyny, uvádějícími mimo jiné i spotřebu osiva na 1 m². Obvykle se toto množství pohybuje mezi 40-60 g/m².

Po rozhození semen se celá plocha uhrabe a převálcuje. Tím se semena vtlačí do půdy a rychleji vyklíčí.

V suchém počasí je nutné budoucí trávník zavlažovat, aby semena dobře vyklíčila. Jemné rozprašování na rozdíl od proudu vody zabrání vyplavení semen i obnažování kořenů mladých rostlin.

Pokládka koberce[editovat | editovat zdroj]

Okrasný trávník lze rychle získat koupí předpěstovaných koberců, které se v pásech položí na připravenou půdu. Nejvýhodnější čas k takové pokládce je září či říjen, kdy nižší teploty a častý déšť podporují dobré zakořenění trávy. Položený trávník je třeba vyrovnat a stlačit válcováním a následně pročesat ostrým koštětem. Poté se celá plocha vydatně zalije, lépe rozprašováním než proudem vody. Vydatná zálivka v prvních dnech zabrání sesychání a smršťování hlíny, čímž by se mezi jednotlivými pásy vytvářely mezery.

Rotační zavlažovač k zalévání trávníku

Údržba trávníku[editovat | editovat zdroj]

Hustý, zelený trávník vyžaduje nejen pravidelné sekání, zalévání a hnojení, ale také provzdušňování, válcování, hrabání a zametání i odstraňování škůdců, hub a plevelů.

Zavlažování[editovat | editovat zdroj]

Přirozeným travnatým plochám stačí v mírném počasí jen dešťové srážky. Intenzivně pěstěné trávníky je však nutno především v horkých suchých dnech zalévat, aby nedošlo k trvalému poškození porostu. K dodávání vláhy je nejvhodnější rotační zavlažovač. Pro dobrý růst musí spadnout až 20-30 litrů vody na 1 m², na písčitém podkladu každé 3-4 dny.

Sekaček je na trhu nepřeberné množství

Hnojení[editovat | editovat zdroj]

Často sekaná tráva rychle vyčerpává půdu, kterou je tudíž nutné pravidelně přihnojovat. Hnojení se provádí dvakrát ročně - na jaře a na podzim. Podzimní hnojivo má přitom obsahovat větší množství fosforu a draslíku (posilují kořenový systém) a minimum dusíku (snižuje mrazuvzdornost). Hnojivo je třeba rozhazovat nebo rozstřikovat rovnoměrně, aby byl zajištěný rovnoměrný růst trávy (přebytek hnojiva navíc může trávu i spálit). Po aplikaci hnojiva je třeba trávník dostatečně zalít, aby se živiny rozpustily, vsákly do půdy a nepoškodily (nespálily) stébla.

Sekání[editovat | editovat zdroj]

Od dubna do října je třeba trávu pravidelně sekat, a to v závislosti na rychlosti růstu. Intenzivně užívané trávníky se v létě sekají i dvakrát týdně, zásadně ale jen když je tráva suchá. Doporučuje se zkracování stébel nejvýše o jednu třetinu výšky, aby se zabránilo jejich poškození. Ze stejného důvodu není vhodné nechat trávu vyrůst příliš vysoko, aby se radikálním zkrácením zbytečně neničila. V suchých horkých dnech lze posekanou trávu ponechat na trávníku, čímž se vytvoří ochranná clona proti slunci i vysokým teplotám. Ve vlhku se však musí tráva sbírat, protože by jinak vytvořila ideální prostředí pro plísně a houby.

Aerátor k provzdušňování trávníku

Hrabání[editovat | editovat zdroj]

Na jaře (před prvním sečením) a na podzim se trávník důkladně prohrabuje vějířovitými hráběmi, čímž se odstraní nashromážděné nečistoty a rostlinné zbytky. Hrabání trávníků je vhodné doplnit likvidací plevele. Kromě ručního vytrhávání lze při silném výskytu plevelů použít speciální postřiky, kterých je na trhu velké množství.

Provzdušňování[editovat | editovat zdroj]

Brzy na jaře je třeba trávník provzdušnit, a to zejména v případě těžkých, málo propustných nebo silně udusaných půd. Na menších plochách a lehkých půdách stačí propichování půdy vidlemi v odstupu asi 10 cm a do hloubky rovněž 10 cm. Na větší plochy nebo těžké půdy se používají speciální nástroje.