Hardanger

Z Wikiknih
Hardanger

Hardanger je vyšívací technika pocházející z Norska. Po zvládnutí několika základních dovedností lze kreativně tvořit vlastní vzory v tradičním nebo moderním duchu. Technika je náročná na přesné stříhání a odpočítávání nití.

Pomůcky[editovat | editovat zdroj]

  • Podkladový materiál: tkanina nejlépe z přírodních vláken s pravidelnou vazbou. Pravidelná vazba je nutná pro tvarově správné vytváření čtvercových a kruhových vzorů.
  • Nitě: odpovídající podkladovému materiálu, obvykle ve stejné barvě
  • Jehla: je možné použít ostrou i tupou špičku
  • Nůžky: malé, špičaté a velmi ostré
  • Lupa: při horším zraku nutná k odpočítávání nití na osnově
  • Vyšívací rámeček: dle zvyku, je vhodné vyzkoušet jeho použití, někdy se lépe pracuje bez něj

Z ergonomického hlediska je nutné pracovat na dobře osvětleném místě a dlouhodobě nezatěžovat krční páteř.

Základní stehy[editovat | editovat zdroj]

  • plochý steh (přes čtyři nitky v bloku po pěti - viz 1. na obrázku)
  • mřížkový steh, kterým se obšívají zbylá vlákna po prostříhání a vytažení mřížky (viz 2. na obrázku, bez pikotky)

S těmito dvěma stehy (plus začištovacím pro okraj tkaniny) si začátečník vystačí.

Před začátkem práce je nutno na tkanině vyznačit střed výšivky a odpočítávat nitě od tohoto středu. Začne se vyšitím obrysů plochým stehem, následuje prostříhání a vytažení nití a nakonec se vyšívají ažurové vzory. Po dokončení výšivky se začistí okraje tkaniny. Výšivka se žehlí po rubu, nejlépe přes vlhkou látku.

Slovníček[editovat | editovat zdroj]

  • pikotka:
  • plochý steh:
  • mříkový steh:

Podrobný postup (s fotografiemi, které budou dodány později)[editovat | editovat zdroj]

1. obrys plochým stehem

  • jehlu do tkaniny vpíchneme z rubové strany, ponecháme několik centimetrů nitě na pozdější zapošití
  • odpočítáme 4 nitky a vypíchneme jehlu z lícové strany do rubu a zapíchneme ji vedle prvního vpichu - takto vyšijeme pět stehů