Dějiny Korolup/Zdravotnická správa

Z Wikiknih

Zákonná ustanovení pro uchazeče o místa obecních a obvodních lékařů[editovat | editovat zdroj]

  • Zákon ze dne 13. července 1922 č. Sb. z. a n., kterým se doplňují a částečně v činnost uvádějí ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920 č. 332 Sb. z. a n., jímž stát přejímá výkony zdravotně-policejní: § 10. Uprázdněná místa obecních a obvodních lékařů obsadí se zpravidla ze soutěže veřejné.
  • Vládní nařízení ze dne 11. ledna 1923 č. 24 Sb. z. a n., o úpravě výkonů služby zdravotně-policejní.
§ 33.

Lékařem obecním (městským) nebo obvodním může býti ustanoven toliko, kdo prokáže:

1. že jest státním občanem republiky československé,

2. že je oprávněn vykonávati praxi lékařskou,

3. že vykonal se zdarem zkoušku fysikátní,

4. že je mravně zachovalý, tělesně a duševně zdráv a ke službě obecního nebo obvodního lékaře schopen,

5. že jest slovem i písmem znalý jazyka československého, vedle toho pak že ovládá dostatečně jazyk obyvatelstva obce zdravotní nebo obvodu, pro nějž má býti ustanoven,

6. že není starší 40 let. Od podmínky uvedené pod čís. 6 možno upustiti jen při nedostatku způsobilých žadatelů a jsou-li tu zároveň závažné okolnosti jiné.

§ 34.

Mezi žadateli o uprázdněné místo obecního neb obvodního lékaře mají přednost:

1. Ti, kdož byli činní jako lékaři obecní nebo obvodní a je-li takových žadatelů několik, při způsobilosti jinak stejné služebně nejstarší z nich;

2. po nich ti, kdož sloužili: buď aspoň 2 léta v nemocnici veřejné, počítaje v to nejméně tříměsíční praxi v porodnici nebo na porodnické klinice — nebo aspoň jeden rok ve veřejné nemocnici a aspoň jeden rok v jiném ústavu veřejném, jakož i ti, kdož při dostatečné praxi nemocniční byli delší dobu jako praktičtí lékaři usedlí v (samostatné) obci zdravotní nebo ve zdravotním obvodu, kde se ucházejí o ustanovení.

§ 35.

Uprázdněná místa obecních a obvodních lékařů obsadí se zpravidla ze soutěže veřejné. Vyžaduje-li však toho nezbytný zájem státní nebo nezbytný zájem veřejné služby zdravotní, sjedná zemský úřad ohledně uprázdněného místa lékaře obecního neb obvodního smlouvu služební s některým z lékařů ve službě téhož druhu již ustanovených a v případě, že místo veřejnou soutěží obsaditi nebylo lze, i s jiným lékařem, a to bez soutěže veřejné.[1]

  • Vládní nařízení ze dne 17. března 1927 č. 23 Sb. z. a n., o úpravě platových poměrů státních obecních (městských) a obvodních lékařů.
  • Výnos ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ze dne 17. března 1927 čís. 13428: Soutěže na uprázdněná služební místa státních obecních (městských) a obvodních lékařů vypisují politické úřady, příslušné podle § 36. vlád. nař. č. 24/23 Sb. z. a n., a to v Úředním listě ČSR a zároveň v orgánu lékařských komor, služební místa národnostně smíšená s většinou německou také v »Ärztliche Nachrichten«.[2]
Konkursní lhůta končí čtyři týdny po uveřejnění soutěže v Úředním listě. Uchazeči, kteří nejsou ustanoveni ve veřejné zdravotní službě jako státní obecní (městští) nebo obvodní lékaři, dokládají svoje žádosti:

1. Průkazem státního občanství čsl. podle vyhlášky ministerstva vnitra ze dne 15. prosince 1926 č. 225 Sb. z. a n. (Výnos min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ze dne 3. května 1927 čís. 8971). Osvědčení tato vydává okresní úřad, pokud jde o města se zvláštním statutem, zemský úřad, v jehož obvodu je domovská obec žadatelova.

2. Křestním (rodným) listem.

3. Vysvědčením mravní a politické bezúhonnosti.

4. Vysvědčením příslušného úředního lékaře o fysické způsobilosti žadatelově.

Vysvědčení toto nesmí býti starší jednoho roku a musí býti vydáno zdravotním referentem okresního úřadu, pokud jde o města se zvláštním statutem a se zřízeným magistrátem, úředním lékařem zemského úřadu, v jehož obvodu je pobyt žadatelův, v hlavním městě Praze také státním policejním lékařem. Vysvědčení vydané soukromým lékařem, státním, obecním (městským) neb obvodním lékařem a okresním městským lékařem v hlavním městě Praze k tomu účelu nepostačuje.

5. Lékařským diplomem.

6. Vysvědčením o fysikátní zkoušce.

7. Průkazem znalosti státního jazyka podle čl. 62 vládního nařízení č. 17/26 Sb. z. a n.,[3] není-li tato znalost prokázána již některým z dokladů před tím uvedených.

8. Potvrzením o dosavadní nemocniční, porodnické a jiné lékařské praxi.

9. Podrobným curriculum vitae.

Doklady jest předložiti v originále nebo v úředně ověřených opisech. Uchazeči, kteří podávají žádosti současně o několik služebních míst státních, obecních (městských) neb obvodních lékařů, mohou k dalším těmto žádostem připojiti opisy shora uvedených dokladů úředně neověřené, jestliže se v žádosti na tuto okolnost odvolají.

Žádosti takto doložené a adresované ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, se podávají úřadu, který soutěž vypsal; žádosti podrobeny jsou kolku 5 Kč, doklady — pokud už nejsou kolkovány — každý kolku po 1 Kč. Státní, obecní (městští) a obvodní lékaři, kteří se účastní soutěže, podávají žádosti (kolkované, jak shora uvedeno) bez dokladů prostřednictvím správního úřadu, bezprostředně jim nadřízeného.[4]

Okresní zdravotní obvod Moravské Budějovice[editovat | editovat zdroj]

Okresní zdravotní obvod Moravské Budějovice sestával ze zdravotních obecních obvodů: Jaroměřice nad Rokytnou, Jemnice město a Jemnice venkov, Lesonice, Police, Moravské Budějovice, Nové Syrovice, Blížkovice, Vratěnín. Okresním zdravotním referentem byl jmenován vrchní zdravotní rada MUDr. Jindřich Lederer,[5] od roku 1934 MUDr. Schmidt František, po roce 1938 MUDr. Arnošt Bruckner ze Znojma. Po záboru pohraničí sestával okresní zdravotní obvod z obcí: Jaroměřice nad Rokytnou, Jevišovice, Kravsko, Lesonice, Jemnice, Police, M. Budějovice, Nové Syrovice, Blížkovice, Budkov, Mikulovice.

  • Jaroměřice nad Rokytnou: obvodní lékař MUDr. Viktor Šlechta (III. platový typ, cestovní paušál 2500,— Kč, promoce 1891, zač. ordinace 1892), od roku 1939 MUDr. Jurek Jan,
  • Jemnice 1: obvodní lékař MUDr. Josef Švejda (III. platový typ, cestovní paušál 4300,— Kč, promoce 1898, zač. ordinace 1899), MUDr. Kohn Richard (promoce 1922, zač. ordinace 1924). Lékárna „U zlatého anděla“: Ph. Mg. Ferdinand Holaň. Dále MUDr. Nekulová Božena (promoce 1930, zač. ordinace 1935), MUDr. Šustáček Josef (promoce 1931, zač. ordinace 1933), MUDr. Wertheimer Heřman (promoce 1875, obvodní veterinář), v Jemnici se nacházela též „Automobilová stanice první pomoci”.[6]
  • Jemnice 2: prozatímní zástupce obvodního lékaře MUDr. Josef Švejda (III. platový typ, cestovní paušál 2370,— Kč), od roku 1930 MUDr. Simandl Jaroslav (III. platový typ, cestovní paušál 2870,— Kč),[7] od roku 1935 MUDr. Matouš Karel (III. platový typ, cestovní paušál 2370,— Kč),
  • Lesonice: obvodní lékař MUDr. Josef Salač (III. platový typ, cestovní paušál 2960,— Kč, promoce 1924, zač. ordinace 1926), po něm MUDr. Šlechta Velen,
  • Police: obvodní lékař MUDr. Karel Votoček (10, III. platový typ, cestovní paušál 4180,— Kč, promoce 1863, zač. ordinace 1898), od roku 1936 MUDr. Meduna Bohuslav (III. platový typ, cestovní paušál 4180,— Kč),
  • Moravské Budějovice: obvodní lékař MUDr. Jaroslav Žák (III. platový typ, cestovní paušál 1680,— Kč, promoce 1920, zač. ordinace 1921), MUDr. Wagner Jindřich (promoce 1922, zač. ordinace 1924, praktický lékař)[8], MUDr. Wagnerová Zdenka (promoce 1922, zač. ordinace 1924),
  • Nové Syrovice: obvodní lékař MUDr. Rudolf Němec (III. platový typ, cestovní paušál 1830,— Kč),
  • Blížkovice: obvodní lékař MUDr. František Reif (III. platový typ, cestovní paušál 3 220 Kč, promoce 1914, zač. ordinace 1925),

Zdravotní obvod Vratěnín[editovat | editovat zdroj]

Moravský zemský výbor v Brně jmenoval 21. června 1919 Dr. Otto Nagla (* 16. 7. 1888 v Uherčicích, † 10. 6. 1939) obvodním lékařem ve Vratěníně. Otto Rudolf Vinzenz Nagl byl synem Viktora Nagla, hospodářského ředitele na uherčickém velkostatku, vystudoval c. k. gymnázium ve Znojmě, v roce 1914 promoval na lékařské fakultě ve Vídni[9][10] a v roce 1918 započal soukromě ordinovat. Dne 30. prosince 1920 se oženil se studentkou medicíny Johannou Annou Antonií Stix, která promovala v roce 1923 (Dr. med. Stix-Nagl). Dům lékařské rodiny Naglů s ordinací a domácí lékárnou se nacházel ve Vratěníně na čp. 2.[11]

V roce 1928 započal ve Vratěníně ordinovat čerstvě promovaný MUDr. František Macek, český praktický a později i obvodní lékař v Miroslavi. Po jeho jmenování ordinovali manželé MUDr. Nagl Otto a MUDr. Stixová-Naglová v Uherčicích a Drosendorfu.[12]

V roce 1929 převzal obvodní ordinaci ve Vratěníně MUDr. Walter Kunrath, syn nadučitele J. Kunratha z Hrádku u Znojma (německy Erdberg), jenž promoval 26. června 1926 v Praze.[13] V roce 1936 byl přeložen na obvod do Jaroslavic a po odstoupení pohraničí se vrátil do Znojma, kde ordinoval na Divišově náměstí čp. 14a a od roku 1944 na Haukově ulici čp. 4.[14][15]

Od roku 1936 působili ve Vratěníně dva lékaři: MUDr. Josef Nestel-Eichhausen a obvodní lékař MUDr. Franz Strohschneider. MUDr. Josef Nestel-Eichhausen pocházel ze západních Čech (Teplice-Šanov) a promoval v roce 1928 v Praze.[16] Až do odstoupení pohraničí zůstala jeho pozice oficiálního obvodního lékaře ve Vratěníně nevyjasněná. MUDr. Franz Strohschneider promoval v roce 1929. Zdravotní praxi zahájil roku 1933 v Uherském Hradišti a od roku 1934 působil v Osvětimanech. Po krátkém působení ve Vratěníně převzal v únoru roku 1937 místo obvodního lékaře ve Vranově, kde ordinoval v bytě po předcházejícím obv. lékaři MUDr. Teodorovi Pucherovi.[17][18] Po obsazení Vranova v roce 1938 se MUDr. F. Strohschneider přestěhoval do Ždánic u Hodonína. Dne 15. října 1938 byl Zemským úřadem v Brně jmenován obvodním lékařem ve Ždánicích, kde působil až do konce války.

Proti tomuto rozhodnutí protestoval předseda Slovácké župy přípisem z 27. října 1938, který zaslal Zemskému úřadu a lékařské komoře. Protest zdůvodnil tím, že MUDr. F. Strohschneider je přesvědčením Němec a pochází z Haliče. Dne 9. listopadu 1938 se obrátila ÚJČSL na Ministerstvo sociální a zdravotní správy, aby zrušilo rozhodnutí Zemského úřadu o jmenování Strohschneidera. Jako důvod uvedla, že promoval na německé univerzitě, býval členem německé lékařské organizace[19] a československé státní občanství získal až po roce 1918, dříve příslušel do Polska. Jeho jmenování označila za rozporuplné s vládním nařízením č. 219/1938.

Dne 12. listopadu podal Strohschneider žádost o přijetí za člena Slovácké lékařské župy. V žádosti uvedl, že se narodil v Polsku, ale oba rodiče byli Češi. V roce 1918 se přestěhovali do Břeclavi, kde však bylo jen německé gymnázium. V rodině se mluvilo česky a sám se považoval za dobrého a uvědomělého Čecha. V pohraničí ztratil veškerý svůj majetek a prohlašoval, že není Žid a ani nikdo z předků nebyl příslušníkem této národnosti. Dne 16. listopadu zaslalo ministerstvo přípis Zemskému úřadu v Brně, aby podrobil nové úvaze rozhodnutí o Strohschneiderovi a navrhlo zjistit, zda by nebyl možný návrat dotyčného do pohraničí. Na základě tohoto stanoviska okresní úřad v Kyjově výnosem ze dne 18. listopadu nařídil Strohschneiderovi s výkonem praxe posečkat až do rozhodnutí kompetentního úřadu. V dalším jednání se však ukázalo, že jeho případ není v rozporu s vládním nařízením č. 219/1938.[20]

Všichni obvodní lékaři provozovali při ordinaci vlastní domácí lékárnu. Služební místo obvodního lékaře ve Vratěníně bylo zařazeno do nejnižší IV. platové kategorie s počátečním platem 6 000 Kčs a s roční částkou cestovního paušálu 1 820 Kčs.[21] Post státního obvodního lékaře ve Vratěníně zůstal pravděpodobně až do odstoupení pohraničí neobsazen, i když oba praktičtí lékaři (Dr. Nestel Eichhausen Josef, Strohschneider František) zde ordinovali. V roce 1936 uvádí Zdravotnická ročenka československá ordinaci MUDr. O. Nagla a Dr. Stixové-Naglové v Uherčicích, v roce 1937 v Uherčicích pouze ordinaci Dr. Stixové-Naglové.[22]

Okresní nemocenská pojišťovna Moravské Budějovice[editovat | editovat zdroj]

Zákon ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří vstoupil v platnost od 1. července 1926. V roce 1926 byla založena Ústřední sociální pojišťovna, která byla dozorčím orgánem nad nemocenskými pojišťovnami, mimo jiného vedla také agendu nemocenského, starobního a invalidního pojištění.

Okresní německá pojišťovna[editovat | editovat zdroj]

Ve stejném roce (1926) upravila Ústřední sociální pojišťovna svým oběžníkem ze dne 1. října 1926, č. 17, o úpravě obvodů a sídel nemocenských pojišťoven, počet dosavadních pojišťoven. Politický okres Moravské Budějovice tvořil obvod okresní nemocenské pojišťovny a od 1. října 1926 se Moravské Budějovice staly také sídlem německé pojišťovny, jež se následně nacházela v budově okresní nemocenské pojišťovny.[23] Výnosem Zemského úřadu v Brně (r. 1929) byla u okresní německé pojišťovny v Mor. Budějovicích ze zaměstnanců a zaměstnavatelů jmenována nová správní komise, dozorčí rada, rozhodčí soud a náhradníci. Členem rozhodčího soudu byl za zaměstnavatele jmenován také Ondřej Schwarz, rolník z Korolup.[24]

Kde budou zřízeny okresní nemocenské pojišťovny? Představenstvo Ústřední sociální pojišťovny konalo ve středu 29. m. m. (září) schůzi, v níž bylo definitivně rozhodnuto o sídlech okresních nemocenských pojišťoven v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Do budovy pojišťovny dostavila se celá řada deputací z různých měst, které vesměs žádaly, aby sídla okresních pojišťoven byla přiřknuta jim. Poněvadž však představenstvo zaujalo stanovisko, podle něhož okresní nemocenské pojišťovny mají zpravidla býti zřizovány v sídlech okresních politických správ, a poněvadž dále byla přijata zásada, že v místech, vykazujících méně než 4000 pojištěnců, nemají nemocenské pojišťovny napříště býti chovány v činnosti. dopadlo rozhodování představenstva v celé řadě případů proti snahám intervenujících stran. Ze sporných záležitostí byla m. j. příznivě vyřízena žádost okresní nemocenské pojišťovny v Mor. Budějovicích, která měla původně splynouti s pojišťovnou ve Znojmě. Po delším jednání bylo docíleno dohody v tom směru, že jak Mor. Budějovice, tak i Znojmo zůstanou i nadále sídly okresních nemocenských pojišťoven. [25]

Na základě vládního nař. č. 26/1930 (vydaného podle § 21a) zákona č. 221/1924 ve znění zák. č. 184/1928 Sb. z. a n.) proběhlo první hromadné vydávání legitimaci pojištěnců.

§ 21a)

Legitimace pojištěnců (vl. nař. č. 26/1930). Zaměstnanci, kterým nemohly býti vyhotoveny průkazy v době prvního (hromadného) jich vyhotovení, jsou povinni doklady k vyhotovení legitimace odevzdat! zaměstnavateli ihned při vstupu do zaměstnání; jinak dopouští se podle § 15 cit. vl. nař. přestupku § 260, písm. h) zák. č. 221/1924 Sb. z. a n.[26]

Okresní německá nemocenská pojišťovna v Mor. Budějovicích zřídila na základě vl. nař. č. 26/1930 pro první hromadné vydávání legitimací pojištěnců okrskové kanceláře: v Mor. Budějovicích v budově okresní nemocenské pojišťovny, v Jemnici v kanceláři odbočky okresní nemocenské pojišťovny, ve školních budovách v obcích Litohoř, Blížkovice, Vel. Dešov, Hostim, Domamil, Lesonice, Jaroměřice nad Rokytnou, Police, v Budkov, Uherčice (pro obce Uherčice, Vratěnín, Korolupy, Lubnice a Mešovice) a v české škol. budově v obci Dešná (pro obce Dešná u Jemnice, Rancířov, Hluboká, Županovice, Chvalkovice, Bělčovice, Plačovice, Dančovice a Lovčovice). Pro vystavení legitimace každý pojištěnec předkládal: úřední doklad, obsahující den, měsíc, rok a místo narození (popřípadě ve své obci pořízený výpis z matriky narozených). Okrskové kanceláře začaly legitimace vydávat na konci listopadu 1930 (v Uherčicích 23. listopadu a v Dešné 22. listopadu) v době 9.00-12.00 a od 13.00-17.00 hodin.[27][28][29]

Zákon z roku 1924 vláda novelizovala vládním nařízením ze dne 15. června 1934, č. 112 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, kterému propůjčila platnost zákona.[30][31] Zákon byl především zaměřen na snížení nemocenské, které přesáhlo určenou výši v období 14 až 6 týdnů neschopnosti, úpravu mzdových tříd a nemocenskou dávku od čtvrtého dne neschopnosti. Ke změně působnosti nemocenských pojišťoven došlo po odstoupení pohraničních území. Okresní nemocenská pojišťovna v Moravských Budějovicích pro obvody soudních okresů Moravské Budějovice a Jemnice sloužila od roku 1938 do roku 1945.[32][33] V odstoupených německých obcích vstoupil v platnost od 1. ledna 1939 Reichsversicherungsordnung (Říšský pojišťovací řád, „RVO“).

Reference a odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Zdravotnická ročenka československá 1930, s. 53 - 65.
  2. Zdravotnická ročenka československá 1930, s. 53 - 65.
  3. Vládní nařízení ze dne 3. 2. 1926, jímž se provádí ústavní zákon jazykový pro obor ministerstva vnitra, spravedlnosti, financí, průmyslu, obchodu a živností, veřejných prací a veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, pro veřejné korporace podléhající těmto ministerstvům v Československé republice, jakož i pro úřady místní samosprávy
  4. Zdravotnická ročenka československá 1930, s. 53 - 65.
  5. Již 14. října 1938 zaslala Česká lékařská komora společně s profesními komorami advokátů, notářů a inženýrů vládě Československé republiky tzv. Memorandum profesních komor, v němž mimo jiného navrhla omezit počet a později vyloučit ze svých řad občany židovského původu (to se týkalo také židovského lékaře Jindřicha Lederera). V roce 2010 se Česká lékařská komora dohodla na omluvě židovským lékařům. In: Ivan Kazimour: Historie českého zdravotnictví, 2016
  6. Zdravotnická ročenka československá, Praha: Piras, 1928-1939
  7. MUDr. Simandl Jaroslav utekl z Hustopečí do Židlochovic, pak okresní lékař v Kloboukách, kde byl gestapem během akce Albrecht I. 30. září 1939 zatčen. In: Zdeněk Štěpánek: Nacifikace a moravští lékaři (1939-1945), 2004
  8. MUDr. Jindřich Wagner byl od počátku okupace členem Obrany národa a v odboji. In: František Vašek, Zdeněk Štěpánek: První a druhé stanné právo na Moravě: 1941-1942, 2002, s. 105
  9. Brněnské noviny, Ročník 1919, 23. 06. 1919, Číslo 141, s. 2
  10. Jahres Bericht k. k. Gymnasiums in Znaim 1905, s. 67
  11. Berthold Weinrich: Niederösterreichische Ärztechronik: Geschichte der Medizin und der Mediziner Niederösterreichs, O. Möbius, 1990
  12. Uherčice (okr. M. Budějovice): od roku 1930: MUDr. Nagl Otto 1914 (1918) obv. lékař, MUDr. Stixová-Naglová 1923 (1923)
  13. Prager Tagblatt, Sa, 26. Juni 1926, S. 5, též Znaimer Wochenblatt, 26.06.1926, s. 2
  14. Jiří Říha: Zdravotnická ročenka československá 1937, s. 113
  15. Znaimer Tagblatt: Sa, 17. Juni 1944, s. 6, též Fr, 31. Dezember 1943, s. 6
  16. Rod Nestel-Eichhausen pozvednut do šlechtického stavu roku 1874: „Nestel Edlen von Eichhausen”, majetky především v oblasti Karlových Varů a Chebu. In: Allgemeine Zeitung München, 17. Januar 1874
  17. Znaimer Wochenblatt, 5. Februar 1937, s. 8 - inzerce
  18. Vranovský zpravodaj, číslo 3, rok 2012 - historie zdravotní péče
  19. Reichsverband der Deutschen Arztvereine in der Tschechoslowakischen Republik. Dne 13. října 1938 se výbor Ústřední jednoty československých lékařů (ÚJČL) usnesl, že nebude do řad své organizace přijímat členy bývalého něm. svazu Reichsverband der deutschen Arztvereine, jež měl své ústředí v Ústí nad Labem. In: Historie a vojenství, Band 43, Ausgaben 1-3, s. 72, Magnet, 1994
  20. Zdeněk Štěpánek, Nacifikace a moravští lěkaři (1939-1945), Matice moravská, 2004
  21. Platový typ se označoval římskou číslicí; počáteční služební plat obecního (městského) nebo obvodního lékaře činil v ročních částkách: typu I 15.000,— Kč, typu II 12.000,— Kč, typu III 9.000,— Kč, typu IV 6.000,— Kč. In: Zdravotnická ročenka československá, 1937, s. 84
  22. Zdravotnická ročenka československá, rok 1936, s. 636 a rok 1937, s. 639
  23. Ministerstvo práce a sociální péče., 1926: Sociální revue, s. 532-534.
  24. Horácko týdenník hájící zájmy pracujících vrstev lidových, 20.4.1929, s. 6.
  25. Český Lloyd, časopis národohospodářský: orgán obchodního spolku Merkur: orgán ústředního spolku maloobchodníků (kupců) z Čech, Moravy a Slezska, 7. října 1926, s. 1.
  26. Pracovní právo časopis pro výklad dělnického práva a sociálního zákonodárství, 20.04.1936, s. 63: Moravská zemská knihovna.
  27. Horácko týdenník hájící zájmy pracujících vrstev lidových, 7.11.1930, s.4.
  28. Stráž orgán strany katolické národní na Západní Moravě, 20.11.1930, s. 2.: Krajská knihovna Vysočiny.
  29. Protest proti zrušení Okresní nemocenské pojišťovny v Mor. Budějovicích., Rovnost, list sociálních demokratů českých
  30. 2690. Vládnímu nařízení ze dne 15. června 1934, č. 112 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří.
  31. Pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří — zák. 221/24 — S. XII. 298.; prov. nař. 200/25; změna prov. nař. 90/26; změna §§ 275 a 276 zák. 118/26; zák. 237/26; zák. 178/26; změna zákona 221/24 — zák. 184/28; úplné znění zákona 221/24 v úpravě zákona 184/28 — vyhl. min. soc. péče 185/28; volební řád vl. nař. 24/30; legitimace vl. nař. 26/30; nedělitelnost týdenního pojistného vlád. nař. 27/30.
  32. Nové zákony a nařízení Protektorátu Čechy a Morava, Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1939-1945, rok 1945, s. 731.
  33. V letech 1945-47 byl ředitelem okr. nemoc. poj. v M. Budějovicích Emil Beneš (člen čsl. sociální demokracie), zemřel 6. listopadu 1947 v 60 letech. In: Stráž na Dyji, 14.11.1947, s. 3.