Dějiny Korolup/Uherčické panství: Uherčice, Vratěnín, Frejštejn, Stálky, Hluboká, Mešovice, Korolupy, Dešná, Rancířov, Lubnice

Vratěnín

Za Krajířů z Krajku se na zač. 15. století v městečku nacházel panský dvůr se dvěma lány polí, jemuž byli robotou povinováni: láníci jedním dnem orbou na jaře a na podzim, pololáníci půl dne. Všichni dohromady pak vázáním ovsa, svozem jaře a ozimu a na louce u dvora sušením, hrabáním a svozem sena. Majiteli panství městečko odvádělo jednou ročně 51 krejcarů (kr) 25 grošů (gr) 5 denárů (d) a úrok z lesů, který se pohyboval kolem 7 kr. Adam odváděl z luk a ze mlýna 4 gr 2 d. Mýto z každého vozu činilo 2 d, z toho odvádělo ročně kolem 10 kr. Hajný měl na starosti les směrem na Vratěnín.

V roce 1628 se zde nacházel barokní zámeček, obdařený desátkem, který byl pustý a patřila k němu ovocná zahrada s ledárnou (Eisgrube) a vyhořelý hospodářský dvůr (Meierhof), jehož pole (Hofbreiten), louky (Wiesmauten) a lesy nyní spadaly společně se zámeckým statkem, ovčínem a ostatním hospodářským zařízením k uherčickému zámku. Centrum městečka dotvářela fara (na panských pozemcích) s kostelem sv. Jakuba, k níž patřilo 8 polí (Hofleiten) s úroky, ovšem mimo roboty odváděné majiteli panství. Faru a kostel osazoval klášter v Jeruši (Geras) jedním duchovním, kterému byl majiteli panství jednou ročně povinován 4 mírami pšenice (4 Muth) a 2 mírami ovsa (2 Muth).

Mýtné (Wagenmaut), totiž 3 krejcary za každý naložený vůz, na městečko převedl již Václav Krajíř z Krajku. Výběrčí mýtného pak na nový rok odváděl majiteli panství 10 tolarů a do městské pokladny 4 tolary. Vratěnín disponoval též právem volného výčepu vína, které mu dovolovalo nakupovat víno i mimo panství. Panstvu odvádělo 7 krejcarů za každé vytočené vědro vína (Eimer) nebo 1 moravský tolar za víno ze sudu (vom Fass) po 10 vědrech (10 Eimer) a vratěnínskému soudu 6 feniků (Pfennig) za každé vytočené vědro (1 Eimer). Za odběr panského piva a vína obdrželo panstvo ročně 14 moravských zlatých (zlm). Služba ze dvou řeznických regálů sestávala na sv. Martina z 24 liber (Pfund) vykostěného mladého masa.

Poddaní Vratěnína (23 láníků, 24 pololáníků a 11 chalupníků) odváděli každý půlrok, na sv. Jiří a na sv. Michaela, domovní úrok (Hauszins) v celkové hodnotě 85 zlm 3⅓ kr, 8 vratěnínských chalupníků příslušelo k faře. Úrok z polí nazývaných Überlandackern odváděli poddaní na sv. Michaela, zrovna tak jako desátek, taktéž na panství Uherčice: Valtin Hörman 1 zlm 10 kr, 14 poddaných z polí zvaných Galgenberg (Šibeniční vrch) 2 zlm 41 kr, poddaní ze vsi Schaditz (Dolní Rakousko) rychtáři z Vratěnína z polí Schonowitz 3 zlm. Zmíněn je také vratěnínský poštmistr, který držel 1 malou panskou louku, z které odváděl 10 liber úroku a jednu louku dobrovolně sekal.

Schanowitzhof (či Schonowitzhof, Schanowický poplužní dvůr) stával kdysi v blízkosti Rancířova a tvořil součást léna, které Karel IV. v roce 1348 propůjčil spolu s tržištěm Vreting (Fratting, Vratěnín) Jidřichu/Heinrichu von Waldsee. V roce 1523 byl tento poplužní dvůr, patřící proboštství Eisgarn, již pustý a jeho pozemky užívali poddaní ze Zimní ulice (Winter Zeile) v Rancířově a poddaní z dolnorakouské vsi Schaditz.

Frejštejn

Městečko Frejštejn se zpustlým hradem, vískami, mlýny, lovnými vodami, lesy a revírem pro divokou (Wildbahn) a soudem (Gericht) odvádělo na zámek v Uherčicích jednou ročně v neděli po svátku patrona sv. Oldřicha (Kirchtag) 10 věder (Eimer) vína, o vánocích řeznický regál (Fleischbank) 12 liber (Pfund) mladého vykostěného masa, 24 poddaných vedle roboty (Handrobot) domovní úrok (Hauszins) na sv. Jiří a sv. Michaela 4 moravské zlaté (zlm) 21⅓ krejcarů (kr), na sv. Václava úrok z luk (Wiesenzins) 10 zlm 22 kr, ze služby zámecké kuchyni (Kucheldienst) 20 starých nebo 40 mladých slepic a z rybolovu 14 zlm. Paní baronka Štrejnová městečku povolila vyklučit a zúrodnit malý lesík nazývaný Schwarz Holzl (Černý lesík), teprve po jeho zúrodnění odvádělo panstvu i desátek ze zrna.

K Hornímu mlýnu (Ober Mühle) s jedním mlýnským kamenem a pilou patřilo 11 polí. Ročně se v něm semlelo kolem 11 měr (Muth). Úrok z mlýna činil 30 zlm, z pronájmu jedné setnice vedle bytu mlynáře 2 tolary ročně. Dolní mlýn (Unter Mühle) s dvěma ml. kameny, pilou a 8 poli vykazoval ročně 3½ - 4 měr (Muth) semleté pšenice a zrna, z čehož mlynář odváděl vrchnosti úrok 2 moravské tolary. Vedle bytu mlynáře se na mlýně nacházelo bydlení panského myslivce (Hofjäger), které sestávalo ze dvou setnic, komory, kuchyně a sklepa. K mlýnu patřila ovocná a zeleninová zahrada s malou zahrádkou pro běžnou potřebu kuchyně (Kuchelgartl). Krmivo a zrno se ukládalo do stodoly. Další panská stodola se nacházela mezi mlýny, do ní bylo sváženo k mlácení obilí od poddaných.

Stálky

Ve vsi se nacházel kostel s farou, které nechal po vyhoření majitel panství a držitel patronátního práva znovu na své náklady vystavět. K panství patřily také veškeré lesy a jeden rybník. Tři dvorce u vsi ležely zpustlé. Ves odváděla jednou ročně v neděli po svátku Nejsvětější Trojice 10 věder (Eimer) vína. Na sv. Jiří a sv. Michaela se odvádělo celkem: 1 dvorec, 21 láníků, 19 pololáníků a 9 chalupníků úrok z domu ve výši 35 zlm 39⅓ kr, na sv. Jana úrok z luk 8 zlm 3⅓ kr, služba kuchyni činila 134 starých slepic a 999 vajíček, držitelka gruntu z polí zvaných Zetlitz (Überlandacker, Zettlitz ves u Drosendorfu) jednou ročně na sv. Michaela 2 bílé groše (weisgr., 4⅔ kr).

Hluboká

Ve vsi se nacházelo 12 láníků, 8 pololáníků a 6 chalupníků přifařených k Rancířovu, ale jinak náležejících se všemi právy a povinnostmi k uherčickému panství. Celkově odváděli na sv. Jiří a sv. Michaela 27 zlm 16 kr, ves pak na sv. Jiří 1 Muth (30 měřic) tzv. fojtského ovsa (Vogt-Habern).

Mešovice

Jindřich starší z Hradce (Jindřich III. z Hradce) držel po svém strýci telecké panství s 11 vsemi a majetky v Radkově. V roce 1373 prodal Lomy u Jemnice, v roce 1373 dva lány v Korolupech, dvůr v Mešovicích a dva lány v Radkově (nacházející se na výsluze po Vikartovi z Trnavy). Dva lány v Korolupech a u Mešovic dvorec nazývaný „Holdenobsky” (curia in Chirlobw) nechal intabulovat rytíři Seidlinovi z Lubnice (nobilis Zeydlino de Lubnycz mility) a Henslinovi z Vydří. Dvůr v Mešovicích zdědil po Henslinovi z Vydří jeho syn Filip, který se psal po Lubnici i Mešovicích. Tento majetek nakonec získali Krajířové z Krajku.

Urbář Uherčického panství z roku 1638 uvádí, že se zde nacházel pod č. 11 poplužní dvorec nazývaný Rappensteiner Hof, snad podle majitele Joachima von Rappenstain. K dvoru (tzv. Rappensteiner Hof) patřila 3 pole s úrodou 90 měřic obilí, 5 luk - s pěti fůrami, 1 zahrada u domu a 1 les, z čehož měl původní majitel Joachim von Rappenstain odváděl namísto roboty pšenici (Kuchelfuhren) a na sv. Martina 1 bílou vykrmenou husu s červenýma očima.,

Dvůr č. 13 byl ke dni 10. června 1636 prodán jako pole obci. Ostatní zbytek ze dvora (jako např. dva lesy na dřevo a roští, štěrkoviště) připadl k zámku.

Ze vsi Mešovic obdržel majitel panství: domovní úrok na sv. Jiří (4 zlm 26 kr), na sv. Michaela (9 zlm 1⅓ kr), z fojtského ovsa (Vogt-Habern) 15 měřic, do kuchyně 23 starých slepic, 1 husu, 479 vajec. Rappenstainer Hof (nyní s jedním lánem) odváděl na sv. Jiří a na sv. Michaela 1 zlm 45 kr.

Dešná

Ves Dešná, až na léno olomouckého biskupství kostela s farou, náležela s patronátním právem a všemi ostatními právy a povinnostmi v roce 1628 svobodnému pánu Jakubovi Berchtoldovi. Ves odváděla na sv. Michaela 15 vrchovatých fůr sena nebo 7 moravských tolarů, ročně 105 tolarů nebo 122 zlm 30 kr. Dále pak taktéž na sv. Michaela 10 zlm z husí a dvakrát v den svátku zdejšího patrona sv. Jana a sv. Michaela 10 Eimer vína.

Ve vsi hospodařilo 22 láníků, 13 pololáníků, 14 chalupníků a jeden tzv. přespolní (Überländer). Jejich úrok a služba panství Uherčice činila dohromady: domovní úrok na sv. Jiří 29 zl a na sv. Michaela 29 zl 45½ kr, ze slepic na sv. Jiří 7 zl, z husí na sv. Michaela 10 zl, za robotu na sv. Michaela 15 vrchovatých fůr sena nebo 122 zl 15 kr a na vánoce 156 zl 20 kr. V roce 1936 jim byla suma z roboty jednou tolik navýšena na 312 zl 40 kr.

Jeden poddaný z Rancířova odváděl z 1 akru polí Hoffeld jednou ročně na sv. Michaela 1 zlm 10 kr a další se svými sourozenci taktéž. K faře v Dešné náležel s celým desátkem jeden láník (Benedickt Messenpeck), s polovičním desátkem tři pololáníci a s celým desátkem všichni chalupníci z Dešné. Ostatní poddaní odváděli desátek na zámek do Uherčic.

Rancířov

Ve vsi se nacházel kostel Nanebevzetí Panny Marie (z roku 1257) s farou (1646 vypálen Švédy). V roce 1348 patřila polovina vesnice ke klášteru v Gerasu, druhá k Vratěnínu. Vsí protékal potůček, který ves rozděloval na Letní a Zimní ulici (Sommer Zeile a Winter Zeile). Proboštství Eisgarn a klášter v Gerasu v Dolním Rakousku uplatňovaly vlastnická práva k „Letní ulici“ (Sommer Zeile). Kvůli značné vzdálenosti odváděli poddaní místo naturální roboty roční daně.

Poddaní ze „Zimní ulice“ dodávali každoročně do Drosendorfu v den sv. Martina (11.11.) jednu bílou husu s červenýma očima (tzn. dobře vykrmenou) a do proboštského dvora v Eisgarn za mezizemské pozemky (Überlandacker) zpustlého dvora „Schanowitzhof“ v den sv. Jiřího a sv. Michaela 3 pf. Pfenn (Pfund Pfennig = hřivna pfeniků), kromě tehdy běžné daně ze slepic, husí a vajec. Jeden poddaný byl v roce 1563 od daní z drůbeže a vajec osvobozen a musel za to udržovat jeden most. V roce 1761 zahrnovaly „Schanowické pozemky“ 16 částí, na kterých hospodařilo ze Zimní ulice 11 poddaných.

Východním směrem od vsi ležela na místě zaniklého poplužního dvora „Koberkitz“ stejně nazývaná pole (Koberkitz Hoffacker), tehdy v majetku Leopolda z Krajku. V roce 1435 vlastnil poplužní dvůr Niklas von Latein, který jej téhož roku odprodal za 40 šoků grošů čeledínu Hannsu Fülserovi a Paulu Siebenländerovi. Pole tohoto dvora později přešla k panství Uherčice a v roce 1628 je obhospodařovalo 15 poddaných Zimní ulice v Rancířově, kteří majiteli panství odváděli na Nový rok tucet dřevěných misek nebo za každou 3 kr, robotní daň ve výši 15 zl 52 kr a desátek. Probošt Ezechiel Ludwig Vogel z Eisgarn tento poplužní dvůr ve svém protokolu o Rancířově nazýval v roce 1675 Höffl (dvoreček).

Korolupy

Viz Nejstarší historie/Robotní povinnost a úrok v 17. století

Lubnice

Při Lubnici se na místě, kde kdysi stával dvůr, rozprostíralo do tří stran 6 lánů polí, jejichž část obhospodařovali i s loukami za plat 14 zlm 4 gr poddaní. V urbáři zápis uváděl, že je na dosavadních polích možno vyseti na zimu 4 měřice pšenice a žita a 2 měřice ovsa. Z polí odváděli poddaní také desátek. V případě, že by došlo k obnovení dvora, počítalo panstvo s užitkem 90 zlm z pšenice a žita, zrovna tak 90 zlm z ovsa. Vzhledem k tomu, bývalý dvůr disponoval i dostatkem luk, naskýtala se možnost chovu 15 dojných krav a 15 jalovic, dále pak prodeje masa a mléč. výrobků za 85 zlm.

Pěstovala se pšenice, hrách, pohanka, chovaly husy, slepice (, v lesích vlci, lišky, zajíci, ptáci (užitek za 15 zlm), z řeky a lovu štik, kaprů, parem a hojnost drobných živočichů a raků, dva jezy se jednou ročně loví (užitek 15 zlm). Lubnice byla povinna brát pivo z panského pivovaru (užitek 10 zlm)