Švédština/Sveriges geografi

Z Wikiknih

Sverige ligger i norra Europa, på östra delen av den skandinaviska halvön. Landet gränsar till Norge i väster, Finland i nordost, samt Danmark i sydväst via Öresundsbron. Landet har också maritima gränser till Estland, Lettland, Litauen, Polen, Tyskland samt Ryssland (Kaliningrad). De omgivande vattnen är Bottenviken och Bottenhavet och Östersjön i öster och söder, samt i sydväst Skagerrak, Kattegatt och Öresund.

Sverige är en del av den fennoskandiska urbergsskölden, vilket borgar för en stabil geologi, förskonad från jordbävningar och vulkaner. Terrängen är vanligen platt eller låga kullar, undantaget bergskedjan Skanderna längs gränsen mot Norge.

Sverige har ett oftast milt tempererat klimat, med kalla vintrar och svala somrar. I södra Sverige är lövträd dominerande, i norra barrskogar och härdiga björkar vilka dominerar landskapet. I Sveriges nordligaste del, som präglas av fjäll, har landet ett subarktiskt klimat. Norr om polcirkeln går solen inte ner under sommaren, och midvinternatten avbryts där endast av några timmars gryning och skymning.

I väst ligger skandinaviska fjällkedjan (också kallad Skanderna, eller skämtsamt Kölen), som skiljer Sverige från Norge. Riksgränsen följer alltsedan 1700-talet ganska exakt själva vattendelaren. Älvarna i Sverige i norr flyter alltså som regel österut och hinner ofta bli ganska breda (de så kallade norrlandsälvarna).

Södra Sverige är till stora delar jordbruksmark, medan skog täcker större och större delar av övriga landet. Befolkningstätheten är också större i de södra delarna, med centrum i Mälardalen och Öresundsregionen. I söder rinner många vattendrag upp i mitten av det så kallade sydsvenska höglandet och rinner både åt norr och söder, öster och väster. Älvarna i Sverige blir därför aldrig lika långa och stora i söder som i norr.

Sveriges högsta berg är Kebnekaise, på 2111 meter över havet. De två utmärkande största öarna är Gotland och Öland, och de två största sjöarna är Vänern och Vättern. Från Treriksröset till Smygenhuk är Sverige 1572 kilometer långt.

Skog, vattenkraft och järnmalm är viktiga naturtillgångar.

(Text pochází z článku Sveriges geografi na švédské wikipedii.)

Cvičení[editovat | editovat zdroj]

Přečtěte si text a odpovězte na otázky:

  • Var ligger Sverige?
  • Vad kallas Sveriges högsta berget?
  • Var är älvarna större och längre?
  • Hur är Sverige lång?
  • Vad är Sveriges nordligaste punkten?
  • Vilka är de två största sjöarna?
  • Hurdant är Sveriges klimat?

Kontrolní překlad[editovat | editovat zdroj]

Švédsko leží v severní Evropě, ve východní části Skandinávského poloostrova. Země hraničí na západě s Norskem, na severovýchodě s Finskem a také přes Öresundský most na jihozápadě s Dánskem. Země má též mořské hranice s Estonskem, Lotyšskem, Litvou, Polskem, Německem a Ruskem (Kaliningrad). Okolní vody jsou Botnický záliv, Botnické moře a Baltské moře na východě a jihu a Skagerrak, Kattegatt a Öresund na jihozápadě.

Švédsko je součástí Fenoskandského štítu, který zaručuje stabilní geologii, ušetřenou od zemětřesení a sopečné činnosti. Povrch je většinou plochý nebo mírně kopcovitý s výjimkou horského řetězce Skandinávského pohoří podél hranice s Norskem.

Švédsko má nejčastěji mírně teplé podnebí s chladnými zimami a vlažnými léty. Na jihu Švédska převládají listnaté stromy, na severu jehličnaté lesy a odolné břízy, které dominují krajině. V nejsevernější části Švédska, která je charakteristická horami, má země subarktické podnebí. Severně od polárního kruhu slunce v létě nezapadá a uprostřed zimy tam jsou noci přerušovány pouze několikahodinovým svítáním a soumrakem.

Na západě leží Skandinávské pohoří (též zvané Skandy nebo žertovně Lodní kýl), které odděluje Švédsko od Norska. Říšská hranice již od 18. století téměř přesně kopíruje vlastní rozvodí. Řeky na severu Švédska jakoby podle zákona tečou na východ a často dosahují značné šíře (tzv. norrlandské řeky).

Jižní Švédsko tvoří z velké části zemědělská půda, zatímco lesy pokrývají větší a větší části zbývajícího území. Osídlení je též větší v jižních částech s centrem v Mälardalu a v oblasti Öresundu. Na jihu plynou mnohé vodní toky uprostřed tzv. jihošvédské vysočiny a tečou jak na sever, tak na jih, východ i západ. Řeky ve Švédsku nejsou proto nikdy na jihu tak dlouhé a velké jako na severu.

Nejvyšší hora Švédska je Kebnekaise, 2111 metrů nad mořem. Dva charakteristické největší ostrovy jsou Gotland a Öland a dvě největší jezera jsou Vänern a Vättern. Od Mohyly tří říší (Treriksröset) po Smygenhuk je Švédsko dlouhé 1572 kilometrů.

Důležité přírodní zdroje jsou lesy, vodní síla a železná ruda.