Z Wikiknih

Odkaz na stránky které sem odkazují

Obsah 1 Stručná historie UNIXu, LINUXu a GNU 2 Charakteristika operačního systému GNU/Linux 3 Filozofie operačního systému Unix 4 Distribuce OS Linux 4.1 Distribuce Debian 4.2 Distribuce RedHat 5 Kde hledat dokumentaci, nápovědu a pomoc 6 Slovníček běžných výrazů

[editovat] Stručná historie UNIXu, LINUXu a GNU

• 1965-1969 : Bell Telephone Labs (BTL), AT&T, MIT, GE - Multics
• 1969 Ken Thompson a Dennis Ritchie na PDP-7 vytvořili základ něčeho, co se později použilo jako základ systému na zpracování dokumentů v AT&T.
• 1971 - 1. verze (V1), na PDP-11/70, v assembleru. Brian Kernighan navrhl název Unics -> UNIX
• 1973 - V4. Přepis do jazyka C - jedna z nejvýzn. událostí v historii OS: portabilita systému na jiné architektury.
• 1974 Ritchie s Thompsonem - zpráva o systému UNIX v CACM (Communications of the Association for Computing Machinery)
• 1975 - V6 je první mimo BTL - systém bezplatně předán univerzitám. V tomto období vzniká také první univerzitní větev systému, 1.xBSD (Berkeley Software Distribution)
• 1979 - V7: dnes známá základní sada příkazů - shell, překladač C, uucp,...
• 1982 - 1. komerční systémem AT&T : UNIX System III
• IBM, DEC, Hewlett-Packard a další - devadesátá léta - konsorcium OSF (Open Software Foundation)
• 1983 Richard M. Stallman (autor EMACS a Lisp) začíná projekt GNU (= Gnu's Not Unix) na MIT. První GPL (General Public Licence) - přesně specifikuje podmínky, za jakých je možno šířit, používat a vyvíjet tzv. "svobodný" software - software, jenž uživateli zaručuje tato práva:

• spustit program za jakýmkoliv účelem.
• modifikování programu podle jeho potřeb. (Aby tato svoboda byla realizovatelná v praxi, je nutno mít přístup ke zdrojovému kódu, neboť vytváření změn v programu je nesmírně obtížné, není-li k dispozici zdrojový kód.)
• redistribuování kopií a to jak zadarmo, tak za poplatek.
• distribuci modifikovaných verzí programu, aby komunita mohla mít prospěch z jeho vylepšení.

Hlavní myšlenkou GPL je dát každému povolení ke spouštění, kopírování, modifikaci programu a šíření modifikovaných verzí - ne však povolení přidávat k nim vlastní omezení. Takto jsou rozhodující svobody, které definují "svobodný software" zaručeny pro každého, kdo má kopii; stávají se nezcizitelnými právy.

• 1984 AT&T zveřejňuje System V Interface Definition (SVID) - standartizace Unixových rozhraní. Pět evropských výrobců počítačů zakládá X/Open: Bull, ICL, Siemens, Olivetti, a Nixdorf.
• 1985 ------//----- Free Software Foundation (nadace pro vývoj volného SW) - EMACS, překladač C/C++/Objective C/Fortran/Pascal (50 platforem)
• 1988 - IBM, DEC, HP, a další zakládají Open Software Foundation (OSF) jako soupeře sdružení AT&T/Sun, chtějí použít jádro AIX. Jako odpověď na OSF je založeno UNIX International (UI) jako mezinárodní consortium uživatelů Unix System V UNIX. Úzká spolupráce s AT&T s cílem podpory otevřených systémů a ovlivnění dalšího vývoje.
• 1989 - Programovací jazyk C je standardizován ANSI pod označením X3.159.1989 jako mezinárodní standard ISO/IEC 9899:1990.
• 1990 - UNIX International vydává System V Release 4 (SVR4) který je sjednocením Systemu V, BSD a XENIXu (SCO).
• 25.8.1991 - neznámý finský student Linus Benedict Torvalds zaslal do diskuzní skupiny comp.os.minix příspěvek s předmětem "What would you like to see most in minix?". O tom, že vyrábí free operační systém - nic komerčního a velkého, pouze jen tak ze zábavy.
• standard POSIX (Portable Operating System Interface)
• 1994 - vydána verze 4.4BSD. Patrick Volkerding sestavuje distribuci Slackware. Linux je portován na ne-Intel platformy (MIPS, Alpha,...). Vydány verze FreeBSD and NetBSD, pod BSD licencí. Novell v červnu kupuje USL od AT&T, v říjnu přenechává ochrannou známku UNIX sdružení X/Open (mezinárodní organizace pro standardizaci takzvaných "otevřených systémů")
• 1996 - X/OPEN a OSF se spojují v Open Group. Je dokončen Linux 2.0.
• 1997 - Single Unix Specification, V2, vydána. Linux se začíná stávat operačním systémem ISP (Internet Service Provider).
• 1998 - uveřejněno označení UNIX98, zahrnuje 3 kategorie UNIXů: základ, pracovní stanici (workstation), server. Open Source hnutí nabírá otáčky. Tisk objevuje Linux a Open Source hnutí. Oracle, Informix, IBM, Compaq a další ohlašují svou podporu Linuxu.
• 1999 - Průmysl se začíná zajímat o Linux a UNIXové produkty. Hlavní komerční SW vývojáři začínají vydávat verze pro Linux (SAP oznamuje SAP/R3 pro Linux. Apple vydává Mac OS X založený na jádře Mach,..)
• 2000 - Hlavní komerční prodejci HW (Compaq, IBM, Dell, SGI, Fujitsu) začínají prodávat desktop a laptop počítače s předinstalovaným Linuxem. Linux je portován na IBM S/390. Lockheed Martin Corp. užívá Linux NetworX clusterovou technologii na analýzu U.S. Navy letadel. IBM investuje více než 200 miliónů $ do řady Linuxových iniciativ v Evropě během následujících čtyř let. HP uveřejňuje HP-UX 11i, plně 64 bitový Unix kompatibilní s Linuxem.
• 19.6.2000 uvolňuje pod LGPL firma Sun Microsystems kancelářský balík StarOffice. Na jeho základech začal fungovat od 13.10.2000 projekt OpenOffice.org s cílem vytvořit kancelářský balík schopný nahradit komerční aplikaci MS Office.
• 2001 - uveřejněn Linux v2.4. Sony oznamuje portaci Linuxu na PlayStation 2. Nokia adoptuje Linux pro vývoj aplikací pro svůj Media Terminal home entertainment system. HP přijal Debian jako svou hlavní vývojářeskou platformu pro Linux na HP. IBM oznamuje nový supercluster na Linuxu, instalovaný v National Center for Supercomputing Applications (NCSA), s výkonem 1 trillion výpočtů za vteřinu, Cluster z 160 nových IBM na Itanium CPU založených systémech bude nejvýkonnější Linuxový supercluster na akademii.
• 25.8.2001 - 10.-té výročí Linuxu. Za deset let vývoje je linux nyní v úplně jiných sférách, než byl na začátku - na linuxu si můžete pustit grafické rozhraní, přehrávat mp3 nebo video, funguje vám televizní karta, máte na výběr z několika browserů, vývojových prostředí, nepřeberné množství síťového softwaru, podporuje sambu, joliet a jiné microsoftí věci. Objevila se v něm podpora USB rozhraní a žurnálovací souborové systémy. Linux se stal úspěšným konkurentem jak na serverech, kde začal nahrazovat starší a hlavně drahé unixy, ale také na desktopových stanicích, kde se stal především konkurencí pro OS MS Windows.
• 9.9.2001 1:46:40 UTC - 1e9 (=miliarda) vteřin od 1.1.1970 0:0:0 - data považovaného za počátek éry Unixu a braného jako čítač hodin a "časové razítko" (timestamp) jevů v Un*x systémech. Viz příkaz:

date '+%s' -d "9-Sep-2001 1:46:40 UTC"

• 2002 - Free Standards Group uveřejňuje LSB 1.1 (včetně plné množiny společných API a vývojového balíku), a Li18nux (internacionalizační příručku), dva nástroje pro zajištění toho, že všechny Linux aplikace mohou běžet na libovolné verzi která je kompatibilní s Linux Standard Base (LSB). IBM přijímá Red Hat Linux Advanced Server pro všechny své servery a mainframe. Byla uvolněna verze 1.0 kancelářského balíku OpenOffice.org a také internetového prohlížeče Mozilla. V září napadá virus Slapper, jako vůbec první virus určený pro linux, větší množství linuxových počítačů.
• 2003 - SuSE 8.2 s jádrem verze 2.4.20 je první distribucí pro 64-bitovou platformu x86_64. V prosinci je uvolněno první linuxové jádro verze 2.6 Linux se začal objevovat také v prvních embedded zařízeních (telefony, přehrávače multimédií, atp.)
• 2004 - nástup linuxové distribuce Ubuntu (odvozené od Debianu), financované soukromým kapitálem Marka Shuttleworth. Vývojářský tým XFree86 pozměnil licenci tohoto okenního manažeru. Na základě toho dostal u většiny distribucí zelenou projekt X.Org Foundation, který tím dostal nový výrazný impuls pro další vývoj X-Serveru pro linux.
• 2005 - V říjnu vyšel OpenOffice.org ve verzi 2.0 která podporuje standardy OpenDocumentu od OASIS.
• 2006 - Standard OpenDocument se stává ISO normou.

[editovat] Charakteristika operačního systému GNU/Linux

• OS Unixového typu - filozofie, procesy, uživatelé, souborový systém, základní programy a další věci jsou shodné s Unixovými standardy.
• Čistě 32/64 bitový OS - Linux od počátku byl psán jako 32-bitový OS a dnes podporuje řadu 64-bitových architektur - první byly procesory DEC Alpha, nyní též Intel64, 64-bit procesory MIPS a SPARC a 64-bit z/Architektura na S390 fy Intel. Pozn.: GNU C knihovna (GLIBC) je již částečné portována i na 128-bitové architektury. 16-bitové, tedy 286 a starší, klasický linux nepodporuje.
• Víceúlohový OS - jeden člověk může mít spuštěno několik programů současně
• Víceuživatelský OS - více lidí může současně pracovat na jednom fyzickém počítači. OS uživateli vytváří virtuální prostředí tvářící se, jako by měl počítač sám pro sebe: nikdo nebude bez jeho povolení číst jeho soubory, nikdo nebude zasahovat do běhu jeho programů, bude moci používat periferní jednotky počítače (tiskárny, vstupní jednotky,..) atd.
• Víceprocesorový OS - SMP podle dané architektury - podporováno až 64 procesorů. OS zaručuje rovnoměrné využití procesorů jednotlivými procesy
• Preemptivní OS - žádná úloha si nemůže "přivlastnit" a zablokovat systém; systém po určité době přidělení sám odebírá úlohám procesor(y). Úloha si vůbec nemusí uvědomovat existenci střídání se o procesor.
• Real-time OS - kromě normálních typů procesů (-uloh) jsou podporovány i real-time procesy. Jsou jinak plánovány a mají vyšší prioritu než všechny ostatní procesy.
• Všestrannost nasazení - používá se od tzv. zapouzdřených (angl. embedded) systémů (specializovaná nasazení většinou na mini HW a speciálních periferiích - řídící systémy, roboti, telefony ap. Díky své modularitě Linux pracuje v podmínkách, kde jiné OS bídně hynou) přes PDA (Personal Digital Assistent), servery (souborové, datové-SQL, síťové, tiskové aj.) po grafické pracovní stanice s X-Window systémy. Stejně dobře pracuje v jednouživatelském, víceuživatelském textovém i víceuživatelském grafickém režimu.
• Otevřený SW - základem Linuxu je volně šiřitelný SW /vč. zdrojových kódů/. Kdokoliv může zdrojové kódy volně používat, upravovat a šířit - viz GNU GPL licence. Jádro i aplikační programy jsou vyvíjeny a spravovány tisíci nadšenci po celém světě komunikujícími po Internetu. Současně je ale na Linux portováno a pro něj vyvinuto mnoho komerčních programů, zpravidla za daleko nižší cenu než odpovídající verze pro komerční Unixové systémy.
• Svobodný SW (viz GNU) je takový software, který zachovává čtyři základní svobody uživatele: 1. svobodu spustit program (za jakýmkoli účelem), 2. svobodu program studovat a přizpůsobit, 3. svobodné předávání programu dalším lidem a 4. svobodu program vylepšovat a zveřejňovat. Za tímto účelem sepsalo hnutí GNU s Richardem Stallmanem v čele licenci GPL, pod kterou je licencován i Linux.
• Nejrychleji se rozvíjející OS - za 10 let existence GNU/Linux vyrostl od původní verze (na i386, se souborovým systémem Minix a z programů pouze překladač C a shell) k dnešnímu stavu (jádra 2.6.x, zdrojové soubory zabírají již přes 200MB) - podpora více než 20 HW architektur, SMP, několika desítek souborových systémů a řada dalších vlastností v hlavním vývojovém stromu jádra. K tomu je nepřeberná řada jádro obalujících GNU systémových, uživatelských a dalších programů, několik X-Window manažerů,...

[editovat] Filozofie operačního systému Unix

Unix byl OS určený primárně na zpracování textu, a většina komponent pracuje s textovým vstupem a produkuje textový výstup. Od počátku byly programy psány s několika základními principy:

• provádět právě jednu věc a tu dělat dobře
• zaručit jejich vzájemnou spolupráci
• povely a data programy přijímají v textové podobě
• jejich výstupy jsou též v textové podobě a ve formě vhodné pro další zpracování jako vstup jiných programů.

Od opuštění assembleru jsou programy psány již výhradně v jazyce C. I když je programování v C bez ohledu na platformu v mnoha směrech stejné, je třeba říci, že unixoví vývojáři nahlíží na vývoj programů a systémových nástrojů specifickým způsobem. Operační systém Unix/Linux podporuje určitý styl programování a Unixové programy a systémy sdílí následující charakteristiky:

Jednoduchost 

Valná většina utilit pro operační systém Unix je velmi jednoduchých a v důsledku toho také malých a snadno pochopitelných. Je dobré si osvojit techniku zvanou KISS (Keep It Small and Simple - Snaž se to udržet malé a jednoduché). U větších a složitějších systémů je vyšší pravděpodobnost většího množství komplexních chyb jejichž ladění může být obtížné.

Zaměření 

Vždy je lepší vytvořit program, který provádí dobře jen jeden úkol. Program přecpaný nejrůznějšími funkcemi se obtížně používá a udržuje. Jednoúčelové programy se snáze vylepšují, když se objeví lepší algoritmy nebo rozhraní. V systému Unix jsou v případě potřeby malé utility často kombinovány tak, aby prováděly náročnější úkoly, místo aby se programátoři snažili předvídat potřeby uživatelů za pomoci jednoho velkého programu.

Znovu použitelné komponenty 

Je užitečné dát jádro aplikace k dispozici v podobě knihovny. Dobře dokumentované knihovny disponují jednoduchým ale flexibilním rozhraním, mohou ostatním lidem pomoci při vývoji různých variací nebo při aplikaci postupů v nových oblastech. Příkladem budiž databázová knihovna dbm, což je spíše než jeden program pro správu databáze sada znovu použitelných funkcí.

Filtry 

Spoustu unixových aplikací lze využít jako filtry. To znamená, že mohou převádět vstup na výstup jiného typu. Systém Unix/Linux poskytuje nástroje, které umožňují vzájemnou kombinací jiných unixových programů novými a neotřelými způsoby vytvářet poměrně složité aplikace. Samozřejmě, že je tato možnost opětovného použití dána právě zmíněnými vývojovými metodami.

Otevřené formáty souborů 

Nejúspěšnější a nejoblíbenější unixové programy používají konfigurační a datové soubory, které mají podobu textových ASCII souborů. Uživatelé tak totiž mohou měnit a prohledávat konfigurační nastavení pomocí standardních nástrojů a zároveň vyvíjet nástroje, které budou při práci s datovými soubory používat nové funkce. Hezkým příkladem je systém křížových odkazů ve zdrojových souborech ctags, který udržuje informace o umístění symbolů v podobě regulárních výrazů, které pak může využívat vyhledávací program.

Flexibilita 

Nelze dopředu předvídat, jak důmyslní uživatelé budou program používat. Je proto dobré při programování zachovávat co největší flexibilitu. Dobří programátoři se vyhýbají svévolným omezením velikostí polí nebo počtu záznamů. Je-li to možné, jsou programy psány tak, aby mohli pracovat v síti stejně dobře, jako na lokálním počítači. Nikdy si nemyslete, že jste vzali do úvahy vše, do může uživatel chtít udělat.

[editovat] Distribuce OS Linux

Dnes existuje řada firem, organizací, skupin i jedinců, kteří sestavují a nabízejí ucelené sestavy linuxového jádra, GNU programů a případně dalších komerčních programů ve formě vhodné pro snadnou uživatelskou instalaci. Typické pro ně je (s výjimkou minidistribucí ala "Linux na jednom flopáči" a jednoúčelových, hlavně síťových distribucí) to, že uživatel nedostane do ruky pouze "holý" operační systém, ale kompletní vybavení i s aplikačními programy. Většinou jsou k dispozici i zdrojové soubory programů. Tyto distribuce typicky zahrnují 2-10, i více, instalačních CD. Distribuce se liší podle:

• účelu nasazení - jsou distribuce přímo zaměřené a určené pro:
  • serverové aplikace (síťové a SQL servery), většinou placené a obsahující speciální i proprietární SW
  • speciální síťové aplikace (routery, bridge aj.) - viz např. "Linux firewall
  • desktopová nasazení s GUI
  • minidistribuce pro řešení havarijních stavů - např. PARTED, TOMSRTBT (floppy), KNOPPIX, SUPERRESCUE, COOL LINUX (CD-ROM)
  • hackerské distribuce ap.

Mimo to je řada "velkých" všeobecně zaměřených distribucí, umožňujících uživateli aby si sám vybral komponenty, které chce v systému mít. Mívají komfortní instalační proces, nabízí několik variant instalace podle toho odkud instalujeme a co od systému očekáváme.

• ceny - distribuce mohou být volně bez poplatků staženy ze sítě Internetu, mohou být zakoupeny za nějaký mírný poplatek (pokud je stejná distribuce volně stažitelná, pak se zakoupená zpravidla liší v tom, že v ní jsou kromě instalačních médií také tištěné instalační příp. uživatelské příručky a kupující má po určitou dobu (1-3 měsíce) bezplatnou telefonickou podporu distributora). Konečně existují distribuce za vyšší ceny, v kterých jsou obsažené komerční SW produkty a mají většinou vyšší podporu distributora.
• lokalizace systému - jsou vydávány distribuce (hlavně jednotlivými národními organizacemi/sdruženími - typicky mají označení končící na -LUG /Linux User Group/, např. CZLUG je sdružení "příznivců" a uživatelů OS Linux), které jsou upraveny a určeny pro konkrétní národnostní oblast.
  Pozn.: Většina větších programových balíků je internacionalizována, tj. jsou psány tak, že po jednoduchém nastavení komunikují s uživatelem v jeho přirozeném jazyce. Nicméně lokalizované distribuce se vyznačují např. i přidanými fonty písem pro daný jazyk, přeloženými manuály a dokumentací, dokumentací popisující specifika dané země či oblasti (např. druhy připojení k Internetu a popisem místních poskytovatelů připojení apod.)

Charakteristiky většiny GNU/Linux distribucí jsou popsány v sekci doplňujících výukových dokumentů.

[editovat] Distribuce Debian

• http://debian.org

Debian je operační systém (OS) určený k provozu na mnoha různých typech počítačů. Operační systém se skládá ze základního programového vybavení a dalších nástrojů, kterých je k provozu počítače třeba. Debian velice dbá o to, aby bylo programové vybavení v něm obsažené plně svobodné a obsahuje velmi širokou škálu svobodných balíčků.

Od Debianu je odvozeno mnoho dalších, většinou velmi kvalitních distribucí, např. uživatelsky velice přívětivá desktopová distribuce Ubuntu nebo známé distribuce Damn Small Linux, Xandros či Knoppix jakožto i výborná česká LiveCD distribuce Danix.

[editovat] Distribuce RedHat

• http://www.redhat.com

Americká firma RedHat Inc. (v překladu "Červený klobouk") je jedním z největších a nejznámějších distributorů "klasických, velkých" GNU/Linux distribucí. Na české půdě je asi nejznámější spolu distribucemi Debian, SuSE, Mandrake Caldera OpenLinux a Slackware. Jejími přednostmi jsou:

• volně stažitelná z Internetu - buď přímo ze serverů firmy nebo z mnoha "zrcadel" po světě, včetně čs. republiky

nové distribuce jsou vydávány relativně často /cca po půl roce/ a pravidelně

• Je to "velká" distribuce, pokrývající potřeby serverové, uživatelské i vývojářské
• Je dobře lokalizovaná včetně instalačního procesu
• Nabízí distribuce pro rozšířené HW platformy Intel/i386+, Intel/I64, Alpha, IBM S390
• Velmi rychle reaguje na nalezené chyby v programech uveřejněním opravených verzí. Tyto opravy chyb (tzv. update) rychle uveřejňuje pro všechny své platformy a až pro 4 distribuce starší než je právě aktuální. V systémech je možné nainstalovat balíček SW zajišťující automatické stahování oprav a jejich instalaci. Přitom pokud zrovna není vydáno nové jádro, není třeba systém restartovat, maximálně je nutný restart příslušné služby.
• Díky vlastnímu správci programových balíků RPM (RPM = Redhat Package Manager = RedHatí správce balíků) je snadná správa, údržba, evidence, informace a upgrade programových balíků). Systém RPM eviduje a hlídá programové balíky, programy v nich, jejich verze, data modifikace a uveřejnění, kontrolní sumy souborů balíků, závislost na jiných balících a další souvislosti. Tímto způsobem je zaručena integrita a funkčnost systému jako celku.

Nevýhodou je že firma zatím nemá zastoupení v čs. republice (to má z výše jmenovaných pouze německá fy SuSE, jediná ne-americká společnost). Vzhledem k povaze GNU/Linux-u - jeho vývoj je umožněn a podnícen masovým rozšířením Internetu a existuje spousta expertů, programátorů a odborných konferencí - tato nevýhoda ztrácí na váze, protože jak začínající uživatel tak zkušený vývojář najde v "síti sítí" dokumentaci a pomoc pro své problémy. A samozřejmě profík má možnost nabídnout a poskytnout své znalosti a schopnosti ostatním. Určitou slabinou je to, že většina informací je v angličtině - uživatel neovládající tento jazyk je odkázán na lokální zájmovou skupinu Linuxu nebo na místní firmy poskytující služby v této oblasti. Je jen potěšující, že jejich počet utěšeně roste, takže tato slabina ztrácí na významu. Navíc podle posledních zpráv (jaro 2003) se zastoupení fy RedHat v ČR připravuje.

Každopádně se podpora uvnitř Linuxové komunity nedá srovnat např. s podporou komerční firmy Microsoft, kde pomoc uživateli zpravidla končí větou "Naformátujte disk(y), přeinstalujte všechno, proveďte upgrade na novou (=dražší) verzi OS. V případě, že uživatel nemá značkový počítač, není podpora žádná.

[editovat] Kde hledat dokumentaci, nápovědu a pomoc

OS Linux a jeho programové vybavení je velice komplexní a rychle se vyvíjí. Dostupnost dokumentace k programům, k možnostem jejich konfigurace, k řešení možných problémů je velice důležitá. Je řada možností, jak nalézt pomoc a orientaci při řešení uživatelských, programátorských a správcovských problémů:

• Programy samy jsou většinou schopny poskytnout základní nápovědu - programy pracující v grafickém režimu pod X-Window mohou mít tlačítko "Pomoc"/"Help", programy pracující s příkazovou řádkou mají většinou přepínač "-h" nebo "--help", při kterém vypíší syntaxi jejich použití; někdy stačí spustit program bez parametrů.
• Programy pracující na příkazové řádce a popisy jejich konfiguračních souborů mají většinou dokumentaci ve formátu "man" (zkratka z manuál) stránek. Jsou rozděleny do několika sekcí označených jednou číslicí (nověji i písmenem). Nejznámější jsou: 1-uživatelské příkazy (bash,cat,du,find,grep,..), 2-systémová volání (fork(),open(), write(),..), 3-knihovní funkce (fopen(), malloc(), printf(),..), 5-formáty souborů (crontab, fstab, inittab,..), 8-nástroje pro údržbu systému (adduser, mount, pam, xinetd,..). Příkaz:

man -a jméno_programu

nebo

man -a jméno_konfiguračního_souboru

vypíše na terminál všechny nápovědy k danému předmětu.

Pozn.: Fyzicky jsou man stránky typicky uloženy v "/usr/share/man/manX", kde X je označení sekce. Národní man stránky jsou v "/usr/share/man/ŘEČ/manX", kde ŘEČ je označení jazyka (např. "cs", "pt_BR").

• Pro nápovědu slouží i příkazy apropos a whatis. První prohledává informační databáze na zadané řetězce a druhý na zadané klíče.
• Některé programy příkazové řádky nemají dokumentaci ve formátu "man" stránek ale ve formátu novějších "info" stránek (mj. umožňují křížové odkazy a bohatší způsob manipulace a dokumentem nápovědy). Příkaz:

info jméno_programu

vypíše na terminál nápovědu k danému předmětu. Pokud zadáme jen příkaz info , dostaneme výpis hlavní nabídky systému "info" v kterém můžeme hledat a vybírat.

• V RedHat systémech jsou dokumentace k jednotlivým programovým balíkům uloženy v adresářích

/usr/share/doc/jméno_balíku.

Pozn.: Výpis souborů daného balíku včetně cesty (adresářů) získáme výpisem:

rpm -ql jméno_balíku

a jméno balíku, který obsahuje daný soubor získáme příkazem

rpm -qf plná_cesta_vč._jména_souboru

např.:

rpm -ql gpm

vypíše všechny soubory v balíku "gpm" - General Purpose Mouse = obecná podpora myši v textové konzoli

rpm -qf /usr/bin/bc

řekne v kterém balík je přesný kalkulátor pro příkazovou řádku "bc"

• Pro řadu činností, subsystémů a úkonů lidé po světě napsali tzv. "HOWTO" - v překladu asi něco jako "JakNaTo". Jsou to dokumenty (dnes je jich několik set), v nichž je popsáno jak co v Linuxu nakonfigurovat, jak co funguje, jakou má co strukturu apod. Jsou dokumenty, kde je popsáno, jak nastavit připojení k Internetu (Unix-and-Internet-Fundamentals-HOWTO, PPP-HOWTO), jakou strukturu mají souborové systémy (Filesystems-HOWTO) apod.
• Linux FAQ - (Frequently Asked Question = často kladené otázky) je soubor dotazů na nejčastější problémy okolo Linuxu a odpovědi na ně. Svoje FAQ mají často i jednotlivé programové balíky a jsou v dokumentaci balíku (tj. většinou v /usr/share/doc/jméno_balíku).
• LDP - (Linux Documentation Project = Dokumentační projekt systému Linux) - je projekt s cílem popisu jednotlivých částí systému
• Konference a mail-listy - řada větších projektů má na Internetu své domácí stránky a konference pro jejich uživatele, správce či vývojáře.

[editovat] Slovníček běžných výrazů

• GNU - Rekurzivní akronym pro výraz "GNU's Not Unix", tedy GNU Není Unix. Američani ji nečtou jako "géenú" ale prostě jako "gnu". GNU je rozsáhlý projekt, který vytvárí volně šiřitelný software na profesionální úrovni. Na rozdíl od shareware a freeware produktů jsou k dispozici i zdrojové kódy. Je možné i jejich komerční využití.
• Free software - Programy, které jsou volně šiřitelné podle nějaké volné licence, obvykle GNU General Public License. POZOR ! "free software" se překládá jako "svobodný software"
• Free Software Foundation, FSF - Nadace pro svobodný SW - nezisková společnost zastřešující vývoj GNU systému.
• GNU General Public License, GNU GPL - Licence umožňující volné kopírování programů a modifikaci jejich zdrojových kódů za přesných podmínek tak, aby nebylo možné tyto práva odebrat druhým. License ovšem umožňuje používat software i v komerčních aplikacích a v celé komerční sféře, pouze nesmí být uživatelům tohoto software odebrána stejná práva (modifikace, šíření), což často vede (nikoliv však nutně) k vybírání poplatků za služby a ne za samotné šíření (licenci).
• Open source - výraz definující software, jehož zdrojové kódy jsou volně přístupné
• Kernel, jádro - část operačního systému zajišťující komunikaci s hardwarem a spouštění dalších částí
• Linux - jádro operačních systémů na bázi UNIXu původně vyvinuté Linusem Torvaldsem, nyní je dále podporováno širokou základnou vývojářů. Většinou je používán současně s GNU programy ve formě Linuxové distribuce (GNU/Linux). Je velmi výkonný a stabilní, podporuje mnoho platforem (například PC, Amiga, Atari, Sparc, Ultra-sparc, Alpha a další). Je ideální pro vývoj aplikací (i na jiné operační systémy), nebo jako síťový server, ale je velmi dobře použitelný i pro jiné účely.
• RMS - Richard Matthew Stallman
• GPL - General public licence (viz GNU GPL)
• LPF - League for Programming freedom (organizace proti patentování algoritmů)
• GCC - GNU C compiler
• GPP(G++) - GNU C++ compiler
• LDP - Linux documentation project
• EMACS - editor. Zkratka znamená Editor MACroS. Má ale i mnoho dalších významů.
• DJGPP - Port kompilátoru C do DOSu. DJ vychází z jména autora (Dj Delorie), GPP z názvu C++ kompilátoru.
• HURD - Rekurzivní zkratka: Hird Of Unix Replacing Daemons, Hird zase znamená Hurd of Interafaces Representing Depth. Hurd je moderní operační systém založený na mikrojádře Mach (GNU implementace tohoto mikrojádra je také k dispozici). Je zatím ale stále ve vývoji a nehodí se pro běžné použití. Má však mnoho zajímavých vlastností. První verze jsou již přístupné.